Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Starship Troopers

Příspěvků: 720
Hraje se Denně  Vypravěč asasin je offlineasasin
 

DružinaObnovit družinu

 Postava MSg. Johny Rico je offline, naposledy online byla 28. března 2024 16:35MSg. Johny Rico
 Postava Cpl. Riley Baxtor je offline, naposledy online byla 29. března 2024 10:12Cpl. Riley Baxtor
 Postava Cpl. Zoe Castillová je offline, naposledy online byla 29. března 2024 4:50Cpl. Zoe Castillová
 Postava des. David "Opáčko" McCan je onlinedes. David "Opáčko" McCan
 
Mlýnek na maso:D - 09. ledna 2013 17:14
st21306.jpg
Sokoli - Andrew - Řešení problémů

Major tě bedlivě sleduje, ale také poslouchá. Jakmile se přesunuješ tvá i majorova skupina jdou za tebou, ale neustále na sebe míří. Když dojdete k mrtvolám kolonistů, je to dost odporný pohled. Jsou mnohočetně rozstřílení, někteří mají dokonce upadlou nějakou končetinu. Krev tu však je, nicméně je jak Andrew řekl zmodralá to znamená, že těla už byla v podstatě mrtvá. Také si lze všimnout ztmavlých nehtů a konečků prstů. Pak taky uvidíte něco co je dost nechutné. Jeden z kolonistů má rozbitou hlavu a vedle ní leží zastřelený dost hnusný brouk.
Obrázek
"Můj bože."
Hlesně znechuceně major a pak sleduje jak se pořežeš. Teče ti krásně rudá krev. Tvá skupina souhlasně pokývne a aniž by sklonili zbraně jeden po druhém se říznout. Všem teče krev čistě jako tobě. Major nakonec jde příkladem a to samé udělá i jeho družstvo. Takhle si ověříte, že celý tým je čistý.
"Výborně Splintere to byl dobrý nápad."
Kývne major Hawk a ty si pak něco uvědomíš.
"Moment, kde je ten kolonista?"
Podotkne za tebe poručík Jones. Všichni se rozhlédnete. Pak konečně uvidíte onoho kolonistu. Právě nepozorovaně vytáhl pistoli jednomu z vojáků co byli nejblíže a uskočil dozadu.
"Zasraní parchanti!"
Vyprskne a vy vidíte zčernalé prsty, pak se ozve ohlušující rána, když vystřelí ze zbraně na zaskočený tým. Ozve se bolestný výkřik a vojín Crowny padne na zem. Tvář má celou od krve ten brouk ho střelil přesně. Tomu už nebude pomoci z obličeje mu moc nezbylo.
Hned na to zvednete všichni zbraně a začnete do něj střílet. při náporu střel udělá dva kroky dozadu a zapotácí se, i tak ještě jednou vystřelí než se mu rozprskne brouk v hlavě všude okolo jak mu jí rozstřílíte. Vojínka Wesex dostala zásah do ramena. Něco však zachránila vesta ale i tak má v celku pěknou krvácející ránu a opírá se o zeď.
"Stáhněte ji to provizorně tady už není koho zachraňovat všichni jsou mrtví jdeme ven a zavoláme transport."
Kývne major. Mezitím provizorně ošetří Wesex a s povzdychem prohlédnout Crownyho a vezmou jeho psí známky. Pak Razly podpírá Wesex a Trawling zase Valix a jdete v útvaru ven. To vám zabere asi dvacet minut. Venku si oddychnete. Tohle místo už je asi zamořené brouky. Před komplexem položíte zraněné a zůstanete v krycím útvaru. Máte důležitou informaci o tom co jste objevili a tak se Razly spojí s velitelstvím a požádá o vyzvednutí. Za deset minut přilétá výsadková loď, do které se všichni bez problému dostanete...

