Andor.cz - Dračí doupě online

Přesun

Když serže řekne, co si myslí o Alexově zranění, jen se zamračím, ale už nic neříkám a pozoruji prolétající bombardér, doplněný a velmi silnou explozi. Pousměji se. Tak a maj to svině zasraný. Zkontroluji pohledem všechny přítomné, přičemž mou pozornost upourá elektrický výboj, zasahující Zoe, která odletí o metr zpět. Kurva jdu tam! Ne! Cuknu sebou směrem k Zoe, ale hned se zase zastavím. Kurva hlídej si svuj perimetr nebo budeš mít problémy! Ale... Ale Zoe počká!
Zaměřím se tedy znovu na svůj perimetr a čekám, než plot naskočí. Jakmile se to stane, otočím se směrem k Zoe, "jseš v pohodě?"
Vzápětí nám Riley oznámí info z vysílačky.
Poslední článek, největší odpor. Munice máme dost a granáty taky, takže to bude řežba. Jo, hlavně si ty svině nepustit k tělu, mohlo by to bolet. Ideálně je nepustit vůbec na naší stranu plotu, co? Jo, to by asi bylo nejlepší, tak snad to bude alespoň ze čtvrtiny tak snadný jak to zní. A jak to zní? Potkat medvědy, udržet plot, zapnout plot, vypadnout odsud. Jo, to zní docela snadně. Právě, až moc snadně...
Podívám se na seržu, "asi by jsme měli šlápnout do pedálů, co?"

Pokračujeme dál
Riley rozebírá co je v tom bahnu před plotem a já se do toho nezapojuju.Jednám teď mám docela dost soutředění se na obnovení plotu a jednak nevím.Myslím že by bylo lepší kdy bychom to nechali mineralologům.Ovšem na takový výzkum je potřeba mít čas a ten nám asi brouci sotva dají.Takže ikdyby tam byly diamanty nebo nový zdroj energie tak je nám to v současném stavu k ničemu.
Radši se věnuj plotu pokud nechceš dostat další ránu.Ano to by bylo trapné.Ani ne tak trapné jako bolestivé.
Znovu se zableskne a já přivřu oči a připravuju se na další bolest a další cestu zpátky.Ovšem místo toho se plot přede mnou se rozzáří a vzápětí to následuje záření kdoví kam.
Systém aktivován.Dobrá práce.Nechte mně to dělat ještě nějakou dobu a dokážu to a budu dobrá.
Pak to ovšem vypadá že máme jít k poslední časti poškozeného plotu.Což ovšem nebude zde a bude to docela daleko.A protože tam bude největší a zřejmě docela tuhý odpor tak to se mi zrovna moc nelíbí.
Jasně v tom opravovat plot ikdyž pokud to pokazím mohl by to odnést jeden z těch brouků.Jasně teď to půjde a pak to půjde tam taky.Teda doufám protože z toho nemám dobrý pocit.A asi nebudu jediná.
Takže jsem připravená vyrazit opět na cestu dál a dál k poslednímu poškozenému místu plotu a k broukům.

Tým sokolů - Záchrana nikoho

Když palba z našich zbraní ustane, je již po všem. Tunel byl zasypán, avšak neobešlo se to bez komplikací.
"Kurva! Slizouni smradlaví, zasraní! Narazil jsem si kostrč!" zařvu si a rukou si projíždím bolavé místo.
pak na mne promluvil velitel. Tělo zareagovalo na ten hlas, jako na jasný signál. Hlava, krk, trup, ruce, nohy ... vše v předpisovém pozoru.
"Pane, nic mi není pane! Tunel úspěšně zasypán! Slizouni jsou naservírovaní v písku a nadívaní olovem! Ztráty žádné, zranění: Narazil jsem si kostrč a náš zdravotník se nejspíše posral strachy PANE!" neodpustím si nakonec rýpavou poznámku.
Poté se opět zformujeme a pokračujeme dále. Po nějaké době poklidného pochodu jsme na horizontu konečně spatřili naše cílové místo.
Velitel se tam koukne a naštvaně zabručí ....
Já neodpovídám jemu ... vlastně nikomu ... jen tak pro sebe jdu a kecám si jen tak ... sám pro sebe nejspíše.
"... tak s tím bych asi nesouhlasil ... já pobíhal v lese s těma slizounama smradlavýma, hnusnýma, zasranýma tři dny jen s loveckou puškou a taky jsem přežil. A ty svině jsou stejěn blbý, jak troky, takže pokud jim nejste na očích a neupozorňujete na sebe, tak o vás neví, nehledají vás ... a jdou dále ... jo jsou to jen blbí mravenci a ti se mají zašlápnout .... nebo jako kobylky ... ty se zase jedly ... kdysi v Indii ... prý to byla pochoutka ..." žvaním si sám pro sebe, jak tak jdu poslední.

