Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Terra Nova - Vlastní cesta

Příspěvků: 348


Hraje se Denně dle časových možností PJe  Vypravěč asasin je offlineasasin
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Sgt. Darios Skyer je offline, naposledy online byla 10. prosince 2019 16:38Sgt. Darios Skyer
 Postava Gregorian Nordward je offline, naposledy online byla 10. prosince 2019 13:45Gregorian Nordward
 Postava Eleanor Antherwoodová Ph. D je offline, naposledy online byla 10. prosince 2019 13:39Eleanor Antherwoodová Ph. D
 Postava Jill O´Briennová,Ph. D. je offline, naposledy online byla 09. prosince 2019 23:01Jill O´Briennová,Ph. D.
 Postava Cpl. Samantha Dreamfull je offline, naposledy online byla 10. prosince 2019 11:04Cpl. Samantha Dreamfull
 
Gregorian Nordward - 27. listopadu 2019 11:41
mu26979.jpg

Chodba za chodbou


Cesta chodbami je ponurá ne jen díky osvětlení, ale hlavně díky náladě nás přeživších. Byli tady ranění a nemocní a vystresovaní lidé. Už bychom si potřebovali pořádně odpočinout a dát se do kupy.
A ta alergie, která postihla Arlena a teď už i Jill nebyla taky nic dobrého. Očima jsem bloudil po stěnách chodeb a snažil se dohlédnout na jejich konec v naději, že už budeme na ošetřovně, nebo potkáme někoho dalšího.
"Sestřičko, kde ti jen je konec."
Vzdychl jsem v duchu a doufal, že je v pořádku, že nezůstala někde mrtvá ležet v troskách města, ale je někde s nějakou další skupinou. Pohled na vojáka v bezvědomí taky nebyl zrovna přívětivý. Tak nějak jsem si říkal, že ten to máš už v těchhle podmínkách sečtené bohužel. Představa, že by se tady dokázal zotavit, byla dost utopická. Už teď sotva dýchal a v tuhle chvíli jsme neměli ani zdroje ani lidi, kteří by se o něj pořádně postarali.
 
Sgt. Darios Skyer - 12. listopadu 2019 17:55
sniper5780.jpg
Cesta na ošetřovnu

Přikývnu podplukovníkovy. Ohlédnu se dozadu a vidím, že Greg pomáhá doktorce stát. Otočím se na zbytek skupiny a zavolám si někoho z nezraněných, nebo jen lehce zraněných, aby mi pomohl s nosítky s vojákem. Pušku si pověsím na rameno a zvednu s svojí posilou nosítka. Následujeme podplukovníka a ostatní na cestě na ošetřovnu.
Zhruba půlhodinu jsme se vlekly chodbami než se ozve podlukovník s tím, že už jsme skoro na místě.
Už je na čase, tohle se docela pronese, pomyslím si. Naštěstí jsme nepotkali žádnou další katastrofu. Taky pokud budeme mít štěstí tak najdeme i plukovníka, očekával bych, že ošetřovna bude jeden z prvních míst, které budou zabezpečený.
Do tohohle bugru by se vešli všichni s tábora a ještě by tu bylo místo, pomyslím si. Po cestě nás doprovází sténání zraněných a prskání Arlena, k tomu se zepředu přidalo kýchání někoho dalšího, asi alergická reakce na spóry nějaké kytky co se sem dostala.
 
Cpl. Samantha Dreamfull - 23. října 2019 19:17
isolda296085292.jpg
Pochod

Jakmile zjistím, že ty kroky nepatřili nepříteli, tak se uklidním a schovám nůž. Jelikož jsem nedostala žádný přímí rozkaz, tak pomáhám tam kde je to potřeba. Při cestě chodbou mám nastražené oči a koukám kolem sebe, nerada bych zase skončila jako svačina nějaké kytky nebo něčeho takového.
Jestli se z tohodle dostaneme v jednom kuse a nastartujeme zase nějaký "normální" život a někdo mi bude chtít dát kytku, tak ho asi zastřelím...
napadne mě jen. Já jdu jako poslední a hlídám nám záda, kdyby se náhodou něčemu, nás napadnout nebo sníst.
Ruku mám u pouzdra, kde mám i nůž abych byla připravená se bránit... tady jeden nikdy neví co a odkud na něj vyskočí.
 
