Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Terra Nova - Vlastní cesta

Příspěvků: 372


Hraje se Denně dle časových možností PJe  Vypravěč asasin je offlineasasin
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Sgt. Darios Skyer je offline, naposledy online byla 20. prosince 2020 18:51Sgt. Darios Skyer
 Postava Gregorian Nordward je offline, naposledy online byla 23. ledna 2021 11:38Gregorian Nordward
 Postava Eleanor Antherwoodová Ph. D je offline, naposledy online byla 22. ledna 2021 22:41Eleanor Antherwoodová Ph. D
 Postava Cpl. Samantha Dreamfull je offline, naposledy online byla 20. ledna 2021 21:01Cpl. Samantha Dreamfull
 
Eleanor Antherwoodová Ph. D - 22. prosince 2020 23:01
eleanora8323.jpg

Terarium


Dělala jsem všechno pro to, abych zachránila život vojákovi, když už jsme se s ním dostali tak daleko. Přeci ho teď nenechám skápnout, když jsme udělali tolik. A přesto tak málo. Potřeboval by pořádné ošetření a tomu se mu tady… nedostane. Ne když brzy nejspíš skončím vedle něj. Cítila jsem nepříjemnou bolest na plicích.
Ten zvuk, který se ozval, to tlumené hučení jsem tak nějak přešla, víceméně všechnu mojí pozornost udržoval voják, moje plíce a pravidelné kontrolování dechu a tepu toho nebožáka. Překvapil mne podplukovník, když oznámil, že nově příchozí je „kavalerie“ s plamenometem. Takže se mi spojilo i to, co bylo ono ignorované hučení. Přišlo další maso do mlínku… ehm… snad naše záchrana. Třeba nějaký další lékař? V aspoň trošku lepším stavu, než jsem já? Prosím prosím…
Nechtěla jsem za žádnou cenu začít blouznit tak jako Jill, jejíž tělo bylo před malou chvílí zpopelněno, ale vážně byl problém soustředit se na vlastní dech, když mi přinášel tolik bolesti. Podplukovník se rozhodl, že otevře, vzhledem k tomu, že byl informován o vybavení oněch vojáků. Ten neuvěřitelný smrad, který se vyvalil do našeho malého vydezinfikovaného obludária, mě přetáhla po obličeji nedlouho po té. Vážně jsem měla co dělat, abych nenazvracela na svého pacienta, takže jsem se pro jistotu otočila a zakryla jsem si pusu i nos. Rozhodně jsem se nevrhala nikam od svého pacienta jako první, vzhledem k tomu, že jsem to potřebovala trochu vydýchat a udržet se i na nohou a udržet muže na živu. Dokud nebylo potřeba kontrolovat mě, nebo případně vojáka, nehnula jsem se z místa.
 
Sgt. Darios Skyer - 06. prosince 2020 22:45
sniper5780.jpg
Ošetřovna

Na moji poznámku mi to podplukovník odsouhlasí s tím, že potřebujeme zraněného vojáka dostat někam kde se o něj mohou opravdu postarat.
Taky doufám, že to přežije. Jen nevím jestli ohrozit celou další skupinu je dobrý nápad, pomyslím si i když nahlas už nic neřeknu a místo toho jsem dál k ruce doktorce a dělám co mi řekne, abych ji ulehčil práci zatímco se snaží zachránit co se dá.
Teprve až když Yuk prohlásí nahlas že mají biometrický skener, tak si trochu oddechnu. S tím mohou jednoznačně určit kdo všechno je nakažený.
Slyším že podplukovník je pustí dovnitř a pípne odtamtud přístroj. Po chvíli napětí se ozve že je v pořádku.
To je dobře. Pokud podplukovník je v pořádku, tak asi budeme taky. Pokud by to bylo prudce nakažlivý, tak jsme všichni nemocní, pomyslím si. Jelikož pomáhám doktorce, tak se nehrnu se otestovat a nechám zbytek skupiny jít první, než vojáka nějak stabilizujeme, aby se dal přenést.
 
Plk. Trevor Green - 13. listopadu 2020 09:38
vojk27158.jpg
Nespinkat pokračujeme ;)
 
