| |||
Byl nějakou dobu ticho a ja se uvelebila na gauci a s jeho slovy se pousmala. ,,jiste..takze jako kdybych nic nerekla..kde máš vůbec pokoj?".zeptala jsem se opět zvědavě ale nechala své oči zavřené a přes opěradlo jsem mela prehozene jen vlasy,které se skoro i v culiku dotykaly země. A jeste jsem se pousmala.,,asi ti nedám pokoj,ale proc máš tohle jiného jméno než to své prave?Dál ti ho někdo?"má zvědavost byla snad neukojitelna. |
| |||
Kdyz pootevrel jedno oko lehce jsem se pousmala.A vstala od krbu,protoze jsem mela presezene nohy. ,,po pravdě to bylo napsané v nějakém deníku myslím který jsem našla v knihovně. "Priznala jsem se s lehkým úsměvem a sama si lehla na gauc takze jsem na něj uz nevidela. ,,co takhke ti říkal Alu?.sice i to zní divné ale ani draku nebo tak se mi ti nechce říkat...i kdyz mam předpoklad že i tohle zavrhnes.takze ti asi popreji opravdu jen ty pekne sny ..".odpovím si sama a také na gauci zavřu oci.byla jsem překvapena že nekdo jako on muse být unavený,ale nechtěla jsem ho zdržovat od spanku.nechci at je potom protivný že se málo vyspal. |
| |||
Povzdechla jsem si znudene a pohledla na něj s lehkým úsměvem na rtech. ,,nebyl by aspoň lepší gauc než křeslo?.bodě te bolet krk.."povzdechla jsem si a koukla opět na kouř.,,a nebo nebude protoze jsi na to zvykly a v posteli si vubec nespis..moje chyba..tak dobrou noc ocivinde..".pousmala jsem se a otevřela knížku kterou jsem našla u krbu. ,,Vadilo by ti hodně kdybych tve jménu zkrátila?Alucard je přeci jen hrozně dlouhé..aliku ti opravdu říkat nebudu protoze pes nejsi,ale napadlo mne neco jiného.''.otazala jsem se zvědavě a pohledla opět na něj. |
| |||
Pozorovala jsem jej jak byl unavený a poté konečně pohledla na svou ruku.byla jen narudla ale jinak v pořádku i kdyz měl pravdu.muzu se obávat horisch věci domnívala jsem se že na mne byl i mozna příliš hodný,ale proc jsem stále nevěděla a výmluva jen že nechce být sám mi nestačila ale jeho poslední slova mne zarazila a sklopila jsem pohled k zemi.začínalo mne stvat že vždy věděl úplně vsechno.neměla jsem jen své tajemství na vsechno přišel.ale měl pravdu i kdyz ja si to nechtěla připustit. ,,mozna máš pravdu ale tobe to je přeci jedno nebo se snad pletu?Nemá cenu se tím zabývat..očividně potřebuješ opravdu spat...domnívala jsem se že spánek přes sto let ti stačil..omlouvám se teda za probuzení"uculila jsem se pobaveně a koukala uz jen na kouř který šel z krbu. |
| |||
Vylekane jsem se otočila za jeho hlasem ale potom opět pohledla do ohně a povzdechla si. ,,co myslis?uziram se nudou..myslela jsem že máš tvrdý spánek.omlouvám se za probuzení."protocim oči v sloup.Znel opravdu rozespala,ale byla jsem rada že tu byl i kdyz na druhou stranu ...stále jsem nemohla ničemu věřit. ,,navíc jsem ti chtela urychlit mučení.kdyz se zabiju sama mozna mi to ani nebude tolik vadit."koukala jsem bezmyslenkovite do ohně.stále jsem vzpomínala a on to zničil.i kdy Zničil vše co mi bylo tak moc drahé nechtěla jsem at jde pryč. |
doba vygenerování stránky: 0.34839010238647 sekund