Andor.cz - Dračí doupě online

Já jsem šel náhodou do kina minulý týden na Hercules - Zrození legendy (ale byl to přešlap) - hned se mi zdálo nějaké divné, že v tom kině sedí tak maximálně 20 lidí. Že jsem se předtím alespoň nepodíval na čsfd. Normálně bych na to asi nešel. No nic, nevadí. Aspoň jsem uzřel, že i ve 3D se dá udělat film s obrovským potencionálem a takhle .... takhle ho zatlouct do země. Vstupné jsem bral jako dárek filmové společnosti za to, že se alespoň o něco pokusila. Ne všechny pasáže tam byly úplně hrozné.

Pak jsem viděl druhý nový film (sci-fi) a ten už byl mnohem lepší. Na motivy knihy. Knihu jsem pak matně přelétl očima a některé pasáže se tam kupodivu shodovaly, jiné musely být určitě lepší v knize. Knihu jsem nečetl, možná ke své škode. Jak už možná tušíte jedná se o film Enderova hra. Zpracováno dle mého soudu dobře. Bylo to koukatelné. Zejména po čase zase trocha rozvíření sci-fi vod. S každým dalším novým sci-fi filmem se těším jak malý co jsem ještě nečetl a co nezpracovali, myslím, že čerpat je pořád kde. Bradbury, Clark, Asimov, atd ... (časem uvidíme). Poslední dobou mě totiž více baví ty sci-fi jak fantasy. Ačkoliv jsem to měl vždy obráceně a sci-fi se obloukem (zejména co se četby týče) vyhýbal. Zřejmě pro mě byla v tehdy mladém věku náročná a mě nepochopená, možná se k ní ještě na stará kolena vrátím, protože některé myšlenky jsou opravdu nadčasové a některé dokonce skutečně bytostní jako tomu bylo v Enderově hře, kde jsem závěr trochu více než tušil, ale o to více mě překvapil a usvědčil v tom, že právě z takových děl se můžeme jednoho dne jako lidstvo poučit a zareagovat tak v případě nové hrozby. Dostává toto dílo zcela jinou dimenzi co se zamyšlení týče. Je to takříkajíc sebepoznání člověka a jeho skutečných rozhodnutí za nepředpokládaných situací, které nikdy nezažil a není na ně zcela připraven. Výsledek pak může být jakýkoliv. Každopádně za mě film má 1. Mladý hlavní protagonista se role zhostil výborně.

F.

Něco na rozveselení.
160 Greatest Arnold Schwarzenegger Quotes

jj, taky z mých nejoblíbenějších herců :(

RIP, Phillip Seymour Hoffman.

A zrovna toho je skoda :-(

Tak jsem shlédla Wolf of Wall Street. Jako, nic moc. Dle reakcí ze svého okolí jsem čekala, že to bude mnohem lepší, ale bylo to jen povrchní, občas zábavné, melodrama.
7/10

12 Years a Slave
Brilantní, silné herecké výkony. A bulela jsem ještě po závěrečných titulkách. =D
10/10

Možná, kdybych si pustila tyhle dva filmy naopak, hodnotila bych jinak. Ale je fakt, že Vlk je film, na který se člověk podívá jednou a podruhé si ho už nepustí. To 12 years si dám brzo znovu. =)

Thor: The Dark World se ukázal jako docela povedená komedie. Scéna s "Mňa Mňa" mě znovu dostala. :-D

Brazil (Director's cut)

Tak jo, splněno. :-D

Je to psychedeličtější než 12 opic, než král rybář. Přišlo mi to takové zkratkovitější, pohádkovější, čímž pak nevyzněl ten totalitní systém nastíněný v tomhle snímku.
Má to své kvality. Jedna hláška v tom filmu mě hodně pobavila (věřím, že uhodnete jaká po shlédnutí), ale je to prostě slabší, než výše zmíněné filmy. Ta příběhová linka je u tohodle filmu prostě více křivolaká, nejistá, místy mizí,a by se zas objevila a není to tak srozumitelné, jak by jeden chtěl. :-)

Blue Jasmine

Tohle není klasická Allenovka, tak nečekejte něco laskavého, úsměvného.
Je to dobře natočené atp, má to ty techické kvality, co film má mít. Cate Blanchett předvádí jeden ze svých nejlepších hereckých výkonů a to hlavně kvůli tomu prostoru a vyhrocenosti postavy, kterou ztvárňuje. Taková skoro one woman show.
Jenže sledování "rozkladu osobnosti jedné ženy" není určené pro pohodový filmový zážitek ale spíše na specifickou náladu nějakého fanouška výše zmíněné herečky. ;-)

RECENZE – Lo imposible (2012) – Nic nás nerozdělí

http://www.csfd.cz/film/285419-nic-nas-nerozdeli/

V neděli 26. prosince 2004 postihlo Indický oceán nevídaně silné zemětřesení. Následně udeřila na jihovýchodní pobřeží Asie ničivá vlna tsunami, která vzala život a domov bezpočtu rodin.

