| |||
Les Jeho postoj byl trochu temperamentní a nepříjemný, ale nedovolil si vypadat útočně. Jeho city musí k té dívce být opravdu velice vážně, když o nich nechce ani mluvit. Na jeho slova o respektu jsem pouze kývla a dále naslouchala jeho váhavým slovům. Věděla jsem, že si není jistá zda-li mi má říct pravdu, ale pokud chce at mu pomůžeme nemá na výběr. To co mi prozradil mě donutilo se prudce otočit a drápy přejet po jednom z mohutných stromů, kde zůstaly hluboké rýhy a já nepřestávala vrčet. ,,To si ten blázen myslí, že takhle může ubližovat mé rodině?! I když k němu má ta dívka city neznamená že je mám i já. Pokusím se s ním promluvit, tedy spíše Ixin s ním promluví já bych ho musela zabít a můj osud to není. Nejsem si jistá zda-li bude ochotný to zrušit, ale doporučovala bych snažit se být více v klidu." promluvila jsem vážně než jsem ucítila jak se dívka v mém těle probouzí. ,,Dívka je vzhůru..Je slabá, ale přesto si myslí že spasí celý svět.." pobaveně jsem se pro sebe pousmála. ,,Možná chápu proč ji máš rád." řekla jsem přes rameno než jsem do tlamy vzala kabát, který zůstal na zemi a pomalu se vydala schovat za stromy. ,,Každý vlk od dnešního dne musí chránit své blízké a nevinné. My jsme rodina a jsme veliká a silná rodina, proto musíme chránit ty slabší." pronesla jsem potichu mohutným hlasem než jsem zašla za stromy, kde se opět ozval jen křik. Za okamžik bylo možné cítit lidskou krev, která byla sladká pro všechny přítomné. A já jsem vyšla opět jen zabalená v kabátu zpět před vlčí smečku. |
doba vygenerování stránky: 0.38039183616638 sekund