Plk. Trevor Green - 04. října 2020 10:45
vojk27158.jpg

Peklo v akvárku
Darios, Eleanor, Gregorian a Samantha


Podplukovník slétl pohledem na Dariose a pak zpátky na dveře, na které klepali vaši zachránci.
"Mám stejné obavy ohledně možného šíření, ale pokud zůstaneme zavření tady, nebudeme mít dostatečné prostředky k tomu, abychom odhalili zdali nakažení jsme. A ten muž na tom stole pravděpodobně zemře. Péče, kterou mu jsme schopni poskytnout je jen provizorní. Bude potřebovat antibiotika, kapačky a další péči. Nic z toho mu nejsme schopni poskytnout tady."
Odtušil podplukovník a jeho čelo se svraštilo, když se ustaraně zamračil a přemýšlel, co je menší zlo. Zdálo se však, že ženě v obleku, která se na vás dívala skrze dveře snad došlo o čem se bavíte a ukázala vám v ruce nějaký malý přístroj, který vypadal, jako čtečka.
"Biochemický skener? To by mohlo fungovat a mají ochranné obleky, takže je bychom neměli ohrozit."
Ozval se zezadu místnosti Yuk, který také pozoroval dění u dveří.
"Dobře v tom případě je asi rozhodnuto. Otevřeme a necháme se vyšetřit."
Vyťukal do ovládání dveří podplukovník kód a ty se odemkly. Následně když se otevřely, udeřil vás do nosu puch spálených rostlin a masa. Žena v obleku zapnula skener a projela jím podplukovníka a pak počkala až to pípne a přikývla.
"V pořádku. Další."
Slyšeli jste její zkreslený hlas přes neprůhledný oblek. Podplukovník poodstoupil a kývl na vás, že jste na řadě.
 
Plk. Trevor Green - 03. října 2020 23:05
vojk27158.jpg
Odpočinková vlaječka vyvěšena, budeme pokračovat, jen je to teď nějaké náročné.
 
Sgt. Darios Skyer - 26. srpna 2020 14:26
sniper5780.jpg
Operace a chaos

Zatímco máme plné ruce práce s přípravou operačeního sálu do alespoň trochu použitelné formy a přenosu zraněného vojáka na stůl, tak se to ve vedlejší místnosti dost zvrtne.
Pustíme se s Gregem k přenosu vojáka když se oba ukašlaní pacienti začnou prudce zhoršovat a podplukovník rozhodl, že je zamkne venku a nechá je zemřít. Ne že by se jim nějak dalo pomoct a obětovat pár členů je lepší než ohrozit celou skupinu.
Sklopím oči k zraněnému vojákovy a pokračuji s jeho přepravou na sál.
Alespoň ty bys to mohl přežít. Drž se chlape, pomyslím si a přemístíme ho na stůl. Zatímco doktorka připravuje transfer krve od Sam, tak nám řekne ať vojáka zbavíme trika.
Greg vytáhne nůž a začne ji rozřezávat. Pomůžu mu s sundáváním rozřízlých kusů. Na jeho poznámku o brožůře se ušklíbnu.
Třeba exotické rostliny? Poznamenám. Jsem doktorce k ruce a když zrovna nic nepotřebuje tak nakouknu ven do vedlejší místnosti, kde je značně mizerná nálada.
Doufejme, že to není přenosný vzduchem, jinak je jedno co uděláme, pomyslím si. Dobrá zpráva je že zatím nikdo jiný neprská nebo nelapá po dechu.
Po chvíli mou pozornost přiláká světlo venku a netrvá dlouho kdy se první plameny dostanou k prosklené části dveří.
To je dost, že se taky ukázali, poznamenám i když nevíme kdo přesně to je, tak nás plukovník už kontaktoval a setkali jsme se s jeho lidmi. Kdo jiný by tu byl zalezlí. Když je vše hotovo, tak skupinka zaklepáním požádají o otevření dveří.
Je to moudrý pane? Obrátím se na podlukovníka.
Nevíme jak se to přenáší a kdo všechno se stihl nakazit. Mohli bychom ohrozit plukovníkovu skupinu, pronesu nepopulární návrh plně si vědom, že jejich pomoc potřebujeme.
 