Na základně vesmírné stanici Hawk vyloží co jste objevili a nač je třeba dávat si pozor. Bohužel planeta se musí zapsat na seznam těch, které dostali brouci.
Vás nechali předstoupit v hale tedy ty, kteří jste zbyli. Byli jste v řadě nastoupeni a připraveni. Přišel nějaký plukovník a zasalutoval.
"Vítejte zpět je mi líto, že mise nebyla úplně úspěšná ale díky vám máme dobré nové informace o broucích. Gratuluji a je mi líto ztráty cenných lidí. Nyní vystoupí poručík Jones a vojíni Wesex a Valix."
Počká až vystoupí a pak jim dá krabičky.
"Purpurová srdce za odvahu projevenou v boji a nebojácnost nasadit život. Gratuluju a dojdětě si na ošetřovnu. Za 6 dní bude pohřeb všech nedávno zemřelých prosím dostavte se také uctít památku padlých. Do té doby máte volno. Na této příležitosti také rozdáme jiná ocenění a dle doporučení. Rozchod máte volno."
S tím vás nechá strávit dovolenku, kterou nyní máte.
 
Si Ar - 08. ledna 2013 15:26
siar1675.jpg
Vesmírná stanice, part. 1

Jakmile Yuri odešel, já usnul. Nespal jsem ani dvě hodinky, když přišel nějakej ocas a vzbudil mě s tím, že se jednotka vrátila. Zeptal se mě, jestli se s nimi chci sejít a má odpověď zněla samozřejmě, že ano.
Nakonec mi voják pomohl do vozíku a odvezl mě až do místnosti, kde se sešlo jak naše, tak i jiné družstvo.
"Já se jen tak nedám, šéfe," usměju se na Rica, když mě pozdraví. Pak přijde nějakej vyšší důstojník a nechá si nás nastoupit. Když řekne pozor, jen se ironicky pousměju. Pak se teda alespoň narovnám a zasalutuji. Poručík chvilku mele a pak nám předá purpurová srdce za ranění v boji.
"Děkuji, pane," přijmu vyznamenání, zasalutuji, ale myslím si něco jiného. Pořád mám za to, že purpurové srdce je zbytečnost. Pak rozdělí místa rekrutům a řekne nám, kdy se bude konat pohřeb. Nakonec nás rozpustí. Já, než se vrátím zpět na lůžkový, ještě se zdržím, abych se mohl pozdravit se zbytkem týmu.
 
Cpl. Andrew "Magor" Splin - 08. ledna 2013 13:27
angel_06_by_nadixed3av8sq_50x150_scaled_cropp5891.jpg

Komplex - Opatrnosti není nikdy dosti


Plán to byl docela dobrý ... snad, ale nakonec nikdy nic nejde podle plánu a ani tato situace nebyla výjimkou. Avšak naštěstí se to tak nějak .... vyvrbilo. Má poznámka a plnění podmínek a dodržování mých pravidel a hrozba jejich likvidací ... inu čekal jmse, že to ti brouci alespoň zkusí, ale .... jejich blbost. Hold nemůžou být asi až tak chytří .... doufejme.
A vlastně než-li jsme se nadál a uvědomil si, že můj plán padl, ale i přesto nejspíše pomohl odhalit ty hnusné zelenáče bylo po všem. Snad jen poslední nahlédnutí za roh a dvě série výstřelů na doražení posledních zelených sráčů.

Nyní však nastával mnohem závažnější problém a to bylo neuposlechnutí rozkazu, přímé ohrožování nadřízeného a ohrožení mise. Jo měl jsem toho teď na triku dost a situace se prakticky jen zhoršovala. Nebo sotva k nám velitel dorazil, namířila na nás druhá skupina své zbraně. Opět zde zavládla nedůvěra a to nemalá. To pro mne ovšem nebyl zrovna ten největší problém, neb přec jen stačilo dotáhnout do konce můj plán, avšak nejdříve bylo potřeba zkontrolovat, jestli by měl vůbec fungovat. Velitel nám sice opět položil jasné otázky a nepovolil odejít, ale .... já vlastně ani nevím, jestli to je velitel. Avšak znám způsob, jak se k tomu dopídit.

