Andor.cz - Dračí doupě online

Na palubě transportéru – Kalindra

Trochu jsem se zarazila, když tak nějak chladně odvětil, že se dá do pořádku sám, hned jak si odpočine. Zamrzelo to. Přesto jsem ale trvala na svém.
„ Krvácí to. Alespoň pro teď se nech ošetřit.“
Promluvím k němu s vážným pohledem do očí. Jestli chce v klidu odpočívat a nabrat sil, tak by u toho nemusel vykrvácet. Bylo by to celkem fajn… Rozhlédla jsem se po transportéru a pohledem se nakonec zastavila na kapitánovi Taldarovi stráže.
„ Podáte mi prosím lékárničku, pokud tu nějaká je?“
Otážu se ho. Budu mu velmi vděčná, pokud jí podá.
„ Mám jen otlučená kolena, nic co by mě ohrožovalo na životě. A sestra?“
Ohlédla jsem se na Ari a kousla jsem se do rtu.
„ Nevypadá na otevřená zranění. Horší bude vyléčit její psychiku. Tam je zraněná až moc.“
Vrátila jsem se pohledem k Taldarovi. Když mi řekne, že už budeme brzy v sídle mého švagra, zachvěla jsem se. Nikdy jsem ho nějak moc nemusela, k Ari se nechoval zrovna mile, ale to jak mluvil zoufale, když ji bratr unesl, bylo v pravdě velmi zvláštní. Stejně jsem nad tou informací jen pokývla hlavou.

Della - Coruscant - Vojenská jídlena

"Raději to nepřivolávej, protože jinak to nebude moc hezký začátek."
Zabručel Ka´dar ne moc nadšeně. Patrně by si na vás v takovém případě tento důstojník náležitě smlsnul. Během následujících okamžiků se vám podařilo obsadit jeden menší stůl pro sebe.
Tácy s jídlem se tváří trošku nevlídně, ale už jsi jedla i horší věci. Tohle je jen prostě.....taková průměrná strava, která dokonce vypadá, jako jídlo a ne jako beztvará šlichta.
"Hmmm velice jednoduše, s trochou smůly a přemírou alkoholu je to hned."
Pokrčí Ka´dar svalnatými rameny a pustí se do své porce jídla.
"Není to tak strašný."
Zhodnotí po chvilce přežvykování. Dost dobře si můžeš povšimnout, že jste upoutali pozornost některých obyvatel jídleny.
"Už abychom splynuli s davem. Někteří z nich jsou možná naši budoucí parťáci."
Promluví polohlasně Ka´dar. Je to trošku nepříjemné, být zde takovouto pohledovou atrakcí. Ač možná někteří mužští jedinci nehledí ani tak na Ka´dara, jako spíše na tebe.

Taldar a Artemis - Kalindra - V bezpečí

Vážně se mi ulevilo, když se jim podařilo mě vytáhnout zpátky do transportéru. V rameni mi sice bolestně škubalo, ale bylo to to nejmenší, co jsem mohl v tuto chvíli očekávat.
"Díky za pomoc."
Vydechnu mezi těžkými nádechy, když se konečně opřu zády o stěnu transportu a nechám řízení a let na svých lidech. Očima jsem slétl na Artemis, která mi nabídla svou pomoc. Jen jsem mírně pokývl hlavou.
"Nic to ale není, až si trošku odpočinu dám to do pořádku tak, aby se to rychleji zhojilo."
Ubezpečím ji, abych jí ubral starostí. Fakt, že léčivou části Síly jsem již dlouho nepoužíval vědět nepotřebuje.
"Jste obě v pořádku?"
Přelétnu starostlivě očima přes Artemis a pak její sestru. Je smutné, co se stalo z jejich bratra, ale bohužel jsou věci, které si člověk nevybere a neovlivní je.
"Brzy bychom měli být zpět v sídle manžela tvé sestry."
Vydechnu na objasněnou dalšího postupu plánu. Naštěstí Artemisin bratr je patrně mrtev, takže by měly být děvčata již v bezpečí.

