Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Starship Troopers

Příspěvků: 720
Hraje se Denně  Vypravěč asasin je offlineasasin
 

DružinaObnovit družinu

 Postava MSg. Johny Rico je offline, naposledy online byla 28. března 2024 8:25MSg. Johny Rico
 Postava Cpl. Riley Baxtor je offline, naposledy online byla 27. března 2024 22:09Cpl. Riley Baxtor
 Postava Cpl. Zoe Castillová je offline, naposledy online byla 28. března 2024 10:31Cpl. Zoe Castillová
 Postava des. David "Opáčko" McCan je offline, naposledy online byla 28. března 2024 10:11des. David "Opáčko" McCan
 
des. David "Opáčko" McCan - 11. března 2016 12:51
daa0d9656ff163169afe3d5ebf5a14e7d527lw49554121083391334.jpg
Haló haló

"Si to zkus sám!" zařvu na něj. Teď už je jedno, jestli řvu, nebo šeptám. Ty potvory o náš už ví. Za zády mi začne rachotit dvojice pušek a do toho se připletlo i pár výbuchů, když se mi konečně podařilo naladit správnou frekvenci. "Do prdele, díky bože!" zaraduju se a hned popadnu mikrofon: "Operace mozek se nepovedla! Byla to past! Tři přeživší, z toho dva ranění! Potřebuju okamžitou evakuaci! A to sakra hned!" rvu do mikrofonu, zatímco si vysílačku házím na záda (samozřejmě za popruhy, ne, že si jen tak položím na záda) a beru do jedné ruky moritu, abych těm broukům poslal taky pár žhavých pozdravů.
 
Mlýnek na maso:D - 11. března 2016 00:29
st21306.jpg

Velká jízda na křižníku!
Johny, Riley, Zoe, Samantha, Martin, Wade a Saly


Všichni jste si dělali, co jste právě uznali za vhodné. Někteří odpočívali, jiní pili, další byli na rekonvalescenci, nebo v jídelně, či jinak trávili svůj volný čas na palubě Federativního křižníku, který se stal opět na nějaký čásek vaším domovem, než budete přiděleni na další misi.
Zde to bylo vždy fajn místo pro pěchotu, protože to znamenalo, že se může ulejvat a veškerá práce připadá pilotům, kteří museli křižník obsluhovat. Proč si taky neužít zasloužené dovolené po náročných misích u kterých je pravděpodobnost úmrtí něco okolo 100% nebo víc.
Ať už jste však právě dělali cokoli a byli kdekoli na palubě vesmírného korábu, tak vaší pozornost upoutal mohutný otřes. O pár sekund na to se rozsvítily červená výstražná světla a houkačky snad na všech palubách.
"Všem na palubě! Opakuji všem na palubě! Byli jsme napadeni projektilem plazmy a přišli o motory a část zadních palub!"
Rozléhá se po palubách hlášení kapitána křižníku, který se snaží mít vše pod kontrolou.
"Poškozené části lodi byly hermeticky uzavřeny, zadní hangár je silně poškozen. Prosím všechen nepotřebný personál a příslušníky jiných, než leteckých útvarů, aby se urychleně přesunuli k nepoškozeným hangárům a zahájili spořádanou evakuaci! Opakuji zahajte spořádanou evakuaci! Loď přišla o více, než 80% svých možností pohybu a je v dráze nepřátelské palby!"
Upřesňuje situaci kapitán. Houkačky ani blikání výstražného světa nepolevuje. Jediné, co přidává na váze slov kapitána jsou další menší otřesy. Patrně výbuchy na některých palubách, nebo v uzavřených částech zasažených v zadní části lodi plazmou. Možná se taky jedná o další menší zásahy jinými projektily brouků. Každopádně jedno je jisté, pokud se zde zdržíte příliš dlouho je pravděpodobné, že vás i s lodi brouci rozstřílejí na kusy.
 
MSg. Johny Rico - 18. února 2016 22:27
johnyrico24901.jpg

Picí koutek


Po tváři mi přelétne úsměv při slovech Wadea. Jeho slova dávají zvláštní smysl, který se pro tuhle chvíli hodí. Na příchozí Zoe jen kývnu na pozdrav a kopnu do sebe svého panáka. Nechám ho, aby mi hezky vypálil hrdlo a pak se pomalu nadechnu. Je opravdu silná. Počkám, až ten pocit trošku ustoupí a odložím sklenici na stůl.
"To teda je, nechci vědět z čeho jí ale dělali, ještě by mi to zkazilo požitek z toho, jak dobře chutná."
Zašklebím se kývnu na barmana, když nám dolívá druhou rundu.
"Právě při těchhle chvílích cítíš, že ještě opravdu žiješ. Tam dole s brouky je to spíše, že nikdy nevíš, jestli už nejsi náhodou mrtvej. Takže užívejme si tohohle pocitu dokud můžeme. Nikdy nevíme, kdy nás to dostihne taky. Jednou se zase všichni sejdeme na jiným místě."
Vezmu sklenku a kopnu do sebe druhého panáka, který nežhaví můj krk o nic méně, než ten předchozí.
 
