Andor.cz - Dračí doupě online

Kashyyyk -> Výslech

Nic. Vězni odolávali a my jsme nemohli do nekonečně navyšovat sílu. Znali jsme riziko které hrozí a naši zajatci zjevně taky a snad by to i výtali.

Ne takhle to nepůjde

Nechali jsme toho. A začal jsem poslouchat mistrův plán. Mezitím sbírám síly protože dnes jsem jich použil již opravdu hodně.

Vyslechnu vše a chápu váhu ukolu který jsem dostal.

"Rozumím, napadlo mě předělat plátování na droidovi na trošku jiný tip a vzhled aby byli zmatení a mezitím nám po tomhle nešli."

Navrhnu mistrovi. Když to scvhálí nachystám i to. Pokud tedy wookiové budou mít nějaké plátování které by se dalo užít na mého droida a přitom aby vypadal jinak. Potom také musím zařídit nějaký transport. Protože můj havaroval. Hlavně si ale hlídám droida.

Krom jiného naberu zásoby na cestu a jak jsem připraven rozloučím se s mistrem.

"Vyrážím, ať je síla s vámi, snad Wookiové nepodlehnou žalu a hněvu."

Dodám ještě a pak se vydám na cestu.

Mos Eyseley - Hledání spojky

Mos Eyseley byla vážně odporná díra plná špíny a lecjakého póvlu. Kdysi jsem tu skutečně jednou byl. Akorát dovézt zásilku, převzít kredity, a vypadnout. A stačilo mi to. Proto jsem nebyl moc rád, že jsem tu znovu. Jistým způsobem jsem se bál Huttů. Nikdy nelze předpovědět, kdy jakému prdne v makovici a bude mě chtít jako... "Trofej".
"Jestli se z mé lodi ztratí jediná věc - jestli bude na mé lodi jakákoliv věc byť jen trochu posunuta - vyrvu ti střeva orálním otvorem, odporný tvore! A nebude mě zajímat, kdo to opravdu byl!" Pronesu výhružně dostatečně jasným hlasem, když platím v docích za dokování Balora. A skutečně. Měl jsem ve svých datech dokonalý rozvrh všeho, co na mé lodi je. A očekávám, že tomu tak bude až se také vrátím. Hodlám si tím pomoci především i touto výhružkou, protože nevěřím ničemu co tady v Mos Eyseley žije.

Jakmile jsem poté stanul u své společnice byl jsem již plně připravený. Klidně i na bojové nasazení. V hlavě jsem si přesto dělal rozpis svého vybavení. Pro všechny případy.
Dvoje magnetické miny... mám. Tři mikrotermální zásobníky... mám. Dvoje záložní náboje do taseru... Mám. Maskovací systém... Doplněn a připraven. Maskovacím systémem byli dva povětší systémy na mých ramenou, z nichž každý obsahoval dva granáty které dokázali během vteřin udělat pořádnou, kouřovou clonu. Mikrofůzní baterie, chemická náplň, izolační pasta, souprava rychlé opravy... Mám. Sekundární zbraň... Sáhl jsem za opasek, kde jsem měl v pouzdře svůj výkonný, ruční blaster. Mám. Jednotka Waren je bojeschopná. Zakončím své přehodnocování vybavení a udělám pár kroků vpřed. Letmý pohled na mé tělo mě však vyvede z jistoty, když si uvědomím důležitý fakt. Um... Tedy... Víceméně bojeschopná. Opravím se. Protože si uvědomím, že jsem zapomněl opravit své oblečení. Svou zbroj. Mám do hořejší části oblečení, tak akorát na nejdůležitější části hrudi a břicha, všité ocelové destičky. Jenže z poslední akce nebyli pořád udělány žádné opravy. Takže tam, kde je průstřel, tam jsou i roztavené nebo rovnou propálené destičky. To znamená, že mám slabá místa. Celkem pár dost nebezpečných slabých míst. A to bylo... Nasrávající. "Jak jsem mohl zapomenout? Někde se musela vyskytnout systémová chyba! Špatné zálohování dat! Error!" Pronesu sám k sobě a dost silně začnu váhat nad tím, že bych si obstaral ze svých zdrojů náhradu. Jenže má společnice už je daleko, a do mého skladu na lodi je to ještě dál.
Takže... Se na to nakonec vykašlu a raději si vypracuji nějaký pasivně útočný plán pro případ napadení.

