| |||
Artemis - Naboo - Snění u Gunganů Muž se vědoucně usmál nad tvými slovy a opsal prázdnou rukou půlkruh. "Na tom, kdo jsem nezáleží. Ale pokud se domníváš, že jen Jediů se dotýká temná strana, pak se hluboce mýlíš. Síla provází každou živou bytost ať jí ovládá, nebo ne." Odvětil mírně a poklidně, jako učitel, který sděluje základní informace svému žákovi. Muž nehnul ani brvou a jeho zavázané oči se upíraly na tebe. "Jsi tam, kde máš v tuto chvíli být. Nic víc, nic míň." Pomalu se zvedl ze svého místa a pomalými kroky zamířil směrem k tobě. "Nestačí se snažit, je třeba to i udělat." Při dalším kroku zapnul svůj světelný meč, který zazářil bledě žlutou barvou. "Třímáš světelný meč. Síla se okolo tebe ovíjí a přesto jsi k ní slepá. Uchop dar, který ti byl dán a nauč se jej používat." Pravil muž a v dalším kroku se po tobě rozmáchl světelným mečem, jako bys snad byla nějaký trénovaný rytíř Jedi. [u]Silver - Coruscant - Únos[/u] Droid sebou mechanicky trhnul, když jsi jej oslovila. Chvíli mu asi šrotovaly obvody a pak se napůl otočil směrem k tobě. "KT-38621, jsem tady, abych dohlédl na Váš zdravotní stav. Mé naprogramování mi zakazuje podávat více informací zajatcům mého pána." Přišla ti mechanická odpověď droida, který se zase otočil k pultu a něco tam vyťukal. "Doporučuji však s mým pánem spolupracovat. On nakonec vždy uspěje a dostane to, co žádá." Varoval tě droid, jako by to snad mělo mít nějakou velkou váhu, nebo význam. "Pokud pomýšlíte na to, že Vás přijde někdo zachránit obávám se, že je to nemožné a uchováváte si zbytečné naděje, které budou mít za následek ublížení vašemu fyzickému stavu, když se budete vzpouzet." Zdálo se, že zkoumá nějakou analýzu. "Statistiky Vašeho stavu ukazují, že jste připravena podstoupit další výslech. Informuji pána." Odvrátil se od tebe a jeho mechanické nožičky začaly škrábat o kovovou podlahu, když droid zamířil ke dveřím ze tvého vězení. |
| |||
Silver - Coruscant - Únos Pobavene ho sledujem, čakajúc, s čím príde. Blesky. Vždy sú to blesky. Zatínam čeľuste, keď prichádza žiarivá záplava otriasajúca mojím telom, hotový ohňostroj bolesti. |
| |||
Podivné snění Uložila jsem se do lůžka a opravdu jsem byla velmi vděčná, když přišel spánek a konečně se mi zavřely oči, usnula jsem. Kéž by to bylo alespoň klidný bezesný spánek, ale tolik štěstí už jsem zase neměla. Zmateně jsem se rozhlédla kolem, když jsem uviděla místnost. Nebyla jsem si ani pořádně jistá, kde to jsem. Vlastně… nic ani nenaznačovalo, že by to mohlo být známé místo. Muž, který tam seděl na polštáři a který ke mně promluvil, byl o to víc podezřelí. S trhnutím jsem se podívala jeho směrem, za tím hlubokým hlasem. Zachvěla jsem se. „ Kdo jste?“ Zeptala jsem se opatrně. Ani nevím co mě k tomu vedlo, když jsem se podívala své ruce, na meč v nich. Taldarův meč. „ Nejsem… Jedi. Temná strana se mě netýká…“ Zavrtěla jsem hlavou. Ne že bych těmhle věcem nějak rozuměla. „ Tohle nevypadá jako Gunganské město. Kde to jsem?“ Rozhlédla jsem se po místnosti, ale pohled mi postupně přešel zase k muži. Držela jsem si odstup. Tady by měl být Taldar, ne já. Znovu mnou prošlo mrazení. „ Snažím se… opravdu se snažím zůstat statečná.“ Skousla jsem si ret. Myšlenky na Taldara mě přiváděli do rozpaků. Už kvůli tomu, že jsem měla pocit, že tenhle šílený odboj teď stojí celý na mě. Už kvůli tomu, že bych chtěla, aby byl semnou a věděla jsem, že to co se děje, zvládneme. Ale byla jsem tu sama. A pochybnosti byly opravdu velké. |
| |||
Artemis - Naboo - Snění u Gunganů Utahaná a hladová ses nakonec uložila k odpočinku. Emoce a vše okolo na tebe doléhalo. A nebylo to jen tím nepříjemným pocitem, že může kdykoli prasknout bublinka, která tvoří tvůj pokoj a tebe to vyplaví kdo ví kam do útrob Gunganské podvodní říše, ale také všemi starostmi, které se ti honily hlavou. Únava však byla milosrdná a ukolébala tě nakonec ke spánku. Sladkému spánku, tedy takový mohl být, kdyby se nestalo něco divného. "Vyzařuje z tebe zmatek a ztracenost mé dítě." Ozval se hluboký klidný hlas. Trhla jsi sebou a viděla, že jsi v osvětlené místnosti, kde na jediném ze dvou jakýchsi polštářů sedí muž v hábitu s kápí a zavázanýma očima, jakoby snad byl slepý. Na jeho klíně pak poklidně ležel vypnutý světelný meč. "Proč tě tolik svírá strach? Nenech se jím ovládnout. To je cesta k temné straně." Pokračoval hlas a tvář onoho muže vyhlížela tvým směrem. Seděl napřímený a naprosto klidný se zkříženýma nohama. Přistihla jsi se, že stále svíráš v ruce Taldarův světelný meč. |
doba vygenerování stránky: 0.15731406211853 sekund