Andor.cz - Dračí doupě online

Artemis - Kalindra - Odlet na Naboo

Sestra se s tebou rozloučila a její manžel ti přikývl na souhlas, než jsi zmizela směrem do doků. Zbytek Talarových stráží tě následoval. Byli, jako tvé pohyblivé stíny. Když jsi dorazila k vašemu transportéru již se chystal na cestu. Jakmile se vás zbývajících 5 nalodilo, kapitán vás přelétl pohledem.
"Nikomu rozkaz k návratu dávat nebudu, je na každém z vás jestli chcete riskovat, co nás čeká."
Pohlédl kapitán na své muže. Ale ani jeden z nich se nerozhodl vás opustit. Kapitán kývl a přenesl svou pozornost na tebe.
"Jste si tím jistá?"
Optal se pro ujištění, patrně s planou nadějí, že by sis to mohla ještě rozmyslet. Ostatní se už usazovali na místa.


Jath - Coruscant - Přátelské povídání

Najít jedny z Coruscantských kasáren, kde by ses mohl přihlásit do armády nebylo úplně složité. Úsměvné na tom, asi bylo jen to, že vlastně právě sem tě chtěl dostat původně násilím tvůj první neúspěšně okradený náhodný občan Coruscantu a teď zde stojíš z vlastní vůle.
Život si s člověkem dokáže nemile a záhadně pohrávat. Když jsi vešel dovnitř za jedním z pultů stál místní úředník, který na tebe přes brýle pohlédl.
"Ano? Budete si přát? Jdete nahlásit nějaký zločin? Jste svědek v nějakém vyšetřování, nebo jste si snad přišel podat přihlášku?"
Zadíval se na tebe zkoumavě. Byl to relativně mladý člověk, kterého jeho práce očividně velmi nebavila a dělal ji jen pro kredity. V tuhle denní dobu tady nebylo nějak moc přítomných, jak vojáků republiky, tak jakéhokoli zájemce. Na druhou stranu alespoň nebudeš stát dlouhou frontu.


Della - Coruscant - Bručením vpřed

"Ty seš ale studenej psí čumák."
Zabručel Ka´dar a dle zvuků pod tebou se natáhl na pryčnu taky. Když jsi postřehla odcházejícího spolubydlícího jen se k vám letmo ohlédl.
"Ano za chvíli začíná výcvik."
Odtušil, jako by to byla samozřejmost a šel dál.
"Zatraceně."
Ka´dar se zvedl a zamířil za ním, aby se vám neztratil z dohledu. Občasně jsi měla, co dělat, abys jeho dlouhým nohám stačila. Když jste došli do výcvikové místnosti již tam byla skupinka pilotů, která se shromáždila do pozoru před vousatého muže v uniformě, který měl u pasu připnutý blaster a ve tváři měl pevný strohý výraz. Šel z něj respekt, když jste se zařadili k ostatním kadetům jeho pozornost se přesunula k tobě a Ka´darovi.
"Ah....nováčci....no snad rychle zapadnete. Buď srovnáte krok s ostatními, nebo se tu dlouho neohřejete. Dnes budeme dělat nácvik pilotáže."
Oznámil a poukázal k simulačním strojům.

"Neberte v potaz, že je to simulace, pokud uděláte chybu v realitě, bude vaše poslední."
Dodal ne moc příjemně.

Cesta zpět na Naboo

„ O nic si nepřišla, Ario…Pořád to byl tvůj domov, kam si mohla kdykoliv přijít.“
Vydechla jsem tiše k sestře. Jenže teď už to místo nemáme. Bohužel. Když se ozval kapitán, překvapeně jsem se na něj zadívala a tak nějak mi došlo, že mám stále Taldarův meč. Ani nevím proč, ale stáhla jsem k němu dlaň.
„ Sejdeme se tam Kapitáne.“
Pousmála jsme se na muže a pohlédla znovu na setru, chytila jsem ji za dlaně a zadívala jsem se jí do očí.
„ Neměj strach, Ari. Snad se uvidíme brzy a za lepších okolností.“
Věnovala jsem jí úsměv a stiskla jí dlaně ve svých.
„ Pozdravuj děti.“
S tím jsem ji pustila a když jsem procházela kolem jejího muže, zadívala jsem se mu do očí.
„ Opatruj je a dávej na ně pozor. Ať už se znovu neztratí.“
Promluvila jsem k němu vážně a vydala jsem se za kapitánem a naší lodí. Nevím, co nás tam čeká, ale rozhodně budou potřebovat pomoc. Žaludek mi svírá strach a obavy o sestru, o Taldara a jeho rodinu. O lid Naboo.
Když jsem nastupovala do lodi, chvěla jsem se nejistotou. Přesto jsem nehodlala ustoupit.

Show


„Tss, čekej,“ zahučela jsem, ale nepřikládala jsem tomu moc velkou váhu. Nejsem šikovná, co se týče domácích prací. Jasně, pomáhala jsem doma v kuchyni, ale u škrábání plodin a mytí nádobí se vařit nikdo moc nenaučí. A s tímto talentem bych mu rukávy přišila k sobě. Uchechtla jsem se zlomyslně. Nikdy v životě by už takovou pitomost neřekl.

