Andor.cz - Dračí doupě online

Optic - Kamino - Tajná mise

Po tvém proslovu ostatní bratři jen něco zabručí v souhlasném pokyvování hlavami a začnou nakládat materiál, abys na to nebyl sám. Nejspíše jim všem vrtá hlavou to samé, stejně jako tobě, co tím vedení sleduje, zvláště, když se jedná o tajnou misi.
"Startujeme kody odeslány máme povolený odlet. Nastavuji koordináty a stoupám k orbitu."
Oznámí Flash do vysílačky všem na palubě lodi a ta se pomalu zvedá a míří z atmosféry, až jí opustí. Pak sebou mírně cukne a hvězdy se roztáhnou do čár a vy vstoupíte do hyperprostoru.
"Teď nějakou dobu potrvá, než doletíme na Utapau panstvo, udělejte si pohodlí máme čásek."
Ozve se opět ve vysílačce Flash.
Někteří z bratrů se rozhodli trávit čas pomocí her, jako je například Sabbak. Jiní trénovat či relagovat. Jen Coldy se rozhodl zajít do kajuty za tebou.
"Co si myslíš o téhle misi? Nemůžu si pomoct ale ten náhlý zájem...."
Nechá větu otevřenou a opírá se o zeď poblíž dveří ve tvé kajutě.

Taldar a Artemis - Kalindra - Záchranná operace

Pilot s líným protáhnutím koukne po Artemis.
"Kontakt by nám měl dodat informace o poleze Vaší sestry. Setkáme se s ním u něj doma. Jakmile budeme mít koordináty část z této skupiny se tam infiltruje a dostane jí ven. A ta druhá.....inu budeme dělat návnadu, aby se vám ostantím nic nestalo."
Vyloží pilot, jak se zdá informovaný docela dobře. Když vystoupíte z lodě ven jste zapadlí hezky mezi stromy v řídkém lesíku.
"Musíme jít dle detektoru tudy."
Ukáže rukou pilot s detektorem v ruce. Ostatní vyzbrojení se připravují na cestu. Jen kopilot a ještě jeden člen operace tu zůstávají hlídat.

Zale - Tatooin - Přepadení

První známkou toho, že tohle vše není jen sranda a cvičení jsou i otřesy po dopadu laserů na štít. Vše už se pak hýbe hrozně rychle. Všichni se přesouvají na své pozice a připravují se opětovat palbu, kontrolují senzory a nejnovější údaje.
"Zaznamenali jsme tři menší křižníky staršího typu, zdá se, že je využívají dle nátěrových insignií nájemní lovci, nebo podobná organizace. Žádné další kontakty v dosahu. Samozřejmě mohou vypustit stíhače."
Oznámí někdo od senzorů.
"Opětujeme jim palbu šéfová jejich štíty zatím drží a pálí to do nás vším co mají. Jsou v početní i palebné přesile."
Přichází další hlášení potvrzené dalším otřešem.
"Štíty drží na 50%, hyperpohon je funkční, podsvětelný pohon lehce poškozen, zbraňové systémy fungují, plášť zatím neporušen.....
Další otřes a elektronika v místnosti zabliká.
"Šéfová máme další průser! Těm šmejdům nestačí do nás prát to turbolasery, ale střílejí taky něco na způsob šokových granátů, které nám habrují s elektronikou. Pokud nás dobře zasáhnou můžou nás ochromit!"
Zařve někdo další.
"Vypočítávám souřadnice pro nejbližší možný hyperprostorový skok, ale ještě to minutku potrvá jestli nechceme skončit v nějaký hvězdě."
Ozve se od jednoho z pultů.

Waren - Tatooin - Výslech

Žena si otřela pot z čela a s oddechem se podívala na raněného.
"Ty se taky umíš vytáhnout plecháči."
Ušklíbne se, ale do dalšího výslechu nijak nezasahuje, nechává jej čistě na tobě. Když muži kroutíš prsty v ráně bolestně zasténá zaškube sebou.
"Nic......ti neřeknu ty zkurvený šroťáku!"
Hekne a se zrychleným dechem se skrze zaťaté zuby na tebe dívá.
"Ale vezmu tě sebou do šrotu hajzle vás oba!"
Ozývá se tiché pípání, když ti padnou oči dolů k jeho ruce kde tiskne aktivovaný termální detonátor ten šílenec se chce odpálit i s vámi, když nemá jinou možnost. Musel ho mít v kapse, nebo někde schovaný.
"Dohajzlu! Pryč!"
Zařve žena a dlouhými skoky se žene někam do zákrytu.