"Počkejte pánové a dámy! Neunáhlujte se!" snažil jsem se uklidnit obě opět nedůvěrou plápolající skupiny. "Jestli dovolíte ... PANE! Mohu prokázat, že my brouci nejsme a tak si i ověřit, že nejste brouci ani vy." pronáším s rukama zvednutýma, abych dokázal svou pasivitu jakéhokoli pokusu o agresivitu. "Teď mne prosím následujte." podoktnu zvápětí a jdu směrem k té bandě rozteklých zmrdů. Cestou si však neodpouštím páru instruktážních a poučných slov ... vět ... souvětí.

"Brouci jak známo jsou biologicky vzato z naprosto odlišných látek. Vlastně ani nevím, jestli jsou z bílkovin, nebo nějaké obsahují. A myslím, že to neví pořádně ani naši vědci. A zde se objevuje ta zásadní věc." rozvyprávím se, avšak na chvíli si nedovolím malou pomlku, oddych a hluboký nádech. Takové to stupňující se drama. "Brouci nemohou napodobit krev. Netuším sice, jak se jim podařilo vypadat stejně jako my, avšak kůži .. tedy obal lze napodobit snadno ... avšak něco mnohem složitějšího ... vnitřního .... krev!" a zde přichází theatrální zvýšení hlasu a až pomalu šílený pohled na mé ZATÍM přeživší kolegy. "Krev je naprosto něco jiného. A i kdyby se jim podařilo ji nezničit, tak by časem co? No zmodrala ... tak jako každý. Odkysličila by se. Brouci nemohou napodobit naše tělo .... nás, nebo oni fungují ... byli vytvořeni odlišně!" konečně jsem se dostal k jádru a také na místo, kde dříve byli kolonisté ... nebo spíše jejich klony .. asi. Nahlédnu tedy do kaluže toho odporného slizu a ... to mi na tváři vykouzlilo příjemný úsměv.

"Vodíte? Žádná krev, ale hromada slizu!" pronesu rázně a vytáhnu svůj nůž. "Avšak ... když pohlédnete na mne ....." pronesu již klidným hlasem a uděám si řeznou ránu na ruce. Nic velkého, abych byl pak zase plně boje schopný. "Žádný sliz ... jen krev." dodávám vzápětí a můj pohled všem dává jasný rozkaz. A teď vy. Avšak možná jsou zde i tací, co to nepochopili a tak ihned za tím pohledem přichází i ona slova. "A teď vy všichni. Já už své lidství prokázal." pronesu rázně a protože jsem se již ukázal jako člověk, tak také tasím svou zbraň a pomalu couvám dozadu ... přece jen ... nyní jsem sám a jediný ... dokud se neprokážou ostatní.
 
MSg. Johny Rico - 07. ledna 2013 22:44
johnyrico24901.jpg
Ku hvězdám aneb zpátky domů - Vesmírná stanice

S oddychem se opírám o jednu z přítomných beden a čekám až naváže Riley spojení. Moc se jí to ovšem dle všeho nedaří.
Pak uslyší ve sluchátkách šum.
"Sly....ime vás....trans.....je.....estě...."
Dá se z toho usoudit, že snad něco posílají. Taky uvidíme bombardéry, které vybombardují vše okolo a zabíjejí brouky, je to hezký pohled na tu očistu.
Obrázek
Takovýchto krasavců tu prolétá asi 10. Pak když vše utichne chvíli si jen muži povídají mezi sebou než je vidět přilétat výsadkovou loď a né jednu. Asi 4 další přistávají dole vedle pevnosti a vysazují čerstvou osádku pro tuto pevnost. Pátý přistane na plošině kousek od nás a z něj vyběhne jedno družstvo, které ihned jde dolů dovnitř zajistit komplex a otevřít ostatním.
"Konečně domů."
Usměju se a pajdavě nastoupím s ostatními. Když jsme všichni z obou týmu vzlétáme...
O půl hodiny později už přistáváme v hangáru, kde mne a poručíka medvědů informují o tom, že se máme kvůli něčeho přesunout do haly. Ač nerad kývnu a vedu svůj tým stejně jako poručík do haly...

