Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Taragon

Příspěvků: 896
Hraje se Domluvený termín Kdykoliv hráči odepíší  Vypravěč Deadman je offlineDeadman
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Jaina je offline, naposledy online byla 29. března 2024 7:42Jaina
 Postava Sif Artvia Milenwal je offline, naposledy online byla 04. ledna 2024 20:14Sif Artvia Milenwal
 
Jaina - 15. července 2016 20:59
jaina12463.jpg
Zešíleli jsme už všichni
Sif

Seraphis byl viditelně otřesený mými slovy a Sif také nakonec přistoupila na ten můj hloupý plán.
Šance na úspěch jsem si nedovolila odhadovat, ale už se stalo, že když spolu se Sif dáme hlavy a naši moc dohromady, dokážeme takřka zázraky.

Na druhou stranu jsem se začala bát o Sif. Riskovala víc, než já. Zatímco já dávala všanc svůj život, ona k tomu riskovala přízeň a důvěru císařovny. Neuměla jsem si představit, jaké to pro ní musí být, takhle riskovat jen na popud malé, hloupé čarodějky.
A co pak císařovna? Jak by nesla ztrátu Sif? Jak by se tvářila, kdyby Sif zemřela a já se vrátila? Už takhle postrádá jednu ze svých nejvěrnějších, jak by ji poznamenala ztráta i druhé?

Na žádost Sif, jsem kývla a bez čekání jsem vyrazila plnit její příkaz.
Měla jsem představu o našich zásobách.
Zároveň jsem byla pevně rozhodnuta, že udělám vše pro to, aby se Sif vrátila domů.
 
Sif Artvia Milenwal - 11. července 2016 09:48
triss013886.jpg
Sakra...
~Jaina~

Nadechla jsem se, ale zůstala jsem zticha. Nelíbilo se mi to. Nechtěla jsem přijít o další přítelkyni. Možná se mohlo zdát, že Jainu beru jako náhradu za Ardíu, ale nebylo tomu tak. Ardía mi vždycky zůstane v srdci a budu vždy pro ni truchlit. Jaina už dokázala svou cenu a dokázala, že je hodna mé přízně a hlavně přátelství. Ale její slova. Nedokázala jsem na ně říct ne. Mluvila logicky. Mohla jsem tvrdošíjně říkat, že ne, ale při krátkém pohlédnutí na Serpaha jsem i já usoudila, že zatahovat do toho císařovnu by nebylo moudré. Kdyby se Sandro opravdu zmocnil císařovny, nezískal by tím jen obrovskou moc, ale zároveň by se rozpadl kompletně celý Taragon a všechna spojenectví. Možná bych s pomocí jiných dokázala na nějakou dobu udržet zemi jednotnou, ale kdo jsem byla, abych tak činila? Císařovnino místo by jistě mohla zaujmout Idranel, ale mezitím bychom se potýkali s rozepřemi mocností, císařovniným bratrem a nakonec se samotnou císařovnou.

Víc zamotané to být už nemůže, že?
Něco mě napadlo. Nebyla jsem si jistá, zda to vyjde nebo jestli vůbec něco takového je možné, ale knihovna tu byla jedna z největších a místní Knihovník znal každý svazek.
"Nerada to říkám," podívám se na paladina, "ale co Jaina říká, má jistou logiku." Podívala jsem se na čarodějku. Z mého pohledu nešlo nic vyčíst. Musela jsem nyní zaujmout stanovisko někoho, kdo rozhodne o životě mladé čarodějky. Jak já jsem tohle nesnášela. "Uděláme to podle tebe, ale pod jednou podmínkou. Pokud existuje možnost, jak zabránit Sandrovi, aby se kohokoliv z nás po smrti zmocnil, využijeme ji. Už jen přítomnost čarodějky v jeho armádě by znamenala hrozbu pro naší císařovnu," nečekala jsem, že by Seraphis putoval s námi, ale pokud ano, byla slušnost jej do rozhovoru zahrnout také. "Zamířím do knihovny poradit se s Knihovníkem a pokud najdu způsob, jak se vyhnout našemu znovu vstání z mrtvých, připravíme se. Jaino, mezitím připravíš vše potřebné na cestu. Seraphe, ráda bych, abys udržel císařovnu v domnění, že jsme s Jainou jely zařizovat další spojenectví nebo máš jiné plány?" zeptala jsem se.
 
