Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Star Wars: Nové příběhy

Příspěvků: 1070
Hraje se Denně  Vypravěč asasin je offlineasasin
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Myara je offline, naposledy online byla 29. března 2024 15:12Myara
 Postava Taldar Orteni je offline, naposledy online byla 28. března 2024 16:35Taldar Orteni
 Postava Artemis De´Vrick je offline, naposledy online byla 28. března 2024 22:53Artemis De´Vrick
 Postava Darth Cronus je offline, naposledy online byla 28. března 2024 16:35Darth Cronus
 Postava Della Blackthorne je offline, naposledy online byla 24. června 2023 16:08Della Blackthorne
 Postava Jath Thraker je offline, naposledy online byla 28. března 2024 22:07Jath Thraker
 Postava Aida Simiclua je offline, naposledy online byla 26. března 2024 12:25Aida Simiclua
 
Otec - 27. března 2019 08:24
fatherswe24519.jpg
Artemis - Kalindra - Setkání s Ari

Za pomoci doprovodných stíhačů, kteří vás navedli do hangáru paláce Ariina manžela jste bezpečně přistáli na jedné z volných plošin. U ní už v bezpečné vzdálenosti stála Ari zahalená, do červeného pláště, aby jí nebyla zima díky chladnějšímu vzduchu, který vnikal do hangáru skrz otevřená vrata. Ta se začala zavírat po vašem přistání.
"Tak jsme tady madam."
Ozval se velitel a mávnutím ruky dal pokyn svým mužům. Sám se zařadil po tvém boku, jako tělesný strážce a další čtyři jeho muži kousek za tebe. Všichni připraveni chránit tě svými životy, kdyby to bylo náhodou zapotřebí.
"Můžeme?"
Otázal se a pak se už otevírala sestupová rampa a když jste sešli dolů spatřila jsi Ari, která čekala dole. Opodál od ní stáli jen dva tělesní strážci v žlutavých barvách svého pána a třímali laserové pušky.
"Ráda tě vidím Artemis, i když dříve, než jsem čekala."
Usmála se a pevně tě objala. Když se odtáhla vzala tě za ruku a táhla za sebou do paláce. Její i tví strážní vás následovali.
"Mrzí mě problémy, které jste zaznamenali. Pomůžeme vám, jak to půjde. Můj muž už jedná s králem Kalindry o vašem problémy. Brzy se snad dozvíme, jak se k tomu postaví. Ať tak či onak my vám pomůžeme."
Přislíbila Aria, která tě zavedla do příjemného salónku, kde byl kulatý stolík, několik židlí a prostorná pohovka, pak nějaká ta místní rostlina, která svým barveným květem zvelebovala toto místo a okno s výhledem na přírodu.
"Posaď se prosím. Droid za chvíli donese občerstvení."
Sama se usadila na pohovku a poplácala na místo vedle sebe. Dva tví strážní zůstali venku společně s těmi od Ari, další dva hlídali druhý vchod a velitel se usadil ke stolku a pohrával si s drobným kreditem, protože potřeboval nějak zaměstnat ruce.


