Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Star Wars: Nové příběhy

Příspěvků: 1070
Hraje se Denně  Vypravěč asasin je onlineasasin
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Myara je offline, naposledy online byla 28. března 2024 14:13Myara
 Postava Taldar Orteni je onlineTaldar Orteni
 Postava Artemis De´Vrick je offline, naposledy online byla 28. března 2024 16:01Artemis De´Vrick
 Postava Darth Cronus je onlineDarth Cronus
 Postava Della Blackthorne je offline, naposledy online byla 24. června 2023 16:08Della Blackthorne
 Postava Jath Thraker je offline, naposledy online byla 27. března 2024 14:26Jath Thraker
 Postava Aida Simiclua je offline, naposledy online byla 26. března 2024 12:25Aida Simiclua
 
Ward__Haruguchi - 08. února 2015 19:53
guanpingi5372.jpg
Kashyyk Vesnice

Povede se nám přistát s lodí a já slyším mistra. Když ho pak i vidím netváří se zrovna nadšeně ale z toho si nedělám těžkou hlavu. Jsem rád že to vypadá se situací na planetě aspoň o něco líp.

"No stopoval sem tady tyhle mandalory, a našel jsem je jak tu řeší něco s tímhle transportem. Očividně tu měli za lubem daleko víc věcí a rozeštvání Wookiu a utok na ně byla nejspíš jenom zástěrka."

Řeknu krátké vysvětlení a pak popíšu mistrovi všechny události a věcy co se staly od doby kdy jsme se rozdělili. Přijde mi to že se toho událo strašně moc za tak krátkou chvilku ale mistrovi jsem to schopný říct výceméně rychle. Pak čekám jeho reakci a co ho napadne.
 
Otec - 07. února 2015 14:30
fatherswe24519.jpg
Waren - Tatooin -Sraz se ženou
Provedl jsi všechny nutné opravy, což zabralo celkem dostatek času. Přece jen byl jsi po tomhle výletu docela na sračky a jsi rád, že jsi zůstal relativně celý. Být humanoid, nejspíše by sis v tuhle chvíli moc oddechnout nemohl a spíše bys ležel v tom hangáru rozstřílený totálně na hadry. Jop takový scénář bys určitě viděl v takovém případě. Nicméně behěm letu hyperprostorem jsi dokázal víceméně vše opravit k funkčnosti a vypadáš opět.....no na tvé poměry relativně normálně.
"Opouštíme hyper prostor za 3......2......1....."
Zahlásí počítač a pak loď znatelně zpomalí, když vystoupí z hyperprostorového okna. Ty můžeš na obrazovce zaznamenat malou písečnou planetku. No pojem malá je relativní.....samozřejmě je to Tatooin, kde se máš na koordinátech setkat s tou ženou.
Když začneš sestupovat nikdo se o tebe moc nestará. Vzhledem k tomu, že na planetě je jen pár měst, která by se už o tvé přistání starala, tak zde nejsou nějak extrémní bezpečnostní prověrky. Taky víš, že tahle planeta je pod Huttskou nadvládou.
Samozřejmě koordinaty, které jsi obdržel tě navedou na planetu a docela dál od měst. Když sestupuješ do písku vidíš, že loď té ženy poklidně sedí v písku nedaleko jedné menší farmy. Proč setkání zde? Kdo ví.
Jakmile se rozhodneš vydat ven z lodi uvidíš ženu postávat nedaleko jedné z menších budov farmičky vypadá spíše, jako skladiště, nebo tak něco.
"No to je dost plecháči začínala jsem mít obavy že se ukážeš."
Usmívá se vypadá to, že neúspěšnost vaší mise jí nikterak netrápí.