Konečně v bezpečí

Něco mi narazilo do zad. Dost silně, aby mě to přehodilo až do transportéru a při tom jsem zrovna já se svou malou vahou byla schopná převalit ještě dospělého chlapa. Dopadla jsem na jednoho z vojáků, mírně otřesená, ale v pořádku. Ari se choulila v koutě, ale přesto jsem se první otočila směrem k Taldarovi. On poslední zbýval, aby přeskočil. Viděla jsem jeho přípravu, jak se rozbíhá a odráží se. A už v tu chvíli bylo vidět, tady odsud že nedoskočí. Poplašeně jsem se vrhla vpřed, zrovna ve chvíli, kdy špičky Taldarových nohou minuly rantl transportu a začal padat dolů.
„ Ne!“
Vyhrkla jsem, snažíc se alespoň natáhnout, ale byla jsem tak daleko. Nijak jsem si vlastně neuvědomovala, že bych ho stejně neudržela a nejspíše by mě stáhl dolů svojí vahou. Pravděpodobně, bychom sletěli oba dva…
Díky bohu, že tu byl velitel Taldarovi stráže a dokázal ho zachytit. Ležel na podlaze transportéru, úplně na okraji a držel Taldarovu paži. Přiklekla jsem na okraj transportéru, ale už jsem se nepletla pod nohy vojákům, kteří jim přišli pomoct. Sami by to totiž dlouho nevydrželi.
Zůstala jsem u stěny, dokud Taldar nebyl jistojistě v transportéru, teprve po tom jsem ho pevně objala.
„ Jak ti to jen splatím…“
Zašeptala jsem k němu, ale mám jisté pochybnosti, že mě slyšel, přes hluk motorů. Nakonec jsem ho pustila, po kratším pohledu do očí a shlédla jsem k sestře. Byla vyděšená, ještě stále, ale na rozdíl od Taldara byla jen pomlácená. Taldar byl zraněný.
„ Mohu?“
Poukázala jsem na jeho rameno s průstřelem.

Jídlo

Bolestně se zašklebím, když důstojník na mou poznámku přece jen reaguje.
Že jsem radši nebyla zticha. prolétlo mi hlavou a lehce jsem sklopila hlavu, ale ne moc.
Přikývla jsem, když mu Rako, jako jediný rozumný v této chvíli, objasnil, co tu vlastně děláme.
Důstojník se otočil na patě, něco zamručel na mou nebo dokonce i Rakovu adresu a odporoučel se pryč.
Tiše jsem hvízdla.
"Zákon schválnosti, kdyby tenhle důstojník nám velel v té jednotce, nebo v čem." řekla jsem nahlas svou myšlenku.
Vstoupili jsme do jídelny a já po chvíli následovala příkladu jednoho z dalších mužů. Popadla jsem tác z jedné hromady a postavila se do řady, kde na jejím konci rozdávali misky a talíře s jídlem. Doufala jsem, že nedělám nic blbě a nebudu působit nějak nápadně. I tak musíme být oba jako pěst pro oko.

Sedla jsem si ke stolu, který byl až v rohu jídelní části a pozorovala okolí, pohledem přitom hledala Raka, aby mě pak s tácem jídla našel.
"Můžu mít otázku? Jak se někdo s postavou jako ty, dostal k těm otrokářům?"

Della - Coruscant - Vojenská disciplína

Důstojník si vás oba přeměří příkrým pohledem a o to více se zamračí.
"Nechce si ty blbý vtípky kadete."
Zchladí tě důstojník hned v počátku, když si ze všeho snažíš dělat srandu.
"Hmmm noví zelenáči?"
Zadívá se na Vás podezíravě.
"Ano pane přesně tak. Jen jsme chtěli něco k jídlu, než se k nám přidá zbytek jednotky."
Objasní Ka´dar, aby trošku situaci uklidnil. Důstojník se znovu zamračí a prohlédne si vás.
"Co se uniforem týče, tak si je nafasujte u provianťáka, ihned, jakmile vypadnete z téhle místnosti."
Dá vám v podstatě rozkaz a pak odkráčí směrem pryč z jídelny a ještě si něco mručí o neschopných zelenáčích a kam ta republiková armáda spěje, že už přijímá i takovéhle póvly.
"No zdá se, že nás tu bude mít někdo rád."
Pousměje se Ka´dar, když sleduje záda odcházejícího důstojníka.
"Jdeme se tedy najíst?"
Ujistí se, než vejde do jídelny.