Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Starship Troopers

Příspěvků: 720
Hraje se Denně  Vypravěč asasin je offlineasasin
 

DružinaObnovit družinu

 Postava MSg. Johny Rico je offline, naposledy online byla 28. března 2024 8:25MSg. Johny Rico
 Postava Cpl. Riley Baxtor je offline, naposledy online byla 27. března 2024 22:09Cpl. Riley Baxtor
 Postava Cpl. Zoe Castillová je onlineCpl. Zoe Castillová
 Postava des. David "Opáčko" McCan je onlinedes. David "Opáčko" McCan
 
MSg. Johny Rico - 27. ledna 2019 18:50
johnyrico24901.jpg

Chybějící odvoz


"Šílenost odsud někam vyrážet! Jakmile se posuneme jinam, tak tuhle pozici přeberou brouci! Už tak je div, že se tu ještě držíme!"
Křikl jsem na majora, byly hold postupy, se kterými jsem rozhodně nesouhlasil. Neříkám, že to není jeden z důvodů, proč jsem byl v minulosti několikrát degradován.
"Navíc brouci se umí v tomhle prostředí dost dobře maskovat, nemůžeme jim čelit tady na jejich hřišti. Tahle pozice je dobrá na chvíli. Do doby, než seženem odvoz. Pokud se vrátíme tam dolů zařveme tam všichni."
Oponoval jsem majorovi docela bez servítek.
"Zatracený blázen, dělá, jako by nikdy nezažil, co brouci dokážou."
Zatnul jsem zuby a pohlédl na chvíli směrem, kterým nás upozorňoval odstřelovač. Zatím se nic pořádného nedalo rozeznat. Párkrát jsem vystřelil po broukovi, který se z jedné strany přibližoval moc blízko.
"Převezmi to tady za chvíli jsem zpátky."
Kývl jsem na prvního vojáka, který byl poblíž a sám jsem vycouval do středu naší formace, kde se krčila Riley nad vysílačkou společně s Eliz.
"Jak to tu vypadá? Máme už nějaké spojení Riley? Ten odvoz se fakt bude hodit. Ta střelba se musí pořádně rozléhat, už o nás ví celé širé broučí okolí....pokud se ti nepodaří dostat odvoz z vedení, zkus se spojit s někým na planetě a najít skupinu, která má funkční transportér. Je to jediná další šance, jak z tohohle. Já se mezitím budu snažit přesvědčit i majora, že tu nemá páchat sebevraždu."
Promluvil jsem k ní vážně v podřepu, aniž bych nějak řešil přítomnost Eliz. Nakonec jsem se zhoupl na špičkách a naklonil se tak k Riley a letmo jí políbil na tvář, než jsem se začal zvedat.
"Věřím ti, že to dokážeš. Pokud budeš pak chtít stav se za mnou je tam krásný výhled na zelené hnusy mezi hromadou zeleně."
Zašklebil jsem se a vracel se na pozici. Nějak mě netankovalo, že by mě mohli za tohle postavit před soud, že je to porušení regulí v akci a jiné kecy. Jestli tu mám dneska umřít, tak po svém a nikdo mi do toho kecat nebude.
 
SSg.Martin Mezenský - 05. ledna 2019 14:16
vojak3768.jpg

V lese



Žlutí tygři

Vedl sem tým dál od epicentra výbuchu, přeci jen vím že hluk ty mrchy láká dost. Pohybujeme se v rámci možností dost rychle, a přesto i obezřetně. Situace se zdá čím dál horší. Ale v každé temnotě se může oběvit světýlko naděje.

Jen dávejte pozor...
připomenu tiše a znovu s noktovizí kontrolují perimetr kolem nás...

Černá sme ve válce, nepřítel nás převyšuje počtem i agresí, je jasné že ztráty budou vysoké...naší jedinou nadějí je morálka, tvrdé a citelné údery. Musíme vědět kde mají své hlavní planety a ty systamitcky vyhlazovat. Pochybuji že by se s brouky dalo jednat o míru..Hlavu vzhůru, každý kdo je v armádě věděl že v boji může padnout. Může ti to být líto, ale nesmíš se svými pocity nechat ovlivnit tady...potřebuju abys byla ostražitá a nemyslela na to co se stalo...co bude..jsme tady a teď, musíme najít další naše a dostat se odsud...to je náš úkol. A taky průzkum. Můžeme narazit na něco důležitého. A tím se dostaneme k tomu systematickému vyhlazování...

