Andor.cz - Dračí doupě online

Tým Vlků

Oprava plotu byla zahájena a my stále máme zatím čistý vzduch. Riley se dala do informování bombarderu a Wade se mě ptal na Alexe. Pohlédnu na něj vážným pohledem.
"Mnoho lidí co jsem znal na podobná zranění zemřelo. Ale Alex je odolný chlap myslím si, že to zvládne, jen nějakou dobu bude mimo dění."
Podotknu a pak vidíme všichni jak přilétá bombardér. Shodí bombu a na obzoru to bouchne dost mocně.
"Rozkaz splněn sice jsme trošku tu díru minuli, ale naštěstí to mělo ten správný efekt."
Ozve se Riley do vysílačky. Zdá se, že malinko nepřesně zapsala souřadnice a bomba byla shozena o kousek vedle i když naštěstí zničila brouky a né vás.
Mezitím Zoe opravuje plot, kouknu po ní právě ve chvíli, kdy přeskočí jiskra a šlehne výboj, který ji odhodí metr od plotu. Má trochu popálené ruce a možná je v plotu spálený obvod, ale naštěstí neutrpěla žádné větší zranění. Snad ten plot půjde opravit.
"Trixi ošetři ji to. Osako vyměň opatrně ten okruh ať to může Zoe dodělat až bude ošetřena."
Podotknu a nervozně kouknu k jezeru.
"Jinak k tvé otázce Riley, tohle je nějaká voda smíšená s místními minerály, nevím přesně jaké ale raději bych to nezkoušel."
Ušklíbnu se.
(Zoy musí doopravit plot)

Přes hory půnoční přejel jsem nelekal jsem se stínů
A jedeme zase dál a dál směrem podle plotu.A protože se brouci zaměstnali druhým družstvem tak se nemusíme bát že na ně teď narazíme až najdeme na místo průlomu.
Jsem ráda že to nebude brouci útočí a já opravuju místo kde je prolomen elektrický plot.Na to se ještě necítím.
Nakonec však dorazíme na místo kde je zkrat v elektrickém plotě.Jsme ráda že to místo je opuštěné teda až na nás protože to je místo které ve rozhodně mně moc nadšení nevyvolává.Je to místo které se hodí do různých míst kde na vás vždy z různých příběhů vždy něco vybafne.Vlastně ve mně vůbec moc dobrých pocitů nepůsobí protože to je nějaka rozmoklá bažina do které pěkně zapadnete.Ještě že tam nemusím protože je poškození jednoho vodičového sloupu.
Jasně vím že mám práci,ale kde mám to kladivoi?Jo dělám si legraci takže kde mám vlastně začít?Ano vím že na tté současné situaci není nic vtipného protože se tu můžou každou chvíli objevit brouci a nechci zažít to co jsem zažila před chvíli.Dobře nechci to zažít tak brzo.
"Jasně rozumím seržante."
Takže přikývnu seržantovi psk si připravím všechno nářadí a pustím se do opravy.Doufám že mně to nerozsvítí tak že bude každý vidět že zde opravuju plot.Hlavně brouci takže do dalšího hovoru už moc nezasahuju.Není to zrovna lehká práce hlavně si nesplést dráty. (35%)

Přesun

Přesun probíhá rychle a v pořádku. Tedy alespoň do okamžiku, než se objeví zkrvavený Giaccomo.
"Kreténe!" Zařvu na něj, když se otáčíme dáváme na útěk před brouky, které sem přivedl. Když před sebou spatřím plot, ačkoli se to zdá nemožné, podaří se mi ještě zrychlit a když překonávám hranici plotu pomocí parakotoulu přistanu na břiše, přetočím se čelem k broukům a záčínám v leže pálit z Morrity. Nedloho potom, co vidím vybuchnout mezi brouky granát, tam odpálím i jeden svůj, který se také nemine účinkem a uvolní prostor mezi brouky.
"Alexi! Kurva vypadni!" Zařvu, když spatřím, že ustupuje příliš pomalu. Naneštěstí ten svalnatej tupec neslyší ani seržu, ani mě. Bohužel to mimo jiné znamená i to, že mu v hrudi skončí kusadlo jednoho z brouků. Když to spatřím, reaguju téměř stejně jako serža.
V pravačce svírám Morritu a střílím krátké dávky na blízké brouky, levou pomáhá seržovi odtáhnout Alexe.
V okamžiku kdy plot naskočí pouštím Morritu volně k boku a pomáhám Alexe táhnout i druhou rukou. O pár kroků dál jej předáme zdravotníkům od Medvědů.
Snad bude v pohodě. Ne, nebude. Proč myslíš? Má v hrudi díru jak tvoje pěst! To se blbě přežívá. Máme kvalitní doktory a super technologie! Ale ne dost. Vypadni z mojí hlavy! To nepůjde. Zapomněls kdo jsem?
Když serža rozkáže, zaujmu obranou pozici a čekám co bude dál. Když se serža o něco později postaví vedle mě, otočím k němu hlavu.
"Teď upřímně seržo, kolik šancí dáváte Alexovi? Nepřišlo mi to zrovna jako povrchový zranění."

