Andor.cz - Dračí doupě online

Nejistá budoucnost

Položila jsem dlaň na Taldarovu ruku, která mi sevřela rameno a smutně jsem se usmála. Ovšem podívala jsem se na sestru, když začal mluvit. Pomalu ale jistě mi docházelo o čem to vlastně mluví a postupně mu opadal úsměv a poklesávala brada.
„ To není možné, vždyť … to byla celoživotní práce otce… a jeho rodiny…“
Vyhrkla jsem vyděšeně. Do očí se mi nahrnuli slzy. Nejen, že jsem dneska přišla o bratra. Ale také o všechno co kdy patřilo mojí rodině.
Stáhla jsem ruku z té Taldarovi a odvrátila jsem se, abych si našla čas na to, se s tím aspoň trochu vyrovnat. Otřela jsem si oči od slz a pořádně jsem se nadechla. Tohle bude hodně těžké. Opět mu budu dlužit, ještě víc než do teď…
„ Děkuji, Taldare.“
Promluvila jsem tiše a snažila jsem se neznít zlomeně.

Vrať se na světlo, milovaná! - Pronásledování Krie

Obratně zvláštním pohybem přetočím rukojeť meče a doslova droidovi useknu hlavu. Tedy alespoň to je to poslední, co s droidama udělám. Potom už se jenom soustředím na zvláštní lehkost, která ve mně dřímá. Pevně nohama dopadnu na další okraj střechy z jedné budov a stále spěchám za Krie. Ohlédnu se za sebe a rozmáchnu se světelným mečem, abych odrazil pár střel přesně mířících do mého týlu.
„Zlepšují se,“ Zakleji potichu a poté znovu vyskočím, abych tvrdě dopadl na nohy přesně před padlou rytířku Jedi. Pohlédnu do očí mladé ženy a dlouze vydechnu. Skoro jakoby mi to připomínalo minulá léta, plná lásky a něhy. Pochopení a bez odporných bojů. Co může Jedi, pokud stojí před někým koho nadevše miloval a ztrácí se mu před očima?
„Když si myslíš, že síla, která proudí v nás všech je pouze o moci, chtíči a slasti – pleteš se. Řád se plete. Pokud chceš být pravý rytíř Jedi, musíš milovat, protože to je základ. Možná proto jsem se neobrátil k temnotě, neboť jsem věřil a cítil, že moje láska je opětovaná.“ Pozvednu světelné meče a zkřížím je do kříže, načež zakroutím hlavou.
„Zabij mě, ale moc dobře vím, že v tvém nitru je dobro. Jenom to záměrně potlačuješ, neboť máš strach, že tě to znovu pohltí a budeš se muset dívat, jak nás řád odloučí. Pokud myslíš, že tohle dovolím znovu, potom mě můžeš zabít.. “
Čím dál více mi dělají starosti blížící se droidi. Pohlédnu znovu na Krie a zakroutím hlavou.
„Poslouchej mě,“ Promluví klidným tónem: „Já jsem naopak rád, že mě poslali. Můžu ti dokázat, že to myslím vážně. Tvoji lásku k Tobě.“ Čin hodný rytířů Jedi. Pokud mne opravdu stále miluje, zastaví mě. Namířím zelenou čepel světelného meče proti srdci – mému srdci – a ten s tou modrou odhodím ledabyle na zem. Trpělivě vyčkávám, co udělá.

Artemis a Taldar - Kalindra - Slova budoucnosti

"Tvůj bratr toho napovídal mnoho špatného Artemis."
Promluvím vlídně a konejšivě jí stisknu rameno.
"Zachránil jsem vás protože tomu tak Síla chtěla. Nic není čistá náhoda."
Usměju se přátelsky.
"I když pravý význam ne vždy vidíme."
O okamžik později si musím dlouze povzdechnout.
"Obávám se Artemis, že to bohužel nebude možné.....nechal jsem pár svých lidí zjistit informace o tvém domově v naději, že nám to usnadní práci s hledáním tvého bratra, ale moc to nepomohlo, avšak zjistili, že ten všivák po tvém odchodu rozprodal vaše rodinné sídlo a pozemky.....patrně, aby si mohl dovolit tu pevnost, kterou jsme navštívili a zaplatil další své špinavé kšefty. Je mi to líto ale v tuto chvíli vám vaše rodinné sídlo dle zákonů Kalindry nepatří. Udělám však vše pro to, aby se vrátilo zpátky k vám do rodiny a do té doby, pokud chcete můžete ty a tvá sestra zůstat mými hosty. Naboo je dost velké a skýtá mnoho zajímavého, co můžete poznávat."
Pokusím se to říci, co nejvíce konejšivě, abych to nepodal moc drasticky.