Tým Vlků a Medvědů + Alex a Eleanore

V hale už stojí 6 nových rekrutů, kteří jsou v pozoru připraveni (mezi nimi i Eleanora) a kus od nich uvidím na kolečkovém křesle Alexe. Musím se usmát.
"Stará vojna se dává do kupy."
Kývnu na něj s úsměvem a pak promluví poručík.
"Družstva nástup a pozor."
Okamžitě stojíme obě družstva ve dvou lajnách a připraveni na vše v pozoru.
Pak vejde do haly v krásné vycházkové uniformě nějaký plukovník. Zastaví se pár metrů od všech a přelétne pohledem.
"Vítám nové rekruty, a taky ona týmy, které se vrátily z nebezpečné mise."
Pokýve na nás hlavou a detailněji si nás prohlédne.
"Vaše obětavost nebude zapomenuta ani životy těch jež zemřeli při této misi."
Zhluboka se nadechne.
"Nyní Seržant Johny Rico, Desátník Alexander Mess a Vojín Kara Jonathan, kteří byli zraněni ve výkonu služby na poslední misi předstupte."
Praví a počká než tam dojdeme. Alex musí na vozíku dojet, já jakši dopajdat a Kara se taky v celku šourá protože ji zranění působí bolest. Pak ke každému z nás přistoupí.
"Za chrabrost v boji dostáváte Purpurové srdce."
Každému z nás předá vyznamenání.
Obrázek
"Pánové zařaďte se."
Odvelí nás a my se vrátíme na místa. Pak na nás znovu pohlédne.
"Potom se stavte na ošetřovnu a dejte do pořádku."
Odkašle si a pohlédne na rekruty.
"Vzhledem k tomu, že vojíni Patrick Pawn a Steve Rodgers zahynuli na misi o čemž jsme se již doslechli....doplní vaše týmy někteří z těchto rekrutů. Vojíne Eleanoro Foxová doplníte chybějícího člena v prozatím v týmu Rudých medvědů, vojíne Zuki Ahmare vy doplníte padlého člena u Modrých vlků."
Kývne ať se ti dva zařadí k novým týmům a pak na nás znovu upře zrak.
"Nyní máte rozchod. Zbývající rekruti budou zařazeni až se vrátí další týmy. Vlci a Medvědi máte nyní týden volna na rekonvalescenci. Za 6 dní se bude konat slavnostní pohřeb všech nedávno padlých takže se tam dostavte jedná se i o vaše padlé lidi. Po pohřbu budou rozdána jiná vyznamenání nebo povýšení, která velitelové čet nebo někdo jiný navrhnou. Družstva rozchod."
S tím odchází a nás nechvává jít si po svém.
(Popište nahrubo jak strávíte čas na stanici až do pohřbu. Příspěvek zakončete účastí právě na této události děkuji .))
 
Mlýnek na maso:D - 07. ledna 2013 22:21
st21306.jpg
Zamořený komplex - Tým Sokolů

Poručík Jones a ostatní z "nekontaminovaného" týmu tě sledují nejistým pohledem a míří na obě strany, ale nejspíše víceméně souhlasí. Palba na obou stranách na chvíli utichne.
"Ty zasraný bastarde odbouchnu tě a jestli tu odpálíš ten granát nejspíše nás to tu pohřbí švechny heheehe."
Rozesměje se jeden z kolonistů a vykoukne a začne střílet tvým směrem. Naštěstí se stihnete schovat za okraje dveří.
"Tak a máme víceméně jasno."
Podotkne poručík a pak se ozve těžká palba z druhé strany.
"Hnusní zelení hnusáci zhebněte!"
Křičí major Hawk a ozývají se výkřiky kolonistů a palba pomalu utichá. Když konečně nakouknete podaří se vám ještě dodělat dva, kteří stále žili .
Splintere, Jonesi sakra příště by to chtělo trochu dřív přijít."
Houkne major a zvedá se s muži opatrně z obrané pozice a opatrně měří pohledem mrtvé kolonisty i vás.
"Valix je raněný, jinak jsme v pořádku, jak jste na tom vy a...."
Zvedne zbraň a jeho muži taky.
"Jak můžeme vědět, že nejste taky brouci jako ti kolonisti?"
Přimhouří oči major a sleduje vás to samé dělá i tvoje skupina. Je to nepříjemná situace, ale opatrnost je pochopitelná. Alespoň už jsou jen dvě strany.