Zahájení mise

Netrvalo to příliš dlouho, jen pár hodin a měl jsem v hangáru loď a brzy se mělo dostavit i mužstvo. Než ovšem dorazí, tak jsem se vydal loď prozkoumat. Navenek nic moc, ale pro naše účely výborné a vnitřek... No řekněme že vnitřek je to nejlepší co si mohou Kamiňoané dovolit, takže je to to nejlepší v celé galaxii. To už ale přichází celý tým, což vidím skrz sklo v pilotní kabině a proto se rozhodnu vylézt ven za nimi.

Jen co vylezu ven, tak Coldy už se ptá co se děje.

"Bratři, byl jsem vybrán, jako velitel mise, která má zjistit vše o zabitém sithovi na Utapau. Nevím proč to naši nadřízení chtějí ale je to rozkaz z nejvyšších míst. A vás jsem vybral pro tuto misi osobně, jste ti nejlepší ve svých oborech..."

Rychle shrnu misi a posléze co bude každý z týmu dělat, pak už se vrhneme na nakládání materiálu, což nám netrvá zas tak dlouho. Poté už jen oznámit odlet, velícímu důstojníkovi nahlásit že započínáme naši misi a letíme, směr Utapau.

Záchranná mise

Ohlédla jsem se po Taldarovi, když k nám přistoupil a promluvil. Můj pohled jsem směřovala rovnou k očím. Ty dokáží prozradit spoustu věcí. Třeba to, jestli opravdu věří, že dokážeme jen tak sestru zachránit.

Podal mi zbraň. Znatelně jsem pobledla, ale sevřela jsem ji v dlani. Nikdy jsem nic takového v rukou nedržela. Každopádně s tím opravdu neumím zacházet…

Když se zmínil o převleku, kývla jsem a tiše jsem se vydala do letounu. Sice tam moc míst, kde by se dalo v klidu a v soukromí převléknout nebylo, ale nakonec jsem jedno našla. Svlékla jsem ze sebe své věci a navlékla jsem na sebe podobné oblečení, jako měl Taldar, jenom víc ženské. Nakonec jsem zbraň připnula k pásku a vydala jsem se zase za ním.

Netrvá to až tak dlouho, jak mi to doopravdy přijde, když se objevíme v prostoru Kalindry. Celou dobu mlčím, dívám se jen před sebe a uvažuju o tom, jak já jim tam můžu být nápomocná… nemám nejmenší ponětí.

Nějakým záhadným způsobem se nám podaří přistát, dost daleko od civilizace. Někde, kde se loď hravě schová.

„ V tom případě musíme vyrazit. Máte alespoň nějaký určitý plán, který chcete uskutečnit, nebo hodláte jenom improvizovat?“

Zasranej Tatooine

Lebedila jsem si v kapitánský sesli, pozorovala výstup z hyperprostoru, když najednou...
"Co to do prdele škaredý je? Stavová hlášení, hned!" vyštěkla jsem a podvědomě aktivovala informace, jdoucí mi do pravého oka.
"Nepovídejte, pane Hitchi. Jste tu kurva prvně, že nevíte, co máte dělat?" obořím se na přiběhnuvšího chlapa a aktivuji lodní interkom.
"Halo, halo, tady rozhlas Písečná prdel, na naší milovanou loďku právě útočí nějací zmrdi, co kdybyste jim ukázali, co to znamená útočit na nás?" zahlásím, čímž všechny vyženu na jejich bojová postavení.
"Převést energii do zadních štítů, natočit loď na levobok, dáme jim ochutnat Macka."
Macek, familiérně nazvaná nejničivější zbraň na palubě. Vím, co nás to bude stát. Jsem ochotná to risknout.
"Pane Teo, proskenujte blízké okolí, zjistěte mi co tu je za kocábky. Nechci už žádná další překvapení. Servisní, proskenujte loď, dívejte se po cizích tělesech, mám za to, že jsme napíchnutí. Stíhači se připraví vyletět, zbytek posádky do bojových pozic, požární tým na svá místa. Znáte to líp než ksicht vlastní matky, tak mě kurva nezklamte," jeden rozkaz za druhým, vše, co není třeba říkat, ale všichni to chtějí slyšet, jen aby věděli, že vím, co dělám. Jen aby získali jistotu.