Sardeya - ? - Sith

Sith pohlédl posměšně na tebe a pak na Krie, která stála, jako temný sloup poblíž tebe.
"Hahahah.....prosíš jí o pomoc? Marně v ní už žádné dobro není. Neprosil bys jí, kdybys viděl, jak bez milosti zabíjí koho přikáži."
Usmál se krutě. Krie nehnula ani brvou.
"Nejsi v postavení, kdy by sis mohl vyskakovat můj milý mladý Jedi. Zlomím tě a ještě rád mi povíš vše, co mi tajíš."
Odtušil odměřeně a natáhl k tobě opět rozevřené prsty, ze kterých vyšlehl další záblesk modrých blesků, které ti opět začaly lítat po těle a kousat tě hluboko až ke kostem. A když už byla bolest nesnesitelná, najednou zase vše ustalo.
"Tak už to vyklop! Ti, které chráníš tě jen zneužívají! Jsi pro ně jen nástroj, který odhodí až splní svůj účel!"
Vmetl ti do obličeje tu jedovatou poznámku, načež trhl rukou směrem doprava a ty ses proletěl kus vzduchem, než jsi narazil o tvrdou skalnatou stěnu jeskyně a opět padl na zem. Vyrazilo ti to dech a žebra tě bolely, jako by po tobě přeběhla Bantha.
"Už se ti rozvázal jazyk ty ubohá karikaturo Jedie?!"
Zvedl ruku a sevřel jí do úchopu a tys ucítil neviditelné ocelové sevření okolo krku, které tě tahalo opět na nohy, dusilo a zvedalo do vzduchu, po chvíli ses dotýkal země sotva špičkama a lapal po vzduchu do plic.
"Myslíš si, že jsi tvrďák, když nechceš mluvit? Myslíš si, že by tě Rada chránila stejně, jako ty, kdyby šlo o jejich krky? Jsi naivní ubožák a stejně tak taky umřeš! Rukou té, které jsi věřil a do které jsi byl zamilovaný! Už s tebou nehodlám ztrácet čas. Můj pán na Vestaru bude chtít hlášení."
Zamračil se Sith a zvedl tě ještě trochu výše do výšky a trošku povolil sevření tvého krku.
"Nějaká poslední slova mizerný Jedi?"
Usmál se krutě Sith a pohlédl na Krie.
"Zabij ho!"
Šlehl rozkaz a Krie postoupila vpřed mezi Sitha a tebe čelem k tobě a sáhla k pasu pro světelné meče. Do levé ruky vzala svůj světelný meč, který si dobře pamatuješ, jak rudě žhnul a do pravé pak jeden z tvých světelných mečů, který ti zabavila. Ten druhý zůstal viset u jejího opasku. Uslyšel jsi cvaknutí a pak zabzučení, když se oba světelné meče rozzářily. Na jedné straně rudý a na druhé modrý. Ten, který jsi měl v ruce, jako první, ten který sis sám sestrojil, ještě jako Padawan a modifikoval a vylepšil s časem svého výcviku. Krie to musela moc dobře vědět.
Její pohled byl ledový a tvrdý bez výčitek a jakékoli známky lítosti. Pozvedla čepele. A tvé oči se setkaly s jejími, byly tak nepřátelské a plné nenávisti, jaké jsi nikdy předtím neviděl.
"Zemři!"
Křikla a rozpřáhla se světelnými meči. Tebe dál drtilo sevření Sitha a očekával jsi ránu, která vše ukončí. Slyšel jsi bzučení mečů, jak se mihly vzduchem a pak přes automaticky přivřené oči spatřil, jak Krie šla v seku do otočky bleskově přechytla světelné meče tak, že tě jejich čepel jen o milimetry minuly a pak přišly při dokončení otočky dva nečekané seky. Prví odkrývací tvou modrou čepelí, když uťala Sithovi pozdviženou ruku od půlky předloktí dál. Se zasyčením bylo cítit spálené maso a žuchnutí uřezané končetiny. Výkřik bolesti Sitha byl jen chvilkový, protože v dalším okamžiku Krie vedla sek druhou čepelí kterou držela za opačně, než bylo běžné a prosekla jí kůži, maso a kosti hluboko od ramena po půlku hrudníku Sitha, kdy jej s trhnutím vytáhla. Sith nechápavě valil oči, lapal po dechu, ale pak se jen svalil mrtev k zemi, jako pytel brambor. Pach smrti a spáleného masa se linul všude kolem. V momentě, kdy byla useknuta Sithova ruka, tak jsi upadl na zem a mohl se konečně nadechnout. Když jsi konečně vzhlédl rudá čepel zhasla a zůstala vám svítit jen ta modrá. Opět jsi jí viděl.

