Andor.cz - Dračí doupě online

Asi to zkusím tady.

Problém absence vývoje vztahů mezi postavami při hraní tady na andoru.

Stojí za tím problémem asi doba, která se stačí odehrát (pár hodin až pár dní).

I přesto mám s tím ale problém, že to občas postrádám, takový ten lidský rozměr, zájem poznávat.

Dokážete nějak zanalyzovat, díky čemu to funguje líp a kvůli čemu to funguje hůř?

Napadá mě přílišná dějovost - od jedné relevantní situace v příběhu skočit hned k další, stejně důležité - pak nemusí být prostor pro odehrávání něčeho mezi postavami. Stále mi ale příjde, že i v rámci těch situací by i přes nějaké vnitřní motivace a tendnce postav mělo prosáknout právě i to oťukávání se a zjišťování, co je ten druhý zač a proč se chová tak, jak se chová.
Mnohy ale z pozice vypravěče pozoruji, že se k žádnému podnětnému rozhovoru nikdo neuchýlí a raději mlčí. Když postavy mluví, většinou jen s CPčky a nebo k sobě vykřikují takové spíše fráze a zvolání, které demonstrují jejich vytříbený charakter a názorové postoje, většinou ale bez odezvy. Skoro to někdy vypadá tak, že se hráčské postavy mezi sebou odmítají bavit, skutečně vést rozhovor, snad jako by nechtěli zdržovat hru, příběh připravený vypravěčem, příběh, kvůli kterého jejich postavy spolu vůbec spolupracují.

Co když mám myšlenku nějakého příběhu postavenou na výsledku vzájemných vztahů ve skupině? Co když je to jeden ze zásadních faktorů v příběhu, který by ho měl zásadně ovlivnit? :-/

Tý jo, souhlasím s Hitomi ve všech bodech obhajoby (obžaloby?).

Zdravím, teď mě napadla jedna otázka co se asi nejlépe hodí sem.

Co je podle Vás největším zabijákem jeskyní a aktivity v nich?

Ačkoliv se ve většině věcí se Sirienem neshodnu, tohle vypadá poměrně zajímavě (a nutno uznat, že je to i hezky napsaný článěk):

Narativní hraní s tarotem (+Engel)

Figurky... konečně téma :) Za ta léta marných pokusů jsem totiž zjistil, že hraní online není pro mne a jsem prostě člověk zaměřený na deskové hraní právě s figurkami. Ne že by se nedalo hrát bez figurek, když si dám Příběhy Impéria, tak nejsou třeba. Ale takové DnD bez nich nefunguje a člověku příjde že má zbytečná a složitá pravidla – a opravdu má, dokud se nezačnou používat figurky.

Figurky vyžadují investici – finanční, nebo časovou. Finanční je jasná, koupit si figurky něco stojí a za ta léta jsem do nich napral přes deset tisíc (což se může zdát moc, ale kdybych chodil každý dva týdny v té době do hospody místo hraní RPG s těmi figurkami, utratím v součtu víc). Časová je dvojího druhu – buď barvení figurek (což nedoporučuji, barvené figurky jsou sice krásnější, ale člověk se o ně víc bojí a to hře s nimi moc neprospívá) – nebo čistě výrobní – dá se koupit za pár peněz sada plastových podstavců a nakreslit nebo vytisknout obrázku vhodně velkých (zmenšených postav a nalepit je na karton není zase tak těžké.

Odměna není okamžitá – v první hře spíš škodí a dělají chaos, pokud s nimi někdo nemá zkušenost. Ale to je jako s jakoukoliv novou věcí a pravidly, je prostě třeba se to naučit používat. S každou další hrou je zisk větší a najednou se dá hra hrát takticky a je to zábavné – každý může vidět že ten střelec ohrožuje družinu a je tam možnost se mu dostat do zad, která však vystavuje kohokoliv, kdo se o to pokusí jednomu velmi otevřenému útoku. Že tohle se dá popsat i bez figur? Ale jasně. Nicméně s figurami se může stát že si toho hráči nevšimnou. Nebo si toho PJ nevšimne. A to je to, kde začíná legrace. Popsat všechny taktické aspekty bojiště stojí čas a nikdy to PJ neudělá pořádně. Nakreslit to je mnohem jednodušší a totální – co je nakresleno, je nakresleno, jak to hráči interpretují je pak na nich.

Pokud někdo boj nemá rád, pak samozřejmě figurky ztrácejí mnoho ze své ceny. Stále ale mají uplatnění – na velkých mapách měst nám pomáhají jasně znázornit kdo se kde pohybuje, kdo s kým jde. Při cestě divočinou se z nich sestaví pořadí / rozestup družiny. Před hrou pomáhají dodat nové nápady na postavu – její výbavu a vzhled. Je to o kreativitě použít figurky ve prospěch hry ;)

PS: Jinak zrovna v soubojáku dračáku moc figurky nefungují, je navržen jako hodně stacionární a tím postrádají na účinku - ne že by nefungovaly vůbec, ale jejich význam není velký.

Já na starém Dračáku figurky jednu chvíli používal ale přišlo mi, že akci to trochu zbrzdilo a nebylo tolik příležitostí, kdy je použít.
Nicméně, doba se mění, máme DrD 2, jiné fantasy i nefantasy světy a hexový papír je skoro nekonečný.
Co se ale hodně osvědčilo byly bojové scény ve větším měřídku. Na hexovém papíře vám najednou putují místo jednotlivců skvadry vojáků, katapulty, ze zeleně obarvených hexů (to má být jako strom jo?) se řítí hordy skřetů na vrcích...
Nebo třeba Batletech vypadal skvěle.
Jenže zabilo to především atmosféru. Jakmile přišlo moc pravidel (to jednoduše s figurkama nastoupilo) stala se z toho deskovka.
Ale tohle vypadá opravdu krásně. Co ještě ve světě nevymyslí aby nás, nebohé fantasty, obrali o peníze :)
...