Stále se dívám kolem sebe a když se ozve radista, vezmu si od něj sluchátko a zamračím se...

Přepni hloubku a nastav frekvenci na menší citelnost na ultrazvuk...musíme vědět co to je...
 
Cpl. Riley Baxtor - 21. prosince 2018 22:50
bax_icon_drak2644.jpg
Aglamor II. - Na kopci

Stisknutí ramene mi nedalo vůbec nic. Ve skutečnosti mě spíš ještě o trochu rozhodilo, ale nezabývala jsem se tím. Co se stalo stalo se a já jsem v tomto hrozně moc vztahovačná, protože si prostě myslím, že se to všechno událo kvůli mně. Co asi budu dělat, až se zase uvidím se Zoe? Musela jsem udělat několik kroků stranou, během kterých se k naší pozici přiblížil jeden z brouků, abych se zbavila vtíravých myšlenek.

Jakmile je jasno, že minimálně pro teď doopravdy zůstaneme a mám se tedy pokusit spojit s kýmkoliv v dosahu, nejlíp s někým, kdo nám pomůže, vyrazím mírně stranou, abych nezacláněla. A, co si budem, abych v případě, že nám zase poteče do bot, dokázala rychle všechny věci spakovat a dát se na rychlý úprk.
"Oh.. nazdar," zatímco Eliz zní upřímně, můj pozdrav je víc zkoprnělý.
"Drsný..," zopakuji po ní tiše, zatímco vybalím nejnutnější, "o tom mi nemusíš povídat. Viděli jste ty mrchy? Brouky? Jeden se dole schovával a čekal..," kývnu směrem, ze kterého jsme přišli. O tom, že k tomu měl i umírající návnadu pomlčím. Detaily jsou občas naškodu.
"Možná se něco z toho vašeho šrotu bude dát použít na náhradní díly nebo jako součástka k-," zmlknu a promáchnu vzduch rukou, jakože nevím k čemu, ale k něčemu určitě jo.

Potom se už pustím plně soustředěná do práce. Zkusím ladit jak jen to jde, abych vychytala co nejlepší frekvenci (56%), ale myslím, že nakonec budu muset stejně vyzkoušet vše dostupné, abych se k něčemu dobrala.
"Jak dlouho tu už jste?" zeptám se konverzačním tónem, zatímco zkouším další z možností, jak se spojit s velitelstvím (42%). Pořád je to ale dost šumu a přerušovaných hlášení, které ani hlášeníma být nemusí. Je to pěkně k vzteku. Kolik v tý zeleni kolem nás může být našich a na kolik z nich můžu narazit?
Dění kolem, tedy kromě Eliz, moc nevnímám. Spoléhám na to, že v případě ohrožení by mi dala vědět. Není v mé moci hlídat všechno, i když bych si to přála. Čas od času vyhledám očima Rica, jinak se snažím dál navázat spojení a nahlásit, co je třeba.
 
Mlýnek na maso:D - 12. prosince 2018 17:57
st21306.jpg

Aglamor II. - Opět ztraceni v zeleni
Martin


Tým tě následuje. Za vámi odeznívá exploze a v dálce je slyšet dunění. Další příliv brouků tam bude asi, co nevidět. Měl jsi pravdu v tom, že to přiláká brouky z širokého okolí. Na druhou stranu možná vám tenhle rozruch dal šanci dostat se pryč nepozorovaně.
"Jasně už se na tom pracuje."
Kývl George, který ladil za chůze na vysílačce frekvence a poslouchal ve sluchátkách zdali přijde nějaké hlášení.
"Jako by někdy byl."
Ušklíbl se Franz, který projížděl hlavní své Mority blízké okolí po vaší levé straně, jakoby očekával brouka za prvním rohem. Což bylo dost možné.
"Chápu to seržante nemusíte se mi obhajovat. Vy tomuhle týmu velíte. Já jen....prostě doufám, že se z toho dostali. Už tak v téhle válce prohráváme a ztrácíme hodně."
Odpověděla ti Pavla, spíše lámanou ruštinou s příměsí češtiny.
"Seržo, chytám nějaký strašný signál, je to, jako by někdo u vysílačky hrál na elektrickou kytaru....kdyby to bylo možný řekl bych, že nám brouci začali rušit spojení."
Zamračil se George, když znechuceně sundal sluchátka.
"To kvílení je strašný jestli chcete poslechněte si to."
Nabídl ti sluchátka.