Ward - Kashyyyk - Mandaloriani
"Začínal jsem mít z toho tvého výletu obavy....Rozumím, právě jsme přepravili ty Mandaloriany, cos nechal za sebou čekáme ve vesnici."
Oznámí ti z komunikátoru misr a vysílání se přeruší. Tobě se mezitím podaří pomalu sestoupit mezi stromy a navést letoun na přistání nedaleko vesnice. Mistr i skupina Wookiů již čekají nedaleko.
"Tak povídej, cos tam vyváděl."
Mluví mírně mistr s rukama založenýma na prsou a vyčkává, co mu povyprávíš.

Aiwa - Coruscant - Rada Jedi
Zbytek cesty speederem do chrámu jste strávili mlčky, nebo jen občasným tichým hovorem. Mistryně si to hnala docela rychle zdá se, že jí nijak nevadí bláznivá jízda a u chrámu to zaparkovala docela pěkným smykem. Když se vydáte do chrámu vypadá již zase ukázněně a jako ukázkový Jedi.
Projdete starobylými chodbami chrámu a zamíříte do poradní síně Rady, když po zaklepání vstoupíte vidíte tam sedět na jednom z míst se zavřenýma očima jednoho z členů Rady zbytek zde není přítomen.

Obrázek
Mistr Garon Idelwar


"Copak vás přivádí?"
Promluví poklidně aniž by otevřel oči.
"Nedávné události na Utapau a incident ohledně atentátu na jednoho ze senátorů mistře Garone."
Odpoví poklidně Ysa. Mistr následně otevře oči a upne je na tebe.
"Něco tě trápí mladá padawanko?"
Optá se tě zvědavě, jako by ti viděl až do duše.

Kirloca - Tython - Světlo a temnota
"Jak chceš chránit galaxii, když k tomu nebudeš mít dost síly ty hlupáku!"
Zasměje se trošku šíleně a ožene se po tobě světelným mečem. Podaří se ti uhnout a pak se vaše světelné meče střetnou.
"Mír? Hahahhaa.....jsi hrozně naivní, když si myslíš, že můžeš dosáhnout míru! Míru jde dousáhnout pouze s mocí a silou, jinak se vždy najde někdo, kdo bude oponovat a vyvolávat rozbroje."
Další seky a záblesky, když se meče střetnou.
"Jsi připraven zemřít? Jsi připraven vidět umírat své přátele, jak se spojí dle tebe se Sílou? Hahaha....k čemu tedy chránit slabé, když není smrti a budou se Sílou hmm?! Kodex je jen snůška keců, jak nás svazovat. Přidej se ke mě a společně nastolíme galaktický mír!"
Usmívá se a provádí další údery, které vykrýváš. Také cítíš, jak ti na mysl tlačí částečně temnota, ale zatím se ti daří odolávat dobře.
 
Ward__Haruguchi - 31. ledna 2015 11:56
guanpingi5372.jpg
Kashyyyk - Oběžná dráha

Konečně se nám tak nějak nachvilku podaří zachránit situaci ale já na nic nečekám neodpočívám a rovnou se ujmu svazování mandalorů. Až to dokončím teprve si sednu a zapnu komlink na mistra.

"Slyšíte mě? Povedlo se mi zajmout transport s mandalori, sme zpátky na Kashyyku posílám souřadnice a pak se k vám pokusíme přiletět."

Řeknu do kom linku několikrát nechám zprávu zopakovat abych si byl jist že se k mistrovi dostane a teprve pak začnu navádět loď na souřadnice k Wookium.

To už ale pohodlněji sedím v pilotním kokpitu a snažím se aspoň trochu odpočnout a načerpat síly z toho krkolomného boje a postupu který jsem do teď udržoval.
 