Bitevní stanice - Přílet

Dle smluveného času čekáš na transport s pár dalšími rekruty, kteří byli vybráni. Je jich asi 5. Brzo přilétá transport.
Obrázek
Je to výsadková loď. Otevřou se zadní dveře a tam stojí nějaký důstojník.
"Tak jo zelenáči na palubu, usadit a zakurtovat bude to házet."
Počká až se nalodíte a pak dost kodrcavě vzlétáte, ne nadarmo se říká, že tihle piloti jsou šílenci, let je opravdu dost rušný a jeden se dokonce z toho poblije...
Konečně přistáváte na vesmírné stanici
Obrázek
Tam vás převezme jiný důstojník a odvede do haly, kde čekáte na zařazení.
(Pokračování příspěvku bude v Ricově příspěvku)

Vesmírná stanice - Ošetřovna

"Jasně kámo jen si oddychni."
Kývne s úsměvem a vrací se na svoje lůžko. Usneš v celku rychle. Spíš možná tak hodinu nebo dvě, když uslyšíš něčí hlas, který tě budí.
"Desátníku. Nerad vás budím, ale myslel jsem, že byste rád věděl, že se váš tým vrací a bude schůze v hale. Odvezu vás tam v křesle věřím, že je rád uvidíte."
Usměje se a pokud svolíš pomůže ti opatrně do kolečkového křesla a veze do haly.
(Pokračování v Ricově příspěvku)
 
Sgt. Wade Wilson - 07. ledna 2013 21:50
164492407.jpg

Brouci vs. Komplex: Část IV
Pocit bezpečí



Silně si oddychnu. To bylo o fous. Málem nás ty zmrdi dostali. Jo jo, ještě že tam řachnuly ty granáty. Pravda.
"Díky Zoe. Dobrá práce s těma broukama a ještě lepší s těma dveřma," zasměju se. Ale to už serža vydává rozkaz k přesunu a tradá, jsme nahoře.
Sakra, jak jsem se sem dostal? Já si ty schody vůbec nepamatuju! Jo, nepamatuješ. Někomu se to nechtělo psát a tak radši místo pár slov napíše pár řádků. Začnu se zmateně rozhlížet po všech okolo a lehce se zamračím. Ale tady nikdo nic nepíše! Ale já nemluvím o tvých spolubojovnících! A o kom? Vždyť tu nikdo další není! Ne, tady ne. Tak kde?! Radši nikde. Tohle bude na dlouho. Já mám času dost, tak spusť! ... Hej! Neignoruj mě! ... Fajn tak si trucuj! Zavztekám se lehce a doufám, že si mě nikdo nevšiml. Ještě by mě vzali na psychatrii a už bych tam zůstal...to nejde!
Náhle si všimnu zběsile pobíhající Riley.
"No, u nás doma, když něco nefungovalo, tak do toho většinou stačilo párkrát praštit a zase to šlo," rozhlédnu se po ostatních co si o tom myslí, "případně ta méně drastická metoda je nechat se na to podívat někoho z techniků, jestli to není technickej problém..." pohlédnu tázavě na Zoe, kterou jako jedinou z techniků znám.
 
Eleanore Fox - 06. ledna 2013 03:59
iko(16)2922.jpg

Zagar



Z předpeklí do pekla



Byl to normální den, jako každý jiný, před svítáním budíček, každodenní drill, ale jak se říká v moudrých knihách. Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Ale kdo ví, jestli tohle platí na planetách obývaných brouky. Už děti ve školkách vědí, že tihle šmejdi nejsou nic dobrého a svými podrážkami z nich dělají mastné flíčky. Jaká je to pro ně čest, když pěchota přijde k nim a nechám dětičkám ohmatat své kvéry, které jsou potom plné otisků prstíčků a upatlaných stop marmelády. Sakra dlouho se toho jeden zbavuje. Ale služba lidi, je služba lidu, když si caparti usmyslí, že nám ohmatají zbraně, tak proč ne. Rozkazy, i když nesmyslné se musí plnit, když vám nadřízený řekne vyskoč, neptáte se proč, ale jak vysoko.