Tým vlků

Panejo, u nohou nám může ležet zlatej důl, ale nikdo o tom nic neví. No co, moje starost to není, už tak jsem se rozpovídala víc, než jsem chtěla.

"Co? Haló..? zaklepu na vysílačku, občas to šumělo a já nebyla zrovna pozorná. Jak to není čistý hovor, jsem nesvá. Mám v rukách životy pár lidí, takže krom toho, že si připadám důležitě, bych to taky nerada posrala.
"My tu máme problém s jedním článkem plotu," oznámím a zaseknu se, protože to vůbec nemusí být dlouhodobý problém. Otočím se k Ricovi.
"Medvědi chtějí slyšet hlášení, prý se blíží k poslednímu poškozenému místu plotu, kde čekají největší odpor. Zdá se vám, že je to tady?" zkřivím rty, protože mě se zdá, že jsme leda tak pěkně daleko. Pokud nemyslí zrovna tenhle kousek plotu, což by se mi fakt líbilo.
"Co jim mám říct? Že prostě jdeme a sejdeme se na místě?" rozhlídnu se, už nás to stálo dost životů, nechce se mi odtud někam, kde to bude horší.
Po-se-ro!

Pokud kapitán souhlasí, nahlásím příslušné informace a jdu klidně dál k místu setkání.

Tým Vlků

"Jestli to někdo zkoumal to nevím Riley, možná nějací vědátoři, kdo ví každopádně je dost nebezpečný tady něco zkoumat to už se mnozí přesvěčili. Ale možná by stálo za to vzít vzorek."
Ohlédnu se směrem k jezírku a plotu a už se zvedá ze dřepu, když se najednou u sloupu zableskne a okruh úspěšně Zoe nahodí. Takže se rozzáří další kus elektrického plotu neznámo kam.
"No tak možná příště, každopádně dobré vědět, že tady už nám za prdelí brouci nepůjdou.
Podotknu a zvednu se a přelétnu pohledem kam míří plot a povzdechnu si.
"To bude asi ještě dlouhá štreka."
Pak Riley uslyší šumět vysílačku.
"Tak Medvědi Vlkům jaká je vaše situace? Nám se podařilo obnovit velkou část plotu, pokud dostáváme správné informace ze stanice měli, bychom se brzo sejít u posledního poškozeného místa. Právě tam míříme, předpokládáme tam největší odpor, doufám, že se tam dostanete taky."
Ozve se a pak je ticho. Jen Riley má však tuto informaci.
"No pokud už nikdo nemá nic dalšího tak půjdeme teda dál."
Protáhnu se a vyrazíme v útvaru kupředu.

Tým sokolů

Melmuk vypadá, že je z toho co se stalo dost v šoku a vůbec není schopný pomoci zraněnému členu týmu.
"Ty pitomče vzbuď se."
Křikne velitel a dá mu pohlavek až mu málem spadne helma, i tak je ale v celku mimo. Nakonec sám major Hawk vezmu z jeho batohu potřebné vybavení a svého poručíka ošetří. Ošetří jej naštěstí v celku úspěšně což se nemusí příště už povést (padlo 62%). Zvedáte se a můžete pokračovat dál.
"Splintere jsi v pohodě?"
Optá se ještě major a rozhlíží se kolem.
"Nevěřím moc tomu, že to bude ještě koho vyzvedávat."
Zabručí a vydáte se dál. Postupujete asi deset minut. Nejspíše jste broukům zavřeli nejbližší vchod a proto máte klid. Pak uvidíte přes pláň na obzoru asi kilometr daleko komplex menších budov, nejspíše sídlo osadníků, které máte hledat.

Ukázkova akce
Vidím jak přilétá bombardér a v té díře to pěkně bouchá,je libo smažené brouky ikdyž Riley asi trochu minula.No jsou to začátky a zase tak moc se nespletla.Jo ano to že to jsou začátky mi dojde za chvíli kdy v sloupu přeskočí jiskra.
Tak tohle nebude spravný obvod.
Ovšem jiskrou to neskončí a po ní následuje docela velký výboj což by mi nevadilo kdybych se toho plotu zrovna nedržela.Takhle mně to odhodí asi metr od sloupu a já dopadnu docela tvrdě na zem.
"A do prdele,já věděla že tohle nebude správný obvod."
Brzy přestanu vidět hvězdičky a začne přicházet k sobě příslužné zranění a já taky uslyším seržanta.
Jasně opatrně ať se mu nestane to co se stalo mně.
Navíc nad slovy Riley jen protočím očíma.Ano zajímalo by mně z čeho je bahno v tom jezírku nebo k čemu by se to dalo využít kdyby do mně neudeřil ten velký výboj.
Ano byl to docela velký výboj,ale dobře nechám se ošetřit pak bude druhé kolo.Snad to bude méně bolestivé.