Křižník Andělů
David


"Eh to není jarní tráva Dave....smrdí to, jako by tu někdo právě pálil jointa."
Sykl k tobě Ben, který zaujal místo po tvé levici a nedůvěřivě si prohlížel "vaší armádu". Když jsi začal mluvit všichni tě pozorovali a zaujatě mlčeli. Tvé instrukce si vrývali viditelně do paměti a když jsi je rozpustil. Sborově zařvali, aby si dodali odvahy a začali proudit do jednotlivých transportérů. Někteří nakládali bedny, ale nastal klasický organizovaný chaos.
"A s tímhle máme zachránit prdel těm tam dole? Polovina se posere, než dosednout na zem......ach.....já vím, taky jsme měli jednou svojí první misi ale.....je to tak dávno."
Ve skutečnosti se to jen dávno zdálo, spíše šlo o to, že po prvním střetu se vše změní, pokud neumřete je to něco jiného.
"Fajn, kolik myslíš že těch týpků tady v hangáru bylo? A jakej máš plán?"
Zamířil Ben k nejbližšímu transportéru, který vypadal docela prázdně a srovnal s tebou opět krok.

Aglamor II. - Blýskající se kopec
Rico a Riley


Major Hawk pořvával na muže, aby stříleli střídavě, nepřeháněli a nescházeli z kopce, aby se zaměřovali na brouky, kteří vystoupali po kopci nejvýše a aby konečně nahodili ten dočasný plot. Ale vše, jak se zdálo se nehorázně vleklo.
"Zatím o nikom nevíme. Tedy pár skupin se nám hlásilo, ale jste první, kdo dorazil, takže asi tak."
Odpověděl major, který se díval dolů z kopce, kde se sápali další brouci.
"Salvu!"
Křikl a několik mužů vystřelilo.
"Plán je ten že tu uděláme provizorní základnu, pokud možno posbíráme co nejvíce lidí a pak vyrazíme kupředu. Potřebujeme to tu zajistit. Pokud zbylo dost lidí po dopadu máme šanci. Co jsem tak vyslechl z komunikace, tak většinou transportéry pojízdné nejsou, nebo jim chybí piloti."
Vysvětlil major Hawk.
"Vidím dole pod kopcem mezi stromy pohyb, ale nevím jestli to jsou brouci nebo naši."
Oznámil klečící desátník Street, který se díval do své odstřelovací pušky a zkoumal prostor dole. I jeho jste znali z minulosti.
"Riley? Ráda tě zase vidím.....je fajn, že máte funkční vysílačku, po jednom z útoků jsme o tu naší přišli."
Ozvala se Elizabeth Razly radistka týmu Sokolů. Také ji si vybavujete. Poukázala na radistický batoh, který ležel opodál mezi dalšími věcmi a čněl z něj pěkný kus broučího kusadla. Byl div, že Elizabeth byla v pořádku.
"Chvílemi to tu bylo docela drsný."
Vysvětlila Riley a mírně se zachmuřila.
 