Plot a tak

Klušu si ani nevím jak, když najednou máme po proudu a ochraně v podobě plotě. Naštěstí za sebou nemám moc kurzů toho, jak tyhle věci fungují, takže můžu jen s kamenným výrazem přemýšlet, jestli Zoe neskončí jako hezky začmouzená mumijka místo toho, aby byl plot opravený. Teda, nic proti ní, ale co vede proud, to ho prostě vede až do konce.. né, že si jeden blok jen tak pro srandu králíkům nefunguje. Prostě zkrat a.. no nic.
Navíc to jezírko.. zvedá se mi z toho žaludek, a to jsem si myslela, že vydržím víc, než dost.
"Co to jako je?" kladu veliteli další dotaz a šklebím se k té břečce.
"Jo, úkol. Běžím," kývnu a věnuji poslední dlouhý a zkoumavý pohled tomu něčemu. Kdybych věděla, jak bude tohle na prd, nechala bych se raději zavřít do nějakého nápravného zařízení.. odkud by mě dost možná stejně poslali sem. Ach jo.

"Souřadnice, jasně, žádný problém," pousměju se.
To by fakt bylo, kdybych je neměla. Zastřelil by mě na místě?
"Jdu na to," a už dělám, na co jsem byla proškolená a nejsem si moc jistá, jak to dopadne. Letectvo, bombardér, souřadnice. Neměli bychom chcípnout. To celé znělo hezky. (73%)
"Hotovo," zahlásím ne zrovna jistým hlasem a mračím se na přístroj.

První akce aneb rozsračkujte je všechny!

Když jsem si nabral bagáž a vybral zbraň a takové ty detaily, které mi byly vlastně šumák, nasedáme do transportu.
"Tak konečně. Po tak dlouhé době si smlsnu na těch kurvách zasraných. Rozsračkujem je! Jo!"
Prolítne mi hlavou, zatím co hrajem karty během přistávání. "Pánové zaplačte! Mám čistou postupku! Takže pokud to přežijem, každý mi dlužíte pivko!" raduju se z vítězství.
pak ale příjde major a začne nám vysvětlovat cíl naší mise. "Kuře? No ale dal bych si."
"Souhlas ... výcvik byla nuda."
"Každý jednou zkape ... otázka je, kolik těch sviní vemem s sebou!"
"Brouci? No konečně řeč, dle mého gusta."
Létají mi hlavou odpovědi a komentáře k majorovému proslovu. Vlastně je to i zábavné a tak se tomu směju. Když major ukončí svou řeč, nakloním se k jednomu kámošovi z výcvikovky.
"Major je docela sympaťák co? Jakoby ho ti brouci čapli za spodek a pověsili ho do průvanu." podělím se s ním a oba se tomu zasmějeme.
Ale major si toho všiml a evidentně ho zajímalo, co se mi honí hlavou.
M:"Co je na přistávání vtipného vojíne?"
A:"Nic pane!"
M:"Tak proč se tak blbě ksychtíte vojíne ...."
A:"... Andrew pane, ale pro kámoše jsem magor pane."
M:"Aha! A proč se tak ksychtíš magore?"
A:"Těším se, až těch kurvám zasraným rozmrdáme ty jejich zkurvená hnízda pane!"
Tato odpověď byla majorovi víc, než dost a více už si mne nevšímal.
Pak jsme konečně přistáli. Major nás hnal rychle ven. Tam bylo slibované uvítání. Ale v podobě jen pár brouků. A na ty stačilo jen pár ran. Přesto jsem si to užil se vším všudy.
"Noták! Tatínek tu pro vás má krmení Poďte si zobnout! Hey vy kurvy! Kde vás mám? Je čas sračkovat! Dal bych si broučí kokteil!" křičím na plné kolo během a zbytek i po střelbě.
Pochopitelně na mě věčina jednotky jen nechápavě zírá. To mi ale nevadí ... ti, co mě poznali prostě ví, že jsem tak trochu magor ... jo no ... říkávaj mi i magor.
Pak se vydáváme na cestu. Ale po kilometru se to začalo komplikovat ... před námi se objevil broučí tunel. Major si mě zapamatoval a tak mě posílá krýt jednoho z kolegů. Ten má s raketometem ten tunel uzavřít.
"Pane ano pane!" odpovím a vyrážím krýt toho raketometčíka.
"Čas žrádla vy svině! Pojďte si pro extra příděl!" řvu a pálím to do těch brouků. Ovšem střílím jen tak, abych kryl toho raketometčíka.
Je to tak krásný pohled, jak těm broučkům stříká "mozek" ven.
Jdu pomalu a kryji jej palbou. Pevně a precizně držím zbraň a střílím po dávkách, kvůli rozptylu. Mířím na nervové centrum. tedy do chvíle, kdy se někdo přiblíží příliš blízko. To střílím tak, abych tu potvoru co nejdříve eliminoval.