Kirloca - 25. ledna 2015 21:23
316pxnahdarvebbhs5808.jpg
Kirloca - Tython - V Temnotě

Neměl bych Talonovi za zlé kdyby utekl. Ono taky být na takovémhle místě a nemít takový štít jako mě poskytuje síla, taky bych určitě zdrhnul. Talon ovšem nevypadal jako takový bezcharakterní zmetek, takže jsem doufal že bude někde vzadu čekat. S mečem připraveným sleduji Padlého jediho. Zmatek, který se v něm šířil a zápasil byl jasně viditelný. Evidentně ještě plně nepropadl Temné straně. Stále měl sílu bojovat. Byl slabší, ale stále ne úplně ztracený. Poslouchám padlého a očima těkám i k mistrovi. Věděl jsme, že je zraněný a musím tohle tady ukončit velice rychle. Nechtěl jsem padlého zabíjet, ale bohužel nevím jak jinak se tady z toho vymotat.
Nebojte se mistře.
Odpovím mistrovi a pak už všechnu svou pozornost věnuju jenom Padlému.
Jediové jsou ochránci míru a klidu v Galaxii. Naším úkolem je chránit Ty co sami sebe chránit nedokážou. My jsme štít slabých a meč proti těm, kteří je chtějí zneužívat. Přesně to Ti říká temná strana, ale v tom není žádná síla. To dokáže každý slaboch. Však první slova kodexu jedi zní: Není emocí, pouze míru.
Spolu s tím vysílám směrem k němu vlny síly. Ještě není tak pozdě, aby se nemohl vrátit. Připravil jsem se odvrátit jeho útok a případně provést protiútok. Když nastavuji meč jeho útoku, tak ze rtů vysílám k němu poslední verš kodexu.
Není smrti, pouze Síly.
 
12-809 Sub-W. A. R. en - 19. ledna 2015 20:08
128097311.jpg

Směr Tatooin



Zpráva nějakou chvíli jen nečině, tiše blikala na systémové konzoli. Ale pak jsem ji konečně přijal, ač jsem vůbec neodpověděl. Jakmile jsem částečně propojil vědomí s Balorem, tak mě přepadla nečekaná zatrpklost a - dalo by se říci - až nechuť cokoliv dělat. Nebo s kýmkoliv mluvit. Později jsem došel k závěru, že jsem sám sobě dával vinu za selhanou misi. Vyčítal jsem si body, kde jsem mohl jednat lépe nebo jinak. Odsuzoval jsem svůj postup jako zbytečně iracionální nebo přespříliš sebevědomý. Na displejích Balora se pořád dokola před mým, "spícím" tělem přehrával záznam všeho od chvíle proražení vrat skladiště. Buď jedna celá sekvence, nebo se opakovalo několik jednotlivých částí. V určité chvíli se vždy nějaká zastavila. Jen aby se pustila od znova. A tak to šlo se vším pořád a pořád dokola.
Dokud...
Mé oči se zničehonic probrali k životu a rozsvítili se. Část mého vědomí se přenesla zpátky do mechanického těla. Cítil jsem, že se mi podařilo opravit ty nejzávažnější chyby v mém systému. Že se mému nouzovému systému podařilo opravit nějaké nejkritičtější závady, jako třeba onen zpropadený únik kapaliny. Stiskl jsem pravým ukazováčkem tlačítko aktivující komunikaci.
"Jednotka Waren rozumí. Nastavuji souřadnice. Setkáme se na místě určení, ženo."
Prohodil jsem jí jako odpověď. A pak jsem hodně váhal, jestli to bylo vše, co jsem chtěl říct. Hrozně rád bych si s ní pohovořil mezi čtyřma očima. To, a jednak mě nenapadalo co víc takhle říkat. Raději jsem komunikaci ukončil a dokončil nastavování správného kurzu. Pak už jsem jen zapnul autopilota, a odebral se do skladu lodi. Kde jsem otevřel několik krabic s náhradními díly, s mechanickým nářadím na opravy, a s lékařským nádobíčkem. Oblečení jsem shodil k zemi, a zůstal jsem tak téměř nahý. Zahalen pouze do své syntetické, vyztužené kůže. Na některých místech byla silně seškvařená nebo rovnou propálená. Taková místa jsem rovnou skalpelem odřezal. Stejně tak jsem si odřezal plát kůže na prsou. Abych si jí mohl otevřít a dostat se ke svému vnitřku a k jádru. Jak jsem poté zjistil: některé obvody mé energetické sítě byli skutečně narušené. Což jsem zjistil, když jsem se připojil na slabý zdroj energie a v místech narušení to začalo silně prskat a jiskřit. A posléze i strašlivě čmoudit.
"Au... Au... Au... Do-hajz-lu!" Zanadávám nevesele, když mi přeskočení jisker pravděpodobně nahodilo emitor bolesti.