Sgt. Wade Wilson - 08. února 2016 23:30
164492407.jpg
Na baru

Netrvá sotva dosednu na barovou židličku, znovu vrznou dveře s vstoupí Rico.
"A hele koho to sem čerti nesou," ušklíbnu se a pokynu mu na židli vedle sebe.
Ten neváhá, usedne a hned nám objedná. A rovnou to nejsilnější co tu je.
A, koukám Johny taky potřebuje pořádně protáhnout.
"No, komu by se tam chtělo. Člověk by řekl, že když už tam jednou byl, že tam znova muset nebude ale ne, ty zasraný kobylky si nedaj pokoj," uchechtnu se a podívám se na sklenici.
Než se však stihnu napít, vrznou dveře znovu a přijde Zoe.
Nabídnu jí stoličku vedle nás a objednám ještě jeden drink.
"Jak říká jeden starej irskej přípitek - 'pijme, než ďábel zjistí, že jsme mrtví,' " přiťuknu si s Ricovou sklenicí, "na ty, co tam zůstali."
Jedním mocným hltem polknu obsah sklenice, až se z toho zakuckám.
"Eheh...Fakt silná!" Vykuckám ze sebe a objednám druhou rundu.
Podívám se na Zoe a s úsměvem a o poznání lepší náladou než při návratu jí na otázku odpovím otázkou: "Problémy s alkoholem?"
Takže připouštíš, že máš problém! Ne, nemám. Tohle není problém. Ne? A co to je? Řešení...
 
Cpl. Zoe Castillová - 02. února 2016 18:26
alexandra6745.jpg
Návrat
Po příletu na křižník vystoupím z transportéru vyslechnu proslov seržanta Rica a přikývnu že rozumím.Bylo by příliš neskromné žádat ... ne po druhé se nechat zasáhnout proudem už není smůla i když to nebyla úplně moje vina.Jsem ráda že jsme přežila ostatní takové štěstí neměli protože jak jsme zjistili už při výcviku i přežít je úspěch.První cesta potom co odevzdám výzbroj míří do sprch abych ze sebe umyla písek a zbytky škorpiona.
Tedy aspoň doufám že to je škorpion.
Ve sprše nějakou dobu zůstanu než je čas se vydat do svého pokoje kde se svalím na postel a spím dlouhým bezesným spánkem.Když se probudím je čas jít na ceremonii která je tentokrát v komornějším duchu.Vyznamenaní jsou udělované většinou posmrtně a vyzvednou si ho přijde jen Opie protože Sally je pořád na ošetřovně.Ovšem i mně čeká překvapení když uslyším své jméno.Mezi povyšovanými jsem totiž i já.
„Děkuji.“pronesu s dojetím v hlase když mi připínají nové dvě frčky.
Takže teď jsem desátník to se musí oslavit.
Když,ale dorazím do baru tak právě seržant Rico pronáší přípitek.
„Souhlasím na to se napiju taky.“
Pak než mi přinesou pití zašeptám aby mně (pokud je to možné) slyšel jen Wade.
„Tak teď máme jednu věc společnou,poznáš jakou?“
 
MSg. Johny Rico - 28. ledna 2016 11:19
johnyrico24901.jpg

Ceremonie a pak hurá to spláchnout


Bylo to těsně po misi, co nás zavolali na ceremonii. Šel jsem ve vycházkové uniformě, jako vždy na tyto události. Byla to poslední možnost, jak vzdát hold našim padlým bratrům a sestrám. A že jsem jich zažil již hodně.
Když nadřízený hovoří jen mlčky rovně stojím a poslouchám. Poslední rozloučení s mrtvými je pro mě důležitější, než udělování medailí a to vše ostatní.
Osobně jsem opravdu nečekal, že se mi dostane dalšího povýšení. Přijal jsem jej klidně, ale bez projevení nějakého hlubšího vděku.
"Zase mi chcete mít, co strhávat, nebo udělovat vražednější mise?"
Potlačím touhu se ušklíbnout nad tou ironií.
Každopádně jsem moc rád, když jsou ceremonie za námi. Za chůze pohlédnu na svůj tým a kývnu jim.
"Kdo by mě hledal, tak budu v baru. A dobrá práce bando."
Kývnu na ně. Už jsem si na tu partu zvykl. A o to těžší je, že jsme ztratili Andrewa, ač byl s námi jen krátce.

A jak jsem řekl mé kroky se unášejí směrem k baru. Tam vejdu už klidnějším krokem a usednu na barovou stoličku. Vedle zahlédnu Wadea. Mírně se pousměju.
"Hej barmanskej hoď nám sem dvě pořádně vostrý, je třeba napít se na památku těch, co umřeli a na další prožitý den těch, co přežili."
Houknu na barmana a slétnu pohledem k Wadeovi.
"Taky doufáš, že už nepolezeme do té samé broučí řitě i potřetí?"
Zašklebím se a přijmu drink, který nám přinesl barman a upiju, je to pořádně silná pálenka, musím se zašklebit, jak to pálí v hrdle, ale je dobrá to se musí nechat.
 
