| |||
Jeho drzost neznala hranic a ja uz nemela moc es v rukavu,navic..Unavovalo mne hrat si na nebojacnou i kdy jsem věděla zd stačí at mu přeskočí a jsou rudé stěny. Jeho slova byla pravdivá takze jsem se lehce pousmala a pritkala. ,,to nikdo nepopira,ale to bylo z důvodů ze na zámku bylo přes stovku upiru kteří mi šli po krku,takze..a navíc jsi sám říkal at se drzim vedle tebe,takze je snad špatně ze jsem uposlechla co jak řekl?"slabe jsem se stále usmivala |
| |||
S ranou která se ozvala vedle má hlavy jsem se lekla a lehce s sebou skubla.Trošku sokovane jsem pohledla do jeho oči.jeho blízkost mi byla lehce nepříjemná,ale zvládla jsem to.Lehce jsem se pousmala a naklonila hlavu s úsměvem na stranu. ,,Ted jsi to řekl ty ne ja..s tím luskanim prsty si nemusis ani dělat námahu,protoze te nenávidím uz ted,jen tu neni jiná společnost a pak tedy musím strpět tebe."pravila jsem s úsměvem na rtech a klidně hleděla do jeho oči. Sice jsem nevěděla co mam očekávat ale nebala jsem se.horší to nebude.. |
doba vygenerování stránky: 0.34454607963562 sekund