Plk. Trevor Green - 07. října 2019 19:26
vojk27158.jpg

Pochod komplexem


Podplukovník slétl očima na vojáka v kritickém stavu a pak opět na Daria.
"Budeme to muset risknout, pokud by zůstal tady je mrtvý určitě. Takhle....má naději, malou ale přece.....ošetřovnu přímo jsem nenašel je to trošku vzdálenější sekce komplexu, ale našel jsem cestu k ní. Měla by být osvětlená a průchozí snad."
Vysvětlil a když jste se všichni vysbírali a pomalým tempem zamířili do chodby, provázelo vás jen pravidelné kýchání Arlena, kterému se senná rýma rozhodně nezlepšovala.
"Ještě kousek, o dva bloky dál by měl být průchod do lékařské sekce."
Oznámil podplukovník, když už jste se dobrou půlhodinu šourali chodbami a míjeli nejrůznější odbočky a dveře. Alespoň tlumené světlo vám bylo útěchou na cestě. Nicméně voják, kterého jste táhli sebou občas kromě tichého slabého bolestného zasténání nejevil žádné známky zlepšení zdravotního stavu. Není asi moc čemu se divit.
Eleanor cítila, jak se jí díky námaze těžce dýchá. Greg a Darios si mohli potvrdit, jak se bezvládná váha i na nosítkách pronese a aby toho nebylo málo, tak i Jill začínala kýchat a mít ucpaný nos. Nejspíše je také alergická na něco s čím tady přišla, nebo přichází do kontaktu.
 
Gregorian Nordward - 12. září 2019 20:27
mu26979.jpg

Rozprava s doktorkou


Slétl jsem očima k Eleanor a mírně jsem pokývl hlavou.
"Pravda setkal. Moje sestra je také lékař."
Odpověděl jsem jí naprosto upřímně a na chvíli jsem se opět zamyslel, kde jí může být konec. Měl jsem o ní starost ale snažil jsem se věřit tomu, že je v pořádku. Vždy byla z těch, kteří se o sebe uměli postarat.
"Ukaž pomůžu ti."
Nabídl jsem Eleanor, že jí podepřu, aby se jí šlo lépe a nenamáhala si tolik žebrat. Snížil jsem se do její výšky, abych jí zbytečně nenatahovat trup.
"Teď by ses nám tu hodila Janet."
Povzdechl jsem si v duchu. Možná nepřežila ten útok, kdo ví. Nezbývalo, než jen doufat.
 
Eleanor Antherwoodová Ph. D - 02. září 2019 12:31
eleanora8323.jpg

Čekání na odchod


Zůstala jsem sedět na zemi vedle vojáka, dokud jsem mohla. Když za mnou Greg přišel, vydechla jsem a nasadila jsem úsměv, jak jen to šlo. Nemůžu je teď přece demoralizovat no ne?
„ Děkuju, Gregu.“
Vydechla jsem s úsměvem a vzala jsem si od něj láhev, abych se mohla napít. Napila jsem se jen trošku. Mám trochu obavu, že by to žaludek nemusel vydržet a jít v těhle bolestech ještě zvracet, to mi fakt nepomůže. Vrátila jsem mu láhev zpátky a zadívala jsem se na raněného.
„ Jsem na tom lépe než on.“
Odpověděla jsem. Byla to pravda, já mám ještě trochu větší šanci to přežít, ale pokud on nepodstoupí několik operací, dost náročných a nebude mít aspoň trošku štěstí, nepřežije.
Když se zeptal, jestli to zvládnu, podívala jsem se mu do očí. Znal odpověď velmi dobře.
„ Ty už jsi se s nějakou doktorkou nebo sestrou setkal, že?“
Promluvila jsem s mírným úsměvem na rtech.
„ Zvládnu to.“
Vydechla jsem a začala se pomalu zvedat, protože to už se vrátil podplukovník s dalšími pokyny. Cesta dál byla otevřená. Aspoň za další roh.
Rozešla jsem se a snažila jsem se udržet s nimi krok, jak jen to šlo.
 