MSg. Johny Rico - 11. prosince 2018 20:09
johnyrico24901.jpg

Hezký kopeček


Když jsme vystoupali nahoru byl to spásný pocit vidět někoho dalšího z našich, jak brání tvrdě svou pozici a úspěšně. O to více, když jsem spatřil příslušníky Modrých Sokolů. Jak se zdálo tihle hoši ví, jak se dostat z lecjakých sraček.
Naše označení, jakožto posil nebylo moc přesné ale pal to čert.
"Jak vidím, jdeme na čas, párty zrovna začíná."
Odpověděl jsem, ale pak přišla ona podpásovka od majora. Lehce jsem se zamračil a volnou rukou stiskl lehce Riley rameno. V mém pohledu bylo jasně vepsáno, že rozumím tomu nač myslí, ale v tuto chvíli na to není moc času.
"Tak jo lidi pomůžeme jim zajistit perimetr. S trochou štěstí se nám tu podaří zařídit odvoz, který by nás odsud dostal."
Podotknu a rozhlédnu se.
"Riley zkus se spojit s velitelstvím a předat jim informace ohledně maskovaných brouků a naší situace, hodil by se nám odvoz, tenhle neplánovaný výsadek je pořádný průser."
Podotknu a pak udělám rukou ve vzduchu kruh, abych zbytku týmu naznačil, že se má rozptýlit po prostoru a vyplnit díry v obraně stávajících obránců. Sám jdu obhlédnout situaci okolo kopce.
"Někdo další kdo směřuje naším směrem?"
Otážu se majora a pošlu krátkou dávku dolů na brouka, který se škrábal nahoru.
"A jaký je vlastně váš plán? Tuhle pozici neubráníme dlouhodobě. Na to nemáme vybavení ani dost mužů."
Byl to prostý fakt, není to má první bitva, takže vím, co mohu očekávat a major určitě také. Hlavně musí mít nějakou myšlenku toho, jak chce postupovat dál. Doufám, že jí má.
 
des. David "Opáčko" McCan - 25. listopadu 2018 15:54
daa0d9656ff163169afe3d5ebf5a14e7d527lw49554121083391334.jpg
Rychlý briefing před akcí

Dorazil jsem s Benem do hangáru. Kulomet jsem měl zajistěný a položený na ramenu. Když se otevřely vrata a naskytl se nám ten pohled na tu bandu zelenáčů, spadla mi brada. "To je v píči, kámo," hlesl jsem, když jsme procházeli kolem nich směrem k výsadkovým lodím. Před jednou z nich byly naskládané bedny. Na jednu jsem si stoupl, abych je měl všechny před sebou. Rozhostilo se ticho a všechny pohledy se upřely na mě a Bena, co se postavil vedle mě. "Ti jsou tak zelení že cítím jarní trávu," zamrčel jsem a podíval se po nich. "Koukni, tamhle ten si připadá jak tvrďák," pousmál jsem se a ukázal bradou směrem k někomu kdo vypdal jak já. Skoro dva metry a dobrej metrák živé váhy. "Na salutování se můžete vysrat. Zatím. " začal jsem zvýšeným hlasem, aby mě bylo dobře slyšet. "Právě jste byli přiřazení pod nás. Naším cílem je záchranná mise. Nejspíš to bude hnusné a nejspíše hodně z vás tam i zařve. Ale to k tomuhle patří, aspoň budete mít o starost méně. Pokud chcete žít, mějte na paměti výcvik," řekl jsem a vztyčil jeden prst. "Nehrajte si na hrdiny," zvedl jsem druhý prst. "A nestřílejte všichni najednou na pár cílů. Pak začnete všichni najednou přebíjet a bude to v hajzlu. Nejde tady o osobní skóre, ale o celkový průběh války. Myslete na to a přežijete o něco dýl. A TEĎ SE PŘIPRAVTE! BUDE SE UMÍRAT!" zařval jsem a zvedl kulomet nad hlavu.
 
Cpl. Riley Baxtor - 23. listopadu 2018 22:33
bax_icon_drak2644.jpg
Aglamor II. - Výstup na kopec

Konečně se dostaneme někam, kde nejsou jen brouci nebo všudypřítomná otravná zeleň. Je fajn vidět lidské tváře, pro mě jsou všichni noví, nikoho z nich neznám. Už od začátku se držím víc v pozadí, nemluvě o mém „úprku“ mimo bojiště k papírování a podobným nezbytnostem, abych se potom vrátila.

"Jestli my jsme posily..," pronesla jsem tiše a hořce se přitom ušklíbla. Pravdou je, že v téhle situaci je vážně lepší jakákoliv pomoc, než žádná, ale dokud jsme na planetě, je to pořád na hovno. Neujde mi práce, kterou ostatní už odvedli, aby se aspoň trochu pojistili před brouky.
Kolik toho asi ví? Proletělo mi hlavou spolu se vzpomínkou na číhajícího brouka. O další vzpomínku, tentokrát však nevyžádanou, se zasloužil major. Jeho poznámka mě vrátila pár hodin nazpátek, na loď, k incidentu s Wadem.
Výraz mi okamžitě ztvrdl.
Jazykem si projedu po rtech z vnitřní strany a krátce se podívám na Rica, jaké jsou rozkazy.
 
