Andor.cz - Dračí doupě online

No něco podobného se hrálo před pár lety jako airsoft akce :) ...akorát tam žádný začáteční sraz nebyl,ale přišel ti na mail právě jakoby profil člověka co máš zabít...

Se mi do toho ani letos nechce

Proč odvahu? :) Diť je to normální larp :)

tak kdo bude mít z Pražanů odvahu se přihlásit...
Mafie 2008
odkaz

Bo Ostrava je region razovity...

Ahoj... bych chtěla taky přibýt na seznamu Pražáků... děkuju:)

Smutné...

Ouroboros - 05.Března 2008 16:33reagovat
zabijak1901.jpg
Omlouvám se za spam ale tohle by se mělo rozšířit do podvědomí všech... možná věnovat tomu i nějaký editorial..
4.3.2008 zemřel Gary Gygax tvůrce D&D. myslím že bychom mu měli všichni složit poklonu, prootže nebýt jeho práce, nebyl by tu nejspíš ani Andor

Ahojky, byla jsem jedním milým človíčkem ze Žižkovské Čajírny nad Vokem, kam poslední dobou často chodíme, požádána, abych sem dávala upozornění na každostředeční promítání filmů v této čajovně a popřípadě i jiné nárazové akce. Doufám, že Vám to nebude vadit a že Vás to občas třeba i zaujme a upoutá.

Jestliže dnes někdo vzpomíná na zašlou slávu československé kinematografie, nezapomene většinou vyzdvihnout její nejprogresivnější údobí druhé poloviny let šedesátých, kdy se zrodila tzv. česká nová vlna. Všichni ti bystří mladí režiséři a scénáristé překročili práh tehdejšího barrandovského systému a přinesli do československé kinematografie nový vítr v podobě aktuálních společenských témat, ale i hrdinů všedních dnů. Svá díla navíc dokázali okořenit mírně lyrizující poetikou, která v té době zapůsobila i za hranicemi. Z takovéhoto úhlu pohledu by se náhodnému divákovi mohlo zdát, že film ovládla vlna mladé rozhněvané generace, která postupně bořila jeden socialistický mýtus za druhým.
Poněkud stranou této skupiny stálo ale i tehdy několik výjimečných tvůrčích solitérů. Jedním z nich byl také o generaci starší režisér František Vláčil, který se ve stejné době uvolňování politického i cenzorského napětí, na rozdíl od svých mnohem mladších souputníků, obrátil ve své tvorbě do minulosti a vytvořil nejlepší a nezapomenutelné kinematografické skvosty, z nichž historická freska Markéta Lazarová byla dokonce nedávno při odborném hlasování označena za nejlepší český film všech dob. Jeho poctivé filmařské úsilí a vize se prodraly na plátna kin i navzdory složitým podmínkám realizace. Zdánlivý introvert, který se ovšem nikdy nedokázal spokojit s výsledkem, dokázal až s odstupem všem svým kolegům, že právě jeho dílo přetrvá všechna údobí, protože je stvořeno krystalicky čistou filmovou řečí a nese v sobě doslova prorocká sdělení, obecně platná a nadčasová.
Vláčil se odlišoval od generace novovlných debutantů kromě jiného i tím, že nestudoval na FAMU jako ostatní. Českotěšínský rodák narozený 19. února 1924 v rodině důstojníka prvorepublikové armády původně chtěl být malířem, vystudoval estetiku a kunsthistorii na univerzitě v Brně. Tam si pravděpodobně vytříbil svůj smysl pro výtvarno a odtud také pramení jeho zvyk rozkreslovat si vizuální pojetí scén. V Armádním filmu se taky setkal s kameramanem Janem Čuříkem, který se následně stal jeho oddaným spolupracovníkem.František Vláčil už od začátku toužil po experimentu a jeho tvorba proto mnohdy rozmetávala mnoho z toho, co se v kinematografii pokládalo za dané. Vláčilovi šlo především o to, aby filmem dosáhl maximálního estetického účinku. Je proto příznačné, že v jeho snímcích dominuje výtvarné obrazové pojetí nad příběhem a dialogy. Samotnou záběrovou a střihovou skladbou pak komponuje vlastní vizuální poetiku díla.


v březnu se můžete těšit na přehlídku (některých) filmů Františka Vláčila, a sice každou středu od 20.00 v čajírně nad vokem

začínáme tuto středu 5.3. filmem

Údolí včel
Československo, 1967, 97 min
Příběh filmu, natočený podle románu Vladimíra Körnera, se odehrává v druhé polovině 13.století. Český zemanský synek Ondřej z Vlkova přišel do řádu ještě jako dítě, ne však dobrovolně. Byl totiž obětován na usmíření otcova násilného činu, spáchaného na něm samotném, a tudíž dvojnásobnou obětí. Až po deseti letech odříkání poznává, že existuje ještě jiný svět, ještě jiný život uzavřený zdmi řádového hradu. Podlehne volání domova, rodného Údolí včel, a pokusí se o návrat. Zdá se, že bude mít více štěstí než bratr Rotgier, jehož pokus o únik skončil krutou smrtí, ale moc řádu je silnější. Historický příběh o střetnutí náboženského fanatismu s touhou po svobodném a šťastném životě má obecně symbolický význam. Autoři tohoto mimořádného díla měli odvahu veřejně protestovat, když byl v 70. letech v Československé televizi jejich film přistřižen podle dobových ideových norem.

Pokud patříte ke ctitelům filmů Františka Vláčila, pak si nenechte ujít multimedimediální výstavu v Císařské konírně Pražského hradu, která pod názvem Zápasy publikuje mj. i dosud nezveřejněné fotografie z těchto filmů a jejich natáčení. Výstava potrvá do 31.5.2008.

Rádi bychom poděkovali ekologické organizaci Arnika (www.arnika.cz) za bezplatné a dlouhodobé propůjčení dataprojektoru. Děkujeme.

S existencí těchto snah už jsem se smířil a nebojuji proti nim na jejich domácí půdě, ale sem to opravdu netahejte.

Vymazány dva příspěvky staré několik dní. Slovo revoluce v tomhle stole padat nebude!