Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Star Wars: Nové příběhy
Družina
| |||
 | Koukej... Historicky poprvé jsem se ve svém životě naučila důležitou věc. Nikdy nekřič hop, dokud jsi nepřeskočil. Červená se po svém bujarém veselí s vidinou brzkého vítězství rozprskla po imaginární černotě. Dobrá zpráva, teď už to rčení chápe taky. Špatná zpráva je, že se na našem obzoru zjevilo jakési mechanické monstrum s úmyslem nás všechny rozsekat. RIP další modrá stíhačka. No ne že by mi to tak strašně vadilo, ale tohle hraní si na ne-týmy ve hře na týmy krapet ničilo účel. Velení převzal další autoritativní hlas a my, tedy červení, se rozhodli seskupit, protože tohle smrdělo epickým průserem, ze kterého bychom nemuseli vyjít živí ani po skončení téhle videohry. Další skvělá zpráva, že Rako se vzchopil. „Tak se mi to líbí,“ povzbudila jsem ho a vesele se na něj zašklebila. Vyšší síly ví, jestli to zaregistroval. A vyšší síly nám asi předhodili návrh od modrých, který se tu vyloupl. „Jdi ty, brepto,“ zabručela jsem, ale spíš pro sebe. Nelíbilo se mi. Modří nejsou kámoši, modří jsou nepřátelé. Ne? Ne?! Hošan v modrém se přiřadil ke mně a Rakovi. Nakrčila jsem nos a nechala svou stíhačku jet dopředu, ale tak, abych byla o kousíček za modrým i Rakem. | ||
| |||
 | Překvápko... Zničehonic se přihnala ta hnědá stíhačka a rozstřelila Modrou 9. Práskl jsem do ovládací desky a díval se, jak stíhačka pálí po obou stranách. "Sakra. Ta je mnohem rychlejší než tyhle plechovky." Zanedlouho oba týmy přišli o velitele. Všichni se po chvíli dohodli, že tu hnědou stíhačku sejmeme dohromady. Svoje slovo jsem samozřejmě dát nemohl, když vysílačka stále hrála nedostupnou, ale rozhodně to celé bylo logičtější, než velká hromadná bitva. Všiml jsem si, že ona hnědá stíhačka se hnala k dvěm modrým stíhačkám. Jelikož jsem byl nejblíže, rozletěl jsem se s nejvyšší rychlostí směrem k nim a k nepříteli. Vypálil jsem na něj v rychlosti a podletěl ho. Tím jsem ho nejspíše odlákal od mých spoluhráčů na sebe. Fajn plán... Teď co? | ||
| |||
 | Silver - Coruscant - V pasci Ako som mohla byť tak neopatrná? Až to bolí. No nemala by som dráždiť svojho únoscu. | ||
| |||
 |
| ||
| |||
 | Artemis - Naboo - Průzkum Naboo Gunganská stráž se na vás zkoumavě díval a snažil se najít asi význam ve slovech, které jsi vyřkla. Chvilku poklepával prsty na rukojeť svého kopí. "Jména vzduchodýchačů nám moc neříkat. Vy muset za šéfem, šup šup." Pobídl vás kopím. Velitel se jen zamračil a šel až po tobě. Za vaše záda se přiřadili další tři Gunganští strážní a jeden vás vedl. Procházeli jste krásnými částmi bublinového města, které se dokonce některé části prolínaly vodou a nebyly vůbec propojené vzduchovými kapsami. Kdyby vás nepopoháněla Gunganská kopí na rozhovor s jejich místním hlavounem, tak by to byla i docela zajímavá poznávací procházka. Nakonec jste stanuli ve velké kruhové síni, kde bylo několik volných křesel a na tom uprostřed seděl veliký zavalitý gungan, který připomínal svým vzhledem spíše ropuchu. Velká papula a odulé tváře i těžkopádné pohyby napovídaly, že se bude jednat o jiný poddruh, než jsou gungani, kteří vás přivedli. "Kdo být VY?!" Na slovo vy dal gungan velký důraz a podezřívavě se na naklonil směrem k vám, jako by těch pár centimentrů pomohlo na vás něco více rozpoznat. "Proč VY přijít bez pozvání za Gungani? Co ještě vzduchodýchači chtít?" Netrpělivě zabubnoval Gungan prsty o opěrku svého pohodlného křesla. | ||
| |||
| Gunganské podvodní město Stáhla jsem se, když prohlásil, že to budeme muset zvládnout sami, pokud nám nebudou moct pomoci zvenčí. Jestli sem sestra přiletí i s osádkou mediků a bez ozbrojeného doprovodu… Zachvěla jsem se strachem. Pohled mi sklouzl k meči a k vodě. Sevřela jsem ho a přitiskla jsem si ho k hrudi. Jediové jsou odolní. Taldar si poradí a my musíme taky… Pohled mi od hladiny sklouzl ke Kapitánovi, bylo v něm cosi odhodlaného, něco co se v mých očích zatvrdilo. „ Zvládneme to. Už kvůli Taldarovi, mým sestrám a hlavně kvůli svobodě Naboo.“ Připevnila jsem světelný meč na svůj opasek, raději jsem ho ještě jednou zkontrolovala, abych si byla jistá, že ho v temnotách vody neztratím a potopila jsem se stejně jako Kapitán. Popravdě tady dole mě přepadal až nepříjemně stísněný pocit, temná voda mohla být plná nejrůznějších příšer, které by si na nás smlsly ani bychom nemrkli a vůbec… Přijmou nás vůbec Gungani? Jak budou reagovat na to, že jsme vstoupili bez povolení? A jak se vůbec takové povolení získává? Je to přeci jen jiný národ… já.. já nikdy nemusela vyjednávat. A teď….? Držela jsem se poblíž kapitána, i když jsem mu v plavání nestačila ani zdaleka, ale snažila jsem se. Světla města mě překvapila ve chvíli, kdy už jsem skoro šilhala únavou, ale strach mi nedovolil zastavit, tady dole jsem se cítila opravdu velmi zranitelná. Nechala jsem se vést až ke kopuli, kterou se dalo projít, unavená, zadýchaná a rozhodně nepřipravená na to, že na mě někdo bude mířit zbraní, ačkoliv jsem věděla, že zrovna ochránci města z naší nenadálé neohlášené návštěvy nebudou nadšení. Velmi pomalu jsem zvedla ruce v obranném gestu, když na mě namířilo několik guyanských zbraní. Naznačila jsem, že bych si ráda odepla helmu, abych se mohla nadechnout čerstvého vzduchu a udělala jsem to, pokud mi to dovolili. Pokud ne, pokusila jsem se udržet ruce zvednuté, aby na ně viděli a šetřila jsem vzduchem, jak se jen dalo. „ Jsem… Jsem Artemis De´Vrick, Při… přišli jsme požádat o pomoc, na … Naboo se děje něco… špatného.“ | ||