Svou společnici následuji víceméně uvolněným krokem. V následující pozici. S tím, že se nezdráhám namířit zbraň do obličeje každému, kdo se ke mě přiblíží na více jak dva metry. Chráním si neviditelnou oblast kolem sebe, a neskloním zbraň, dokud nepřítel neopustí můj prostor. Pokud tak neudělá vypálím varovný výstřel do vzduchu. Nevěřím nikomu a ničemu. Však si také náležitě skenuji každého, kdo se mi zdá jakkoliv podezřelý.
"Takže..." Započnu po dlouhé chvíli konverzaci skrze náš komlink. "Jak ses vlastně dostala k téhle práci? A jak dlouho už se živíš prací žoldáka na volné noze?" Položím té ženské zvědavé otázky, na které bych opravdu rád znal odpověď. Když už s ní mám pracovat... Bude fajn vědět koho mám za zády.

Coruscant - Poklidný pobyt?


Čo sa pokazilo?
Znovu a znovu pátram v spomienkach. Môj frachťák priletel na správne koordináty, stačilo počkať na kontakt. Mala to byť jednoduchá kuriérska úloha. Vyzdvihnúť balíček, odniesť ho na miestno stretnutia. Tentoraz žiadne otázky. To mi pripomína dôvod, prečo TAKÝTO druh práce zozásady odmietam. Láskavoť, iste. Karrde musel mať podozrenie, že niečo nie je v poriadku. Toto bola jeho úloha! Som korunovaný blbec. Len som na to mohla prísť, než mi odpálili štíty, vysielač dlhého dosahu a odreli lak. V organizáci máme Krysu.
Dokelu, sakra práca, kurňa-fix! Nemohol mi to ten banthí mozoček povedať narovinu? Bola by som pripravená!
Len tak-tak som zdúchla tým žoldnierom!

Moje podráždenie sa zvyšovalo každým krokom, každým kmitom paličky a každým tónom orchstra v mojom žalúdku. Výživné tyčinky, ktoré som jedla posledné tri štandarné dni ma možno nezabili, ale ani nenasýtili. Toho cvoka, čo ich vymyslel by mali povesiť. Za gule. Do prievanu.
Klop.Klop.Klop.
Stavila by som posledný kredit na to, že on sám ich nikdy do úst nevložil. Možno nemal ústa. Možno mal chobot.
Koniec promenády už nie je ,chvála všetkým pradkom, ďaleko a ak si dobre spomínam, napravo je turbovýťah.
Kabínka smrdela akoby v nej niečo zatrepalo nožičkami. Už pred týždňom. Keby som mala niečo v žalúdku, už by to robilo spoločnosť podlahe. Keď sa budem vracať do Bezpečného domu, vyberiem sa inou cestou.

O tri podlažia nižšie...

Neskutočné, asi nikdy som nebola vďačnejšia za zatuchnutý, nehybný vzduch. Alebo ma len potešila vyhliadka na večeru.
Ako vždy keď idem slaboosvetlenými uličkami mesta, i teraz dávam pozor na svoje okolie. Na každú živú bytosť od švába po podivné kretúry, čo sem občas zablúdia.

ROXIE. Kantýna, vykričaný dom, ilegálna stávková kancelária, hráčsky brloh. Miesto, ktoré s obľubou navštevujú pašeráci, neúspešní poisťovací agenti, podomový obchodníci a slepí doktori.
Dalo sa tu zohnať skoro všetko od vzácneho korenia po roztomilé twilecké otrokyne. Ja preferujem informácie a tých je tu vždy dosť. Od klebiet o úchlkách niektorých senátorov po ponuky pololegálnych fušiek.
Otvorím dvere podniku a zo zvyku zašermujem paličkou.
Klop.Klop.Klop.
Dnes je tu len zopár zákazníkov. Na stálice je príliš skoro a pre ctihodných občanov neskoro.
Aspoň sa v pokoji najem. Práca počká.
Čo bolo v tej zásielke? Kto nás zradil? Keď to zistím budú padať hlavy. Karrde i Car´das to vedia. Vedia, že tým útokom sa to stalo osobným.
Opatrne zamierim k barpultu, a ako prechádzam medzi stolami, počívam útržky rozhovorov. Sem tam zastanem, aby som si preverila okolie.

Za pultom stojí dvojmetrový svalnetý Zabrak s odpálenou ľavou polovicou tváre. Vojnové zranenie.
"Nazdar Roxie!" napriek mizernému rozpoloženiu venujem majiteľovi podniku žiarivý úsmev.
"Kal, vitaj doma," pobavene zavrnel v basicu so zvláštnym prízvukom vlastným len rodeným Iridoniáncom.
"Máš tu niečo chutné? Hladujem a zjedla by som i surovú wampu," opatrne sa usadím na vysokej stoličke.
"Nejaké strukoviny v pochybnej omáčke, Banthí guláš priamo z plechovky, týždeň straý dewbačí steak, Atómbordel..." začal vymenúvať delikatesy miestnej kuchyne pobavený Roxie.
"Atómbordel? To ešte nepounám," zamyslene si poklopkám po brade.
"Recyklované potraviny. Pre vojnu ľud hladuje, zlatko," iskrivý humor vystriedala unavená rezignácia.
"Prosím, daj mi na tanier niečo, čo mi z neho neutečie," nakloním hlavu jemne na stranu a započúvam sa okolitých zvukov.