Rubín Taragonu - 26. června 2016 12:31
rubyoftaragon7177.jpg
Šílený, sebevražedný plán
Sif & Jaina

Seraphis se lehce usmál, když se Sif postavila na jeho stranu.
"Myslím, že bychom o tom měli informovat císařovnu. Měla by vědět o všech hrozbách." řekl a jasně zaujal postoj, na straně Sif, přičemž se přísně podíval na Jainu.
Ovšem, když zlatovlasá čarodějka začala argumentovat, jen stál a mlčel.
Při myšlence na nemrtvou císařovnu se mu zkřivil obličej. Šlo na něm vidět, že i jemu je samotná myšlenka nepříjemná.

Paladin přešel ke krbu a snažil se dát si dohromady své vlastní myšlenky, jež mu Jainina "vize" císařovny roztříštila stejně, jako kámen tříští hladinu jezera.
Pro něj osobně by to bylo i osobní selhání. Nesplnil by Hectorův příkaz chránit císařovnu za každou cenu. Její smrt a následné vzkříšení jakožto nemrtvé by znamenalo, že nejenže selhal, ale že umožnil, aby se z císařovny stala nemrtvá zrůdnost.
Jeho myšlenky nyní sváděli boj o to kudy vést další kroky.
 
Jaina - 26. června 2016 12:07
jaina12463.jpg
V opozici
Sif

Protesty Sif a Seraphise mně nepřekvapily. Paladin si myslel, že jsem se zbláznila a Sif si nepřála, aby se mi něco stalo. Taktéž jsem nechtěla zemřít, ale kolik možností máme?
Lehce jsem si olízla rty a podívala se na oba dva.
"Čím déle budeme čekat, tím bude Sandro daleko nebezpečnější. To nemluvím o mrtvých, jež v jeho stopách zůstanou." začala jsem a skálopevným pohledem jsem těkala mezi nimi.
"Musíme něco podniknout teď, dokud si myslí, že o jeho plánech nic nevíme." pokračovala jsem a můj vlastní strach zahnalo odhodlání.
"Nechci zemřít, ale nemyslím si, že máme na výběr." řekla jsem nekompromisně.
"Taky jste mi přirostli k srdci. Lorath i ty." podívala jsem se na paladina, i když asi nepociťoval podobnou sentimentalitu jako já, pak jsem se podívala na Sif.
"Vděčím ti za to, že jsem naživu a ne jako ozdoba orkské osady. Ty a císařovna jste se mě ujali, i když jste mě mohli nechat napospas osudu. Ale neudělaly jste to a já jsem za to nekonečně vděčná." řekla jsem a usmála jsem se na čarodějku.
"A pokud můžu po tak krátké době soudit, císařovna by tu záležitost s nekromancerem chtěla vyřešit osobně." pokračovala jsem a i když ve valné většině scénářů, co mi probíhali hlavou, císařovna Sandra porazila, furt tam bylo několik scénářů, jež ji zobrazovali jako poraženou.
"Co kdyby se mu podařilo císařovnu zabít?" zeptám se a samotná deprimující myšlenka se mi promítla na tvář.
"Místo jedné bezvýznamné čarodějky, by měl ve spárech čarodějku, o jejíž moci se mu může jen zdát." hlesla jsem polohlasně, už ze samotné myšlenky mi bylo zle.

"Když dáme stranou osobní pocity..." řekla jsem po chvilce mlčení a ohlédla jsem se na brož ležící na stole.
"...já pro říši nic neznamenám." pokračovala jsem a pohled jsem posunula na mapu.
"V porovnání s tebou Sif, nebo dokonce s císařovnou, jsem nepodstatná a pokud by se mi něco stalo, byla bych pro všechny ostatní jen bezejmenná čarodějka.", moje vlastní slova mi přišly jako rány bičem a nejsem si jistá, jestli jsem bičovala sebe, nebo své společníky.
"Málokdo by pro mě truchlil. A ti, co jsem znala doma...", myšlenky na domov pro mě byly jako obzvlášť silná rána bičem.
"...ti ani neví, jestli jsem vůbec přežila." dodala jsem a rychle jsme zamáčkla slzu a následně jsem zamrkala, abych zahnala slzavé údolí.
"Co chci říct..." řekla jsem a otočila se, "...já nemám co ztratit. A proto jestli má někdo nalákat toho vraždícího maniaka do pasti, tak to budu já." dodala jsem a odmítla dál argumentovat nad tím, jestli budu nebo nebudu návnada.
 
