Andor.cz - Dračí doupě online

A co se týče uhýbání hráčů z příběhové linky, kterou si pro ně PJ vymyslel, inu, tam je potřeba si rozmyslet, co by se dělo, kdyby postavy neudělaly vůbec nic. Chod světa se nezastaví jen proto, že si postavy daly na víkend volno a rozhodly se nejít po nalajnované pěšině, která je pro ně připravena. Postavy by měly vidět následky svého rozhodnutí.

Když si vyslechnou příběh nemrtvých na hřbitově a rozhodnou se nic s tím neudělat, může se stát, že za týden nemrtví vstanou z hrobů a zabijí všechny ve vesnici. Postavy budou vědět, že kdyby zasáhly včas, nemuselo se to stát. Tohle ale není způsob trestání družiny za to, že neudělaly to, co po nich PJ chtěl! Jako vypravěč bych měl mít prostě jen vymyšlenou i rovinu děje, ve které je účast postav nulová.

Když jako PJ vytvořím sadu předpřipravených postav pro svou jeskyni a nechám hráče, aby si je rozebrali, tak chci hlavně kalkulovat s tím, že vzájemná chemie mezi postavami bude vyladěná a že to bude klapat, pokud se budou hráči charakterů držet.

Hezký příklad je Červený trpaslík, kde jsou postavy Listera, Rimmera, Kocoura a Krytona vyladěné téměř k dokonalosti. Vzájemně vytváří bezpočet zajímavých situací, které se skoro vymýšlí samy, stačí libovolné dva, tři protagonisty zavřít do jedné místnosti a trochu zatřepat. Každý z nich funguje sám za sebe a ani s libovolným z nich nevznikají hluchá místa.

Když vytvořím podobně vyladěné charaktery pro svou jeskyni, rád bych předpokládal, že podobná chemie vznikne i tam. Když otevřu jeskyni pro čtyři postavy a naverbují se mi tam tři Mirkové Dušínové, nebude to fungovat. Či spíše - bude to nuda. Abych se tomu vyhnul, předem vytvořím postavy ve stylu "kámen - nůžky - papír (tapír - Spock)", kde charakter jedné postavy je kontrastem k postavě druhé a doplňuje se s postabou třetí. A tak dál.

Pak už je jen otázka, nakolik bude hráče bavit držet se definované osnovy postavy. Pokud je Lister líné čuně, které má zodpovědnost na párku, nelze jej pojmout jako cholerického pracovitého pedanta. Od toho je v příběhu Rimmer, který je zase xtrémně upjatý suchar. To mu krásně zrcadlí Kocour, který se stará jen a pouze o sebe a nic, co se jej přímo netýká, ho nezajímá. To je v přímém kontrastu s Krytonem, který by se pro kohokoli okamžitě obětoval a pro kterého je poslouchání svého pána na prvním místě jeho hodnotového systému. A tím se vracím zpět k Listrovi, který je pravý opak Krytona. Všehchny čtyři charaktery jsou jiné, unikátní a přesto se skvěle doplňují a nahrávají si na smeče, což je zejména v sitcomu velice důležité.

Z pohledu hráče jsem nikdy nebyl nakloněn přebírání postav po někom.

Co se týče předpřipravených postav, inu tady ke otázka jak moc jsou předpřipravené a jak moc je určená jejich role. Zkrátka jestli je většina věcí pevně dána, nebo je to jen nastíněno s tím, že si to hráč může přizpůsobit svému stylu.

Na co si dát pozor? Aby byly dostatečně volné, pro vlastní styl hry daného hráče. Výhody bych viděl v tom, že víš co od postavy v dané situaci čekat, když je to dáno jejím charem….což je i riziko, že to hráč bude hrát jinak.

Z pohledu PJ nemám dobré zkušenosti s dáváním důležitějších rolí hráčům, zkoušel jsem to a často se stalo, že daná postava dříve či později skončila. Mnohdy ze dne na den.

Osobně spíše přizpůsobuji příběh a různé věci daným postavám, než abych vytvářel hráčské chary. Zkrátka co koho baví.

Co se nalajnování příběhu týče. Inu PJ má velkou moc postavy v manévrovat kam potřebuje, aniž by byla výrazně omezena jejich vůle. Může předem určit hlavní body, co se nějak stát musí, aby se dalo pokračovat a je na postavách jak toho dosáhnou.

