Andor.cz - Dračí doupě online

Kalindra - sídlo Arii

Byl to zvláštní pocit stát tam mezi těmi muži, kteří za mě byli ochotní položit život, ačkoliv to měli rozkazem. Na velitelovu otázku jsem jen mírně kývla hlavou a jakmile se otevřela rampa, vyšla jsem ven.
Aria už byla krásně upravená, s pěkným pláštěm, čistá. A já tam před ní stála, stále ještě umazaná, zaprášená a unavená.
„ Doufala jsem, že tě uvidím brzy, Ari, ale že to bude až tak brzy, to jsem nečekala.“
Vydechla jsem jí v náručí a na chvíli jsem zavřela oči. Nakonec jsem se nechala vzít za ruku a odvést do jejich paláce. Nikdy jsem tu pořádně nebyla až dnes, když jsme ji zachránili.
„ Jsem ti moc vděčná, Ari. Nevím, co jiného bych si počala. Popravdě… nikdo si není jistý, co se tam vlastně děje. Dostali jsme zprávu ať se nevracíme, že je tam nějaká nákaza, která napadá i zvířata i podvodní lid. Pak už jsme se s nimi nespojili.“
Zachvěla jsem se a stiskla jsem jí ruku.
„ Tald… král se vrátil v záchranném modulu, aby zjistil, co se děje. Nás poslal pro pomoc.“
Zadívala jsem se na ni a po jejím vyzvání jsem se usadila vedle ní. Bylo to tu hezké. Jen jsem z toho byla nesvá.
„ Na jídlo nemám ani pomyšlení, Ari. Mám strach, z toho co se tam děje. Mám strach, aby se něco nestalo Artě, nebo Taldarově rodině. Nebo jemu.“
Složila jsem ruce na svém klíně a skousla jsem si ret.
„ Navíc jsem celá umazaná… není to zrovna pohodlný pocit ke stolování.“
Zachvěla jsem se a na krátko zavřela oči. Všechno, co se dělo mi začalo připadat jako noční můra. Protřela jsem si čelo a tiše jsem vydechla. Musím se zaměřit na něco jiného. Aspoň na chvíli.
„ Jak se vlastně mají děti? Jak se mají?“

Artemis - Kalindra - Setkání s Ari

Za pomoci doprovodných stíhačů, kteří vás navedli do hangáru paláce Ariina manžela jste bezpečně přistáli na jedné z volných plošin. U ní už v bezpečné vzdálenosti stála Ari zahalená, do červeného pláště, aby jí nebyla zima díky chladnějšímu vzduchu, který vnikal do hangáru skrz otevřená vrata. Ta se začala zavírat po vašem přistání.
"Tak jsme tady madam."
Ozval se velitel a mávnutím ruky dal pokyn svým mužům. Sám se zařadil po tvém boku, jako tělesný strážce a další čtyři jeho muži kousek za tebe. Všichni připraveni chránit tě svými životy, kdyby to bylo náhodou zapotřebí.
"Můžeme?"
Otázal se a pak se už otevírala sestupová rampa a když jste sešli dolů spatřila jsi Ari, která čekala dole. Opodál od ní stáli jen dva tělesní strážci v žlutavých barvách svého pána a třímali laserové pušky.
"Ráda tě vidím Artemis, i když dříve, než jsem čekala."
Usmála se a pevně tě objala. Když se odtáhla vzala tě za ruku a táhla za sebou do paláce. Její i tví strážní vás následovali.
"Mrzí mě problémy, které jste zaznamenali. Pomůžeme vám, jak to půjde. Můj muž už jedná s králem Kalindry o vašem problémy. Brzy se snad dozvíme, jak se k tomu postaví. Ať tak či onak my vám pomůžeme."
Přislíbila Aria, která tě zavedla do příjemného salónku, kde byl kulatý stolík, několik židlí a prostorná pohovka, pak nějaká ta místní rostlina, která svým barveným květem zvelebovala toto místo a okno s výhledem na přírodu.
"Posaď se prosím. Droid za chvíli donese občerstvení."
Sama se usadila na pohovku a poplácala na místo vedle sebe. Dva tví strážní zůstali venku společně s těmi od Ari, další dva hlídali druhý vchod a velitel se usadil ke stolku a pohrával si s drobným kreditem, protože potřeboval nějak zaměstnat ruce.