Nakonec jsem strávil dlouhé hodiny jen tím, že jsem otvíral své tělo kousek po kousku, a hledal přepálené spoje či poškozená, seškvařená místa. Poté jsem danou část rovnou celou vyrval a nahradil novou. A nebo jsem v lepším případě nahradil jen pár kousků a poté je pájil či svářel do pořádného celku. Většinou se jednalo o věci průměrné kvality, které se dali za dobrý kredit koupit téměř všude. Kloubní písty které už prošli několika droidy, drobné čerpadlo kapaliny které se používalo ve starších verzích Astrodroidů... Celé moje tělo bylo vlastně důmyslně složeno z různorodých částí. To, že vypadám tak jak vypadám, je práce zahrnující několik dlouhých let. Proto jsem dnes v podstatě také "Techno-sup". Mrchožrout který nepohrdne žádnou, odhozenou technologií. Nyní už jen nahrazuji staré, nebo provádím upgrady.

Poslední fází byla výměna jednoho termonukleárního článku, který byl již téměř vyhořelý. Jeho likvidace musela zahrnovat odhození do prostoru. Když zadkem mé lodi otřásla silná exploze, tak jsem jen spokojeně pokývnul hlavou na znak, že vše proběhlo dobře. Následně jsem vrátil kusy odřezané kůže na své místo, a zalepil spáry velmi opatrným nanášením speciální pěny k tomu určené. Novou kůži na poškozená místa jsem bohužel neměl. Ale tento nedostatek jsem vyřešil tak, že jsem na sebe navrstvil několik plátků pružného, gumového materiálu, jehož houževnatost by se dala k mé kůži dobře přirovnávat.
Poté už mi zbývalo pouze obměnit kovové destičky ve svém oblečení ale... To jsem vyhodnotil jako nepříliš důležitý fakt. Takže jsem si oblékl své oblečení zpět i se svými průstřely. S těmi několika rozškvařenými, propálenými destičkami určenými k ochraně.

Poté jsem se vrátil zpátky do pilotního křesla. Úplně jsem ztratil pojem o tom, jak dlouho jsem strávil se všemi svými opravami.
 
Otec - 15. ledna 2015 15:23
fatherswe24519.jpg
Kirloca - Tython - V Temnotě
Padlý Jedi upně svůj planoucí pohled na Kirlocu.
"To mi nemusíš říkat dvakrát."
Sykne Talon a stáhne se. Zmizí z dosahu osvětlení mečů a je ukryt někde ve stínu tunelu. Tedy pokud nezdrhnul, ale to by se musel plížit opravdu tiše, protože nebylo slyšet žádné kroky. Ale nyní je třeba věnovat se Padlému. Ten pevně sevře jednou rukou svůj dvoubřitý světelný meč a mírně zatřepe hlavou a volnou ruku si přiloží ke spánku a zkřiví tvář, jakoby bolestí.
"Já....já.....ne!....."
Zavrčí vztekle a nenávistně se narovná a máchne vzduchem světelným mečem, jako by chtěl odehnat zlého ducha.
"Jediové jen klamou a zneužívají nás! Jsme jen figurky Republiky, která s námi hýbe!"
Jednou čepelí světelného meče ukáže na tebe.
"Jediové nám svými triky matou mysl, abychom sloužili! Temná strana skýtá moc a svobodu!"
Mistr těžce oddechuje a trošku se zvedne více do sedu opírajíc se o skalní stěnu.
"Kirloco Temná strana mu zatemnila mysl. Je zde příliš.....silná. Pokud si nebudeš dávat pozor zatemní i tu tvou!"
Křikne mistr trošku zoufale. Pochybnosti z tváře padlého Jediho se vytratí a jeho hněv a nenávist opět prostoupí jeho rysy.
"Když se nepřidáš ke mě pak zemřeš stejně, jako ten starý hlupák!"
Křikne a zatočí dvoubřitem a pak se vrhá kupředu proti tobě do boje.