Obrázek


Krie tu starou Krie, kterou jsi viděl před lety naposledy, jen starší a dospělejší. Stála tam a dívala se na modrou záři tvého světelného meče. Známky Temné strany v jejím obličeji pozvolna zmizely a její oči byly najednou zase přívětivější a takové, jaké jsi je znal ty.
Pak však její výraz znovu ztvrdl ale byl jiný, než ten předtím, tenhle jsi znal tvářila se tak výhružně a hrozivě vždy, když tě za něco plísnila.
"Co tě to sakra napadlo sem chodit?! Proč jsi mě nenechal kruci jít?! Proč tě vůbec Rada poslala?! Zatraceně!"
Nadávala těkala očima z tebe, na světelný meč a na mrtvolu Sitha.
"Do Bhantího zadku, u klů Gamorreana a pysku Rodiana více než měsíc jsem tu byla na tajné misi, než jsi přišel a vše mi zkomplikoval! Více, než měsíc jsem se snažila dostat do Sithských řad, abychom odhalili jejich základnu a hlavně potvrdili jejich návrat!"
Křičela po tobě, jako po malém dítěti, pak se nadechla a znovu vydechla očividně jí bylo lépe.
"Na druhou stranu, jsem ráda, že tu jsi. Temná strana byla silnější, než se zdálo a začínala mě lákat. Občas jsem si už nebyla jistá, co je Krie a co jen maska, kterou jsem hrála. Vše se začalo slívat."
Připustila odepnula od pasu druhý světelný meč a zhasla i ten modrý oba ti pak mezi prsty pravé ruky podávala.


Jath - Coruscant - Přátelské povídání

"Nemysli si, že jen tak.....uh uh já tě....!"
Prášek vylétl do vzduchu stejně, tak bouchla kouřová bomba a ty ses dal na útěk před svým hrozivým novým přítelem, který si chtěl dlouze a nepřívětivě povídat.
Ozvalo se několik výstřelů, pravděpodobně na slepo. Běžel jsi, jak jsi mohl, abys jim unikl. I tak jsi ucítil pálení na boku levé holeně, když tě přece jen jeden z výstřelů lízl a okrajově zasáhl. Noha ti pulzovala a spálené kalhoty, chlupy a maso byli cítit velmi nepříjemně. Ale podařilo se ti utíkat dál. Uhýbat místním a mizet z dohledu.
"Chyťte ho je to zloděj!"
Slyšel jsi ještě v dálce vykřikujícího Besaliska. Udýchaně jsi zapadl do jedné z bočních uliček a mohl se trošku vydýchat. Až teď sis plně začal uvědomovat, jak to pekelně bolelo a to tě zasáhl jen minimálně, kdyby tě trefilo vše, co vypálil, byl bys tuhý.
Když ses rozhlédl po potemnělé uličce najednou už Coruscant nepůsobil tak přívětivě, zápach špinavé uličky, kde určitě někde hnila mrtvola. Výpary kanálu z nižších podlaží, občasná sedící existence, která na první pohled vypadala, jako někdo závislý na silných narkotikách. To na čem jedou tady musí být mnohem horší, než nějaké Smrtničky, které nabízejí třeba na Tatooinu.
"Stratil ses mladíku?"
Ozval se najednou hlas postaršího Zeltrona, který byl schovaný ve stínu. Byl štíhlé šlachovité postavy, s krátkými temně růžovými vlasy a jasnýma nažloutlýma očima.
"Jestli hledáš práci možná bych něco mohl nabídnout."
Opřel se v klidu ramenem o zeď a tázavě na tebe pohlédl.
 
