Kashyyk oběžná dráha

Můj plán tak tak vychází a já se nachvilku ocitám ve sladkých mdlobách kdy nemusím ani nemůžu nic řešit. Se spokojeným výrazem na tváři se pomalu začnu probírat vychutnávám si aspoň těch pár vteřin i když ne moc přijemných kdy svět ještě plně nevnímám a můj mozek není schopen spracovat pojmy tipu "Povinnost , služba, řád" a podobně. Nicméně můj mozek se probere a začne fungovat a já si iuvěomím že jsem stejně chtěl vždy pomáhat.

"Díky plecháči, tak a teď se dáme do toho zbytku, dostaň mě prosím do kokpitu musím si tu s někým promluvit."

Řeknu kývnu astromechovi až jsem nachystán se světelným mečem u dveří a čekám zda li mě tentokrát dostane dovnitř, připraven čelit nepříteli v kokpitu.

Jde se nakupovat

Tak, po odchodu z hangáru, jsem nějakou dobu hledal informace odposloucháváním. To mi sice žádné podstatné informace nepřineslo, ale přivedlo mě na stopu mého cíle. Po chvíli sledování informační stopy jsem se dostal a do jednoho pajzlu na nižším patře Coruscantu. Tyto hospůdky jsem měl rád. Jeden se v nich snadno ztratí, snadno něco zjistí, a hlavně tam nikdo nemá rád úředníky a lidi z vyšších pater. Po chvíli poslouchání rozhovoru jsem se rozhodl přijít rovnou za nejlepším, ale také nejdražším zdrojem. Barmanem. Tím byl jakýsi twilek. Zvláštní ti jsou většinou otroky Huttů, má mysl ihned zabloudila k tanečnicím v paláci, který jsem před několika málo hodinami opustil. Nesnáším otroctví... každý pravý mandalorian ho nesnáší. Bohužel na jakékoliv další úvahy o otroctví nebyl čas a já se proto vydal rovnou za barmanem.

Ten měl samozřejmě nejžhavější info, a z jeho hlasu a postoje mi bylo jasné že mi lhát nebude a informace budou skutečně pravdivé. Po pultu jsem mu proto přisunul několik kreditů.

"Tak co víš?"

Kdyby si řekl ještě o nějaké kredity a řekl přesnou sumu, tak mu přistrčím třetinu z této částky, kdyby přesnou sumu neřekl, tak mu přihodím jeden kredit a namířím blaster mezi oči.

Jawa těžkej život má

Během mého geniálního přemýšlení, občas narušeného obrázky ženského poprsí, jsem byl narušen živým tvorem. Z mého pohledu 2 metry vysokým obrem.
,,Co tady děláš prcku? Hledáš něco?" (Hugahugahugahuga)(Typický překlad jakéhokoliv jiného jazyka do jazyka Jawů.)

Díky mé brilantní znalosti jazyka dotazovatele, jsem odpověděl čistě, bezchybně, a bez náznaku přízvuku.
,,Já, hledat, zdravotnice."
Ve skutečnosti jsem tipoval přízvuk. Slovy jsem si byl naprosto jistý. No co? Mysleli jste si že Jawové nějak řeší jazykovou bariéru? Učíme se ne? A když ten jazyk neumíme, tak tomu člověku šlohneme loď a podpálíme jí nebo s ní nabouráme.
Snažil jsem se tvářit tak přátelsky, jak mi to můj zakuklený obličej dovoloval, nechtěl jsem dostat přes držku ještě víc.

Corusant - Odlet na Tython

Do hangáru jsem se dostal bez problému a pak jsem viděl v čem, že se to mám přepravovat a s kým. Loď už z dálky vypadala, že jí drží pohromadě koroze. Mnohem radši bych letěl v jedné z našich Delt, než v takovéhle kraksně, ale ať se stalo cokoliv, tak bude potřeba větší loď pro vyzvednutí těch dvou jediů, kteří tam už jsou. Kráčel jsem pomalu a rozvážně. Nechci působit dojmem uspěchaného a netrpělivého padawana. Už je to nějaká doba přeci jenom co jsem se stal rytířem. Ten pašerák nebo co to byl zač, kdo mě měl odvézt na Tython vypadal, že by už nejradši vypadl. Tihle chlapíci vždycky měli pocit, že jim utíká práce a peníze. Kdyby věděl kam to letíme a jaká jsou možná nebezpečí pravděpodobně by tak nepřešlapoval.
A Ty jsi drzej jako každej druhej pašerák. Na velikosti nezáleží.
Zopakuji jednu z pouček co nám vždy říkali mistři a musím říct, že je to pravda. Následuji ho do lodi a nechám se rampou vyzvednout až do lodi, kde jen ladně seskočím. Jdu za pašerákem k pilotní kabině a když procházím kolem astromecha jemně mu cvrknu do kopulky. Za dveřma pilotní kabiny shodím batoh a zapadnu do křesla kopilota případně navigátora.
Fajn. Pro začátek mě říkají Kirloca, aby jsme předešli nějakým problémům s oslovováním. To je Tvoje první mise pro Řád nebo už jsi pro nás někdy lítal?
Zeptám se nezávazně zatímco koukám na šmouhy hvězd.

