Andor.cz - Dračí doupě online

Taneční veselí

Očividně všichni zelenáči měli kolem sebe jakousi nezaměnitelnou auru nováčku, včetně mě. A to i přes to, že jsem tady kvůli něčemu úplně jinému než disciplíně. Vlastně to nebylo špatné, protože jsem více zapadal. Z nejrůznějších věcí v celé galaxii mi byla armáda a život kolem ní jednou z nejvzdálenějších.
Poslechl jsem si s pobavením narážky, které na sebe měli ti dva. Docela jsem chápal, proč sem lidi z armády rádi chodí. Uvolněná atmosféra byla přece jen příjemnější, než neustálý tlak pravidel a řádu.
Asi bych nedokázal žít v chrámu rytířů Jedi. Tam jsou ještě striktnější. Tedy tak se to alespoň proslýchá.

Opět jsem se napil drinku. Pohledem jsem přelétl celou místnost, od lidí na parketu, až po osvětlení místnosti. Elessi po mně neustále pokukovala a zanedlouho už se ptala.
"To ještě nevím. Zůstávat tak dlouho na jednom místě bude po delší době nezvyk. Ale nějaké benefity to rozhodně má," dořekl jsem a ušklíbl se.
Když řekla, že třída pořádá sešlosti, pozvedl jsem obočí. Řekla to tajnůstkářsky, takže to automaticky znělo zajímavěji.
To by mě zajímalo, co tam provádí? Jde jen o nějaké ulejvání, nebo o něco zajímavějšího?
Jestli ta práce zabere delší dobu, pravděpodobně to stejně zjistím.

Po chvíli jsem byl vlečen na parket. Hráli jakousi rytmickou elektronickou skladbu. Pro takové lehké pohupování to bylo ideální, ale osobně jsem preferoval spíše kapely typu The Hu. Ovšem to se na parket nehodí.
Začal jsem opakovat pohyby jednoho tanečníka vedle, protože mě žádné osobní nenapadaly. Elessi se vlnila v těsné blízkosti.
"To si sem takhle vodíš nováčky pokaždé, nebo máš jen chuť se dnes uvolnit?" neodolal jsem a hravě a lehce jsem si rýpnul slovy. Na to, že jsme se dnes bavili poprvé, je dost uvolněná. Zajímalo mě, jestli je takhle přátelská pořád, nebo jestli za tím náhodou nestojí něco jiného.

Každý má nějak na spěch

Zvedla jsem ruce v obraném gestu. "Já se jen ptám."
Když pak tišeji, zcela neoficiálně dodal zbytek, tak mi to už bylo jedno. Není tu hazard na takové úrovni, aby mě to mělo znepokojovat. Nebo to jsem si možná jen domyslela. Kdo ví.
Kad'ar se probral z transu a práskl na nás něco, co bych raději ututlala, protože ze zvyku říct odkud jsem, kde jsem vyrostla a další šťavnatosti pro místní drbárnu, jsem tohle hodlala tutlat dokud moje skříň nebude vypadat jak Geonosijský katakomby. A málem bych opomněla jak moc velkolepý byl příjezd. Ale napadlo mě, kolik osob tady přišlo podobným, ne-li stejným způsobem.

Když se rozloučil, jen jsme se na sebe s Kad'arem podívali.
"Doufat, že budou ženy a muži rozděleni zvlášť je asi moc naivní, co?" utrousila jsem zatímco jsem sledovala Veronovy záda.
"Takže, víme že dostáváme plat, víme, co se tu dá dělat, ale u všech všudy zase nevíme kudy," utrousila jsem a rozhlédla se po chodbě.
"Navrhuju jít někam, a první co potkáme bude náš program na večer."

Jath - Coruscant - Bar

"Na každým nováčkovi je to vždy vidět. Hlavně když ho sebou přivede někdo z těch, co už znám."
Usmál se barman pobaveně, zatímco Elessi zamíchala skleničkou a usrkla z ní.
"Pořád to vaříš ze starých ponožek?"
Popíchla ho s úšklebkem, načež se jí dostalo jen sladkého úsměvu.
"Samozřejmě jen z těch uleželých."
Naštěstí se zdálo, že se jen špičkují.
"Do toho se brzo dostaneš. Něco je fakt peklo, ale zvládli to i horší, než vypadáš."
Ubezpečil tě barman přátelsky a šel vzít další objednávku o kousek dál.
"Jo věšinou jo, je to takový.....obyčejnější místo, než furt ty armádní prostory."
Přikývla Elessi a znovu upila. Zaposlouchávala se do hudby a napůl sledovala i tebe.
"Tak co chlapáku, vydržíš s náma, nebo za týden zdrhneš?"
Pousmála se provokativně.
"A naše třída ještě občas pořádá sešlosti."
Dodala tiše a tajemně. Dopila svou sklenku a znovu si tě přeměřila pohledem.
"Vypadáš, nějak moc při zemi, pojď trochu žít."
Nabídla ti ruku, aby tě vytáhla na nohy a zatáhla na parket, kde se v rytmu hudby vlnilo pár odvážlivců.