"Anshi, kde je to stavové hlášení?" promluvím přímo k lodi.

Tatooin - Hodně ostrá situace

Stalo se přesně to, co jsem očekával. Neváhali, a zahájili palbu mým směrem. Začal jsem ustupovat, jak do mě bušil jeden výstřel za druhým. Během chvíle se rozeřvalo několik varovných alarmů, a já - kromě útočníků - počítal i přibývající škody. Vypadalo to hodně zle. Bylo jich osm. A bohužel jsem neměl moc šancí zaútočit. Vrcholem všeho byl termální detonátor, který mi proletěl nad hlavou. Okamžitě po výbuchu jsem sebou švihnul na záda a celý můj systém spadl. Vnímal jsem, co se kolem děje. Tak nějak okrajově. Ale nemohl jsem s tím nic dělat. Prováděl jsem restart systému, a hrubý sken tělesné konstrukce. Ty nejhorší díry v systému se mi povedlo zalátat během několika vteřin. Nakonec jsem obnovil funkci nejdůležitějších částí, a ty které nebyli životně důležité, jsem shodil nebo vypnul. Poté jsem se strojovým pohybem posadil a rozhlédl se kolem. Udělal jsem rychlý sken okolního prostoru. Hrozba byla zažehnána.
"Hao-eeeeee-oooo..." Spustil jsem šíleně rozházeným hlasem, načež se spustilo automatické ladění. Takže jsem chvíli zněl jako rychle přetáčená kazeta, nebo strašlivě přeskakující gramofon.
"Dobrá prááááá-" Zapraskání a následně opět rychlé ladění.
"Dobrá práce. Dobrá práce. Dob.... Dooooo.... Do-do-do..." Silné prasknutí, jako kdyby se o něco zasekla kovová tyč. Teď už tomu pomáhám tím, že si vsunu dva prsty pravé ruky kamsi do spodní čelisti, zatímco prsty levé ruky si cosi důkladně přidržuji.
"Dobrá práce." Pronesu nakonec hlasem, který se ustálil přibližně na podobné hloubce. "Konfigurace hlasového systému kompletní. Systém je obnoven a drží." Pokývu hlavou a až nyní se konečně podívám na svou společnici. Prohlédnu si ji. "Dobrá práce, lidská ženo. Bojové schopnosti tvé jednotky jsou... Působivé. Jednotce Waren bylo potěšeno posloužit jako návnada."
Poslední slova prohodím se silným sarkasmem, neb se zlobím na své chyby. A na ten fakt, že zbroj i mé tělo potřebuje ZOUFALE opravy. A náhradní díly. Tímhle tempem budu muset v brzké době vyhledat droidy, které budu moci rozebrat na součástky.

Ale to už se mé senzory zaměří na jednoho z přeživších, a v tu chvíli mě popadne pocit který znám moc dobře. Mé oční senzory vztekle zrudnou, a já se postavím. Ujistím se, že držím rovnováhu, a poté těžkopádně k umírajícímu chcípákovi dojdu. Bez slitování či jakéhokoliv zaváhání mu zarazím dva prsty pravé ruky do zranění, a divoce s nimi zakroutím.
"Ještě neumírej, vojáčku! Strýček Waren chce odpovědi!" Pronesu vztekle a zarazím mu prsty ještě hlouběji do rány. "Kdo tě poslal?! Co bylo tvým úkolem?! MLUV, TY MALÁ, ORGANICKÁ SRAČKO!" Vyštěknu zuřivě, hlasitě a už se připravuji na další fáze mučení. Pro jistotu, kdyby se mu přeci jen umírat ani mluvit nechtělo.