Andor.cz - Dračí doupě online

Nový tým, nová mise

Jsou to tři dny od doby co jsem byl odvolán z mé původní mise zpět na Kamino. Během těch tří dní jsem procházel komplexem, pozdravil se se starými známými a seznámil s několika novými. Mé volno ale nemohlo trvat dlouho, a také že netrvalo.

Zrovna jsem čistil své zbraně, když mi jeden z důstojníků řekl, abych se hlásil u své velící šarže. Rychle jsem proto poskládal zbraně zpět dohromady a vyrazil za velitelem mého praporu. Ten mi ihned předal informace o mé misi, a sdělil mi i novinku, na tuto misi nás letí jedenáct, a deset společníků mi nebude přiděleno, ale mám si je vybrat. To bylo neobvyklé. Vždy když jsem byl v týmu, tak tým byl poskládán klonovači. Důstojník se mě ještě zeptal jestli mám nějaké dotazy.

"Kdy máme vyrazit a jaká má být úroveň utajení?"

Jediné informace které potřebuji. Kolik mám času na sestavení týmu a na jaké složení mám brát ohledy. Poté co mi důstojník odpoví, jestli odpoví, tak se vydám do informačního centra, kde si sednu k počítači a začnu projíždět složky členů ze Čtvrté pěší jednotky.

Optic - Kamino - Nová mise
Je to pouze pár dní, co jsi byl odvolán ze své poslední tajné dlouhodobé mise. Podal jsi nadřízeným hlášení a dostal několik dní volno, což znamená možnost si odpočinout v rozlehlých komplexech Kamina, které z velké části fungují, jako laboratoř, nebo prostory pro klonové vojáky.
Přivítal ses s některými starými známými tvářemi a seznámil s několika novými. Tedy jinak. Velká část tváří by vypadala pro leckoho stejně, pro tebe ne. Vy si mezi sebou pamatujete, kdo je kdo. Protože se cítíte každý jedinečný.
Zjistil si, že pár tvých známých, kteří s tebou podnikali výcvik nyní pomáhá s výcvikem mladých rekrutů. Každopádně odpočinul sis sotva pár dní a dostal jsi rozkaz od nadřízených, aby ses hlásil k informacím o další misi, které ti předal jeden z vyšších důstojníků klonů.
"Voják s číslem CSAU-1124-04? Hmm Optic že?"
Ujistí se důstojník a přelétne tě pohledem.
"Velení tě posílá na další misi vojáku. Dobrá zpráva pro tebe nepůjdeš sám."
Ušklíbne se důstojník.
"Můžeš si sebou vybrat deset bratrů ze Čtvrté pěší jednotky. A abys věděl koho vybírat tak dobře poslouchej. Váš úkol bude odcestovat na Utapau a zjistit, co je pravdy na tom, že tam byl zabit Sith. Pokud možno získejte informace, důkazy, možná i tělo, nebo jeho věci. Pokud se Sithové opravdu vrátili musíme se mít na pozoru. Zprávy z galaxie o tom hodně nasvědčují. Kamino chce kromě zpráv důkazy. Nějaké dotazy vojáku?"
Optá se důstojník a sleduje tě.

Kirloca - Tython - Rychle pryč? Pomalu řečeno...

Spolu s Mortemem jsme táhli mistra a Thalona. Celé to už bylo únavné. Snažil jsem se vysílat okolo sebe proudy síly a podporovat Mortema a Thalona, aby po nich temná strana nesahala, ale bylo to opravdu vyčerpávající a já jsem se těšil až budeme pryč z jeskyní, tady je temná strana ještě silnější než kde jinde. Poslouchal jsem mistra a kroutil jsem hlavou.
To opravdu snad není možné, ale také mě to napadlo mistře. Cítil jsem z něj teda cítím stále sílu a světlou stranu, divně pokroucenou a znetvořenou. Což asi dělá síla tohoto místa, ale je to strašně zvláštní mistře. Stálo by to za další prozkoumání, až se odsud dostaneme.
Bylo by to rozhodně dobré prozkoumat, ale musíme se dostat pryč a pak cokoliv dalšího. Když vidím slepý konec chodby, tak se na chvíli zarazím, ale cítím působení síly a vidím, jak ten tvor prochází nově vzniklou dírou ve zdi. Bál jsem se jít ven, protože tam někde byla ta bestie. Zhluboka jsem se nadechl, načerpal energii ze síly a vyrazil ven.
Buďte ve střehu, bůh ví co to je venku za bestii.
Nevím jestli bude naše loď v jednom kuse nebo ve více, ale jiná šance stejně není. Buď a nebo. Jinak se můžeme rovnou odepsat.