Kirloca - Corusant - Odlet na Tython
No co tedy říci? Dle instrukcí jsi sbalil to něco málo potřebných věcí na svou misi a odebral jsi se do chrámového hangáru, kde již čekala loď starší třídy.

Pašerácká loď

A před lodí netrpělivě postával pašerák středního věku. Když jsi došel až k němu přeměřil si tě pohledem. Byl to člověk chlapík tak okolo 30 let s krátšími černými vlasy a úškelbkem na tváři.
"Na Jediho jsi trošku malej ne?"
Povytáhne obočí, ale nakonec nad tím mávne rukou.
"Tak fajn zapadni dovnitř, ať zvednem kotvy."
Zabručí a ukáže přes rameno palcem za sebe. Sám se pak otočí a vchází do lodi, rampa se s tebou už při nástupu pomalu zvědá a za tebou zaklapne úplně.
"Takže udělej si pohodlí mladý Jedi, možná to bude cestou házet."
Přejde chodbou až do pilotní kabiny, kde usedne. Cestou zahlédneš ještě staršhího astromecha, který projede někam chodou. To už se ale zvedá loď a vše se třese. Během chvilky opouštíte atmosféru planety a pak skáčete do hyperprostoru na Tython, to nyní potrvá nějakou dobu.
"Tak fajn, teď máme chvíli čas, doufám, že ten váš kšeft stojí za to."
Otočí se na židli k tobě pašerák a nechává řídit autopilota.

Aiwa - Coruscant - Dopaden
Mistrině si jen mírně povzdychne a promne si oči.
"Ty se asi nikdy nezměníš, co Aiwo."
Říká to spíše smířeně a rezignovaně, než naštvaně.
"Nicméně dobrá práce, dopadla jsi zločince, který měl zabít senátorku z Naboo. Jeho kumpány jsme již taky pochytali, jen jeden nám bohužel někam pláchl."
Podokne mistrině trošku zamračene a pak pohlédne na tebe a tvé rameno.
"Neopatrná, jako vždy."
Natáhne k tobě dlaň a ty cítíš, jak skze ní proudí Síla, která hojí tvé zranění, takže je za chvíli v pořádku. Ano mistrině je opravdu znalá.
"Ještě něco, co bych měla vědět při návratu?"
Povytáhne obočí a usadí se do letícího vznášedla.

DĚNÍ VE VESMÍRU
(15. 4. 1568 Galaktického data)

Obchodní Federace drží krok!

Neimoidia

Ve světle posledního dění vám přináší holosíť také zprávy o činnosti ze strany Obchodní Federace. Ta je již nějakou dobu asi největším rivalem Republiky, ač zástupci Federace zasedají dokonce i v senátu, nicméně nepatří již tak úplně do Republiky, jako takové, ale spíše se osamostatňují podobně, jako Kamino.
Zdá se, že Federace nehodlá jen tak přihlížet tomu, co se ve světě děje a proto též jedná a to velice aktivně.
Již nějakou dobu je právě Federace známa, jako největší zásobitel a výrobce nejrůznějších droidů, zvláště pak bojových tříd. Na ty vlastní mnoho patentů a velká část jim zůstává ve vlastnictví, pro vlastní účely. Droidi Federaci v podstatě nahrazují armádu. Kde na toto vše berou peníze je otázkou, nicméně vždy bylo očividné, že Obchodní Federace dobře prosperuje.

Bitevní droidi v přepravním formátu

Federaci zároveň stejně, jako Republiku nyní sužují nájezdy ze strany Mandalorianů a již přišla o nejeden konvoj. Také je otázkou, jak se postaví k vzestupu Kamina, zvěstěm o Sithech a jednání samotného Řádu Jedi, se kterým v minulosti měla již nějaké menší problémy.
Právě z těchto a možná i vlastních důvodů se objevují právě bitevní droidi v hojnějším užívání ze strany Federace a plní bojové funkce. Na několika planetách již byli nasazeni, ať už kvůli bezpečnosti, průzkumu, nebo jiným méně nenásilným misím.

Bitevní droidi na planetách

Právě tyto přesuny sil možná mají ukázat nepřátelům, že stejně, jako Republika i Federace má dostatek prostředků, aby se bránila i útočila. Možná se jedná také jen o čisté jednání z rivality? Kdo ví podrobnější zprávy zatím nemáme, ale již jsou připravovány.

