Andor.cz - Dračí doupě online

Setkání na Kalindře

Nepřekvapilo mne, když kapitán prohlásil, že o ničem takovém neví. Ari odešla zjistit, co bude dál a já zůstala s droidem a kapitánem sama. Droid mě odvedl nejspíše do pokoje pro hosty, kde jsem se v klidu převlékla. Trochu mě překvapil rozhovor kapitána s někým, o kom nevím, ale možná bych to ale mohla zjistit až se upravím.
Jakmile jsem byla hotová, poděkovala jsem droidovi za pomoc a vydala jsem se za kapitánem zpátky.

Vítej do rodiny

Když jsme si dotřásli rukama, Zeltron se zhoupl a začal kráčet do jiné uličky. Neměl problém s tím, že bych dělal sběrače informací a infiltrátora. Když jsem nad tím tak přemýšlel, tahle spolupráce mohla být výhodná pro obě strany.
Smrdí po alkoholu. Určitě dost pije, když má další játra navíc.
Přivítal mě do "rodiny", což mi připadalo úsměvné, ale nedal jsem to na sobě znát.
Nejspíš jdeme do nějakého doupěte. Asi se přívítat s "rodinkou".
Opět jsem se musel pousmát, protože představa hrubých hrdlořezů, kteří mi servírují kávu byla opravdu k smíchu. Když jsme kráčeli uličkou, Zeltron se zamnou ani neohlédl.
Je si sebou opravdu jistý.
Zeptal se, jak moc jsem dobrý v tom, co dělám.
"Na to je těžká odpověď. Dělám to už dlouho a umím se docela přizpůsobit. To, co umím, jsem si ale musel těžce vydřít."
Otočil se a porozně si mě prohlédl.
"Trvalo to dlouho a člověk se u tréninku docela zapotil, ale vše za to stálo. Samozřejmě, nikdo není neomylný."
Posunul jsem si šátek víc přes nos, aby mi nespadl a pokračoval jsem dál za Zeltronem.

Jath - Coruscant - Přátelské povídání

Zeltronan se spokojeně usmál, když jsi mu podal ruku a potřásl mírně hlavou.
"Každý má jiný talenty a pokud ty jsi z těch, kteří umí získávat hlavně informace, problém s tím nemám."
Odlepil se od stěny a zamířil do boční uličky.
"Vítej do rodiny mladej....tak pojď mám pro tebe prácičku, ale o tom si promluvíme ve větším pohodlí a klidu a taky tě k tomu trošku vybavíme a připravíme."
Oznámil, ani se neohlížel, jestli jej následuješ, prostě to předpokládal, přece jen asi nebude první, poslední a ani jediný komu nabídl práci a pravděpodobně tady o zaměstnance není nouze.
Co říci spodní patra Coruscantu mají často ne úplně legální způsoby obživy.
"Pověz mladej, jak dobrej jsi v tom, co umíš?"
Optal se bez obalu a nějakých větších emocí.
"Protože tvůj úkol bude obsáhlý, pravděpodobně dlouhodobý a nebezpečný, na druhou stranu dobře placený, dost dobře."
Usmál se lišácky.


Artemis - Kalindra - Setkání s Ari

Kapitán se nad tvou otázkou zamračil a zabubnoval prsty v rukavici o desku stolu.
"O žádném takovém incidentu nevím."
Přiznal nakonec bez většího přemáhání. I jemu muselo být jasné, že se mohlo jednat o úmyslné zamořené.
Pak už ale Aria odešla, tebe zaměstnal droidí asistent a vše dostalo úplně jiný a nový spád.
"Samozřejmě následujte mne."
Poukázal droid rukou, v druhé dál držel zbylé oděvy a vedl tě ke dveřím, kterými jste nepřišli, když se otevřely a za tebou se zasyčením zase zavřeli spatřila jsi, že je to nejspíše jeden z pokojů pro hosty.
"Poslušte si prosím."
Otočil se droid slušně zády k tobě, aby tě neuváděl do rozpaků ač je pouhým strojem, vědom si toho, že i on může zdánlivě připomínat humanoida.
Mezitím bylo slyšet, že v salónku odkud jsi přišla se rozhostila tichá diskuze. Byla sis jistá, že se s někým baví kapitán, ale s kým to byla otázka.

