Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Star Wars: Nové příběhy
Družina
| |||
 | Omlouvám se za prodlevu posun dodám, jak to půjde. | ||
| |||
 | Rozkaz Přikývla jsem na vysílačku, ale když jsem nic neřekla, zjevně Ka´dar správně usoudil, že s jeho plánem souhlasím. Levou rukou jsem si uvolněný pramínek vlasů zastrčila za ucho a nasměrovala svou loď k planetě, u které Rako hodlal provést svůj plán. Zdržela jsem se nadávek, když se mi ve sluchátcích ozvaly ohlušující rány, jak střely toho kašpara, co mi visel na zadku lodě, skřípla o křídla. Jenže poslední střela vypnula jeden z motorů. Nestačila jsem valit oči. A co mám dělat teď? "Ka´dare, jak velký problém je jeden motor v háji?" pípla jsem a dál současně sledovala svou trasu a i kouřící motor. Asi nebudu mít pod svým nereálným sedadlem nereálnou krabici s nereálným nářadím. Zbývalo jen pár metrů. Přidala jsem na rychlosti. Rako se vynořil přesně podle plánu na druhé straně. Odpočítávala jsem v hlavě vteřiny a na desátou prudce uhnula doprava. Sice se mise zdařila, ale Rakova loď skončila jako cedník z jedné strany. Při první příležitosti jsem se otočila a přilétla jsem blíže k němu. "Dá se to tvoje sítko na čaj ovládat?" zeptala jsem se ho a bezděky otočila hlavu na stranu, abych si lépe prohlédla jeho loď. Jestli se dá, může se zkusit vymotat nějakou spodní stranou téhle simulace a dokopat se k cíli nějak oklikami, skrz mlhovinu, aby ho někdo nedodělal. Ve sluchátcích mi luplo a pak se ozval něčí hlas. "Já mám pojízdnou loď. Kolega asi moc ne," odpověděla jsem, postavila jsem se na úroveň Raka před chvílí, když sejmul tu modrou stíhačku abych byla připravena si s nezvaným hostem potykat a pokud možno i přežít, ať červení vyhrají. Kompletně už jsem ztratila přehled, kolik žijících máme my a kolik modří. Lehoučce plující Ka´darova stíhačka mi to moc neulehčovala. "Lze tě nějak odtáhnout?" | ||
| |||
 | Let temnotou Plán vyšel a Devítka ho dokonce správně pochopila i přes mou pokaženou vysílačku. Paráda! Devítka mi zatím oznámila nový plán a já se tedy pustil za její stíhačku do náruče mlhoviny. Pokud jsem si správně pamatoval, v mlhovině se mohlo schovávat cokoliv, například poletující asteroidy a nejhorší na tom bylo, že nebylo vidět na krok a některé mlhoviny dokázaly úplně zmást všechny senzory. Sice se ztratíme červeným, ale taky bychom se mohli rozstřelit o kus asteroidu, nebo něco horšího. To, že se jednalo o simulaci mi na optimismu nepřidalo. Paráda.. Zachvíli se mi rozblikal celý kokpit, jak se mi jeden z červených letounů zaměřoval na zadek a mlhovina byla ještě daleko. Opravdu paráda... "Tak jak se tě zbavit?" Povídal jsem si sám pro sebe, jak jsem přemýšlel nad tím, co budu dělat, abych se dostal do temně fialových mraků. V cestě dokonce nebyly ani žádné asteroidy, kterými bych se mohl krýt, nebo znepříjemnit pronásledovatelům výlet simulovaným vesmírem. Jediné, co mě v ten moment napadlo, bylo přesunout všechny štíty do zadku stíhačky a počkat, až mě nepřítel zaměří a spravně načasovat úhybný manévr v moment, kdy nepřítel vypálí. "A potom bych už byl v mlhovině a otočil bych stíhačku a vletěl červeným přímo do čumáku s plnou palbou laserů..." "Tak co Jathe, věříš si?" Ptal jsem se sám sebe a musel jsem se zasmát nad svým improvizačním plánem. "No, měl jsi už horší nápady..." A teď se uvidí... Pomyslel jsem si a započal svůj plán. | ||
| |||
 | Silver - Coruscant - Obchodní jednání Holčička? Mojich večných dvadsaťpäť sa mu zdá málo? | ||
| |||
 | Gunganské jezero „ Nemáme ani jak podat zprávu sestře… Letí sem na pomoc v domnění, že je tu nějaká nákaza… Nejsem si jistá, jak moc budou ozbrojení, pravděpodobně moc ne… Nesmí se s nimi střetnout…“ Kousla jsem se do rtu. Gungani. Já sama o nich mnoho nevím, jen, že je to vodní národ, který žije s lidmi na Naboo ve vzájemné symbióze víceméně. Zadívala jsem se na jezero. Nejistě. „ Co když nám nebudou moci pomoct?“ Zeptala jsem se. Prošel mnou trochu vyplašený záchvěv, když jsem stoupla do vody a vykročila za kapitánem. „ Co budeme dělat, pokud zajali Taldara?“ Ruka mi sjela k pasu, k místu, kde jsem měla připnutý Taldarův meč. „ Myslíte, že mu bude vadit voda?“ Zeptala jsem se. Pokud ano, pokusila jsem se meč vpasovat pod oblek. Jestli je něco kontaminovaného nějakou nemocí, budu první, kdo to zjistí… Snad to nebude ještě tak zlé. Teprve potom se ponořím pod vodu. Pokud mu voda vadit nemůže, pokračuji rovnou bez dalších okolků za kapitánem. | ||