Sardeya - ? - Sith

Sith pohlédl posměšně na tebe a pak na Krie, která stála, jako temný sloup poblíž tebe.
"Hahahah.....prosíš jí o pomoc? Marně v ní už žádné dobro není. Neprosil bys jí, kdybys viděl, jak bez milosti zabíjí koho přikáži."
Usmál se krutě. Krie nehnula ani brvou.
"Nejsi v postavení, kdy by sis mohl vyskakovat můj milý mladý Jedi. Zlomím tě a ještě rád mi povíš vše, co mi tajíš."
Odtušil odměřeně a natáhl k tobě opět rozevřené prsty, ze kterých vyšlehl další záblesk modrých blesků, které ti opět začaly lítat po těle a kousat tě hluboko až ke kostem. A když už byla bolest nesnesitelná, najednou zase vše ustalo.
"Tak už to vyklop! Ti, které chráníš tě jen zneužívají! Jsi pro ně jen nástroj, který odhodí až splní svůj účel!"
Vmetl ti do obličeje tu jedovatou poznámku, načež trhl rukou směrem doprava a ty ses proletěl kus vzduchem, než jsi narazil o tvrdou skalnatou stěnu jeskyně a opět padl na zem. Vyrazilo ti to dech a žebra tě bolely, jako by po tobě přeběhla Bantha.
"Už se ti rozvázal jazyk ty ubohá karikaturo Jedie?!"
Zvedl ruku a sevřel jí do úchopu a tys ucítil neviditelné ocelové sevření okolo krku, které tě tahalo opět na nohy, dusilo a zvedalo do vzduchu, po chvíli ses dotýkal země sotva špičkama a lapal po vzduchu do plic.
"Myslíš si, že jsi tvrďák, když nechceš mluvit? Myslíš si, že by tě Rada chránila stejně, jako ty, kdyby šlo o jejich krky? Jsi naivní ubožák a stejně tak taky umřeš! Rukou té, které jsi věřil a do které jsi byl zamilovaný! Už s tebou nehodlám ztrácet čas. Můj pán na Vestaru bude chtít hlášení."
Zamračil se Sith a zvedl tě ještě trochu výše do výšky a trošku povolil sevření tvého krku.
"Nějaká poslední slova mizerný Jedi?"
Usmál se krutě Sith a pohlédl na Krie.
"Zabij ho!"
Šlehl rozkaz a Krie postoupila vpřed mezi Sitha a tebe čelem k tobě a sáhla k pasu pro světelné meče. Do levé ruky vzala svůj světelný meč, který si dobře pamatuješ, jak rudě žhnul a do pravé pak jeden z tvých světelných mečů, který ti zabavila. Ten druhý zůstal viset u jejího opasku. Uslyšel jsi cvaknutí a pak zabzučení, když se oba světelné meče rozzářily. Na jedné straně rudý a na druhé modrý. Ten, který jsi měl v ruce, jako první, ten který sis sám sestrojil, ještě jako Padawan a modifikoval a vylepšil s časem svého výcviku. Krie to musela moc dobře vědět.
Její pohled byl ledový a tvrdý bez výčitek a jakékoli známky lítosti. Pozvedla čepele. A tvé oči se setkaly s jejími, byly tak nepřátelské a plné nenávisti, jaké jsi nikdy předtím neviděl.
"Zemři!"
Křikla a rozpřáhla se světelnými meči. Tebe dál drtilo sevření Sitha a očekával jsi ránu, která vše ukončí. Slyšel jsi bzučení mečů, jak se mihly vzduchem a pak přes automaticky přivřené oči spatřil, jak Krie šla v seku do otočky bleskově přechytla světelné meče tak, že tě jejich čepel jen o milimetry minuly a pak přišly při dokončení otočky dva nečekané seky. Prví odkrývací tvou modrou čepelí, když uťala Sithovi pozdviženou ruku od půlky předloktí dál. Se zasyčením bylo cítit spálené maso a žuchnutí uřezané končetiny. Výkřik bolesti Sitha byl jen chvilkový, protože v dalším okamžiku Krie vedla sek druhou čepelí kterou držela za opačně, než bylo běžné a prosekla jí kůži, maso a kosti hluboko od ramena po půlku hrudníku Sitha, kdy jej s trhnutím vytáhla. Sith nechápavě valil oči, lapal po dechu, ale pak se jen svalil mrtev k zemi, jako pytel brambor. Pach smrti a spáleného masa se linul všude kolem. V momentě, kdy byla useknuta Sithova ruka, tak jsi upadl na zem a mohl se konečně nadechnout. Když jsi konečně vzhlédl rudá čepel zhasla a zůstala vám svítit jen ta modrá. Opět jsi jí viděl.