Dlouhé to čekání na rozhodnutí o osudu Naboo

„ Jestli je odvážný? Rozhodně ano… o té zbrklosti… ach…“
Pokrčila jsem rameny s povzdechem, který naznačoval, že s tím souhlasím taky. Povyprávěla jsem jí všechno, co se stalo, nebo co jsem věděla i to, že mám trochu podezření, že ta nákaza není jen tak, což tak nějak souhlasilo s jejím názorem. Když se ozval Kapitán, zadívala jsem se na něj.
„ Kolik nákaz z historie Naboo napadlo všechno, co na planetě žilo? Tím všechno, myslím zvířata, lidi, i podvodní obyvatelstvo.“
Zadívala jsem se mu do očí a než stihl cokoliv říct, pokračovala jsem.
„ Obávám se, že zdrojem by mohla být voda. To je jedna z mála věcí, která spojuje všechny a díky ní by se to mohlo rozšířit velmi rychle. Každý musí pít, případně se ve vodě pohybuje.“
Obrátila jsem na chvíli pozornost k Arie a droidovi, jak mu něco šeptá a on zase odchází.
„ Jsem ti vděčná Ari, vážně nevím, co bych měla dělat. Začíná to být jako noční můra…“
Šeptla jsem tiše a sklonila hlavu.
„ Ráda je uvidím, moc se na ně těším.“
Promluvila jsem. Přesto jsem zněla o podstatný kus sklesleji než před tím. Tahle situace mě ubíjí a popravdě? Nejsem si jistá, jak dlouho to vydržím. Jestli je i tohle to bratrova zásluha…
*Všechno, co je mi drahé, se snaží zničit. Všechno na čem mi záleží…*
Zavřela jsem oči a zachvěla jsem se. Nebýt toho, že se ozval Ariin komunikátor, asi bych za chvíli propadla v pláč a paniku. Otevřela jsem oči a koukla se po sestře. Zrovna se otevřeli i dveře a vešel Droid s různými druhy oděvů a nabídl mi je k převlečení.
„ Budu na tebe čekat, Ari…“
Vydechla jsem a koukla na droida.
„ Kde se můžu převléct?“
Popravdě? Převlékat se tady mi přišlo krajně nevhodné. Doufám, že toho droida zaúkoluje mě ještě odvést někam do klidu, abych se převlékla a pak vrátit zase zpátky.
Zadívala jsem se na šatstvo, které mi přinesl, a tiše si povzdechla. Toužila jsem po tom si opět obléct šaty, zvláště když jsem zahlédla ty krásné fialové, ale to není zrovna oblečení, ve kterém se zachraňují planety. Ne, že bych já byla v tom zachraňování zrovna co platná… Nakonec jsem tedy skončila u kalhotového kompletu v bíločerných barvách s několika kapsami a hlavně s páskem.

Domluva

Jak se ukázalo, Zeltron byl přesně ten typ, za jaký jsem ho pokládal. Úlisný, prohnaný a zapletený do spousty nekalých věcí. Začal mi nabízet práci a vyjmenovávat repertoár jeho obživy. Když se dostal k odstraňování nepohodlných osob, zbystřil jsem. Krádeže byly jedna věc, ale zabíjet lidi jen proto, že na ně někdo jiný ukáže prstem, to bylo něco jiného.
Tohle by mě v budoucnu mohlo stát krk.
"Nikoho zabíjet nebudu."
Řekl jsem mu to bez obalu, aby si nemyslel, že bych pro něj za pár kreditů udělal cokoliv.
Začal vysvětlovat, že bere lidi všech různých talentů a způsobilostí, protože potřebuje od každého něco. Sice jsem mu nevěřil, ale alespoň krádežemi bych si mohl vydělat. Dokonce nabízel každému půlku předem. Potom ještě, jakoby nic, dodal, že kdo uteče s předem zaplacenou půlkou peněz a bez splnění úkolu, bude v podstatě mrtvola. Bylo to jednoduché varování pro nově příchozí, které bez pochyb zabralo na spoustu nováčků.
Co když ale budu chtít po nějaké době odejít? Třeba se mě také pokusí zbavit, abych někde nežvanil.
To byla myšlenka, která se mi stále honila hlavou.
Když by přišel čas odejít, nemuseli by mě chtít pustit. Když budu jen krást věci, nedostanu se k ničemu natolik důležitému, aby to stálo za umlčení. Nejspíše...
Taky bych pro něj pracoval jen někdy. V podstatě ho nepotřebuji.
V každém případě budu ve střehu...
Zeltron napřáhl ruku k uzavření obchodu.
"Řekněme, že bych měl co nabídnout. Ale jen co se týče krádeží a infiltrace. Pokud budeš chtít něco jiného, nepochodíš."
Pak jsem mu podal pravačku a obchod byl uzavřen.