Jako pokud si PJ vytvoří něco celkem lineárního, nějaký řekněme úkol s jasným cílem (definovaným v úvodu jeskyně) a postavy onen cíl ignorují, pak je chyba ve hráčích. (Například cílem jeskyně je prozkoumat hrad a vyčistit ho….postavy místo toho vyrazí někam na druhý konec světa, ignorujíc hlavní cíl jeskyně…)

Free AI generátor fantasy portrétů - zadáte náhodné číslo a na Google Drive to nahodí vygenerovaný avatar.

Za mě parádní resource pro PJ, právě si v tom hraju. Občas se to trošku sekne (a.k.a. drowka, které jokerovská jizva sahá i do vlasů, místo podél obličeje), ale za mě pro NPC naprosto parádní materiál. Umí to i škálovat míru realismu - v těch příkladech ji mají sníženou v posledním řádku. Jak se tam dostal ten anime borec ještě netuším :D

Taky mám v dávání rolí hráčům především dobré zkušenosti.
I převzít postavu pro vlastní hru vlastně skoro preferuju.

Ideální ale je, když je postava spíš typ "kalhoty" do kterých hráč vpluje, ale moc ho neomezuje.

Když vytvářím příběhy tak je vždy vytvořím až do bodu "teď" a mám připravený co se stane "pokud hráči neudělají nic" a "co se stane, pokud hráči udělají přesně to co předpokládám".

Nicméně příběh dynamicky přizpůsobuju hráčským inovacím, tendencím a retardacím.
Posledně se ze špionážního undercover dobrodružství stal Hack&Slash splatter asi po 30 minutách hry...

Pokud je hra závislá, aby postava něco udělala, tak to má být NPCčko s plot armorem. A nebo ideálně tam žádná taková postava nemá být.

Nareon:

DrD a štít.

DrD má tak rudimentální pravidla sčítání útočných a obraných čísel (s jediným kořením v útočnosti), že je to úplně irrelevantní debata. Jestli má někdo zrovna lepší štít nebo zbroj se v dice-festu stejně ztratí.

Navíc granularita (racionální počet hodnot) systému je natolik hrubá, že řešit různý typy štítů, materiály atd je taky úplně irrelevantní. Znal jsem DrD družinu, která nafest zavedla desetinný čísla, takže šlo mít +1,1 nebo +1,9... Zbraň co jsem u ní používal si pamatuju doteď. 4/+4,4/0

DrD není systém na tohle dělaný a tedy je lepší tyhle věci úplně ignorovat a štít je prostě štít, jedno jestli nordický kulatý, jezdecký nebo normanská mandle...

Druhá část odpovědí:

1. Ano.

2. Ano.

3. Mohlo by být tak o dva víc (ideálně muže a ženu :-) ) ale....vlastně ano.

4. Momentální mnou vedené dobrodružství (jeskyně nevedu), je o čistém RPG (všechna má dobrodružství vždycky byla) a hráči si nestěžují.
Na RPG mám názor (a nejen na Andoru) že je to způsob hry, který mi nejlépe vyhovuje (nemám ráda kategorizaci, škatulkování, tabulky, grafy, čísla, počítání...a pravidla:-) ).

1. Ne, mohl by to zvládat líp, něco o tom vím, jsem to totiž já.
2. Ne, kdo co zvládne to zvládne a ono se to kdyžtak probere samo.
3. Pokud neúspěšnou jeskyni definujeme jako jeskyni kde se např 2 měsíce nic nenapsalo, není napsaný důvod enaktivity a nikdo z ní nereaguje, klidně ji schovat pod nějaký filtr, což už stejně myslím je.
4. Různé hráč od hráče, kdyby aspoň napsali proč už nebudou hrát.
5. Záleží naformátu jeskyně, jestli to je pro menší skupinu tak si myslím že nějaká hlavní dějová linka neuškodí, na druhou stranu jsou možné i jeskyně stylem tady je vašich 20 spoluhráčů, bavte se, já budu max vyhodnocovat situace. Taková osobně není nic pro mě, ad absurdum mi to přijde že v takové jeskyni má PJ hráče pro svoji osobní zábavu, jsem asi staromódní ale mám názor, že PJ je ve hře jak pro svoje pobavení tak pro bavení hráčů..