Sif Artvia Milenwal - 26. června 2016 10:19
triss013886.jpg
Sebevražedný plán
~Jaina~

Most vedoucí přes kaňon zněl jako dobrý nápad. Voda by dávno odnesla těla, která by tam znenadání či jiným přičiněním spadla. Snažila jsem se vybavit mapu, ale vždycky jsem se soustředila spíše na okolí Rubínu a jiných měst, než na to, co leží daleko v neobydlených územích.
"Určitě by se nějak našly. Minimálně tam, kde jsou skaliska nebo suchá půda. Musela bych se podívat do mapy. Tohle zní jako dobrý plán," přitakala jsem, ale hned jsem svého souhlasu litovala, protože Jaina navrhla něco, co se mi příčilo.

Sice jsem ji neznala natolik dlouho, abych mohla říct, že ji znám, ale vypěstovala jsem si k čarodějce vztah, který nelze brát na lehkou váhu. Věřila jsem ji a její oběť v podobě návnady se mi příčila.
"To nemohu dovolit," zavrtěla jsem hlavou, a tak podpořila Serapha. "Jak říká Seraphis, kdyby se něco stalo, měl by po boku velmi silnou čarodějku a navíc," podívala jsem se na ni něžným pohledem, "mi na tobě záleží. Nechci, aby se ti něco stalo. Tohle je až příliš velký risk. Jak pro tebe, tak i pro království."

Začala jsem chodit sem a tam. Snažila jsem se přijít na něco, co by mi pomohlo najít řešení. Ač jsem to nerada přiznávala, kdyby byla Jaina návnadou, určitě by nekromancer byl chycen na vějičku. Nechtěla jsem však zbytečně riskovat Jainin život.
"Musíme najít jiné řešení. Nepůjde to jinak. Pak bych byla pro to, abychom požádaly o pomoc císařovnu. Bez jejího vědomí nebudu riskovat ničí život"
 
Rubín Taragonu - 18. června 2016 01:45
rubyoftaragon7177.jpg
Šílený plán
Sif & Jaina

Paladin naslouchal a když přišel čas plánování a uvažování, přemýšlel, kde by byl nekromancer nejvíce zranitelný. Jainina otázka ho překvapila, ale její argumenty se mu zdáli rozumné, aspoň co se válečnického hlediska týče. Ale Sandro není válečník, alespoň ne obyčejný.
Když Jaina navrhla návnadu, zamračil se a když se nadechoval k protestu, tak přišla Jaina s tím, že sama bude návnada.
"COŽE?" vyhrkl a div neupustil meč.
"Nezešílela jste? Už takhle má armádu nemrtvých a ještě by k nim měl přidat nemrtvou čarodějku?" zeptal se poprvé za celou dobu vypadal, že snad omdlí.
"Váš nápad využití mostu sice lze realizovat, ale nalákat ho na sebe..." řekl a udělal několik kroků tam a zpět, "...to je sebevražda, v tom lepším případě. V tom horším případě z vás bude jeho loutka, jež mu bude bezvýhradně oddaná!"
"Najdeme jiný způsob jak ho vlákat do pasti. Tohle je šílenství!" dodal a zakroutil hlavou.
 
Jaina - 18. června 2016 01:28
jaina12463.jpg
Zpět do reality
Sif

Dívala jsem se na brož a ani si neuvědomovala, že se v ní ztrácím stejně, jako Sif. Má zvědavost mě hnala k tomu jí prozkoumat ze všech stran, rozlousknout co se v ní ukrývá. Ani jsem si neuvědomovala slova Seraphise, ovšem zvedla jsem oči, když promluvila Sif. Její náznak, že bych měla odložit brož na stůl, jsem zprvu nechtěla vzít na zřetel. Dokonce jsem se přistihla jak se někde ve skrytu mé duše objevili myšlenky, jež mi nebyly příjemné. Převládala mezi nimi myšlenka na Sif vyštěknout, že nejsem malá holka, tudíž mě nebude komandovat. Ovšem kousla jsem se do jazyka tak silně, že jsem ucítila v puse krev, jež mě opět vytrhla z myšlenek, jež by mne předtím vůbec nenapadli a jež jsem okamžitě vytěsnila z hlavy a odložila brož na stůl, jak si čarodějka přála.