Tým Vlků

Nad výsledkem své práce se trochu zaškaredím a zakřením zároveň, žádná ukázková lekce by z toho nebyla, ale mám štěstí, že to nedopadlo hůř.
"Rozumím," potvrdím zprávu, komentovat to před velitelem asi nemá smysl, viděl to, nakonec mohl to i slyšet, takže na něj kouknu, ale pokud vyloženě nechce slyšet, že to vyšlo, i když jsme trochu minuli, nechám to být.

"Proč?" no snad si nemyslel, že mi odpoví a já zůstanu klidná.
"Chtěla jsem říct, zkoumal to vůbec někdy někdo? Třeba by to mohlo být využitelné jako zdroj, co já vím," zahledím se k jezeru. Plno užitečných věcí páchne, třeba hnůj.
"Abychom nepropásli šanci," kouknu zpátky na velitele.
To, že plot docela slušně osmažil Zoe mě nechává klidnou, zaregistrovala jsem to, ale tím to pro mě haslo. Velitel je zkrátka zajímavější objekt.

Tým Sokolů - Křest ohněm

"ÁÁÁÁÁ! Tady máte vy svině! Dáš si taky?! Jen se nažer! Sežer tohle! Pojďte všichni! Podává se broučí sračkááá!" užívám si krosení těch posraných, odporných, uřvaných hovnožroutů.
Vše jde skvěle. Moje krycí palba je dost účinná na to, aby ten týpek s raketometem ucpal tu zasranou díru. Stále střílím na dávky ... tedy ze začátku ... pak se jich objeví větší várka a já nemám moc času cílit ....
"cvak, cvak, cvak" .... "Zasraná munice!" postěžuji si na prázdný zásobník a začnu přebíjet. To však byla osudová chyba. Než jsme stačil přebýt, dostalo se pár těch sračkožroutů příliš blízko. Jedna z těch sviní do napálila do mě a další do toho s tím raketometem. Ten to schytal o něco víc. Já se vlastně jen proletěl.
"A kurva!" vypadne ze mě těsně před tím, než mne ta svině pošle na vyhlídkový let.
"Do prdele, kurva fix!" postěžuji si a zacvaknu zásobník. pak se ztěžka zvedám a opět se pouštím do palby.
"Tak ty chceš nášup ty hovado?! Tak pójď! Podává se večeře! Dnes se servíruje .... broučí puding nakládaný olovem!" vyřvávám, zatímco se opět pouštím do krycí palby ... opět střílím dávkovaně a mířím na nervové centrum.
"Ty debile! Tomuhle říkáš správný postup? Dyť jsi mohl zkapat! A ten týpek taky! Ty hovado koukej se polepšit, nebo to rovnou zabal ... ty nicko! Nebo jsi už zapomněl, proč tu jsi? Za co bojuješ?! ... no pokud ne, tak koukej zabrat!" vyčítám sám sobě, zatímco utváříme obranný kruh a pokračujeme ve krycí palbě.

Tým sokolů

Všichni střílejí v obrané pozici a Andrew s poručíkem vystoupí více z řady. Poručík zaklekne s raketometem a zaciluje. Andrew mezitím střílí jak se dá a snaží se držet brouky od nich obou. Poručík vystřelí a raketa zasáhne tunel, který vybuchne a zhroutí se. Zbývá jen pár brouků. Jen na pár sekund je Andrew nepozorný a brouk se objeví příliš blízko. Napřáhne svá kusadla a jedním tě uhodí do hrudi plošně. Odletíš asi dva metry bokem jak hadrový panák. Naštěstí ses vzpamatoval dost rychle a začal z pololeže střílet. Poručík mezitím, než vytáhne záložní zbraň už ho jedno kusadlo bodne do levé paže až zařve. Naštěstí brouka složíš a tým ti poskytne bezpečnou obranou palbu. Nastane klid.
"Melmuku ošetři mu to dělej!"
Křikne major Hawk a on i jeho muži udělají obraný kruh, okolo zraněného poručíka. Andrew má jen pár pohmožděnin jinak je v pořádku a Melmuk musí ošetřit poručíka, aby to zvládnul i když jeho zranění nejsou až tak vážná.