Ward - Kashyyyk - Oběžná dráha
"Píííírtruuuuuuiiiiiuuuu!"
Projede kolem tebe tvůj astromech a napojí se na lodní počítač a začne točit zámkem sem a tam. Ty mezitím vidíš, jak se přibližujete zpět ke Kashyyyku docela závratnou rychlostí. S takovou byste shořeli v atmosféře, nebo se rozsekali dole na maděru.
Pak ale před vstupem do atmosféry přestane výstražné světýlko blikat a loď znatelně zpomalí a dostane se do poklidného klesání zpět na planetu. Zdá se, že jste zachráněni.

Aiwa - Corusant - Zprávy
"Nemyslím si, že by bylo toto úplně v zájmu Separatistů, navíc zatím nevystoupili otevřeně, proti Republice. Informace se zdají spolehlivé a mají prý docela dost svědků a tak dále."
Podotkne klidně mistryně a vstává od stolu a platí za jídlo.
"Poslední dobou má Holosíť docela dost reportérů po galaxii v terénu, kteří zachycují ty nejzajímavější věci. Měla bys taky více sledovat novinky v galaxii mladá padawanko."
Trošku přísně ale jen na oko se na tebe podívá a vyrazí ke speederu.
"Snad na nás bude mít Rada čas."
Doplní když nastupuje a startuje.

Waren - Vesmírný prostor - Zasloužený odpočinek
Obě lodě letíte souběžně pryč od stanice. Nejspíše jste tam nadělali docela paseku, protože vás nikdo zatím nepronásleduje a tak budete mít možnost se brzo ztratit. Každopádně mise zdá se neuspěla.
Po nějaké době klidu a ticha příjde zpráva ze sousední lodi od oné ženy.
"Doufám, že jsi to zvládl plecháči. Trošku se nám to vymklo z rukou pošlu ti souřadnice, kde přistaneme."
Zaslané souřadnice dle všeho patří planetě docela známé Tatooin, písečná zapadlá planetka. Je to docela kus cesty, ale možná dobré místo na opravy a chvíli odpočinku.
Ještě teď máš v živé paměti, jak jsi jen tak tak zaběhl do lodi a ta žena a její droidi se okamžitě a docela systematicky stáhli zpátky na tu svou a zmizeli jste. Byl to docela těžký den a kdo ví, co ještě připraví.
 
12-809 Sub-W. A. R. en - 12. ledna 2015 19:30
128097311.jpg

Mission Failed



Ne, nebylo to by to zkrátka ono, kdyby se konečně něco podařilo. A nyní se nedařilo už opravdu vůbec nic. Držel jsem v levé ruce před sebou roztavené, rozstřílené zbytky droida a pravou rukou jsem střílel naslepo dávky do svého okolí. Na chvíli jsem měl snad i dojem, jako kdyby se kolem mě zastavil čas.
"Taktické rozhraní selhává! Zahájen výběr nouzových řešení!"
Zahlásí mužský hlas v mé hlavě, mezitím co taktické zobrazení prostoru kolem mne se snaží marně zachycovat cíle a uzamykat jejich polohu. Celkem rychle se mi podařilo zachytit tu zatracenou droideku. Ale jakmile se do hangáru nahrnuli posily tak teprve poté začalo mé, taktické rozhraní opravdu selhávat. Kolem mne bylo až příliš mnoho cílů, takže jsem zaměřil a uzamkl desítku droidů, jen aby to celé přeskočilo na další droidy opodál, kde vše začalo nanovo.
"Varování! Přetížení systému! Varování! Přetížení systému!"
Rozeřval se mi v hlavě alarm, načež se celé, mé taktické rozhraní sesypalo. Ztratil jsem přehled o okolních jednotkách, ztratil jsem přehled o pozicích nepřátel, ztratil jsem přehled o prostoru kam mé oči neviděli. Zůstal mi pouze rozmetaný droid v levačce a přesvědčení o tom, že jsem v hajzlu. O tom mne utvrzovala i hustota nepřátelské palby. Kvůli přetížení a selhání taktického systému mi nyní nezbývalo, než převést část energie na sekundární okruh. V mém mozku se vypnula část programů, odpojil jsem je od energie a tu převedl do svého hrudního koše. Abych mohl nahodit podpůrné systémy které mi měli zajistit pouze jeden jediný cíl... Přežít!
Nyní jsem dokonale poznal pocity, které se zmítali v mém těle. Byl to strach, bojující s odhodláním bojovat až do poslední chvíle. Došel jsem k tomuto závěru ve chvíli, kdy jsem začal schytávat první zásahy od zbraní. Ustupoval jsem jako zbabělý zajíc. Sotva vnímajíc, jak mi v hlavě řve jeden alarm za druhým.
"Varování! Kritické poškození!... Varování! Nebezpečný pokles energie!"