Artemis - Kalindra - Setkání s Ari

Aria tě pozorovala a zdálo se, že hodnotí každé tvé slovo a zkoumá, jaký by celá záležitost mohla mít význam. Občas úsměvně vraštila čelo, nad tím, jak se na vše soustředila.
"Ten tvůj Taldar, jak se zdá je velice zbrklý a odvážný král."
Odtušila Aria s úsměvem a pohlédla na stůl konferenční stolek.
"Je opravdu zvláštní, že ta nákaza vypukla jen tak z ničeho nic a že se rozšířila až tak rychle. To obvykle nebývá. Pár epidemií jsme si tu už zažili, ale nikdy nic v takovém měřítku."
Zamýšlela se nahlas.
"Vy si opravdu myslíte, že mohlo jít o sabotáž?"
Povytáhl obočí kapitán stráží a slétl očima na vás obě.
"Nechám ti přinést nějaké své čisté oblečení, věřím, že ti něco z toho, co mám v šatníku bude."
Usmála se Aria a když droid přinesl tác s jídlem a pitím zašeptala mu něco, on mechanicky přikývl a zase na svých kolečkách odjel.
"Už lépe, když jsme zase všichni pohromadě. A samozřejmě, jako vždy se po svých tetách. Doufám, že bude čas, abyste je poznali a vyrazili s námi třeba někam po Kalindře na poznávací výlet."
Zasnila se trošku tvá sestra, ale brzy opět přešla myšlenkami do aktuální situace. O nějakou dobu později jí zapípal komunikátor. Stiskla tlačítko a umlčela jej.
"Vypadá to, že jednání skončilo. Půjdu se poptat manžela, jak dopadlo, za chvíli budu zpátky."
Omluvila se vám zdvořile a opustila vás. Mezitím se vrátil droid s výběrem několika šatů a cestovnějších oděvu, které Aria vlastnila. Jsou tam jak šaty, tak komplety s kalhotama.



Sardeya - Mandalore - Sith

Krie si tě měřila pevným rozhodným pohledem. Laškovně našpulila rty, jak to uměla jen ona a poklepala si ukazováčkem na rty.
"Rada o tom nevěděla?.....Mmmm....jistěže nevěděla, byla to tajná mise, ne pro Radu, ale pro místní odboj. Krátce po svém příjezdu jsem s nimi navázala kontakt a zjistila, co a jak. Požádali mne, abych jim v tomhle pomohla a já souhlasila, byla jsem ideální cíl. Opravdu mě nenapadlo, že Rada pošle tak brzy pátračku a už vůbec ne, že se jí podaří mě najít. Nemohla jsem se s nimi spojit ani s odbojem bylo to moc nebezpečné."
Vysvětlila v kostce. Její hlas zanikl v políbení, kterým jsi jí obdařil. Vypadalo to, že si polibek vychutnala a užila ale ve chvíli, kdy ses odtáhl jsi ucítil palčivou bolest na tváři, jak ti bez varování Krie vrazila facku, až ti hlava nadskočila. Rudý otisk ti pulzoval na tváři.
"To, že tě ráda vidím ještě neznamená, že jsem ti vše odpustila tak lehce Sare. To, že ses na mě vykašlal pořád platí. Nějakou dobu potrvá, než si tohle vyžehlíš."
Zabodla ti ukazováček ruky, ve které třímala svůj světelný meče do prsou. Pak se od tebe odvrátila zády a složila si ruce na prsou. Dlouze se nadechla a opět vydechla.
"Jak jsem řekla, dost jsi mi to zkomplikoval. Plánovala jsem ho zabít, ale ne tak brzy. Naštěstí už víme, místo naší další zastávky. A být tebou, tak se tolik nenaparuju Sare nebude to nic lehkého a dost půjde o krk. Tím, že on je mrtvej zabírám já jeho místo, musím se ohlásit jeho mistrovi a pokračovat v tom, co jsem začala."
Oznámila ti rozhodně a koutkem oka na tebe pohlédla.
"Každopádně pomoc teď už potřebovat budu, to ale pro tebe znamená přerušit kontakt s Radou Jedi a vydat se cestou, ze které možná nebude návratu. Abychom mohli Sithy porazit musíš se stát jedním z nich. Přivedu tě, jako svého učedníka, to je jediná možnost, jak tě vzít sebou a udržet možnost, že přežiješ."
Krátce se odmlčela a hleděla do prázdna.
"To ale znamená Sare, že musíš odhodit Jedie v sobě, opravdu zahodit a přijmout své nové já, žádná hloupá hra, musíš být opravdovým Sithem, jinak to poznají. Temná Strana k tobě musí proniknout do hloubky a ty jí musíš přijmout za svou součást. Musíš být připravený udělat, co bude třeba pro úspěch mise ať to bude znamenat popravit bezbranného, zabít vojáky republiky, nebo mne samotnou."
Pronikavě se na tebe zadívala a zdála se pevná a rozhodnutá.
"Stejně tak, pokud to bude třeba musím být připravena i já."
Dodala, nevyřčenou poznámku toho, že by tě také zabila.
"A teď se dej do kupy čeká tě tvrdý trénink. Musíš za to mému novému Mistrovi stát.....A jen pro zajímavost nikdy jsme neopustili Mandalore, jen jsme na jeho méně obydlené části."
Usmála se vědoucně.