SSg.Martin Mezenský - 12. listopadu 2018 18:30
vojak3768.jpg

Den nzávislosti



Žlutí tygři


Postup byl rychlý a jasný. Všichni věděli že to bude horké a také že bylo. Když bylo po všem ihned sem se zvedl a zadíval na to co jejich Last stand způsobil...věděl sem že mí lidé mají asi problé s mým ústupem, ale břímě velení není jen tak...

Jedno se jim musí nechat...to sice ano ale my musíme vypadnout, protože tohle přiláká brouky i z jiné planety...
řeknu klidně a noktovizí se dívám kolem sebe a volím nový směr...

Rádiová komunikace, najít další přeživší a zjistit lokaci, obezřetnost a kupředu, není čas...
Když si všimnu Pavli jak jde vedle mě, jen se zadívám kolem sebe a pak spustím ve své mateřštině...

Jedno se musí nechat, já vím že neuznáváte můj ústup, ale sem stará škola, moc stará na vaše postupy, pro mě by to smysl mělo kdybych vás odsud dostal a pak to tam jako poslední muž odpálil,to by mělo smysl, dát vám cestu a krýt vás, ne tam zařvat s pompou a nic z toho dalšího, tohle není hrdinství, tohle je těžce posraná taktická chyba...moc ztrát v ohledu počtu nepřítele a stavu naší pěchoty, proto sem šel, ač se ti to líbí či ne, já vás tu nechci nechat zařvat, vyvedu vás z tohodle zeleného pekla byť bych tu měl konečně složit kosti...
 
Mlýnek na maso:D - 12. listopadu 2018 18:14
st21306.jpg

Aglamor II. - Ohnivá párty

Martin


Chvíli bylo ve vysílačce ticho po odvysílání tvé zprávy.
"Rozumíme....hodně štěstí..."
Pak se spojení přerušilo. I z dálky byla vidět střídavá střelba obránců. Mohli jste jen doufat, že to odpálí opravdu nejdříve za dvě minuty. Být v epicentru výbuchu min, by nebylo zrovna ideální.
"Jdem chlapci."
Pobídla Georga a Franze Pavla a sama vyrazila po tvém boku kupředu. Atmosféra byla hustá stejně, jako vlhkost v těchto místech. Nikdo z tvého týmu proti tvému rozkazu neprotestoval a přesto bylo cítit, že se jim buď nelíbil, nebo měli minimálně výčitky. Na jednu stranu není divu, právě jste odsoudili na smrt možná kdo ví kolik lidí. Na tu druhou, možná by vaše přítomnost nic nezměnila a pak také....mají stále naději přežít. Malou ale přece.
"Patnáct sekund, než nám vyprší požadovaný čas."
Oznámil George, který zkontroloval své stopky. Pokračovali jste dál.....uběhlo další půl minuty a pak jste se instinktivně všichni přikrčili, když se ozvaly ohlušivé rány výbuchů a ovanuly vás zášlehy tepla. Byli jste opravdu hodně blízko okraji zasažené plochy, ale naštěstí jste to stihli, tak tak......ten výbuch byl možná vidět i z oběžné dráhy, měl nehoráznou ničivou sílu a určitě zlikvidoval dost brouků. Pokud měla skupina šanci vzlétnout teď byla nejvhodnější příležitost.
"Jedno se jim musí nechat seržo, pokud to nedali tak odešli se vší parádou."
Kývla Pavla směrem k ohnivé šou, která sebou vzala i kus lesa v okolí mytiny.
Na druhou stranu pokud tohle slyšeli brouci což slyšeli asi stoprocentně, brzy tu bude pořádně horko a to tu už být rozhodně nechcete.