Pokud sáhnete po tomhle filmu, připravte se na dvě hodiny výživného dramatu, při kterém prožijete hrůzu, děs, zatínání zubů, ale také dojetí.

Manželé Henry (Ewan McGregor) a Marie (Naomi Watts) se rozhodli strávit se svými třemi syny Vánoce v tropickém ráji Thajska. Bohužel měli tu smůlu, že si k tomu vybrali právě rok 2004. Osud rodiny Bennettů jsem neznal. A upřímně, nevědět, jak to celé dopadne je velké plus. Hrdinové tu totiž dostávají takové kapky, že se s nimi velmi rychle sžijete. A to navzdory úvodu, který si odbydeme dost rychle. Dobře situování manželé a jejich (nedospělí) kluci se ubytují v hotelu, oslavují kouzelné Vánoce, užívají volna. Všichni se tu mají rádi, prostě správná americká idylka. Ta však končí s příchodem vody, která smete úplně vše.

Katastrofických filmů podle skutečné události je hodně. Ale těch dobře natočených už o poznání méně. Žánr, který často balancuje na hraně s patosem a ždímá s diváků emoce, může být až otravný. Vězte však, že Lo imposible do této skupiny nepatří. Úder tsunami je děsivý, drtivý a velmi sugestivní. Od tohoto okamžiku začíná nervy drásající drama, jaké jsem ve filmu už dlouho neviděl.

Poté, co je celá rodina rozdělena, se věnuje film osudu Marie a Lucase (nejstaršího syna). Ve vodním proudu, který je unáší skrz trosky a mrtvoly, se totiž dokáží najít. První polovina filmu je velmi pohlcující, a tak syrová, že vám vezme dech. Tady vás bude bolet každá rána, kterou postavy utrží. Ve chvíli, kdy je Marie stržena vlnou a vy vidíte její křehké tělo narážet do všech vodních trosek, říkáte si, jak sakra velké musí mít člověk štěstí, aby takovou hrůzu přežil. Při pohledu na zraněnou Neomi Watts jsem nejednou zatínal nehty do opěradel.
Snad ještě děsivější, než samotná vlna, je totální spoušť, kterou po sobě zanechá. To pravé drama začíná. Maria zápasí s těžkým zraněním a počínající otravou. Přeživší nevědí, jestli je zbytek rodiny naživu a pokud ano, najít je v tom pekle vypadá naprosto nemožně.

Lo imposible je velmi zručně natočený film bez zbytečné pompéznosti, ačkoli tragédie, jaká se tehdy udála, k tomu přímo vybízí. Je to komorní příběh jedné rodiny, jejíž příběh však odráží to, co si prožili i mnozí další. Kamera, hudba, triky, scénář, vše tu funguje perfektně. Film neztrácí tempo ani napětí, scény na sebe dobře navazují a mají atmosféru. Do závěru snímku tak vplujete, aniž byste si to uvědomili.

Je pravda, že poslední třetina se nevyhne sentimentalitě a dramatizace tu působí poněkud přehnaně, ale na druhou stranu, vše ostatní klape, jak má. Herecké výkony jsou velmi dobré a to včetně těch nejmenších protagonistů. Film, který si zachoval srdce, i když by se v rukách mnoha režisérů snadno změnil v ubulenou limonádu.

Zaryté odpůrce obdobných dramat nepřesvědčím, ale všichni ostatní dostanou skvěle natočený katastrofický film, který se vyhýbá lacinému kýči.
Režiséra filmu, Juana Antonia Bayona, neznám. Ale po zhlédnutí Lo imposible, budu pozorně vyhlížet, s čím přijde příště.

90%

Escape Plan

odkaz

Nebylo to nejhorší. Potkali se dva tvrďáci a leckdo by z toho mohl být ...
Mě ale takové setkání potěšilo. Mám rád vězeňské prostředí. Zejména se mi líbila první půlhodina filmu a úvodní sekvence. Čekal jsem ještě něco lepšího. Nakonec jsem však zklamán nebyl. Taková v pohodě oddychovka.

Broken

Další z pěkných malých britských dramat. :-)
Skvělé dětské obsazení. Pěkný soundtrack. ;-)