Andor.cz - Dračí doupě online

Rozloučení

Přešel jsem k záchrannému modulu a otevřel ho. Cítil jsem na sobě pohledy svého doprovodu a asi nejvíce ten od Artemis. Dlouze jsem se nadechl a vlezl jsme si do modulu. Ulehl jsem do vytvarovaného ochranného lůžka a podíval se na Artemis.
"Nápodobně, až se znovu uvidíme, vše bude zase lepší."
Pravil jsem k ní povzbudivě a sáhl jsem si k pasu a odepnul svůj světelný meč s postaru dělanou rukojetí.
"Pohlídej mi ho, než se znovu shledáme."
Vložil jsem jí ho do prstů s lehkým úsměvem a cítil jsem, jak mnou projel záchvěv Síly. Než si to mohla rozmyslet ulehl jsem, zmáčkl čudlík a modul se nade mnou zavřel. Znovu jsem se nadechl. Venku to píplo, když se rozsvítilo výstražné světýlko a pak modul zajel do země a loď jej vystřelila směr Naboo. Modul se pohyboval rychle, ale naštěstí let jsem moc nevnímal. Zavřel jsem oči a ponořil se do lehké meditace. Bylo na čase pomoci svému lidu. Jak to jsem ještě nevěděl, ale nečinně stát a přihlížet jsem také nemohl.
"Snad to k něčemu bude."
Čekal jsem na dopad.

Sardeya - ? - V zajetí

Těsně před tím, než přišel onen Sith se k tobě Krie naklonila.
"Ne nemilovali, byli jsme možná jednou zamilovaní, ale na to se se mnou milovat jsi neměl odvahu."
Byl to jedovatý osten, který do tebe její slova vrazila....
Sith tě sledoval klidným samolibým pohledem, když jsi se začal zvedat na nohy a snažil ses projevit veškerý vzdor, kterého jsi byl schopen. Cítil jsi, že někde za zády máš Krie, která byla připravená zakročit, kdyby bylo třeba.
Její mistr se ti podíval do očí a krutě se usmál.
"Každý má svou cenu mladíku a každý má svou hranici, kdy se zlomí. Silná slova, neznamenají i silnou mysl."
Viděl jsi ho letmo pohnout rukou a okolo tvého krku se sevřely neviditelné prsty ocelové ruky, která ti přiškrtila přívod vzduchu do plic a táhla tě dolů na kolena.
"A teď klekni červe!"
Zavrčel podrážděně a sevřel Silový stisk o trochu více a donutil tě opravdu jít do kolen. Krie se mezitím za tvými zády ani nepohnula, byla jen, jako nehybný stín.
"Kde jsou ti, kteří se účastnili té vaší malé tajné operace na Tython?! Co tam zjistili?! Řekni mi vše, co víš a možná budeš žít dost dlouho na to, abys přede mnou mohl ohnout koleno dobrovolně."
Jeho hlas se ti zařezával pod kůži, jako seky světelným mečem a stisk okolo krku, byl stále pevný, až teprve, když položil své otázky mírně povolil, abys mohl mluvit.

V zajetí! Já to nevzdám!

Bolest z blesků mi prostupuje celým tělem. Slova Krie už vnímám jako slova ozvěnou v moři minulosti. Nemohu uvěřit, kolik nenávisti se v ní za několik let nashromáždilo. Těžko říct, jestli budu někdy schopný moji milovanou Krie z tohohle jednou dostat. Nedokážu rty pevně držet semknuté u sebe a z úst se mi vydere znovu zadržovaný křik plný bolesti.

„Vždyť… jsme se milovali, proč to takhle musí být?!“ Najednou ta podivná moc a ten podivný záchvěv temné straně síly. Srdce se mi rozbuší a několikrát se prudce nadechnu, abych tenhle zážitek opravdu vstřebal. Pomalým pohybem zvednu hlavu, abych se podíval za nově příchozím a doslova zblednu v obličeji, jako stěna.

Do dialogu neznámého Sitha a Krie se nevměšuji, jen tiše naslouchám jejím slovům. Zničit řád Jedi? Jsou opravdu natolik šílení, že se opravdu opováží zničit něco takového, jako je řád Jedi? Opět se přistihnu, že nekontrolovatelně dýchám a snažím se najít ztracenou rovnováhu a klid. Pořád mám dost sil na to, abych se alespoň zdánlivě uklidnil.
Žádné informace jim neřeknu. Můžou mě mučit, jak chtějí, ale nic jim neprozradím. Nikdy nezradím někoho, kdo mě prakticky celý život vychovával a pokud tohle bude znamenat moji smrt, pak se setkám na konci cesty se starým přítelem z dětství.

Bolest z toho, jak mě několikrát před tím Krie mučila se projeví v plné míře poté, co okovy Sith jednoduše silou zničí. Přikazuje mi, abych poklekl na kolena. Takovou radost mu rozhodně neudělám, neboť i přes slabost a třes mého těla se rovnou postavím na nohy. S hrdostí a odvážností mu pohlédnu do očí:
„Nic ti neřeknu. Nejsem pro tebe žádný červ. Můžete mě mučit, ale nic neřeknu nikomu, co by mohlo zničit můj domov.“ Řeknu mu rozechvělým hlasem a neustupuji ani o krok.

Problémy na Naboo

Poslouchala jsem kapitána, když ke mně promluvil. Nakonec jsem se podívala na Taldara. Nemají spojence mimo jejich planetu. Tedy… mají, ale daleko. Zachvěla jsem se a skousla si ret.
„ Dobře. Takže prozatím alespoň Kalindra.“
Šeptla jsem. Podívala jsem se na ty dva.
„ Měl byste vyrazit, veličenstvo.“
Pozorovala jsem Taldara. Kapitán není jediný, kdo má starosti, ale pokud nevyrazíme hned, bude to ještě horší…
Jakmile se Taldar rozhodně vyrazit, půjdu tiše s ním až k záchrannému modulu, což v našem případě stejně není nijak daleko.
„ Opatruj se, Taldare.“
Zašeptám k němu tiše, s velkou starostí. Bolí to, když ho tam musím pustit, ale je to jeho povinnost. O to víc ale bolí, že tam nemohu i já, protože to rozkázal. Je tam sestra.

Artemis a Taldar - Kalindra - Problémy na Naboo

"Najít planety, které by byly schopné Naboo pomoci ihned nebude lehké paní. Asi si to neuvědomujete, ale Naboo bylo vždy trošku odloučenou planetou. Udržujeme obchody, kontakt s Republikou a tak, ale není moc planet se kterými bychom měli bližší vztahy. Tedy až na Kalindru."
Vložil se do hovoru také kapitán Taldarových stráží, který se také vyznal.
"Spojenci Naboo žijí hlavně na Naboo.....a pomoc z Republiky jako takové by mohla trvat....dlouho...."
Vzdychl kapitán a pak pohlédl na záchranný modul.
"Nelíbí se mi králův nápad o nic víc, než Vám paní, ale je pravda, že tyhle obleky jsou dělány pro krátkodobou vnější údržbu ve vesmíru ne cestování někde na planetách a navíc opravdu se tam nevejde, záchranný modul je dělán opravdu tak, aby pojal pouze normálně jednu osobu v podstatě bez ničeho. Šetří se tak na prostorách."
Vysvětlil ti, jak to je z inženýrského hlediska s touhle záležitostí.
"Každopádně na Kalindru s Vámi poletíme, chceme Naboo pomoci také a pokud nejsme schopni krále zastavit, alespoň jej nenecháme na pomoc čekat dlouho."
Snaží se to brát pozitivně ale je vidět, že má nemalé starosti.