SSg.Martin Mezenský - 24. ledna 2016 22:48
vojak3768.jpg
Čas na fyzičku...


Proto to musí být celoplášť, neuč orla lítat, vím proti čemu stojíme, i že mají skořápku, ale kde je vůle je i cesta...uvidíme co se stane až s tím začneme, možná to nezabere jako výbušný, ale jedna dobře mířená a rozmrdá ho to jak autobus němců jednu šlapku...

Mávnu rukou a ukážu ji na složky....
Zbytek týmu, přečti si to, stavím si profili vás všech, a plavat ještě umím, i pod ledem to prostě nezapomeneš jako jízdu na kole..tedy..máte v týhle podělaný době vůbec ještě kola?

na odpověď nečekám, prostě si vemu ručník a zamířím k bazénu...

měj se zelenko...
jsem zvědavý za jak dlouho po mě vyjede když na ni budu hlásit všechny barvy duhy...
 
Samantha "Corpse" Heistin - 24. ledna 2016 22:41
samantha4889.jpg

Trocha debaty o nesmrtelnosti brouka



Se zaujetím ho poslouchám a konečně mi dojde, co tím myslel, že je z hodně staré školy a tím nováčkem. Inu, ozve se ta nedostudovaná doktorka ve mě, co projeví velký zájem. Učili jsme se o tom, ale ještě nikdy jsem se nesetkala s někým, kdo tím opravdu prošel.
"Dum dum je sice fajn, ale jsou k hovnu, když neprojdou broučím krunýřem. Každej narušenej projektil se o něj rozmázne jako lívanec o podlahu. I mé včelky. Jenže první prorazí díru, druhá zajede dovnitř a udělá paseku," mrknu na něj. Pak se ale zvedne se slovy, že si jde zaplavat. Tím oslovením se mě trochu dotkne, vždyť nemám fialové vlasy, ale modré, to jde vidět, ne? "Neutop se, byla by to škoda," zakřením se a taky se zvednu. Nemám v plánu jít s ním, nebo aspoň ne hned. Mám v plánu jít si vyfasovat svojí dávku. Potřebuju doplnit munici. "Možná se stavím, ale ne hned," mrknu na něj a zamířím k výdejnímu. Snad má službu Bertík. Sice se Bertík nejmenuje, ale já mu tak říkám... vypadá jako Bertík.
 
SSg.Martin Mezenský - 24. ledna 2016 22:23
vojak3768.jpg
Plány

Nevím zda se smát nebo ne, tak si raději naliji a zase se napiju, pak zavřu oči a s klidem pronesu...

Degradovali mě z generálmajora na majora, v 2008 nemysím si že bych měl problém s tím postavit se něčemu o čem si myslím že je píčovina,otázkou je zda mě za to nepošlou před soud...tak něják se mi nechce sedět za něco v co nevěřím, bojuji protože sem voják, nemám už vlast, nemám ani hodnost, a místo lidí sřílím emzácké přerostlé kobylky...

znovu otevřu oči a kopnu to do sebe....

Navíc, dum dum udělá každej, stačí nožem udělat záseky do kříže na hlavici nábojnice, takže v tom problém nevidím, jde o to si poradit, a hodit jim do gsichtu konečný výsledek...tvá munice je dobrá, ale drahá, celopláště nařízlé aby se po zásahu roztříštili a v ráně roztrhali co nejvíc tkáně budou mít stejný efekt, s náklady asi o 75 % menšími než cpát tam výbušniny...

zvednu se a mrknu na ni...

Du si zaplavat fialko, takže můžeš jít po svých, nebo se mnou, je mi to jedno, však máš steně volno dokud nás nepovolají zase...
 
Samantha "Corpse" Heistin - 24. ledna 2016 22:11
samantha4889.jpg

Hračky, které mění pohled na svět



"Nejsi sám, taky jí nechápu," zakřením se a sleduji, jak si prohlíží můj náboj. Jde vidět, že ho to zaujalo, zvláště, když mi řekne svůj návrh. Zamlouvá se mi, opravdu jo. "Dej mi prostor, materiál a trochu času a udělám dost pro celý tým," mrknu na něj a znovu si doleju sklenku. To pitivo je fakt dobrý.
"Nu, je fakt, že já jim to nenavrhovala, ale myslím, že tě stejně pošlou do prdele. Jen slušněji, něco ve stylu "Musíme si to promyslet, dáme vám vědět", chápeš," zazubím se. Jop, trochu jsem změnila hlas, když jsem parodovala, co hlavouni asi řeknou.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.157870054245 sekund

na začátek stránky