| |||
- pousmeji se vytahnutym koutkem sveho usmevu a pak jiz vkrocime do zahrad. Byly uchvatne. Ostatne jako vzdy, kdy jsem tady stravil svou navstevu. Pomalu se stmivalo, proto byly ozdobne kere zdobeny retezy, ozdobami a osvetleni v celych zahradach tvorili ruzne postavene svicky. "Kazdopadne dekuji za vas doprovod. Jiste krale vyhledam, avsak doufam, ze se tento vecer nase cesty jeste stretnou." Polozil jsem dlan na misto, kde se nachazelo srdce a mirne se uklonil. Jen co jsem se narovnal, venoval jsem ji vrely usmev a proplul kolem ni do davu. |
| |||
- pokyvl jsem, otevrel dvere a nechal ji projit. Mel jsem tak moznost si ji prohlednou i z druhe strany. Vskutku podareny kousek satu. Pak uz netrvalo dlouho, nez jsme vyrazili chodbami do zahrad. "Plne chapu, ze vase postaveni muze byt narocne. Proto bych vam chtel nabidnout, zda neprijmete mou postel ve vasem pokoji. Ja osobne ji prilis nevyuziji, tak si myslim, ze vam bude uzitecnejsi. Ja osobne vzdy radsi travil cas v male knihovne za dvermi ve vasem pokoji." |
| |||
Zahrady Sledovala mne a ja se na oplatku podival na ni. Musim uznat, ze bylo prijemnou zmenou ji videt v satech, misto zbroje. At je zbroj sebevic hezci, nikdy nelichoti zenske krase tak jak saty, at jsou to jakekoliv. "Zajiste, to neni problem." |
| |||
Na pokoji Z premysleni jsem se zakratko probral. Jeji slova jsem vnimal vsechna, takze mi nic neuniklo. "Vse je v poradku, dekuji." Dlouhy plast,do ktereho jsem byl zahalen, se za mnou tahl skoro jako stin. I tak jsem se ale rozhodl si od nej ulevit a povesit jej na nejblizs |
doba vygenerování stránky: 0.39662003517151 sekund