Další výl....mise!

Jen vstanu a místo poděkování se formálně ukloním. Ano, jakákoliv pochvala je motivující a povzbudí, avšak zrovna za denní rutinu je to takové...základní.
"Já jsem připravena, Mistryně..." poznamenám a je to pravda. Sbaleno mám již od rána, přeci jen toho jako doprovodný padawan nepotřebuji zase tolik. Většina nejdůležitějších věcí je stejně na pásku či v róbě.

Po zmínění Kamina tak nějak kývnu. "Budu mlčet a pozorovat. Nesluší se, aby se padawan účastnil jakékoliv vyšší politiky..." poznamenám. "Budu tedy sledovat onu prohnanost a zákeřnost klonovačů. Nepředpokládám, že by mě chtěli unést a naklonovat. Jedna Aiwa na Galaxii je víc jak dost..." zasměji se veselo. Ano, poslední dvě věty měly polovážný a trošku ironický nádech.

Cestou k hangáru se trošku toužebně podívám na Ysu.

"Můžu dnes pilotovat?"

Přípravy na cestu

„ J-jak připravit?“

Vyhrkla jsem překvapeně. Vykulila jsem na něj vyplašené oči a zavrtěla jsem hlavou. Polkla jsem.

„ Mám jet s tebou? Co tam budu dělat? Všechno ti pokazím…“

Roztřásla jsem se. Vládnout bude jeho bratr a otec, zatím co on sám bude vyřizovat moje záležitosti a starosti. Chytla jsem ho za rukáv a na krátko jsem se kousla do rtu.

„ Co s ním chceš udělat?“

Zeptala jsem se potichu. Podívala jsem se mu do očí a pustila ho. Řekl to jasně, mám se jít připravit. Jenže jak? Co já vím, co po mě chce? Nevím. Vytratí se v podstatě velmi rychle pryč. Musí toho asi dost připravit. Já se nakonec vydávám do svého pokoje, převléknout se a dát se dohromady. Tvář mám stále bledou jak sníh. Pořádně nevím, co mám udělat, nakonec sahám po jednoduchých šatech, moc jiných věcí tady nemám. Na krátko vykouknu z okna na sestru, jak si hraje se sestrami Taldara a kousnu se do rtu. Musím jí říct, že jedu pryč, jinak jí někdo prozradí, co se stalo a ona začne plašit.

Rychle se převléknu a vydám se rovnou za ní na zahradu. Jsem tam dost rychle. Zavolám jí k sobě a pohladím jí lehce se starostí v očích po vlasech.

„ Jedu teď pryč. Nevím kdy přesně se s Taldarem vrátíme. Ty ale musíš být hodná a nezlobit.“

Pohladím jí znovu po vlasech a lehce jí políbím na čelo. Pak se s ní rozloučím a vyrazím za Taldarem rovnou do hangárů, kde by snad už mohl být.