Krie tu starou Krie, kterou jsi viděl před lety naposledy, jen starší a dospělejší. Stála tam a dívala se na modrou záři tvého světelného meče. Známky Temné strany v jejím obličeji pozvolna zmizely a její oči byly najednou zase přívětivější a takové, jaké jsi je znal ty.
Pak však její výraz znovu ztvrdl ale byl jiný, než ten předtím, tenhle jsi znal tvářila se tak výhružně a hrozivě vždy, když tě za něco plísnila.
"Co tě to sakra napadlo sem chodit?! Proč jsi mě nenechal kruci jít?! Proč tě vůbec Rada poslala?! Zatraceně!"
Nadávala těkala očima z tebe, na světelný meč a na mrtvolu Sitha.
"Do Bhantího zadku, u klů Gamorreana a pysku Rodiana více než měsíc jsem tu byla na tajné misi, než jsi přišel a vše mi zkomplikoval! Více, než měsíc jsem se snažila dostat do Sithských řad, abychom odhalili jejich základnu a hlavně potvrdili jejich návrat!"
Křičela po tobě, jako po malém dítěti, pak se nadechla a znovu vydechla očividně jí bylo lépe.
"Na druhou stranu, jsem ráda, že tu jsi. Temná strana byla silnější, než se zdálo a začínala mě lákat. Občas jsem si už nebyla jistá, co je Krie a co jen maska, kterou jsem hrála. Vše se začalo slívat."
Připustila odepnula od pasu druhý světelný meč a zhasla i ten modrý oba ti pak mezi prsty pravé ruky podávala.


Jath - Coruscant - Přátelské povídání

"Nemysli si, že jen tak.....uh uh já tě....!"
Prášek vylétl do vzduchu stejně, tak bouchla kouřová bomba a ty ses dal na útěk před svým hrozivým novým přítelem, který si chtěl dlouze a nepřívětivě povídat.
Ozvalo se několik výstřelů, pravděpodobně na slepo. Běžel jsi, jak jsi mohl, abys jim unikl. I tak jsi ucítil pálení na boku levé holeně, když tě přece jen jeden z výstřelů lízl a okrajově zasáhl. Noha ti pulzovala a spálené kalhoty, chlupy a maso byli cítit velmi nepříjemně. Ale podařilo se ti utíkat dál. Uhýbat místním a mizet z dohledu.
"Chyťte ho je to zloděj!"
Slyšel jsi ještě v dálce vykřikujícího Besaliska. Udýchaně jsi zapadl do jedné z bočních uliček a mohl se trošku vydýchat. Až teď sis plně začal uvědomovat, jak to pekelně bolelo a to tě zasáhl jen minimálně, kdyby tě trefilo vše, co vypálil, byl bys tuhý.
Když ses rozhlédl po potemnělé uličce najednou už Coruscant nepůsobil tak přívětivě, zápach špinavé uličky, kde určitě někde hnila mrtvola. Výpary kanálu z nižších podlaží, občasná sedící existence, která na první pohled vypadala, jako někdo závislý na silných narkotikách. To na čem jedou tady musí být mnohem horší, než nějaké Smrtničky, které nabízejí třeba na Tatooinu.
"Stratil ses mladíku?"
Ozval se najednou hlas postaršího Zeltrona, který byl schovaný ve stínu. Byl štíhlé šlachovité postavy, s krátkými temně růžovými vlasy a jasnýma nažloutlýma očima.
"Jestli hledáš práci možná bych něco mohl nabídnout."
Opřel se v klidu ramenem o zeď a tázavě na tebe pohlédl.