Jath Thraker - 15. března 2019 23:46
jaht_3_remake6752.jpg

Nerozhodné rozhodnutí



Podle toho jak se tvářil, mi na výmluvy neskočil. Podle výrazu v obličeji to vypadalo, že přestával rozumně uvažovat, ale zároveň měl nejspíše obavy o výdrž svého blasteru.
"Chceš ze mě dělat idiota, ty červe?! Mluv dál a vystřelím ti žaludek, aby sis nemusel dělat problémy s hladem."
Jak jsem předpokládal, vztek mu začal zatemňovat rozumné uvažování. Teď viděl jen to, jak se ho někdo údajně snaží okrást.
Budu na něj muset jinak. Tenhle Besalisk nebude upovídaný. I když to já taky ne...
"Tvoje rodina je mi ukradená, pokud nějakou máš. Možná by jim bylo líp bez tebe a udělal bych jim službu, kdybych tě odpráskl. Normálně se za pokus o krádeř sekají ruce, nebo házejí špíny, jako jsi ty do basy."
Tak já jsem špína?
Na břiše jsem ucítil větší nápor.
V hlavě se mi mezitím rodil plán. Byl možná riskantní a možná přitom přijde k úrazu někdo z okolí, ale za pokus to stojí.
"Ale mám dobrou náladu, takže to uděláme jinak. Budeš hezky zodpovědný občan a přihlásíš se do Coruscantské armády, já tě hezky doprovodím a dostanu za tebe odměnu, že jsem jim přivedl dobrovolníka. Ty budeš mít svůj život a já pár kreditů navíc."
Armáda? To je ještě větší tupec, než jsem si myslel.
Tohle všechno jen potvrdilo.
Plán uskutečním, i kdybych měl dostat blasterem do zad.
Jednou rukou jsem si opatrně hrábl do kapsy s užitečnými věcmi tak, že jsem se ještě přesvědčil o tom, že mě neviděl. Nahmatal jsem menší nožík, kouřové bomby (samovýroba) a svědící prach. Chmátl jsem po prachu a jemně se připravil na hod.
"To by bylo určitě šlechetné, abys přispěl do armády. Ale tvůj plán má tři zásadní chyby. Za prvé, nejsem z Coruscantu a armáda si většinou vybírá jen mezi kandidáty ze své planety a ještě než něco namítneš ne, nikdy jsem neřekl, že je moje rodina z Coruscantu. Za druhé, jeden člověk neudělá v jednotce zase takový rozdíl, takže by to nejdříve chtělo více takových ´dobrovolníků´. A za třetí, nikdy bych nedovolil, abys mě odvedl, i kdybych měl dostat blasterem do zad!"
Třetí větu jsem na něj spíš zařval a rychle se pustil do provedení mého plánu.
(Hod na % byl 82%)
 
Sardeya E`ron - 13. března 2019 01:37
^222c8ca8a78d02d860d731837337a42288ab870f9eeea571d9^pimgpsh_fullsize_distr8284.jpg

Já opravdu nic nevím, nevzdám se!!

Po tváři mi začnu stékat krůpěje ledového potu. Což je mi opravdu nepříjemné. Slabost v celém těle mi nedovolí nic jiného, než se upřeně dívat Sithovi do očí. Několik slabých, avšak hlubokých nádechů mi zase dovolí najít pomyslný střed v klidu. Pomalu zakroutím hlavou:
„Můžeš… si myslet, co chceš...“ Tiše se začnu smát: „Ale máš toho nepravého. “ Podotknu s jistou dávkou pobavení, ale do smíchu mi tedy rozhodně moc není. Vůbec netuším, jak se z této opravdu prekérní situace dostat. Temnota v celé kráse mi zatemní mysl. Blesky prostupujícím celým mým tělem mě donutí k hlasitým výkřikům plným utrpení. Nevím, jak dlouho to bude trvat, ale stále víc si přeji, aby tohle skončilo.
„Krie, prosím...“ Vyheknu a z očí mi začnou stékat krůpěje slz: „Stále je v tobě dobro, prosím. Nedovol tohle...“ Žadoním jako pes a jednám pod úrovní mé hrdosti, ale copak mi zbývalo i něco jiného?
„Tvým učedníkem se nikdy nestanu. Tomu můžeš věřit,“ Obrátím znovu pozornost k mučedníkovi: „Já nemám, co bych ti řekl. Jste, vy Sithové, opravdu tak natvrdlý nebo si na to jenom hraješ? “ Možná mi tohle nepomůže, abych celou tuhle situaci přežil ve zdraví a kdybych měl zemřít, tak alespoň zemřu s pocitem, že jsem bránil můj domov do posledního dechu.