Postup za doprovodu elektřiny

Konečně se zase dáme do pohybu, v celku poklusem pokračujeme podél plotu. Brouci se naštěstí asi vydali směrem za druhým družstvem a tak se nemusíme bát až narazíme na přerušení plotu. Dobrý čtvrt nebo půl kilometr plot funguje, až když se dostaneme k místu, kde je směrem za plotem nějaké polovyschlé hodně hodně tmavé až skoro černé jezero, které může mít...no několik set metrů na každou stranu nejspíše ano. Vydává takovou podivnou odpudivou auru, která se nám zapichuje do nitra. Na tomto místě je však plot přerušen a nefunkční. Je tu viditelně poškozené vedení jednoho z vodičových sloupů. Proto zastavím a přelétnu pohledem družstvo.
"Pokud půjde jen o běhání bude to v pohodě."
Zašklebím se na Baxtor a pak pohlédnu na Zoe.
"Zoe čeká tě práce dej do kupy co nejrychleji ten plot. Osaka a Kolowski ti budou dělat hlídku. Ostatní tady do obrané pozice. Riley ty dovnitř obrané pozice. Mám pro tebe úkol."
Kouknu na ní pohledem a zakleknu si na vhodné místo bokem k pozici Zoe. Ostatní budou muset zajistit zbývající strany.
"Riley máš zapsané ty souřadnice tý díry, že?.....Výborně takže kontaktuj letectvo ať sem strouhnou bombardérem a dej jim souřadnice tý broučí díry ať jim můžeme vrátit úder hajzlům."
Napůl se na ní dívám a pousměju se.
"Když budeme mít štěstí upečeme jich hodně a bude ohňostroj."
Doplním a pak se věnuji hlídání svého sektoru a okolí.
(Krom běžných postů chci aby si Zoe a Riley hodily procentovkou ať vím jak budete úspěšné)

Do akce Kristian a Andrew

Nabrali jste si výzbroj a nasedli do transportu, který se brzo odlepil od země. Odvážnější z vás co se nebáli házení hráli karty, i když to šlo dost špatně byla to legrace. Někteří zase vypadali, že brzo vyhodí vše co můžou, ale nějak to nakonec ovládli. Všechno se třese a drkotá, když slétáte atmosférou dolů na planetu.
"Tak jo poslouchejte vy mladá neopeřená kuřata!"
Křikne major ze svého sedadla.
"Tam dole to bude dost jiný než na tom podělaným výcviku co jste zažili. Tamto byla procházka růžovým sadem, tady vás vysadí uprostřed smrti a utrpení. Kdo přežije první výsadek může si gratulovat. Nehrajte si na hrdiny a poslouchejte rozkazy a možná přežijete!"
Snaží se, aby ho bylo přes ten hukot vůbec slyšet.
"Úkol na planetě, která se jmenuje Z-7 je jasný. Brouci to tu zabrali. Kolonisté byli nepřipraveni, dostali jsme kódovanou zprávu od přeživších s prosbou o pomoc. Takže my zajistíme oblast a pak je ochráníme do stanoviště vyzvednutí. Snad se nic nepodělá. Vysadí nás asi 10 kiláků od té obytné stanice, nebo kolonizačního města nebo jak tomu chcete říkat. Každopádně blíž to nejde a nejspíše narazíme na početný uvítací výbor."
Uzavře svou řeč major a vy cítíte jak transport dosedl na zem a dveře se otevírají.
"Tak jo všichni ven do obraného postavení hněte sebou!"
Křikne major a vyběhne se svými důstojníky první. Když jste všichni zformovaní venku udoláte po krátké střelbě dva brouky.
"Jdeme."
Mávne Hawk zbraní a vy vyrážíte rovnou pustinou kupředu. Ujdete asi kilometr po vyprahlé kamenité pustině, když uslyšíte zvuk, který mrazí v zádech. Brouci. Asi 20 metrů před vámi se propadne kus země a z ní vyústí tunel, ze kterého začnou vylézat brouci.
"Do pozice a palte!"
Křikne major a začne ostrá palba na nepřátele.
"Splintere kryj poručíka Jonese ať jim tam může střelit raketu!"
Rozkáže major a pokračují v obraně. Poručík se mezitím už připravuje a čeká až ho bude vojín krýt vzhledem k tomu že musí trochu vystoupit z formace.
(Krom obyčejného popisu akce chci aby si Splinter hodil procentovkou, čím menší procento tím více se to posere ;))