Plk. Trevor Green - 26. srpna 2020 09:43
vojk27158.jpg

Peklo v akvárku
Darios, Eleanor, Gregorian a Samantha


Následující okamžiky byly těžké plné stresu a napětí. Plné obav o své životy, nebo o život operovaného. Nejistoty, jestli místnost udrží tu nenasytnou podivnou kytku venku, nebo si najde skulinku a všechny vás zde zahubí. Přes onen tíživý pocit, že jste tady v podstatě uvězněni se prakticky nešlo dostat. Někteří z přítomných potřebovali větší, či menší důkladné a odborné lékařské ošetření, které v tuto chvíli Eleanor nebyl schopna vzhledem k prostředkům a vlastnímu stavu poskytnout. Navíc kdokoli z vás mohl být také nakažený a tedy by bylo jen otázkou času, kdy se to projeví a rozšíří dál.
Transfůze krve byl první krok, který jste mohli učinit k tomu,a byste umírajícímu vojákovi alespoň trošku pomohli. Eleanor si byla však více, než ostatní jistá, že pokud nebude mít přístup k lepšímu vybavení, antibiotikům a podmínkám, tak ten voják určitě nepřežije.
Minuty se vlekly a atmosféra těžkla. Rostlina se rozšířila do blízkého okolí a zamořila chodbu, kde jste ještě před chvílí byli. Pak jste najednou uslyšeli, jakoby tlumené hučení, které se blížilo. Pak zpoza rohu chodby vyšlehly na všechny strany plameny, které olízly stěnu, ti, kteří byli blízko k ní možná poděšeně uskočili. Až v následující chvilce jste uviděli několik osob v dýchacích maskách, přičemž dva z nich měli v rukou plamenomet a na zádech s bombou, doslova vypalovali do základů celou chodbu. Soudě dle uniforem šlo o vojáky, ale přes masky jste v nich nepoznali nikoho známého.
Jeden z nich zdálo se, že jde o ženu, přistoupil ke dveřím od zaklepal na sklo a pak ukázal na prstech, že vše bude OK. Jeho společníci pokračovali ve vypalování oblasti. Zbytečky kytek a těl vašich mrtvých přátel za nimi zůstaly, jako jediný důkaz jejich přítomnosti. Žár jste cítili i přes sklo.
"Panečku! Kalavérie s plamenomentem! Tak to má bejt!"
Zaradoval se podplukovník, který slétl pohledem k chodbě.
"Snad mají zdravotnický materiál a pár dalších doktorů a zbraní."
Odtušil, hukot postupně ustával a další zaklepání bylo prosbou, abyste otevřeli dveře.
 
Plk. Trevor Green - 23. srpna 2020 17:15
vojk27158.jpg
Omlouvám se za prodlevu posun dodám, jak to půjde.
 
Gregorian Nordward - 17. července 2020 11:18
mu26979.jpg

Tvrdé zásahy


Jakmile přistál zraněný voják na stole, snažil jsem se udělat vše proto, abych mu vrátil životní funkce. Yukova pomoc byla také více, než vítaná, protože už tak to byla zabíračka.
Zahlédl jsem periferně, co se děje na chodbě a jak podplukovník zavřel dveře ošetřovny a odsoudil dva z nás k jisté smrti, abychom my ostatní mohli žít. Zatnul jsem na okamžik čelist a odvrátil jsem se, abych mohl pokračovat v masáží.
Až když se voják chytl a já zaslechl slova El, trošku jsem se v odtáhl. Z kapsy jsem vytáhl malý zavírací nožík a rozpáral jsem postupně vojákovo tričko a pak jsem odstoupil více, abych udělal místo Eleanor.
"Je na tom fakt bídně, jestli to přežije bude to zázrak......jednou doufám, že se ty spóry z té kytky nedostanou i sem, jsme tu jak o myši v akvárku."
Zadíval jsem se na skleněnou tabuli dveří, kterou bylo vidět ven na těla našich mrtvých společníků.
"Asi by měli přidat pár průvodních věcí do brožury, aby si to lidé lépe rozmýšleli, jestli sem opravdu chtějí za "lepším"."
Odtušil jsem a zůstal jsem poblíž při ruce, kdyby mě bylo potřeba. Sestra mě něco málo naučila, takže úplně levej jsem nebyl, na druhou stranu,, ani jsem si v těchhle věcech moc nevěřil, takže jsem byl trošku rád, když si Eleanor vybrala za asistenta prozatím podplukovníka.
 
Cpl. Samantha Dreamfull - 19. června 2020 12:06
isolda296085292.jpg
Nebezpečí je všude..

Tak si začínám říkat, jestli by to nebylo bezpečnější venku s těmi raptory, než tady uvnitř...s kytkami a divnou nemocí... nebo co to sakra je... každopádně se to rychle šíří a podplukovník udělá to co se dalo čekat... zavře dveře a Arlena s tou ženou nechá venku zemřít...nešlo je zachránit. Já posmutním, když sleduji Arlena, protože on mi zachránil život... kdyby se tam neobjevil, skončila bych jako svačina jedné z těch kytek. To už se mi, ale věnuje doktorka.

Dělám, vše co mi řekne, procvičím si ruku a mačkám míček... sedím na skříňce. Mírně zkřivím tvář bolestí když mi "napíchne" žílu, ale bolest jsem už zažila horší... Už se nekoukám směrem ke dveřím, nemohu...
Sleduji vojáka, který sotva dýchá..
Alespoň ty přežij...
napadne mě jen, ale nemohu dělat víc než jen dávat krev. Nikdo z nás nemůže nic moc udělat. Podívám se na Daria a pak na podplukovníka.
Co plukovník, je v pořádku?
přemýšlím, ale nezeptám se nahlas... Je v celku pravděpodobné, že to se mnou sekne, vzhledem k nedostatku jídla, vody a odpočinku, ale za záchranu toho vojáka to stojí...
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2021 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.08925986289978 sekund

na začátek stránky