 
Artemis De´Vrick - 12. března 2019 09:55
162579554e62634fa7de52ee34b2de12–kopie2626.jpg

V oblacích Kalindry


„ Děkuji ti, Ari.“
Promluvila jsem.
„ Ari, mám obavu, že to není jen tak nějaká viróza, ale přímo útok na Naboo… Já vím, můžu se plést, nic víc nevím… ale… Je podezřelé, že se to stalo zrovna teď, když jsme na jeden den opustili planetu.“
Svěřila jsem se se svou obavou, než jsme odpojily hovor a přišly souřadnice.
„ Musíme věřit, že to dopadne dobře.“
Obrátila jsem pohled ke kapitánovi a zadívala jsem se na obrazovku, kde jsem viděla ještě před chvílí Ari.
 
Otec - 12. března 2019 09:48
fatherswe24519.jpg
Artemis - Kalindra - Transportér

"Chápu vaše obavy madam, ale i pokud by tomu tak bylo, stejně bychom potřebovali pomoc. Přece jen vyřadit veškeré síly Naboo není lehká záležitost a pokud by k tomu došlo, pak naše hrstka zde by nic nezměnila. Musíme doufat, že si král poradí. Musíme mu věřit a splnit svou část, nic lepšího teď nezmůžeme."
Odpověděl kapitán smířeně ale nezlomně, bylo vidět, že ve svého krále věří a nechce se poddat myšlence, že by mohl selhat. A pak jsi již navázala spojení s Ari.
Když jsi jí vysvětlila v kostce, co se děje, Ari zvážněla a oči jí rychle těknuly okolí možná jiné obrazovky, něco vyťukala do terminálu.
"Samozřejmě pomůžeme, jak budeme moci. Posílám vám souřadnice našeho doku, kde můžete přistát. Budu vás tam očekávat."
Oznámila a rozloučila se s tebou. Za chvíli vám pípl display a kapitán zadal koordináty, které vám přišly.
"Za pár minut tam budeme madam."
Oznámil, když jste začali klesat do atmosféry a navádět loď k dokům.


Jath - Coruscant - Vítejte na Coruscantu

V duchu tvůj mozek plísnil tvé šátravé ruce, do jaké kapsy to zase vlezly, ale nebylo zbytí už se stalo a Besalisk na tebe upínal svou plnou pozornost. Zkusil jsi se z toho vykecat.
Ruka s jeho blasterem ti dál mířilo na břicho, zbylé ruce byly rozloženy ty horní na hrudi a zbylá spodní v bok. Netvářil se ani trošku přívětivě, nebo obměkčeně.
"Chceš ze mě dělat idiota ty červe?! Mluv dál a vystřelím ti žaludek žaludek, aby sis nemusel dělat problémy z hladem."
Zamračil se na sebe přísně. Zdá se, že to nebude jeden z těch, kteří se nechají snadno ukecat.
"Tvoje rodina je mi ukradená pokud nějakou máš. Možná by jim bylo líp bez tebe a udělal bych jim službu, kdybych tě odpráskl. Normálně se za pokus o krádež sekají ruce, nebo házejí špíny, jako jsi ty do basy."
Pokračoval a cítil jsi, jak se ti hlaveň blasteru natiskla více na břicho. Okolí si vás raději nevšímalo.
"Ale mám dobrou náladu, takže to uděláme jinak. Budeš hezky zodpovědný občan a přihlásíš do Coruscantské armády, já tě hezky doprovodím a dostanu za tebe odměnu, že jsem jim přivedl dobrovolníka. Ty budeš mít svůj život a já pár kreditů navíc."
Podotkl naprosto vážně a sledoval, co ty na to. Je jasné, že pokud budeš chtít zdrhnout bude střílet a dost možná tě střelí někam do zad bez ostychu a hany.
 