Moc zlé zprávy

Když jsem zahlédla tvář muže, zarazila jsem se. Překvapilo mě to. A to tak že hodně. Neznám ho přímo, zahlédla jsem ho jen krátce na jejich svatbě. A to už je strašně dávno.
V prvé chvíli jsem nechápala o čem to mluvil. Mluvil o mě. Byl zničený. Ale nakonec se k tématu jeho problému dostal. Ztrnula jsem, když jsem zaslechla, co bratr vlastně provedl. Trvalo to jen úder srdce, ale najednou jsem pocítila příšernou slabost. Couvla jsem a pomalu jsem začla pociťovat jak se mi podlamují kolena.

„ Ne… ne to není možné.“

Vydechnu ochraptěle, zesláble. S pohledem upřeným k promítacímu stroji. Sjela jsem na zem, sotva jsem se zvládla zastavit rukama, abych nepadla úplně.

„ Musím se vrátit….“

Anomander - Corelia -> Devaronianka
Když mávneš rukou strážci tě sledují. Ten co mluvil se na tebe chvíli upřeně dívá a pak trošku zatřese hlavou.
"Echm....pane pouze chráníme naše zákony. Musíme tuto dívku eskortovat, aby se mohla napravit."
Začne opět muž. Očividně nejsou zase tak slabomyslní, aby podlehli tvé manipulaci s myslí.
"Znáte snad to děvče? Jste její rodinný příslušník? Uhradíte za ní vzniklou škodu a postráte se, aby nezpůsobila další problémy?"
Vyptává se tě docela neodbytně strážný a bedlviě sleduje tebe i dívku, která se za tebou stále schovává. Nejspíše, kdyby se tak nebála už by využila příležitosti a utekla. Zdá se, že triky se Sílou tě z téhle situace nedostanou a strážných se nezbavíš, v nejhorším případě by to mohlo skončit tvým zatčením, nebo nepěkným incidentem, který by si asi vyžádal pozornost lépe ozbrojených složek.

Waren - Tatooin -> Spojka v Mos Eyseley
"Kontakt by měl být spolehlivý a riziko by nemělo být vysoké. Huttové a jiné zdejší existence by si nás neměly všímat."
Pokrčí poklidně žena rameny a sladce se usměje.
"Mám heslo, kterým se poznáme."
Vysvětlí docela krátce.
"A pokud se jedná o stupidní pašeráctví, až bude tahle fuška za námi možná bych pro tebe měla něco na tohle téma."
Mrkne na tebe laškovně a vrací se do své lodi, zatímco ty do té své.
Mezitím sis vyhledal informace o planetě. Inu obecné info praví jasně. Správu planety mají v prackách Huttové, což jsou docela nepříjemní společnici, funguje zde otroctví a to dost ve velkém měřítku a stahují se zde různé pochybné existence, které právě pro Hutty často za slušný prachy pracují. Komplexně Mos Eyseley je místo, kde je dobrý si dát bacha na krk i svou portwonku.
Zanedlouho se ozve druhá loď, že je čas vyrazit a vzdušnou čarou se přesunete do kotviště Mos Eyseley, kde se budete muset sejít před lodí. Naštěstí poplatky za kotvení zde nejsou nějak extrémě vysoké (zvláště vzhledem k sumě z tvého podílu už je to maličkost).
"Tak můj plechový příteli nyní musíme najít jen ten lokál, tedy zaplivaný pajzl...měl by být někde poblíž kotviště. Mluvit nech mě a pokud by se náhodou něco posralo neváhej vodkráglovat každýho v dosahu. Na týhle písečný prdeli má každý vobejda mezi půlkama bouchačku."
Varuje tě s milým úsměvem a vyrazí z kotviště do ulic písečného města, kde to žije svým "nečistým" životem.