Sardeya - Mandalore - V patách Krie

Sekl jsi prvního droida, který vylezl za tebou a ten se zhroutil pak jsi se už dal do běhu, abys neztratil Krie z dohledu. Za sebou jsi slyšel kovový klapot, když několik zabijáckých droidů se svými čepelemi a holemi běželo za tebou, jako tlupa pouštních krys.
Pronásledoval jsi svou milou. Skákal nahoru a dolů po střechách budov, ale stále byla o pár metrů před tebou. Rychlá, mrštná a obratná, lepší, než sis jí pamatoval. Nejsi jediný, kdo za tu dobu zlepšil své schopnosti.
A pak tu bylo ono klap klap klap.....blang blang blang!
Jak za tebou běželi droidi a někteří z nich stříleli ze svých blasterů, aby tě zastavili. Některé jsi setřásl, ale pár se jich za tebou neodbytně drželo.
Krie jsi dohnal až na střeše jedné vyšší budovy, kde stála se svým rudým světelným mečem aktivovaným v ruce a sledovala tě. Jsi si jistý, že několik droidů ti za chvíli skočí taky za krk, protože se nenechali setřást.
"Zlepšil ses, alespoň něco ti výcvik Jediů dal.....ale ne dost."
Promluvila klidně ale odměřeně.
"Pokud neumíš ovládat Temnou stranu jsi slabý a nikdy nepochopíš, co je to pravá moc a síla."
Pousmála se krutě.
"Měli poslat někoho jiného, nebo nikoho. Teď tady zemřeš Sarde."
Oslovila tě tak, jako kdysi. Jen málokdo jiný zkracoval tvé jméno.

Sídlo Delferů - Kalindra

Musím přiznat, že mě jejich chování překvapilo. Celkově.
Vždyť bratr říkal…
Zůstala jsem zaraženě stát a poslouchala jsem je.
Ten zmetek…
„ Nám vždy říkal, že jí k nám nechceš pouštět…“
Zadívala jsem se Ariinu manželovi do očí. Stála jsem, tam vzpřímená a poslouchala, co vlastně povídá. Vážně se tomu těžko věří, ovšem dle chování sestry pravděpodobně mluví pravdu. Musím v to doufat. Protože já vždy myslela, že je nešťastná, je pro mě dost těžké přijmout fakt, že tomu tak není.
„ Král Naboo mě a naší sestru zachránil čistě náhodou.“
Ohlédla jsem se po Taldarovi a pousmála jsem se. Pak jsem se pohledem vrátila zpátky k Arii.
„ Jsi teď nejstarší z rodiny, sestřičko. Budeš muset spravovat ještě náš dům tady na Kalindře...“
Polkla jsem.
Teď když je bratr pryč… vrátíme se domů?
Ohlédla jsem se znovu na Taldara. Znejistěla jsem. Nechci dál zneužívat pohostinnosti krále, vrátit bychom se tedy domů měly. Já i sestra.
Přesto mi srdce protestuje. Tak vysoko bych ale hledět opravdu neměla. Zamrkla jsem. Bratr je pryč, je po starostech a už bychom měly být v bezpečí. Vydechla jsem a rychle nasadila poněkud strojený úsměv. Nechci, aby bylo poznat, že mě něco tam uvnitř bolí. Když sama ani nevím co.
„ Pokud už nehrozí nebezpečí, možná bychom se už mohly s Artanou vrátit domů… A my se scházet trochu častěji jako rodina.“
Usmála jsem se na Ariu. Asi to tak bude nejlepší…

Já… musím Tě dohnat! - Pronásledování Krie

Podívám se na spoušť, kterou jsem způsobil díky nashromážděné Síle. Duše mi poskočí radostí, ale při pohledu na znovu útočící droidy se rozmáchnu mečem a vykryji pár střel z jejich blasterů. Ohrožení už nebylo velké, ale pořád existovalo.
„Krie!“ Zakřičím hlasitě, jakmile pod nohama zase ucítím pevnou zem. Oženu se modrou čepelí a odrazím další střely, načež se rozběhnu k nejbližšímu okraji střechy. Nezbývá mi mnoho času, budu muset skočit za Krie. Pokud existovala naděje na její záchranu, ukrývala se v mém srdci. Nevím z jakého důvodu, ale přesto to takhle cítím.

Mečem přeseknu hlavu droidovi a nasměruji sílu do mých nohou. Ještě se ohlédnu za sebe a potom už skočím. Na další okraj budovy, abych mohl znovu pronásledovat dívku, která mi byla souzena. Možná v tom měl prsty řád, že byla nyní… padlý Jedi.