"Jestli jsou nemrtví, jež mu slouží, minimálně z poloviny tak nebezpeční, jako váš host, tak bych byla obzvlášť opatrná. Nevíme, co nemrtvá dokáže, natož co dokáží ostatní." vmísila jsem se do rozpravy.
"A to nemluvím o jeho vlastní moci. Co my víme, co ještě dokáže. To nic nemění na tom, že je to hrozba, se kterou je třeba se vypořádat co nejdříve." pokračovala jsem a raději jsem nechtěla uvažovat nad tím, co může být horšího, než být nemrtvý.
Cítila jsem sem beznaděj, jež se pokoušela o Sif a vpravdě jsem nevěděla, jak beznaděj zahnat, současná situace byla opravdu mizerná.
"Kolik je v Taragonu mostů přes průrvy? zeptala jsme se po chvilce mlčení, bylo mi jasné, že Sif z hlavy neví, zda a kolik jich je, ale bylo to nejlepší, co mně napadlo.
"Myslím tím mosty přes kaňony, na jejichž dně teče řeka." poopravila jsem svou myšlenku.
"Chceme přeci, aby nemohl vyvolat nemrtvé a uprostřed takového mostu by to bylo nemožné. Dokonce ani poblíž mostu by nebyla žádná těla ke vzkříšení, protože jediná těla by byla pod mostem, ale ty by dávno odnesla řeka." dokončila jsem svou myšlenku a doufala jsem, že nezněla moc hloupě.
"Nemrtvá říkala, že z těch, jež mu dělají největší potíže, dělá své strážce, či tak nějak." začala jsem další, možná ještě šílenější myšlenku.
"Dovolím si tvrdit, že by nepohrdl vidinou dalšího, silnějšího, služebníka. Proto využijeme návnadu, jež ho zavede tam, kam budeme chtít, kde bude jeho moc značně omezená. A až sklapne past, tak bude pro Sandra pozdě." vysvětlím své myšlenky a na chvíli se odmlčím, aby Sif a Seraphis měli čas vstřebat, co říkám.

S letmým olíznutím rtů, jsem se nadechla a vyřkla poslední část své myšlenky.
"Nechci aby někdo riskoval svůj život." začala jsem opatrně a bylo mi jasné, že si v očích svých společníků protiřečím.
"Tou návnadou budu já." řeknu s předstíraným klidem, ale opravdu klidná nejsem. Mám strach a každý, kdo by mě bedlivě pozoroval, by si toho všiml. Nechci zemřít, natož se stát nemrtvou, ale zároveň nedopustím, aby kvůli mému šílenému nápadu přišel o život někdo jiný.
 
Sif Artvia Milenwal - 17. června 2016 15:15
triss013886.jpg
Hrozba
Jaina

Prohlížela jsem si medailon, co mi Jaina ukázala. Už jen jeho blízkost byla cítit chladem a zakořeněným zlem tak silným, že i přes svou schopnost se ohřát, jsem cítila zimu. Jeho vizáž sama o sobě říkala, že nepatří nikomu s dobrým srdcem a kapky krve dopadající na podlahu nepotvrzovaly opak. Vydechla jsem. Ještě jsem byla otřesena divadlem nemrtvé a padajícím kusům ledu jsem zabránila někomu spadnout na hlavu vytvořením jednoduchého štítového kouzla nad námi všemi. I když první jsem zachytit nestihla.

"Co bude třeba," odpověděla jsem Seraphovi a měla jsem problém od amuletu odtrhnout oči. Nebýt fénixova, nejspíš by se mi hlavou začaly honit prapodivné myšlenky. Jako by oba dva soupeřily o mou pozornost. "Najdeme něco, do čeho amulet umístíme," říkala jsem Jaině.

Když odnášeli nemrtvou, nic jsem neříkala. Jako bych měla strach, že nás skrze medailón může nekromancer slyšet. Doufala jsem, že tomu tak není. Naznačila jsem Jaině, aby jej položila na stůl. Nelíbilo se mi, že jej už tak dlouho držela.

Vzdychla jsem. "Určitě nemám v plánu jej podceňovat, ale pokud je hrozbou, musíme to s ním vyřídit. Lidé trpí," položila jsem si prsty na čelo a přivřela oči. "Děje se toho tolik. Jako by někdo vyhlásil soutěž o co nejkrutější trýzeň," vzhlédla jsem a podávala se na vysokého paladina. "Napadá mě jedině najít místo, kde by jeho moc byla omezená. Pochází z mrtvých. Kde je nějaké místo, kde neproběhla válka či nejsou pohřbeny stovky těl? A víme vůbec, že se nám podaří jej na cestu nalákat?" pokládala jsem si otázky a uvnitř cítila pomalou rostoucí beznaděj.
 