Artemis a Taldar - Naboo -> Příchozí zpráva
Oba jste vyrazili směr komunikační středisko, kde by měla být ona zpráva k dispozici a nahraná pro vaší potřebu. Artemis byla z toho všeho docela nervozní, protože se jí honilo hlavou spoustu nepěkných myšlenek, zatímco Taldar byl ten vážnější a klidnější, ač jistě i on měl o čem přemýšlet. Nicméně stejně nejlepší možnost, jak zjistit oč jde je přehrát si zprávu.
A právě toho se vám dostala za chvíli možnost, když jste stanuli před pultem v komunikačním středisku a po Taldarově kývnutí jeden z přítomných pracovníků stiskl tlačítko pro přehrání zprávy.
Naskočil hografický obraz, který se zformoval do postavy statnějšího muže, který musí normálně působit děsivě a silně. Nyní však vypadal ztrhaný a zničený. V jeho tváři se zračil strach a obavy.
"Buďte zdráva Artemis De´Vrick,
vím, že se bohužel osobně neznáme. Mé jméno je Ramio Delfer. Aria je má žena. A právě kvůli ní se na Vás v této naléhavé záležitosti obracím. Doslechl jsem se, že za pomocí krále z Naboo jste se Vy i Vaše mladší sestra dostaly do bezpečí jeho péče. Zprvu mne to přišlo, absurdní a nechápal jsem tento čin, leč bohužel před pár dny jsem konečně pochopil, jaký je ve skutečnosti Alan De´Vrick Váš bratr úskočný jedovatý had. Unesl nebohou Ariu pod pohružkou, že pokud se nevrátí jeho sestry domů potká jí osud horší, než smrt. Snažně Vás prosím jsem zoufalý, mí lidé po ní pátrají dnem i nocí, ale bezúspěšně. Vím, že máte na Naboo mocné přátele pomozte. Pomozte mé ženě, pomozte své sestře, kdyby šlo o mne nežádal bych, ale chci aby se Aria vrátila domů v pořádku.
Budu očekávat Vaši zprávu, prosím brzy."
Na konci zprávy se muž rozpláče, než se to ukončí. Taková byla zpráva. Co však vyvolá a způsobí?

Aiwa - Coruscant -> Rozprava s mistry
Mistr tě bedlivě pozoruje a vlídně se usměje, když promluvíš.
"Jsi velmi bystrá mladá padawanko. Tvá mistryně tě dobře učí, leč jsou ještě věci, které musíš teprve poznat."
Pokývne mírně hlavou a když zmíníš, že jej okrádáš o čas mírně se zasměje.
"K čemu by byli Mistři, kdyby zde nebyli ku pomoci zmateným myslím mladých Padawanů, aby jim pomohli?"
Lehce ti stiskne rameno a přikývne.
"Ale věřím, že tvá mistryně zodpoví, co je potřeba."
Kývne a tvá mistryně přistoupí blíže k vám.
"Nyní si obě odpočiňte po vaší dokončený misi a zítra se prosím zhostěte další mise, kterou vám Rada zadává. Je třeba vydat se planetu Kamino. Podrobné informace dostanete mistryně zítra ráno."
Kývne mistr a stím vás propustí a nechá vyjít ven, kde si můžeš nerušeně promluvit se svou mistryní.

Ward - Kashyyyk -> Výslech
Oba jste s mistrem užili Silového náporu, ale Mandaloriané opravdu odolávají velmi dobře. A po chvíli s těžkým oddechem musíte Sílu stáhnout. Vyslýchaní nechtějí promluvit ani, kdyby jim měla explodovat hlava, což by se stát mohlo při užití přemíry síly.
"Zatraceně tuhé oříšky to jsou jen co je pravda."
Otře si nespokojeně mistr čelo zatímco vězně hlídají Wookiové, kteří by si z nich nejraději udělali cvičné cíle. Mistr slétne pohledem k tobě.
"Pokusím se s Wookii vyjednat, aby vězně nezabili a odevzdali spravedlnosti na Coruscantu, když to půjde. Ač toto jednání asi bude na dýl. Wookiové je budou chtít popravit, nebo hůř mučit za to, co zde způsobili a moc se jim ani nedivím....každopádně ty máš jiný úkol Warde musíš se vrátit zpátky na Coruscant a podat hlášení Radě a hlavně musíš tam prozkoumat svého droida a zjistit, jaké informace by z něj mohli Mandaloriané chtít a samozřejmě vše důležité z něj vymazat. Nesmíš ho cestou ztratit rozumíš? Musíme vědět, co hledají."
Mluví mistr naléhavě a s tím tě nechá připravit se na cestu.