Ilustrační foto hlavy Obchodní Federace

Ano nejistá avšak snad docela věrohodná podobizna hlavy Federace ukazuje na to, že je ve vedení ambiciozní a silný jedinec, který v poslední době vyzdvihuje Federaci do výšin, aby bylo vidět, že není slabá.
Nicméně, jaké budou v budoucnu vztahy mezi touto fraktí a těmi ostatními, to se můžeme pouze dohadovat.
Každopádně velké pohyby jednotek a činnosti na všech stranách ukazují, na možné velké události v blízké budoucnosti.

Padaj padawani...asi už budou zralý.

No dobře. Nakonec to neselže na mém stisku, nebo na Dhouglasově ruce. Selže starý, dobrý beton. Kdyby tam byl aspoň chrlič nebo tak něco, ale prostě strohý funkcionalismus Senátu nedává moc možností k zachycení.

„KurVAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA“ zakříčím, když beton praskne a z mě a Dhouglase se stanou tak trošku nedobrovolný parašutisté, leč bez padáku.

Podívám se dolů a podvědomně se pokouším nějak srovnat pád a najít nějaké místo, ať už římsu nebo gravo nebo tak, o které bych se mohla zachytit / rozmáznout a přežila. Protože dole mě čeká jen jistá smrt. A já rozhodně nechci umřít mladá, kór kvůli kriminálníkovi třetí cenové.

Jako nějak to přeci jen půjde, jako voidborn jsem byla v horších situacích...

Když tu náhle.

Poryv síly, zastavení pádu, výdech úlevy a po té partičce kriminálníků konečně známá a milá tvář mistryně Isy. A tak v vzduchu na ní jen zamávám a přátelsky se uculím.

„Kdyby ten výlet byl ještě o kousek delší, tak bych z toho asi zemřela samou nudou, mistryně Yso..“

A ano, jakmile najdu pevnou půdu pod nohama, unaveně si sednu a konečně si vydechnu.

Vše je nyní v pořádku. Dhouglas je živý – jupí, v rukou Spravedlnosti – jupí a mladý padawan žije, aby zítra zase mohl nasazovat život pro dobro Republiky – jupí.

Ehm.

Předtím, než budu jásat, tak si asi spravím to rameno...

Corusant - Nová mise

Osobně jsem neměl moc rád samostudium. Nebyl jsem zrovna student což o mě moje stará mistryně velice dobře věděla a často mě tak nechala trápit ,abych trénoval svou vůli a schopnosti. Upřímně jsem to nesnášel, ale teď když jsem starší vím že prostě musím. Aspoň jsem studoval to co jsem chtěl já a ne někdo jiný. Bylo to už pár hodin a já jsem začínal pociťovat velkou bolest v zádech a za krkem. Výhoda, že už na mě nikdo nedohlíží byla možnost dělat si co chci já. Vypnul jsem patřičné soubory v knihovně a zamířil do tréninkové místnosti. Po studiu historie je potřeba trošku protáhnout tělo. Procházel jsem chrámem a všímal si jeho poměrně prázdnějších chodeb než je tomu obvyklé. Spoustu rytířů a mistrů bylo někde na misích, jen já jsem tady tvrdnul a nemohl nic dělat než číst a trénovat. Procházel jsem kolem místnosti, kde mladí younglingové trénovali a já si vzpomněl na svoje začátky. Celkem dobře si vzpomínám na zásahy od tréninkových droidů, když jsem se prvně učil zacházet se světelným mečem. Sám jsem došel do oddělené tréninkové místnosti a shodil z ramen svůj plášť. Připravil jsem tréninkové droidy a zažehnul světelný meč, když se ve dveřích objevil malý youngling se zprávou od Rady. Zhasnul jsem meč, deaktivoval droidy a oblékl si zpět svůj plášť. Cesta do věže rady byla poměrně rychlá, protože jsem tušil že to pro mě znamená úkol. Konečně se snad dostanu pryč z chrámu někam ven. V místnosti rady nebylo moc mistrů, vlastně jen dva. Už to značilo jak je náš Řád aktivní poslední dobou. Poslouchal jsem mistry a trošku se zakabonil. Tython je opravdu zlá planeta a nebude to nic snadného. Pokud se tam někde ztratil mistr Urti, bude v tom něco více.
Asi nemám dotazů mistři. Budu se snažit udělat co bude v mých silách a přivézt oba zpět. Ať Vás provází síla.
Pokloním se a vyrazím do svého pokoje. Není moc co si brát. Jenom batoh s výbavou pro přežití na pár dní. Více toho snad kromě světelného meče nebudu potřebovat. Bojím se, že to co se jim stalo zjistím hned až tam přiletím. Vzal jsem své věci a vyrazil do hangáru, kde jsem předpokládal svůj odvoz.