Sotva jsem vnímal zprávy od lidské ženy. Nechal jsem je proplout hlavou jako když se vzduchem mihne vánek. Neb jsem nevěřil tomu, že by se snažila riskovat pro mou jednotku. Každopádně její příchod jsem vnímal s obrovskou radostí. Byl to příchod přesně v posledních chvílích. Ve chvíli, kdy jsem přestal počítat s možností svého přežití. Vyvolala na bojišti dokonalý chaos. A já nezaváhal ani chvíli.
Rozeběhl jsem se co nejrychleji vstříc svému Balorovi. Držíc rozžhavené zbytky droida jako štít. Byli už tak rozstřílené, že nemohli být nijak užitečné. Přesto jsem se jich nechtěl zbavit, kdyby náhodou třeba ještě užitečné být mohli. Mé tělo dostávalo zásahy od zbraní tak jako tak. Cítil jsem, jak se kovové destičky v mém oblečení rozpalují. Některé už byli propálené skrz naskrz. V tu chvíli jsem měl nabýval dojmu, jako kdybych probíhal pod minometnou palbou.

Dokud se za mnou nezavřeli pancéřované dveře Balora. Okamžitě jsem přeběhl do pilotního křesla, do kterého jsem se vyřízeně svalil. Mé ruce poté začali skákat po klávesnicích a displejích v dokonale strojních pohybech. Převedl jsem energii do štítů a do motorů, ty jsem nahodil, zapnul jsem bojové systémy... Čtyři laserová děla se vysunula ze zajištěných pozic, a já nastavil režim palby 2x2. Levou rukou jsem poté uchopil joystick určený ke střelbě. Zatímco pravá ruka se starala o joystick určený k pohybu lodi. Bylo to jednodušší než se o to starat jedním kniplem. Zvládal jsem s přehledem obojí.
Nyní jsem se už jen pouze staral o podpůrnou palbu, aby má společnice mohla sama uniknout. Dokud jsem si nebyl jistý jejím bezpečím, tak jsem se z hangáru pořádně nehnul.
Když už jsem se však později odpoutal zamířil jsem ihned do prostoru. Nastavil jsem souřadnice autopilotovi, a sám jsem se složil uvolněněji do křesla. Být živý asi bych nyní zhluboka, zřízeně lapal po dechu. Takhle jsem pouze přešel do režimu, který se podobal bezvědomí.
Balor letěl do prázdnoty, v mém těle se opravovali selhané systémy, a podlaha kokpitu se špinila tělesnou kapalinou. Kdyby byl někdo nyní u mě, mohl by si všimnout v malém okamžiku, jak se má zápěstí zespodu rozložila a napojila se na pilotní křeslo. Byl to ten moment, kdy část mého vědomí přešla do samotného Balora. Aby mé tělo nečelilo zbytečně velkému vytížení.
 