Nerozhodné rozhodnutí

Podle toho jak se tvářil, mi na výmluvy neskočil. Podle výrazu v obličeji to vypadalo, že přestával rozumně uvažovat, ale zároveň měl nejspíše obavy o výdrž svého blasteru.
"Chceš ze mě dělat idiota, ty červe?! Mluv dál a vystřelím ti žaludek, aby sis nemusel dělat problémy s hladem."
Jak jsem předpokládal, vztek mu začal zatemňovat rozumné uvažování. Teď viděl jen to, jak se ho někdo údajně snaží okrást.
Budu na něj muset jinak. Tenhle Besalisk nebude upovídaný. I když to já taky ne...
"Tvoje rodina je mi ukradená, pokud nějakou máš. Možná by jim bylo líp bez tebe a udělal bych jim službu, kdybych tě odpráskl. Normálně se za pokus o krádeř sekají ruce, nebo házejí špíny, jako jsi ty do basy."
Tak já jsem špína?
Na břiše jsem ucítil větší nápor.
V hlavě se mi mezitím rodil plán. Byl možná riskantní a možná přitom přijde k úrazu někdo z okolí, ale za pokus to stojí.
"Ale mám dobrou náladu, takže to uděláme jinak. Budeš hezky zodpovědný občan a přihlásíš se do Coruscantské armády, já tě hezky doprovodím a dostanu za tebe odměnu, že jsem jim přivedl dobrovolníka. Ty budeš mít svůj život a já pár kreditů navíc."
Armáda? To je ještě větší tupec, než jsem si myslel.
Tohle všechno jen potvrdilo.
Plán uskutečním, i kdybych měl dostat blasterem do zad.
Jednou rukou jsem si opatrně hrábl do kapsy s užitečnými věcmi tak, že jsem se ještě přesvědčil o tom, že mě neviděl. Nahmatal jsem menší nožík, kouřové bomby (samovýroba) a svědící prach. Chmátl jsem po prachu a jemně se připravil na hod.
"To by bylo určitě šlechetné, abys přispěl do armády. Ale tvůj plán má tři zásadní chyby. Za prvé, nejsem z Coruscantu a armáda si většinou vybírá jen mezi kandidáty ze své planety a ještě než něco namítneš ne, nikdy jsem neřekl, že je moje rodina z Coruscantu. Za druhé, jeden člověk neudělá v jednotce zase takový rozdíl, takže by to nejdříve chtělo více takových ´dobrovolníků´. A za třetí, nikdy bych nedovolil, abys mě odvedl, i kdybych měl dostat blasterem do zad!"
Třetí větu jsem na něj spíš zařval a rychle se pustil do provedení mého plánu.
(Hod na % byl 82%)

V oblacích Kalindry

„ Děkuji ti, Ari.“
Promluvila jsem.
„ Ari, mám obavu, že to není jen tak nějaká viróza, ale přímo útok na Naboo… Já vím, můžu se plést, nic víc nevím… ale… Je podezřelé, že se to stalo zrovna teď, když jsme na jeden den opustili planetu.“
Svěřila jsem se se svou obavou, než jsme odpojily hovor a přišly souřadnice.
„ Musíme věřit, že to dopadne dobře.“
Obrátila jsem pohled ke kapitánovi a zadívala jsem se na obrazovku, kde jsem viděla ještě před chvílí Ari.