Sgt. Darios Skyer - 20. července 2019 20:35
sniper5780.jpg
Návrat podlukovníka

Čekáme s připravenými zbraněmi na to co se vynoří zpoza rohu. Těsně předtím než se kroky přiblíží za roh Arlen kýchne dost nahlas, aby upozornil celý bunkr a ne jen ty kdo se přibližují. Mám v tu chvíli chuť zanadávat a přidat k tomu pár ne zrovna pěkných poznámek. Naštěstí to byl podplukovník co se blížil.
Našel jste ošetřovnu pane? Zeptám se ho a skloním zbraň. Bez zásob první pomoci, tak nás moc nepřežije.
Jsme připraveni jak to jenom jde. Jen nevím jestli on přežije cestu, poznamenám a otočím se dál chodbou, kde je Greg s doktorkou a zraněným vojínem.
Dojdu jim s ním pomoct a můžeme vyrazit pane, řeknu mu a počkám jestli mě propustí jít pomoct Gregovy s zraněným nebo jestli mi bude něco chtít.
 
Plk. Trevor Green - 06. července 2019 16:52
vojk27158.jpg

Sbaleni k odchodu


Netrvalo to dlouho a všichni přeživší jste byli připraveni k odchodu. Kroky se dál blížily a Darios reagoval rychle, stejně tak Sam, oba se postavili do obranného postoje. Kroky se dál blížily a prsty na spouštích se chvěly a pak......
Hepčíííí!"
Kýchl Arlen tak nahlas, že to bylo, jakoby někdo vystřelil z děla a k tomu stihl oprsknout celý obličej Jill.
"Pardon."
Popotáhl. Mezitím z uličky vyšel opět podplukovních s rukama v nenásilném gestu.
"Tamtudy to půjde, dokonce se zdá, že tam protéká proud, takže se tam půjde dostat, ale asi to bude ještě do bezpečné části komplexu daleko."
Oznámil a slétl očima na skupinu.
"Připraveni?"
Otázal se spíše Daria, než kohokoli jiného.
 
Jill O´Briennová,Ph. D. - 05. července 2019 22:10
jill211.jpg
Popojedem
Eleanor opět oznámí že není dobré když náš jediný doktor je zároveň i pacient.Navíc otázka je tu doktor pro doktora může znít vtipně pokud jde o sitkom ovšem rozhodně ne v této situaci.Nakonec je zavelen odchod a zatímco my máme posbírat vše co jsme tu nechali a samozřejmě vzít sebou i naše raněné podplukovník se vydá zjistit jestli je cesta na ošetřovnu průchozí.
"To je dobrý."
Kytky které tu jsou asi u někoho vypěstovaly alergii na pyl zatím čekáme než se podplukovník vrátí nebo až uplyne těch deset minut a doufám že se stane ta první možnost.Když se ozvou kroky tak se nejdřív se leknu než mi dojde že to jsou lidské kroky a my jsme jediní lidé zde.
 
Gregorian Nordward - 02. července 2019 18:25
mu26979.jpg

Neviděné problémy


Opět jsme se začali chystat na přesun. Podplukovník vyrazil napřed, aby vše prozkoumal a Darios začal organizovat nás ostatní. Přešel jsem k Eleanor a lehce se dotkl jejího ramene.
"Napij se, je tu dusno."
Podal jsem jí svou plní láhev.
"Jak ti je? Nevypadáš moc dobře. Tvá zranění nejsou zrovna v pohodě."
Přelétl jsem jí starostlivým pohledem. Nemohli jsme si dovolit jí ztratit.
"Zvládneš to?"
Bylo mi jasné, co odpoví, ale i tak byla v tom jakási planá jistota.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2019 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.13500690460205 sekund

na začátek stránky