Kirlocka - Tython -> Nekončící Temnota
"Toto místo je velmi podivné. Když jsme sem přiletěli, po čase se mě prostě zmocnilo a zatemnilo mou mysl. Čím déle tu budeme tím těžší bude pro nás odolávat."
Vydechne Mortem a očima propátrává okolí. Stvoření jej mlčky hlídá a když trochu vyléčíš Mistra Urtiho, ten úlevně vydechne a děkovně ti stiskne rameno.
"Pravda nyní musíme hrát o čas a dostat se, co nejrychleji z této planety."
Kývne a s dalším nádechem se s tvou pomocí vytáhne na nohy a mírně vrávoravě zůstane stát.
"Muset jít....nesvětlo muž...pomatený....možná."
Vydechne s námahou Stvoření. Mortem se zadívá směrem, kterým pravděpodobně zmitel Talon.
"To Stvoření má pravdu Kirloco možná Temná strana dostihla tvého přítele. Ale pokud ho najdeme dostaneme je odsud také."
Pokývne hlavou.
"Tudy...jít..."
Stvoření vyrazí zpět do tunelu, kterým jste přišli a vy máte nyní na výběr zdali jej následovat či nikoli. Mortem půjde před tebou a ty musíš trošku pomáhat mistrovi, protože je ještě zesláblý.

Kal - Coruscant -> Poklidný pobyt?
Už je to nějaká doba, co ses odělila od svých společníků. Tak nějak jste se rozdělili při jedné fušce a už nenašli. Kdo ví, kde jim je konec, třeba se vaše cesty zase jednou sejdou, ale fakt je takový, že si raději zachránili kůži, když se vše posralo, než riskovat pravděpodobnější smrt čekáním na tebe zvláště, když věděli, že se z toho pravděpodobně dostaneš.
No a tak jsi ty skončila několika stopy právě na Coruscantu. Právě zde je totiž největší možnost najít si nějakou novou práci, nebo obživu. Přece jen je to centrum všech novinek a veškerého většího ruchu.
Zapadla jsi do jednoho z místních barů. Hlavní důvod? Žaludek ti už hrál pěkný tiátr. No a pak podvědomě si sem přišla protože je to místo informací, plus možná se dozvíš něco o svých společnících, plus tu můžeš najít nějakou slušnou práci a plus další různé užitečné věcičky. Ač ano v podobných lokálech bývá ne vždy bezpečnost, zvláště v nižších patrech Coruscantu, kde se právě nacházíš, ale postarat se o sebe umíš takže co. Nyní je na tvé volbě, kam se tvé kroky uberou.

Tython - Světlo ve stínech ještě plane!

Sledoval jsem pohled Mortema a byl jsem rád, že se konečně probudil ze spárů temné strany. Věděl jsem, že cesta to bude ještě dlouhá, ale cesta z téhle planety vyléčí lecjaké rány.
Není proč se omlouvat. Temná strana je silná a na tomto místě o to silnější. Udržuj si víru a zůstaň ve světle. Já i mistr Urti Ti pomůžeme, ale musíš vydržet! Bez víry v sílu a světlou stranu není šance.
Odpovím Mortovi a otočím se na mistra. Vím, že Mort je zatím v bezpečí a věřím, že v něm ještě chvíli zůstane. Teď už jsme tady dva spolu s mistrem a věřím, že i Mort se už sebere.
Děkuji mistře. Ještě, ale neříkejte hop. Ještě jsme nepřeskočili jámu se sarlackem. Teď buďte v klidu a uvolněte se.
Přiložím ruce ke zraněním mistra Urtiho a nechám své tělo prostoupit silou. Síla pomůže zahojit mistrovo zranění a i kdyby byla tak omezená tímto místem, tak aspoň zmírní jejich bolest a pomůže mistrovi se soustředit. Když jsem skončil ať už s výsledkem jakýmkoliv všiml jsem si, že je nás o jednoho méně. Dojdou mi slova toho tvora.
Dobře děkuji. Teď musíme jít a dostat se odsud. Pojďte mistře, pomůžu Vám jít.
Pomohu vstát mistrovi a dovolím mu se do sebe zapřít, aby se mu lépe vstávalo a šlo.

Zlé zprávy?

Zachvěla jsem se, když Taldar promluvil. Z jeho úst to znělo ještě hůř než to vypadalo od toho muže, co nám to oznámil. Najednou jsem měla pocit, že se stalo něco příšerného se sestrou. A že vím, že nežije zrovna v nejpříjemnějším manželství.

Zastavím se až u dveří komunikační místnosti. Podívám se na Taldara se strachem v očích.

" Co když se stalo něco zlého?"

Zeptám se potichu. Nevím jestli se mi to opravdu chce slyšet samotné. Ne... Nechce. Podívám se mu do očí a zachvěju se.

" Pojď semnou Taldare prosím."

Myslím to smrtelně vážně. Chtěla bych ho u sebe mít.