Zrovna, když zavěšena na hrazdě, dělám přítahy, přiběhne ke mně nějaký zobák se vzkazem, že se mám urychleně dostavit do kanceláře velitele. Zasalutuju mu a poděkuju za vzkaz. Na tílko si navléknu košili a vyběhnu poklusem do kanceláře, zvládnu to celkem dobře, bez zadýchání před něj předstoupím a zasalutuji. On se otočí od stolu a převypráví mi rozhodnutí.
" Pane, děkuji pane." Natěšena jak kůň před dostihem zavrtím boky a srazím patky, když mě propustí.

Proběhnu okolo cvičáku, kde dřou další moji spolubojovníci. " Foxy, kam běžíš?" Houkne na mne Andreas, můj nejlepší přítel a podpora, od té doby co jsem přišla do armády, teď ho všude tahám sebou. " K pěchotě, ty sráči. " Rozesměju se a běžím směrem ubikace, kde si do svého cestovního vaku naházím nejnutnější věci. Nasadím si brýle a baret a vylezu ven, čekat na transport.
 
Cpl. Zoe Castillová - 06. ledna 2013 01:27
alexandra6745.jpg
Hells Kitchen So Hill
Takže podpora je na cestě a brzo bude plot a takhle základna to jediné co bude v tomto okolí stát.Tak ze dvě minuty propukne venku peklo,ale tentokrát to budou brouci kteří se budou smažit.Riley se vrací a já čekám vevnitř,ale pak se rozhodnu obětovat granát do jednoho úporného chumlu brouků takže dobíhají poslední opozdilci.
"Wade přestaň se tam válet a pospěš si."začínám být vážně už poněkud nervózní.Dobře ještě jeden shluk tamhle.Granát vyletí a počet brouků prořídne,tohle asi znamená někomu zatopit.Nakonec jsou přece jen všichni uvnitř a dveře se zavírájí.Mám pocit že Norman přivřel nějakou končetinu jednoho přiliš snaživého brouka,ale zbytek už urputně klepe na dveře.Vyslechnu si pak seržanta,dobře jdeme na střechu pokochat se výhledem a taky počkat až si pro nás přiletí.
Takže naše mise končí to je dobře protože po tomto se ... dobře uklidni se Zoe.Zatím jdeme jen na střechu mise skončí až budeme mizet z této podělané planety.Příjdou další podělané planety.A to měn má uklidnit?Je válka.Já to vím já jí slyším.
Dostaneme se na střechu a Riley po ní začne pobíhat jak se snaží najít signál.
Čekám na signál,ten z nebe nepřichází a tak čekám dál.
Ale teď vážně doufám že se Riley dovolá a my tu nebudeme muset čekat dlouho.Ti brouci dole vypadají docela neodbytně.
 
Mlýnek na maso:D - 05. ledna 2013 20:53
st21306.jpg
Eleanore Fox - Výcvikový tábor Zagar

Už je to několik týdnů co jsi nastoupila k pěchotě a byla převezena do výcvikového táboru, kde je to fakt tvrdý dril.
Obrázek
Učíte se teorii i praxi a tužíte svaly. Byli i takoví, kteří to vzdali a odešli uličkou hanby. Jsou však i takoví co dobře vynikají. Jsou zde tresty za selhání někdy až příliš tvrdé, ale sama dobře víš, že brouci taky nedávají druhou šanci, takže je to pochopitelné. Nicméně právě dnes jsi byla zavolána do kanceláře velitele tábora.
"Vojíne Foxová váš výcvik je předčasně ukončen. Vaše výsledky jsou uspokojivé a proto se dnes sbalíte a s pár dalšími vybraními odletíte transportem, který tu za necelé dvě hodiny bude. Takže odchod a připravte se."
Mávne rukou a nechá tě odejít.
 