Della - Coruscant - Svoboda

Veron vás oba zvědavě pozoroval, ale nakonec více stočil pohled k tobě. Jednak nejspíše Ka´dar nebyl úplně jeho typ a jednak nevypadal, že by z něj vylezlo něco kloudného, než si v hlavě srovná co vše váš nový průvodce vlastně na vás vychrlil.
"Ne hazard ne."
Odvětil docela rázně ale pak se k vám nahnul.
"Ne veřejně, na to jsou jiný místa."
Mrknul a zase se trošku vzdálil do přiměřené etické vzdálenosti.
"Ymmm jo dostáváme. Teda ne že by ten žold byl nějaká sláva, ale co můžeme chtít, když nás živí a učí. Až budeme řádnými členy Republikové armády a ne jen rekruty, bude to určitě o dost lepší."
Ubezpečoval vás a možná i sebe.
"No zdá se, že tu bude co dělat a brát plat, je docela příjemná zpráva vzhledem k tomu, jak jsme se sem dostali."
Zazubil se Ka´dar optimisticky, což si vysloužilo Veronův zkoumavý a zmatený pohled, zdá se však, že to za chvíli pustil zase z hlavy.
"No nic nebudu vás nadále zdržovat přátelé, určitě se uvidíme na ubikaci."
Blýskl po vás úsměvem a pak vyrazil dál chodbou.

Hádám, že ještě tenhle týden v práci budu mít docela náročný, pak už se to snad zlepší, takže aktivním odepíšu doufám, že nejpozději v příštím týdnu. Děkuji za trpělivost :)

Na baru

Mohlo mě napadnout, že na procházky po venku je tady nutná propustka. Třeba mi občasné propustky zařídí ten Zeltron...
Dál jsem následoval Elessi a snažil se koukat všude možně, jen ne na její zadek, kterým tolik kroutila asi naschvál. Dobré rozptýlení bylo zapamatovávat si cestu. Už jsem dokonce zjistil, kde je ošetřovna. Nicméně to ale stále byl jeden velký labyrint.
Najednou jsme došli k výtahu a sjeli dolů.
Jedno.
Dvě.
Tři patra.
Odpočítával jsem si v hlavě a pokaždé přemýšlel, co je na každém patře. Samozřejmě jsem se občas zeptal své společnice, abych jí tu práci průvodkyně nedělal snadnou. Jak jsem zjistil, tak s Elessi se dalo mluvit snad o všem. Cesta díky tomu utíkala rychleji. Zanedlouho po výtahu jsme dorazili do větší místnosti, uzpůsobené do baru. Místnost byla docela plná. Nebylo to sice jako v některých vyhlášených podnicích ve vrchních vrstvách Coruscantu, ale i tak zde bylo početné osazenstvo. Za barem neobsluhoval droid, takže jsem usoudil, že ten barman bude svou práci dělat velmi dobře. Často se používali už jen droidi, protože většinu času stíhali mnohem více objednávek najednou.

Pozdravil jsem a sedl si s Elessi na stoličky u baru. Byly tam dvě volné. Než jsem stihl barmanovi odpovědět, že nepiju, už se mi naskytla předváděcí show s mixováním drinků. Chlapík za pultem očividně usoudil, že co si dá El, dám si i já.
"Zdáš se trošku napjatý. První den?" přiletělo od barmana i s drinkem.
"No jo. Je to na mně moc vidět?" zeptal jsem se s povytaženým obočím. U toho jsem si ťukl s Elessi a chtě nechtě ochutnal drink. Nebyl vůbec špatný, ale hodlal jsem zůstat u jednoho a pak si dát něco bez alkoholu. Koneckonců jsem byl uprostřed své vlastní mise a nehodlal jsem ji ohrozit pitím.
"Ale to bude v pohodě. Jen si musím zvyknout na tolik pravidel," řekl jsem ještě dodatečně a pravdivě barmanovi. Poté jsem se otočil k El.
"Takže sem chodíš ventilovat všechno z teorie?" zeptal jsem se pobaveně a rozhlédl se kolem.
Hudba tady taky není špatná. Třeba to tu nebude až taková hrůza...