„Byls někdy za barem? Ne pít, ale makat?“ zavrkala jsem na něj a mimoděk jsem se otřásla, když jsem si vybavila veškeré existence, které jsem za ta krátký čas poznala. A pak že nemám být drzá.
„Tak na mě nehrab!“ odpověděla jsem na jeho doporučení a vytáhla nohy k sobě na matraci, „nemám to ráda.“
Kdo má vědět, že tam má obličej, když tam nevidím? Na jeho poznámku o stresu jsem vůbec nereagovala a jen zavřela oči.
Musela jsem usnout, protože trhnutím jsem se probrala. Náš drahý a výmluvný spolubydlící se začal sbírat.
Seskočila jsme z palandy, tentokrát jsem dopadla bez zakymácení, protože moje vyhrnuté nohavice zůstaly tam, kde nebyly. Sláva malým zázrakům.

„Je už čas?“ zeptala jsem se nahlas a bylo mi jedno, kdo z mých spolubydlících mi odpoví.
Pak musím do toho skladiště, protože diplom za plavání dostat nechci.

Jde se na to

Takže pod názvem Rodinné dědictví? Vtipné.
Mezitím, co se opřel na židli jsem přemýšlel, co s těmi penězi udělám.
Část určitě pošlu domů.
Asi za pět minut se zvedl a oznámil, že v budoucnu se pro mě naskytnou nejspíše další
práce. Nebyl jsem si ovšem jistý, jestli přijmu další. Rád bych zkusil i jiné věci. Pak měl ještě poznámku o tom, jak peníze dokáží ničit životy. Po všem, co jsem kdy prožil a co se můj dosavadní život točil jen kolem cenností a peněz, jsem to moc dobře věděl.
Prošli jsme zpět a já se vydal vstříc své nové práci.

Artemis - Kalindra - Setkání s Ari

"Já o své sídlo přišla, když jsem se vdala můj domov je nyní zde."
Odpověděla Aria poklidně, když se zde také objevila. Kapitán stráží si mírně povzdechl a poškrábal se v krátkých lehce prošedivělých tmavých vlasech.
"Jste tvrdohlavá, jako Jedi."
Zavrtěl hlavou s lehkým zamračením.
"Raději půjdu připravit loď."
Vzdal to nakonec a zamířil ke dveřím. Dva z jeho mužů zde zůstali pro tvou ochranu.
"Učiň co musíš sestřičko ale buď opatrná."
Pokývla hlavou Aria.


Jath - Coruscant - Přátelské povídání

Zeltron se usmál, když ses zeptal na svou platbu a pak poklepal prstem na datakartu, kterou ti před chvílí podal.
"Na té kartě je i část tvé výplaty, označená je jako rodinné dědictví. S touhle částkou udělej, co budeš chtít. Až budeš mít někde klid klidně si jí zkontroluj, myslím si, že budeš spokojen."
Pousmál se a opřel se na židli.
"Řekl bych hodně štěstí, ale tohle bude o umu ne o štěstí."
Zašklebil se a pak se zvedl ze svého místa.
"Až tuhle prácičku dovedeme do úspěšného konce, budu mít pro tebe i další zajímavé práce, na kterých určitě nezchudneš. Ale bacha peníze jsou hrozná čarodějka."
Zasmál se a šel tě vyprovodit.

Začátek dlouhodobé mise

Dělat ze sebe na slovo poslouchající ovečku se mi sice moc nezamlouvalo, ale když jde o mise s infiltrací, musí ze sebe člověk udělat někoho jiného, což samozřejmě zahrnuje i vstup do armády.
Budu se muset snažit, abych byl stoprocentně přesvědčivý. Poslouchat rozkazy není můj šálek čaje...
Když mi podával data kartu, prohlédl jsem si ji a vložil do bezpečné kapsy na hrudi, která byla všitá zevnitř, takže bylo prakticky nemožné, aby mi to někdo ukradl.
S touhle věcičkou se bude dát udělat spousta věcí.
Po vysvětlení, kde se mám hlásit jsem byl ještě tázán ohledně dotazů k misi. Zazubil jsem se.
"No, kde mám svou půlku předem?"

Švagr, kapitán a neodbytná hraběnka

„ Nejsem, dědičkou je Aria. Je teď nejstarší.“
Zavrtěla jsem hlavou.
„ Navíc… není moc co spravovat, když nás o to bratr připravil…“
Promluvila jsem na svého švagra, načež jsem pohledem sklouzla ke kapitánovi.
„ Král mne poslal najít pomoc. To jsem udělala.“
Zadívala jsem se mu do očí. Měla jsem stejné starosti jako on.
„ Navíc… zůstala tam Artana. Jsem za ní zodpovědná. Už kvůli ní se tam musím vrátit. Nehledě na to, že…“
Utichla jsem, než jsem to dořekla.
„ Raději prosit o odpuštění, než o svolení. Následky si pak ponesu sama, kapitáne.“