Cpl. Andrew "Magor" Splin - 05. ledna 2013 20:52
angel_06_by_nadixed3av8sq_50x150_scaled_cropp5891.jpg

Zasranej problém


Padla rána a chvíli po ní spousta dalších. Po tom všem, co jsem viděl a hlavně slyšel mi hlavou proletělo jen to nejhorší a s ostatními jsme se rozběhli za druhým týmem. A tam ... a tam jsme uzřeli .... průser.
A tak tam stojím a jsem v pěkný řiti. Jak jsem již předtím prohlásil. Odteď jsou pro mne všichni jež mi zmizeli z očí prakticky vzato mrtví, ale co teď?
"Prdele kurva drát co teď?" zaklel jsem si v duchu a zlostně si bouchl do stěny. bylo mi jasné, že ostatní neudělají nic. Všichni z mého týmu vypadali bezradně a jak by taky ne. Brouci mohli být kdokoli ... klidně bě skupiny a klidně nikdo, ale co teď?
"Noták Andy! Mysli kurva mysli!" hecoval jsem se v duchu a rozkmitával mozkové závity na ty nejvyšší obrátky. Práce pod tlakem a zasraná situace. Navíc jsem dostal přímý rozkaz a jeho neuposlechnutí se odměňuje šibenicí, ale co teď? Co teď?
"Doprdele! ... jak z toho ven? Jka to rozpoznat nebo vyřešit! Tak sakra snaž se!" a tak ... připadalo mi to jako věčnost .. naštěstí to byla jen chvíle a všichni ostatní byli jako opření. Jedna i druhá strana si daly na chvíli oddech a čekaly koho podpoříme. A mí kolegové .. ti, o nichž jsem věděl, že to jsou stále oni, tak ti zůstali stát jako z kamene.
"Není zbytí! Musím to vyřešit takto!" blýsklo mi najednou hlavou a chopil jsem se iniciativy. Přistoupil jsem blíže ke svému současnému jedinému jistému vedoucímu a uchopil jej za rameno.
"Teď mi musíš věřit." pak můj pohled sjel i na všechny ostatní "Vy všichni." pak jsem, stále kryt, předstoupil před své jistě samo sebou býcí kolegy a chopil se slova ... a nejen toho.

Nabil jsem granát a namířil na jednu i druhou stranu. Jak na své, tak na ty "civilisty".
"Ták a kurva dost!" rozeřval jsem se a stále pokračoval. nikdo nesměl mít šanci mě přerušit. "Ten kdo chce přežít teď bude poslouchat, nebo zkape!" pokračoval jsem a zněl dost nasraně, ale především, rozhodně.
"Podle článku 137 odstavec 17 jste nyní oficiálně neschopen býti velitelem, neb jste nejspíše a dosti pravděpodobně pod kontrolou nepřátel. Proto, jestli chcete prokázat, že jste opravdu můj velitel a nechcete býti eliminován, budete poslouchat mé instrukce!" teď ukončuji svou řeč, abych se nadechl ... někdo možná něco bude chtít říci, ale místo toho se jen koukne a ten granátomet.

Můj pohled pak na chvíli přeskočí na druhou stranu k těm civilistům. "To samé platí i o vás!" dokončím vzápětí.
Jen krátká otočka hlavy a čtyři prostá slova pro mé jediné opravdové a jisté přátelé. "Já vím, co dělám!" ujistím je a můj pohled opět spočine na těch dvou stranách.
"Takže hovada! Jestli chcete žít, tak si teď pěkně koukejte vytáhnout svý nožíky a udělat si pěkně KRVAVOU ránu na ruce. A pak mi to pěkně ukažte!" oznamuji své podmínky.
"Kdo to neudělá, bude zničen! Kdo bude podvádět, bude zničen! Kdo cokoli .... bude zničen!" můj hlas je sice roztřesený, ale nidko z těch ostatních by s něčím takovým nepřišel .. asi ne a bylo potřeba jednat. Nejspíše je to špatný pán, ale alespoň nějaký! ... alespoň nějaký.
"Ti brouci možná dokáží napodobit naši kůži, ale nedokáží napodobit krev! Nejde to! Jsou složeni z jiných látek .... jiných bílkovin."
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.1377739906311 sekund

na začátek stránky