Jath - Coruscant - Přátelské povídání

Zeltron spokojeně usmál a lehce kývl hlavou.
"Takový mám rád. Rovnou k věci."
Uchechtl se a lehce si protáhl ruce.
"Hele asi takhle hodně to bude záležet na tom v čem si dobrej a na co si troufneš."
Odtušil a lehce pokrčil rameny.
"Na rovinu u mě si vyděláš dobrý prachy, ale nebude to ani lehký ani bezpečný. Děláme různý kšefty, od odebírání zbožím, kterým by nemělo patřit, přes přepravy ne zrovna jednoduchýho materiálu, až po exhumace nepohodlných osůbek. Užije se skoro každej, pilot, rváč, střelec, karbaník, jak říkám záleží nač si troufáš."
Vysvětlil v kostce.
"Půlku samozřejmě dostáváš předem půlku po dodělání úkolu, a pokud nám někdo pláchne jen s první půlkou a na úkol se vykvákne....no řekněme, že si předplatil svou exhumaci."
Zazubil se a napřáhl k tobě pravačku.
"Tak co mladej měl bys zájem zažít nějaký to vzrůšo?"
Povytáhl obočí.


Della - Coruscant - Ubikace kasáren

Bothan z bedny vytáhl čistou košili, kterou si převlékl a pak se usadil do postele s knihou, do které se začetl.
"Máme to, ale komunikativní společnost."
Zamumlal Ka´dar.
"A doufám, že umíš šít, protože v tom vypadáš, jako Jawa v hadrách pro Wookie."
Zašklebil se na tebe Ka´dar.
"Co vlastně umíš, a cos byla zač, než se ti přihodilo to, co mě?"
Koukl na tebe tázavě.
"A bacha s těma kinklošema, mám rád své zuby."
Jemně tě jednou rukou chytl za kotník, abys mu nemáchala nohama, před obličejem.

Kde a kdy?

„Jo, tak díky.“ zamrkala jsem, jak jsem se snažila vstřebat to, co nám řekl.
I ta Bantha je na tom líp.
Proškolení by bylo asi fajn. Každopádně kde to školení bude probíhat, to si asi zjistíme sami až přijdeme na podlaží číslo něco místnosti už taky nevím. Snad nedostaneme přednášku, proč jsme se nehlásili někde v někde s někým když nám o tom zcela určitě někdy říkali.
Odfoukla jsem si pramen vlasů z čela a založila ruce v bok.
„Tak prostě počkáme až se tenhle týpek sebere a půjde tam kam máme jít asi taky.“ řekla jsem Rakovi tiše, tak aby to slyšel jen on.
Vyškrábala jsem se zpět na svou postel a nohy nechala viset dolů. Sama jsem se šťourala v opasku a snažila se dopnout ho na co nejmenší dírku a ještě za lem nacpat zbytek látky, aby mi stále někde nepadala. A z té srandy ve čtyři bych si mohla skočit do skladu pro svou velikost.