| |||
Prosím nerušit věřím že se ještě pokračovat bude. |
| |||
Vymetáme pavouky! Vaše dobrodružství spadlo do kolonky "Už se dlouho nehrálo - odpad" a stalo se jedním z nich. Máte-li zájem pokračovat ve hraní nebo vyměnit vypravěče, napište mi to sem jako herní příspěvek. Můžete mi též napsat poštou. Pokud nic z toho neučiníte do dvou týdnů, tato jeskyně bude ukončena a vaše postavy si budou muset najít novou práci. Bimba PS: Používejte klasickou poštu, nikoliv herní - k té nemám přístup. |
| |||
Znovushledání rodiny... Chlapi mají očividně už dost vypito a tak skoro ani nepostřehnou, že jim zdroj její zábavy utekl. Alice se Sam si vymění pár vět. "Na její obranu, samotný průchod byl skutečně jen nešťastná nehoda," pronesu k nim, i když si nejsem jistý, zda mne vůbec vnímají. Dávám jim prostor a rozhlížím se po pajzlu. Vypadá to tu, že se jim před deseti lety zlomil mop a nikdo se ho už neráčil nahradit. Když padne mé jméno, vykloním se jí do zorného pole, zazubím se a zamávám jí. Její potenciální reakce je ale pohlcena objetím od Alice, které Sam komentuje jako moc pevné. Nechám jim prostor a podívám se po muži, který se snaží udržet svůj podnik, jestli se tomu tak dá říkat, naživu tím, že očividně zkupuje na tržišti zajímavosti z budoucnosti. Měl bych se vrátit k tomu časovému vetešníkovi, vážně by mne zajímalo, kde to bere. Když se rozběhne parodie, povzdychnu si. "I když velmi nerad ruším vaše shledání, měli bychom se pohnout," i když mluvím na Alici se Sam, pohledem sleduji další blond dívku, která se prudce zvedne a odkráčí pryč. Postupy zdejšího hostinského očividně neschvalují všichni, nicméně nikdo by jí neměl nutit sem chodit... Když mi odchozí dívka zmizí ze zorného pole, podívám se na Sam. "A hned jak budeme někde, kde to nebude cítit po salmonele, rád bych věděl, proč jste tě vlastně museli zachraňovat. Nikdo vás na škole neučil, nevloupávat se do profesorských kabinetů?" povytáhnu jedno obočí a pokynu jim směrem k východu z "clubu". |
doba vygenerování stránky: 0.085124015808105 sekund