| |||
Jsem zpátky Cítila jsem pod svou rukou jak její srdce splašeně bije a jak se svíjí jak strachem tak i bolestí. ,,Omlouvám se! Já se omlouvám má paní.. Mrzí mě to.. Odpusttě mi .." žadonila jako malé psisko a já jí pustila a hned se mi ruka změnila zpět. ,,Kvůli tomu jak jsi se ke mě chovala jsem mu ublížila a ty tvrdíš že ti na něm záleží. Krucinál ty vůbec nic o tom nevíš!.. Šlo ti jen o sebe samotnou a o mé místo, protože být vlkodlak ženského pohlaví je součást proroctví, ale nejsi to ty, to víme obě moc dobře, ale přesto jsi stále neodešla a máš nějaké plány.. A věř že přijdu na to jaké." řekla jsem vážně když jsem jí ještě chytla za kůži a poodila směrem ke stájím, ale dopadla na všechny čtyři. Mé síla byla mnohem větší ale přesto jsem nezvládala vše ovládat. Pomalu jsem proklouzla hlavními dveřmi a vydala se směrem ke svému pokoji. Chvilku jsem přemýšlela že jej půjdu přivítat ale sama jsem potřebovala se umýt a především se vyspat. V pokoji jsem se svlékla a mé tělo bylo plné jizev a vyhublé více než předtím ponořila jsem se do horké lázně. Oči jsem zavřela a snažila se trochu uklidnit. Na polici jsem měla připravenou osušku a na posteli mi ležela braška i s okovy. Nechtěla jsem nikomu tady ublížit. |
doba vygenerování stránky: 0.3326690196991 sekund