Aiwa Utrila - 03. ledna 2015 13:18
aiwa2076.png
..samozřejmě, důležité věci si říkáme po misi u nudlí, klasika.

„Až ta doba přijde, tak se uvidí....Do té doby...“ řeknu, pokrčím rameny a dál se krmím nudlemi. Byl to náročný den a ano, i Jedi musí nějak jíst. Padawani minimálně.

..pokud tedy neumřou na udušení nudlemi z leknutí.

„Cože?Sithové na holosíti? Není to, hm, nějaká provokace z strany separatistů nebo tak něco?Chápu, že zprávy se šíří rychle, ale až takhle rychle?“

A tak po poslední větě do sebe rychle naházím zbytek jídla, mlčky...Což není zrovna obvyklé. A pak jen odsunu prázdnou misku, kývnu na Ysu a jen prohodím.

„Můžeme asi vyrazit. Nač se zdržovat.“
 
Ward__Haruguchi - 30. prosince 2014 20:24
guanpingi5372.jpg
Kashyyyk - Oběžná dráha

Mandalor nakonec podlehne tejzru a mě se tak povede vyhrát i poslední souboj.
A co to? ..

Uslyším pípání a okamžitě se vydávám do kokpitu a chopím se ovládacího zařízení abych se z téhle situace mohl pokusit dostat.

"Plecháči, ještě tu potřebuju pomoc, napoj se potřebuju ko pilota!"

Křiknu na droida protože tahle jízda vůbec nekončí, adrenalin se mi stále drží vkrvi a tak pokračuju na téhle šilené cestě a snažím se opět bojovat o přežití.
 
Kirloca - 30. prosince 2014 11:02
316pxnahdarvebbhs5808.jpg
Kirloca - Tython - Světlo v temnotě

To nejsi sám komu se tady nelíbí. Já osobně se sem už nevrátím o své vůli. To vím na sto procent.
Souhlasím s Talonem, že místní podzemí a celkově celá planeta není to letovisko kam bych vyrazil na odpočinek. Cesta naštěstí pro nás nebyla nijak uhýbavá a mohlo se jít furt dále. Nejednou jsem se ohlédl po stvoření, které nás následovalo s vypnutým mečem. Nevím proč, ale hlavně že šlo za námi. Zamrazí mě v zádech při výkřiku, který slyším přímo před sebou. Znám ten hlas a proto jsem zrychlil. Ignoroval jsem Talona a snažil jsem se co nejrychleji dostat za zdrojem toho hlasu. To co jsem viděl nebylo něco co bych v životě chtěl vidět. Rychle jsem rozeznal mistra Urtiho a toho druhého. Znal jsem ho z chrámu, ale jméno jsem si nevybavil. Teď už je to jedno. Teď už je pro nás mrtvý. Naštěstí mě zaregistroval a nechal mistra na pokoji.
Přišel jsem pro Vás. Bez Vás neodejdu mistře.
Odpovím mistrovi a pak se začnu věnovat tomu Chissovi. Meč mám připravený v bojové poloze.
Říkáš mi mladíku a přitom odhadem nejsi o tolik starší jak já. Říkáš mi jedi pohrdavě, jako by to bylo něco hnusného, ale sám jsi byl rytířem. Než jsi propadl temné straně! Ještě se můžeš napravit a vrátit se ke světlu. My Ti pomůžeme. Neposlouchej ty hlasy a nepodléhej vlivu temné strany! Byl jsi zrozen pro světlo a pro službu druhým.
Pomoz nám! Prosím!
Snažím se vyslat silou k tomu stvoření. S ním bych mohl toho zmetka zneškodnit na tak dlouho, než se odsud dostaneme. Pokud dokázal tohle udělat mistrovi, tak to nebude žádný nováček, ale to já taky nejsem.
Kdyby se něco dělo, zalez někam a střílej jen na jistotu.
Šeptnu k Talonovi a jsem připravený na reakci toho temného.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.15217995643616 sekund

na začátek stránky