A už zase broučci
Dobrá zpráva je že budeme brzo na místě špatná zpráva se za chvíli ukáže v podobě Giacoma.A za ním se brzo ukážou brouci kteří si po cestě i přívolali další kamarády.
Ne já si jako vlk nepřipadám.Teda pokud jsme vlci tak za námi běží medvědi.Až na to že medvědi nejsou dobří běžci.
Takže běžím a běžím protože nejlepší taktika je předběhnout svůj stín a doběhnout k plotu dřív než než nás doběhnou brouci.Ta myšlenka mně pobídne k ještě většímu spěchu a před námí je už plot.My to snad nakonec přežijeme.Přeběhnu přes plot,zakleknu a začnus střílet.
Moc pomalý,mám použít granátomet?Ne ten je pro případ nouze.Ale dalo by se říct že tohle je případ nouze.
Odpálím granát do jednoho chumlu brouků a v tom uslyším že už bude plot v provozu.To je dobře,hlava jedno brouka se rozstříkne ovšem nemám čas si blahopřát protože na jeho místo nastoupí další.Steve i Alex to schytají,Alex se z toho dostane,ale Steve už ne.Ale plot už funguje a první brouci na něj nabíhají.
Je libo smažené brouky.Jo takhle je mám ty brouky ráda pěkně tiché.
Nad otázkou Riley jen protočím oči,copak jsme neběželi teď jako bychom měli čerta v patách?No čerta zrovna ne,ale brouky rozhodně.

Křižník
Asi před dvěma dny jsem se dostavil na křižník, kam jsem byl převelen. Jsem docela nervózní, protože je snad konečně přede mnou bude moje první akce. Sedím na schodech, čekám, co se bude dít a hlavou mi běží spousta myšlenek. Kousek dál jsou kluci, co jsem s nima byl na výcvikovce a mastí karty. Docela jsme si i sedli, ale nějak nemám chuť se k nim přidat. Naše poslední hra skončila rvačkou. Vlastně tak konči všecky naše hry.
"Tak a je to tady. Snad konečně budu moci vlítnout na ty zasrané sráče. Jsem docela zvědavý, koho fásnu, jako šéfa. Jaký asi bude? A jak bude zkušený? Kolik těch sviní asi zkosil? A jaký bude můj tým? A kolik těch zasranců asi sundám? Nezkapu při první zasrané akci? A pokud ano vemu s sebou těch zkurdupelů hodně? A jak se asi maj na výcvikovce? Jáj konečně jsem byl ....."
Můj tok myšlenek byl však najednou přerušen, protože se konečně dostavil můj budou nadřízený. Okamžitě tedy vstanu. Postavím se do pozoru a zasalutuji.
"Dobrý den PANE!"
V pozoru setrvávám, dokud mi nadřízený nesvolí k pohovu.
Má vedle sebe nějakého dalšího greena.
"Co to je za týpka, Že by kolega? Další zabiják sraček? No uvidíme"
Nakonec se ukáže, že jsem se nespletl. Když se major konečně představí a svolí k pohovu, čekáme na další instrukce. Major zavelí jít do zbrojnice na nabrat munici.
"Tak a je to tu. Naberu si ostré a pudu natrhnout prdel těm přizdisráčům. Oj jak já se těším, až ty sračky rozsračkuju. No jo ty vole, ale co si nabrat. A do psích koupí."
Po nějaké tě chvíli si konečně vyberu minoretku s minometem, k tomu tři granáty a nějaké ty zásobníky. Naberu si výstroj a bagáž a čeknu, jestli je všecko OK.
Pak se dám do řeči s klukama a po chvíli klábosení si sedáme a jdem mastit karty. Mariáš hrát odmítli, protože bych je zase obral ... chudinky. Takže jsme skončili u pokeru.
No a neskončilo to nijak jinak, než bitkou.