Jath Thraker - 12. února 2019 23:25
jaht_3_remake6752.jpg

Slavný Coruscant



Když jsem odjel z Alderaanu zpět na Lothal, abych tátovi dal nějaký ten zbytek pěněz, nečekal jsem, že se mi až tak stýskalo po rodné planetě. Celé naše malé tržiště mi připomnělo ty krásné časy. Nicméně jsem odevzdal všechny peníze zbylé rodině, tedy otci a třem sourozencům a ke konci dne jsem už seděl ve vesmírném trajektu směr Coruscant. Slyšel jsem spoustu zajímavých věcí, nejen o příležitostech, ale i o spoustě nadutých kapes.
Původní plán byl, že se pokusím okrást pár nepozorných nakupujících a porozhlédnu se po nějakém bydlení. Jelikož jsem ale měl peníze jen na nejlevnější spoj, cesta se protahovala a den se krátil. Okrádací část plánu zůstávala, ale bydlení muselo počkat. Přede mnou seděl Aqualish a vypadal nabručeně. Měl jsem chuť mu zajet rukou do kapsy a přivydělat si už za jízdy, ale na lodi, která je uprostřed vesmíru to není ideální nápad. Ještě dlouho poté jsem přemýšlel nad tím, co vlastně hodlám podniknout.
Když jsem přistál na Coruscantu, měl jsem smíšené pocity.
Tak tohle je to slavné město? Má určité kouzlo, ale tolik špíny není ani na Lothalu a to se tam hrabou v hlíně.
Po výstupu jsem byl podroben kontrole, u které se na mě kontrola dívala trošku podezíravě, když našla zvláštní nůž, památku po Scalesovi.
„No, nějak se musím bránit.“
Po chvíli vymlouvání jsem se dostal dovnitř. Takové štěstí nepotkalo Rodiana vedle, protože si za pašování drog posedí.
Rozhlédl jsem se. Bylo to rozhodně zajímavé, ale zatím jsem byl spíše skeptičtější. Okouzlený jsem byl až na menším tržišti, kousek od mého výstupu. Bylo v podstatě uprostřed doků. Tohle místo přímo křičelo slovo ´KRÁDEŽ´! Pár obchodníků zvětřilo čerstvě příchozí, nebo měli vytipované příjezdy lodí. Už jich kolem mě pár bylo, ale jen jsem se ohnal rukou a popošel dál. Byla tu spousta různorodého zboží. Některé jsem v životě neviděl, a kdybych měl peníze, nebo přinejmenším úkryt, už bych měl půlku v úschově.
Když jsem procházel kolem jednoho obra, neudržel jsem se a opatrně mu sáhl do kapsy.
Bingo!
Podle hmatu jsem poznal kredity, takže jsem opatrně natahoval udici. Problém byl v tom, že oběť nebyla člověk, ale Besalisk. Vůbec jsem se nepodíval, koho okrádám. Besaliskové jsou dost vnímaví, takže jsem najednou ucítíl hlaveň blasteru na břiše.
„Teď tu ruku zase hezky vytáhni, ty malý červe.“
„Zkus mi utéct a máš ji v zádech.“
Pozorně jsem si ho změřil a vybavila se mi vzpomínka na podobnou situaci, kdysi na Alderaanu. Nedokázal jsem se nepousmát. Hloupá chyba, stejně jako kdysi.
Jsem tu deset minut a už si dělám kamarády. A to jsem si myslel, že se unudím k smrti.
„No počkej. Přece bys nezastřelil chudáka kolemjdoucího a ještě k tomu tady na tržišti? Jen jsem okolo tebe procházel a ty hned vytahuješ blaster? Nejspíše jsem do tebe jenom nechtěně vrazil. Koneckonců, tvoje rasa je opravdu vnímavá, nejspíše to ovlivnilo tvůj vněm. Takže se hezky usmějeme, zamáváme si a vrátíme se každý zpět ke svým činnostem. Já k nákupu pro rodinu, ty zase k prohlížení zboží. “
Jedny z nejlepších výmluv jsou na rodinu. Třeba si bude opravdu myslet, že je to jen omyl. Koneckonců ten jeho blaster vypadá tak, že mu při výstřelu vybuchne. Sice má další tři končetiny, ale i tak…
 
