Andor.cz - Dračí doupě online

Artemis - Naboo - Podvodní říše

Kapitán něco mudroval, ale šel s nimi, moc nic jiného mu nezbylo. Gungani tě dovedli až k jedné ubikaci, která vypadala, jako bublina přilepená k velké bublině. Nebyla samotná, takhle tady bylo uděláno více ubikací, asi to byly jakési pokoje pro hosty. V dálce jsi také viděla, že byly i jiná odvětví města, kde byly jakési domečky a chatrčky přímo uvnitř bubli.
"Odpočinout si zde."
Oznámil Gungan lámaně, nejspíše obecná řeč nebyla něco, co by mu šlo. Tvůj "pokoj" byl zařízený prostě, ale přívětivě. Bylo tu vše potřebné, ale nic nadbytečného. Stejně tak tu ale nebyla žádná technická vymoženost, no a na stěny se ti moc šahat nechtělo v obavě, že ti praskne pokoj a vyplave na hladinu. Gungani pak zamířili zase pryč po svých povinnostech a nechali tě, aby sis mohla odpočinout po náročném dni.
Tvému doprovodu byl konec kdo ví kde. Možná ho potom ubytují někde poblíž, až do dají dohromady. Taky vyvstávala otázka, jaké zde mají zdravotnické technologie, ale předpokládala bys, spíše úroveň mastiček, než bactových obvazů. Nedalo se ale nic dělat, nějaká pomoc lepší, než žádná.

Gunganské podvodní město

„ Prozatím jsem zařídila, že se postarají i o váš lid. Přesto myslím, že budou přátelští.“
Usmála jsem se na gunganského vládce a pokývla jsem, když zmínil, že bude trvat než se sejdou. Nezbude nám nic jiného, než být trpělivý.
„ Děkuji.“
Zlehka jsem se uklonila a podívala jsem se na kapitána. Vydala jsem se po jeho boku v doprovodu guyanských stráží na ubikaci, trochu mne znervóznilo, když nás chtěli oddělit, přesto jsem Kapitánovi protesty zastavila zvednutím dlaně.
„ Nejsme vězni, kapitáne. Jsme hosté. Postarají se o vás. A já se o sebe snad chvíli dokážu postarat také. Běžte se nechat ošetřit, uvidíme se později.“
Pousmála jsem se.
„ Všechno bude v pořádku. Zvládli jsme to až sem. Nezačneme teď přeci jančit.“
Promluvila jsem ke kapitánovi s laskavým úsměvem a podívala na svůj doprovod.
„ Nuže, veďte mě.“
Pokynula jsem jim a pak jsem se vydala s nimi.
„ A kapitáne? Snažte se prospat. Nevíme, jak dlouho budeme mít možnost se dát dohromady. Možná tentokrát budeme zachraňovat jeho Veličenstvo my a na to budeme potřebovat každou špetičku síly, která nám zůstala.“
Zavolala jsem na něj ještě, ale pak jsem zmizela za rohem jedné z chodeb. Tady si budu muset dávat opravdu pozor na to, abych se náhodou neztratila svému doprovodu, už nikdy bych odsud asi neodešla. A ačkoliv je tohle místo sebekouzelnější, krásnější, je trochu i strašidelné. Je to … obrovská bublina, celá populace tady může dýchat pod vodou, ale to já neumím. Kdyby praskla…
Zatřesením hlavou jsem zahnala trochu strašidelné myšlenky a pokračovala jsem se svým doprovodem do pokoje, který mi byl určen. Doufám, že tohle všechno nepotrvá moc dlouho. Mám strach z toho, že by se něco mohlo stát sestře, Taldarovi… Kdo ví, co se tam venku teď děje…

Silver - Coruscant - Únos

Muž nespokojeně mlaskl a otřel si rukávem tvář.
"Dobře takže volíš obtížnější cestu. Tvá chyba."
Zavrtěl hlavou a pak zvedl ruku z ní vyšlehly blesky, které si začaly běhat tělem a napínat svaly k prasknutí. Po chvíli opět ustaly. Tvůj věznitel měl na tváři opět spokojený úsměv.
"Dobře přemýšlej o svém rozhodnutí až se vrátím bude to jen horší. Ale věž že nakonec tě zlomím."
Ubezpečil tě a pak se otočil na patě a prostě odešel. Nechal tě tam samotnou v této skoro prázdné místnosti. Viset ve vzduchu v tomhle Sílu omezujícím energetickém udělátku. Nestálé hučení, které vydávalo bylo věru otravné. Čas se ti vlekl a asi jediným dalším možným rozptýlením, zde mohl být lékařský droid, který kontroloval údaje na pultu. Nejspíše tvé životní údaje, aby mohl reagovat v případě, že by tvé životní funkce klesly, jinak si tě nijak nevšímal.


Jath a Della - Coruscant - Smrtící let

"Držíme se plán Červená 4. Počkáme až vylítne ven za modrým a pak ho sejmeme."
Odvětila do vysílačky razantně červená 7. Mezitím Jath v modré pětce už letěl asteroidem a místy doslova odíral špičky křídel o stěny. Kdyby to byla skutečná stíhačka určitě by mu ten odřený lak naúčtovali.
První otřesy předznamenávaly, že hnědá stíhačka začala pálit do Jathových zadních štítů. Ty chytly první salvu, ale vydržely. Jedinou úlevou bylo, že si nepřátelský střelec nelajzl tady úplně volně střílet, aby s nezasypal cestu.
Červené stíhačky netrpělivě čekaly u ústí tunelu z asteroidu rozestavěné do půlkruhu.
"Připravte se, dle senzorů se už blíží."
Zahlásila opět červená 7. A pak to přišlo. Jathova stíhačka vyklouzla ven z tunelu, ještě v tu chvíli schytala salvu od hnědé, která jí poslala do háje jeden pravý motor a poškodila pravé křídlo. Jath měl co dělat, aby to srovnal. Opětovaná palba červených vyřadila nepřátelské stíhačce štíty a poškodila ji. Nejspíše však očekával čelní střet a proto měl převedené veškeré štíty dopředu stejně, jako předtím Jath dozadu, takže se mi to podařilo ustát jen s menšími poškozeními. A pak Jack viděl na svém displei, že ho stíhačka konečně zaměřila. Ozval se výstřel a následný výbuch.
V prvním okamžiku by asi každého napadlo, že šlo o Jatha ale.....
"Jaaahůůůůůůů jooooo bejby!!!"
Zajásal modrý 10, který se prohnal formací stíhaček po úspěšném sestřelu. Pak se vám všem najednou na obrazovce objevil velký červený nápis.

"SIMULACE UKONČENA"

Postupně jste se probírali, když byly simulační stroje odpojeny a opět byl prostor jen obyčejná místnost a ne vesmírné bojiště. Tam už na vás čekali ostatní vyřazení spolubojovníci. Když jste vy zbývající přeživší došli až k nim strhl se mírně bouřlivý potlesk, který byl provázen šeptandou, ta však utichla, když se přiblížil váš velící, který kráčel zezadu místnosti k vám.