Tatooin - Blížící se problémy

Dvacet pět tisíc kreditů. To byla rozhodně moc pěkná suma, za kterou bych si mohl pořídit celkem dost pěkných věcí. Zadíval jsem se ještě jednou na datapad, a zkontroloval veškerá data našeho obchodu. Vše bylo naštěstí v pořádku, a můj účet byl zas o něco bohatší. Zasunul jsem datapad zas do pouzdra na opasku, přičemž jsem si letmo upravil popruh své útočné pušky. Držel jsem ji ostražitě doposud v levé ruce, ale nyní jsem si její popruh pohodlně hodil přes druhé rameno, aby mi visela na zádech. Až poté jsem se začal věnovat své společnici, která mě očividně nechtěla nechat jenom tak jít. A já nechápal proč. Každý dostal to své, a teď jsme mohli zas jít po svém.
Těžkopádným, na pohled neohrabaným krokem jsem se vydal k loděnicím. Byl to matoucí způsob chůze, aby si případní nepřátelé mysleli že JSEM neohrabaný kus plechu.
"Jakékoliv další akce se zamítají. Napřed je potřeba opravit mého Balora. Musím nechat opravit plášť, a dobít zásobníky kinetických štítů. Je potřeba naplnit sklad dalšími, náhradními díly. Potřebuji součástky pro sebe. Musím si sehnat torpédo typu "Warhead-5", které jsou použil na proražení vrat té stanice na naší akci. Příliš mnoho práce. Odhadovaný čas, který tu strávím se pravděpodobně protáhne na tři, možná čtyři dny."
Shrnu v delší řeči všechny své plány na následující chvíle, přičemž se dívám ženě do tváře. Mám jen hrubý odhad, co se nachází přede mnou, proto mě nepřekvapuje když si cestu vpřed přes pár bytostí jednoduše udělám ramenem. Já neuhýbám.
"Je to náročné a složité. Vím. Ale tak už to chodí. Musím..." Nedokončím svá slova, protože stejně jako ji, tak i mě zaujme dění v loděnici. Zadívám se tím směrem a několikanásobně si přiblížím ten chaos před loděnicí. Nahrubo oskenuji několik prchajících tváří, zkusím i maximální přiblížení jestli nezahlédnu střípky toho co se tam děje. Ale nakonec se vše vrátí zas do normálního pohledu, a já automaticky sáhnu po svém výkonném, ručním blasteru (nejlepším přirovnáním a představou o síle tohoto blasteru by bylo takové dnešní Magnum, nebo Desert Eagle). Palcem jej odjistím a nastavím jej bez okolků na plnou účinnost.
"Věru doufám, že se tento chaos vyhýbá mé lodi." Pronesu popuzeně a poté chytím zbraň do obou rukou a rychlejším poklusem se vydám rovnou do loděnic. Odhodlám chránit svůj majetek i za cenu několika životů. Mezitím mé oči znovu zrudly a okolní svět se zas proměnil v jednu velkou, taktickou mapu která byla poseta taktickými body, možnými nepřáteli, cíli které nestojí za námahu, a s automatickým zaměřováním nepřátel kteří by měli být zlikvidováni jako první.
Proto jsem nyní poslední kus před loděnicí běžel od jednoho taktického bodu k druhému - jakožto bedny, sudy, případně celé stánky - a dával jsem si pozor hlavně na bytosti, které můj systém vyhodnotil jako "možné nepřátele". Takoví byli označeni oranžově, a mezi zelenými - těch neškodných - jich nyní bylo asi deset. Velmi rychle ubývali, nebo se jejich počet zas zvětšoval. To záleželo čistě na jejich chování. Můj primární cíl byla však cesta do loděnice. Proto jsem tomuto věnoval jen 30% své pozornosti.

Artemis - Naboo - Vnitřní spory

Usměju se na Artemis a upřu na ní klidný pohled.
"Nestrachuj se a zachovej klid. Připrav se na cestu. Za hodinu tě počkám v palácovém hangáru. Na chvíli mne zastoupí můj mladší bratr za dozoru mého otce."
Oznámím jí a s krátkým rozloučením se rychlými kroky vydám do utrob paláce vše připravit a zařídit.
Vím, co je třeba udělat a udělám to. Jsem připraven. A vím, že náš milý rodinný příbuzný od Artemis zaplatí vysokou cenu za svůj zločin.