Artemis De´Vrick - 09. února 2019 13:48
162579554e62634fa7de52ee34b2de12–kopie2626.jpg

Cesta na Kalindru


Upnula jsem meč k opasku víc v zadu na boku a zadívala jsem se do podlahy. Co jiného jsem taky mohla dělat? Jen čekat až se něco změní. A že to bylo náročné čekání a dlouhé. Hlavou se mi honily nejrůznější černé myšlenky a strach.
Oznámení o tom, že něco ruší signál, nebylo zrovna to, co jsem chtěla slyšet.
„ Nedá se nic dělat, musíme jim pomoc i bez toho. Jen mám strach, že to co tam řádí, je organizovaný útok. Možná jsem už jen paranoidní, ale z mého úhlu pohledu, po tom co jsem viděla, co můj bratr dokáže, bych se tomu nedivila.“
Vydechla jsem ke kapitánovi. Tohle mi bere hodně sil, strach a stres z naší situace. Z toho, že vlastně nevíme vůbec nic o tom, co se tam dole děje.
„ Co když jen donutili radu předat nám tuhle zprávu a ve skutečnosti tam nic jako nákaza není? Co když jsme se spletli? Je podezřelé, že se nemůžeme s nikým tam dobře spojit. Co když někdo drží královskou rodinu v šachu a donutil jenom někoho poslat zprávu, aby tam přilákal Taldara samotného. Pokud jen trochu dokáže analyzovat jeho povahu, věděl, že tam půjde sám, protože jsem tu byla já.“
V očích jsem měla strach a obavu z toho co se děje. Vlastně to na mě bylo vidět úplně.
„ Vím, že je to mnoho co když… Ale i tahle možnost tu je. Možná tam řádí nákaza a je to všechno dohromady. Tím, že se s nimi nemůžeme spojit, je to pro nás ještě horší.“
Usadila jsem se na svém původním místě, když jsme vyrazili zpět na Kalindru. Snažila jsem se vyprázdnit si hlavu, ale nešlo to. Zoufale jsem sledovala ubíhající vesmír a nemohla jsem najít klid. Nešlo to, protože jsem myslela na to, jak na tom je sestra, Taldar a jeho rodina. Co se děje tam dole. Co tam je všechno špatně. A jsem vůbec schopná jim nějak pomoct? Mám strach, že ne. Vždyť jsem jenom obyčejná holka, co přišla o všechno krom dvou sester, které teď byly každá jinde a v jiné situaci. Jedna snad už šťastná a druhá v hrůzném nebezpečí. A já trčela tady se strachem, co se může stát dál. Může za to opět bratr? Co když to byl jen plán jak se pomstít? Měl to vymyšlené všechno do detailu a jenom si s námi hrál? A je možné, že v tom jede i manžel od mé sestry? Je tady spousta neznámých věcí, které jen přidávají další a další otázky, na které nemám odpověď.
Hlas kapitána mě vyděsil. Škubla jsem sebou a stáhla se ke stěně transportéru, než mi došlo, že jsem v bezpečí a on mi nehodlá rovnou jednu vrazit, protože ho neposlouchám. Zachvěla jsem se a přikývla, načež jsem se zvedla a tak trochu bez duše jsem se vydala do kokpitu.
„ Ari…“
Začala jsem. Hlas se mi chvěl, než jsme získala dostatek sil na to, znovu pokračovat.
„ Ari… jsem tu jménem Naboo.“
Nadechla jsem se a pokusila jsem se vzchopit.
„ Potřebujeme pomoc. Vím, že je to strašně na rychlo, ale na Naboo nastaly potíže a může to stát životy spousty jeho obyvatel… Včetně Artany.“
Sledovala jsem její obrat.
„ Doufala jsem, že bys mi mohla pomoct ty a tvůj muž… společně požádat o pomoc vládce Kalindry.“
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.15786099433899 sekund

na začátek stránky