Aglamor II. - Na stopě

Zoe


Všichni jste se dali do hledání stop. Nira, Ahib a dva z nováčků, které jste zachránili zůstali rozestaveni do čtyř směrů, aby drželi pod kontrolou perimetr.
"Šli tudy."
Ju-Hai, který se skláněl nad polámanými větvemi.
"Hele tady jsou stopy mířili támhle tudy. Třeba je ještě doženeme."
Alex se hned té myšlenky chytl a pokývl hlavou na souhlas. Zatočil rukou ve vzduchu v gestu, že zvedáte kotvy a opět jste, jako skupina vyrazili kupředu. Šli jste snad více, než hodinu, než jste došli na místo, kde jste začali na každém rohu narážet na mrtvoly. Jednomu chyběly nohy, jinému hlava, dalšímu ruce, trup byl natržený, druhů zranění zde bylo stejné množství, jako krve a při každé mrtvole vás jímal špatný pocit, jestli to není někdo z vašich známých, ale nebyl.
"Museli tudy projít, ale ty stopy jsou tak špatně čitelné."
Zanadával Ju-Hai, který se snažil neztratit váš kurz, který se stáčel. Měli jste také nepříjemný pocit, že vás něco, nebo někdo sleduje.

Aglamor II. - Vzhůru na kopec
Rico a Riley


Celý váš tým stoupal do kopce a někteří z vás, ti, kteří se již mohli nazývat veterány si uvědomili, že mají jistý pocit dejavu, protože Pekelný kopec byl trošku podobná situace, jako nyní zde. I tak jste si však všichni udrželi odhodlání a postupovali na jeho vrchol.
"Držte perimetr kurva! Hezky je posílejte dolů nesmí se k nám dostat!"
Zaslechli jste rozkazný hlas na vrcholku.
"Jak to vypadá s tím přenosným elektrickým plotem?! Už to máte rozmístěný?! Potřebujem to tu zabezpečit a dodělat základnu!"
Opět ten hlas, když jste vyběhli o kus ještě výš spatřili jste v půlkruhu pálit skupinu vojáků, jejichž insignie ukazovaly, že jsou to Modří sokoli a Major Edward Hawk, zatímco sebou měli směsku další vojáků z jiných týmů, pár jich dokonce právě instalovalo menší terení sloupy, kterými by skrze dočasnou baterii mělo proudit dostatek proudu na to, aby usmažil brouky, jako klasický plot, jen tenhle je hold přenosný a fakt jen dočasný.
"Nepřítel na prav...."
Nedořekl voják, když si uvědomil, že jste to vy a ne brouci koho vidí.
"Posily pane! Dorazily nám posily!"
Zajásal a začal znovu pálit. Váš příchod rozhodně přidal na morálce.
"Každá zbraň se hodí....ale no ne to jsou samotní Bílí Vlci, ač jak to vypadá z původní sestavy jich tu už moc nemáme....ach škoda..."
Odtušil major, který po vás hodil také očkem. Situace zatím byla pod kontrolou a pomalu se stupňovala.
 
Cpl. Zoe Castillová - 06. listopadu 2018 20:59
alexandra6745.jpg
Opuštěni
Běžíme pralesem se vší tou výbavou a brouky za zadkem v horku a vlhku,když se vynoří Amanda tak mám chuť na ní vybafnout že jsem jí málem zastřelila.No to ne,ale sejmula moritou.Dobrá to taky nemyslím,ale ona neví že za někým se takto neplížíte?
Omlouvám se mám nervy na pochodu ... a potřebují si vydechnout.
"Ano já jsem taky ráda že jsi v pořádku."
Po dlouhé době se usměji,i když z toho ještě nejsme venku,ale teď se musíme vrátit a setkat s Alexem a potom s ostatními.A potom se pokusit spojit s jiným křižníkem který nás odveze z teto planety někam jinam v této divné bitvě.Alex se k nám později připojí ovšem když dorazíme na místo tak už tam nikdo není.
"No mám pocit že právě proto odešli,aby se to nestalo.Ale určitě ..."nedořeknu a místo jalových řečí podobně jako Alex i já začnu hledat stopy kam asi odešli.A taky na případné problémy přece jen jsme neunikly broukům abychom narazili na jiné kteří tu na nás čekají.
Nebo kobylka ...
Má zjitřená mysl projíždí různé scénáře,ale snažím se ovládnout abych neviděla brouka za každým stromem.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.12882900238037 sekund

na začátek stránky