Rubín Taragonu - 17. května 2016 19:30
rubyoftaragon7177.jpg
Hierarch & Seer
Artanis

Rozbřesk nad městem sledoval Hierarcha Artanis mlčky. Na dva tisíce válečníků nedaleko snídalo. Z jejich řad byl slyšet smích a přátelská rivalita. Hierarcha si povzdychl a snažil se nemyslet na nic, co by mohlo jeho válečníkům naznačit jeho duševní rozpoložení.
"Proč jsi tak paličatá?" zašeptal a upřel pohled na palác. Z vaku uvázaného k šerpě vytáhl kompas a pomalu jej otevřel. Ručička kompasu vytrvale ukazovala sever. Ve víčku kompasu byl portrét dívky s černými vlasy, pronikavým a odhodlaným pohledem. Její tvář zdobil bělostný úsměv. Kdysi dávno by si nepomyslel, že se z dívky na portrétu stane vládkyně říše.
"Možná není paličatá, jen hrdá." ozval se za ním ženský hlas. Artanis, neočekávajíc žádnou společnost se bleskově otočil, z jeho levého nátepníku nad zápěstím vyšlehl modrý plamen, jež se zformoval do čepele o délce jeho předloktí. Hrot čepele se zastavil před obličejem ženy v róbě, jež před výpadem neuhnula.
"Možná byste se neměla takhle plížit." odvětil Artanis a stáhl ruku, přičemž čepel zhasla.
"Omlouvám se, nechtěla jsem vás vylekat.", žena omluvně sklopila pohled.
"Příště o sobě dejte vědět." oznámil Hierarcha a otočil se zpět k městu.
"Jak si přejete, hierarcho." dodala a postavila se vedle Artanise.
"Myslíte si, že vás pozná?" zeptala se a podívala se na kompas.
"Máme společnou historii." odvětil hierarcha a zvedl pohled k paláci.
"Jak je to dlouho co jste ji viděl naposledy?" zeptala se žena a také se zadívala na palác.
"Je to pár let." odpověděl Artanis a v duchu vzpomínal jak dlouho to vlastně je.
"Jste si jist, že na vás nezapomněla?" zeptala se žena znovu.
"Na co tím narážíte věštkyně?" zeptal se Artanis a podíval se na ní.
"Přeci jen vládnout takové říši, to vyžaduje spoustu úsilí. Řešit každodenní starosti, výjimečné situace a nebo jako nyní, obranu říše. To nedává moc času vzpomínat na staré přátele." odpověděla věštkyně, aniž by uhnula pohledem z paláce.
Artanis na její slova nic neřekl, sám si byl vědom toho, jak je pozice vůdce náročná.
"Pozná mně...možná ne hned, ale vím, že mně pozná." řekl po chvíli a schoval kompas do vaku u pasu.
"Doufám že máte pravdu, hierarcho." dodala věštkyně a společně se dívali na palác, který sluneční svit odíval do zlatého hávu.
 
Rubín Taragonu - 27. dubna 2016 12:07
rubyoftaragon7177.jpg
Brož
Sif & Jaina

Kapitán a strážní se nepohnuli, jen uhrančivě pozorovali nemrtvou, jež sebou čas od času nepatrně trhla. Seraphis obezřetně přešel k čarodějkám a aniž by aspoň koutkem oka nepozoroval nemrtvou se zeptal:
"Co s tím chcete dělat?", krátce pohlédl na předmět a opřel se o meč.
"Nedoporučoval bych vám se té cetky držet moc dlouho, i ty nejmenší předměty, patříc někomu kdo je proslulý svou zkažeností, mají tendenci zničit každého, kdo s nimi přijde do kontaktu." pokrčoval a podíval se na nemrtvou, jež se posadila a vypadala bledší než předtím.
"Kapitáne, odveďte jí do cely, dokud je slabá." přikázal strážím a navzdory tomu, že paladin nemá žádnou oficiální pravomoc udílet rozkazy palácové stráži, kapitán kývl a přikázal jednomu z těžkooděnců rozbít led, v místě, kde jsou dveře.
Po několika pokusech nakonec led povolil a strážnému se podařilo otevřít dveře. Do místnosti pronikly sluneční paprsky a čerstvý vzduch. Mezitím kapitán a druhý těžkooděnec opět spoutali nemrtvou a tentokrát ji víceméně těžkooděnci nesli mezi sebou.

Jen co stráže a nemrtvá byli z dohledu, Seraphis se otočil k čarodějkám.
"Doufám, že si uvědomujete, do čeho se chcete pustit." pronesl nedůvěřivě a pohledem těkal mezi čarodějkami.
"Nekromanceři nejsou nepřítel, kterého byste měly podceňovat. Může cestovat sám, ale stále je to nekromancer. Lusknutím prstů může mít kolem sebe armádu nemrtvých." pokračoval a snažil se z tváří čarodějek něco vyčíst.
"Máte aspoň plán?" zeptal se a vůbec si neuvědomoval skutečnost, že Sifin přízrak stojí v tmavém koutu místnosti a celou věc pozoruje.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.15487885475159 sekund

na začátek stránky