Doctor

New York 23.století
Rozhlížíš se a poznáváš typický New York začátku 23.století který by jsi bezpečně poznal od New Yorku 20. nebo 21. století. Přetechnizovaná infrastruktura ukazuje styl nové doby a nového začátku. Třetí světová válka měla nejničivější následky právě pro Spojené státy a tak návrat k původnímu zřízení byl asi stejně možný jako kdyby jsi se snažil udělat z popelu opět papír. Tvůj rychlý pohled na psychopapír ukáže že ses strefil neboť tam stojí že jsi John Smith známý jako Doktor sekční velitel New Yorku a okolí. Do popředí se totiž dostali vědci a protože byli hybnou silou nového uskupení získávali čím dál větší moc. I v současné době se uchovala pozice prezidenta který řídí Koalici spojených států z Kapitolu (bývalý Washington) ovšem ostatní státy spravují takzvaní sekční velitelé tento název si vybrali protože je výstižný a přesto prostý na rozdíl od označení guvernér, senátor nebo kongresman. Sekční velitelé jsou správci i poradci a na rozdíl od předchozích politiků nejsou volení na jisté období, ale jejich práce a pozice se přezkušuje mnohem častěji. Ovšem u lidí tvá přítomnost nevyvolává udiv politici této doby totiž na lidi neshlížejí ze svých bilboardů umístěných vysoko nad zemí aby občanům připomněli kdo rozhoduje o jejich bytí a nebytí, ale pravidelně chodí mezi ně.
„Tohle je jen pouliční strkanice.Garryho stará taverna nám poslala falešného hráče aby nám oplatila předchozí vtípek.“
Muži mezitím vstávají a ty si všimneš co to vlastně znamená Roopis.Má to ten muž napsané na dresu hned pod svým jménem. Roopis je totiž sportovní tým. Lidé se rozcházejí a ty se jich můžeš ještě na něco zeptat zatímco ten hráč ti děkuje. Ovšem pak je tu jedná žena která neochází a dívá se na tebe naléhavě.
"Vy jste Doktor? Tušila jsem že přijdete prosím musíte mi pomoct. Má dcera se ztratila a jen vy jí můžete pomoct prosím ..."nedomluví dojde k tobě a chytí tě za klopy tvého dlouhého kabátu. Poznáš zoufalství a strach v jejím pohledu, výrazu i celém chování stejně jako že ti něco tají. Ale ta prosba je upřímná.

Blimey!

Ľudia ma zdravili a volali mi na slávu. Ja som sa na nich iba usmieval a mával som im, celý nadšený z toho ich nadšenia. "Ste slobodný!" vykríknem na drámu a až potom zistím, že to znelo dosť divne a dúfam, že si toho nevšimli. Každému odkývam, vhupnem do TARDIS (ktorá si mohla vybrať lepšie miesta na pristátia ako kopec, predsa len mám vyše deväťsto rokov). Tá je celá vytešená z môjho príchodu, až začne vystrájať blbosti a ja sa preberiem s hasičským prístrojom v ruke, hasiac malé iskričky.

"No tak, zlato, poďme!" pobúcham ju po konzole pravou rukou, ľavou držím nejakú páčku, nohou stláčam druhú, druhá noha sa ledva drží a v zuboch mám svoj sonický šraubovák. Stisnem zubom gombík, mieriac ho na obrazovku, ktorá mi ukazuje tie šialené čísla budúcnosti. To je veľký skok!

Zrazu to všetko ustane a ja padnem na zadok. Nahlas vzdychnem, hodím si šraubovák do vrecka dlhého hnedého kabáta a pobúcham obrazovku, ktorá akosi nechce hlásiť, kde som. Napokon sa to ukáže - hm, začiatok 23. storočia, zaujímavé. New York. Zaujíma ma, ktorý v poradí. Myšlienky mi zablúdia k Rose, ktorú si však vytesním z mysle.

Vyjdem zo svojej búdky, ale okamžite mám chuť vrátiť sa do nej, keď zazriem bežiacich ľudí. Som uprostred maratónu? Nie, nie, som si istý, že ten chlapík tam beží pred niekym. A naozaj! Zatvorím dvere a začnem hľadať svoj psychopapier. Keď tam pribehnem, už sú na ňom ľudia. Roopis?

"Hej! Hej!" ukážem im psychopapier, aby ich to zastavilo, dúfajúc, že to ukáže vysoký post vo vláde. "Nechajte toho chlapíka, čo vám preboha urobil?"

Doctor

Kdesi,kdysi
Na dvoře Jana z Anjou známého též jako Jan Bezzemek jsi zjistil že nejsi jediným mimozemšťanem.Setkáš se tam s ženou která pochází z planety Quax.

Poněkud jste se neshodli a když se probouzíš ležíš na konci svahu a kolem tebe se nachází hlouček lidí kteří jakmile se probereš propuknou v jásot.Čekal jsi že se po tvém požadavku naštve,ale ne že to bude tak bolet musela do tebe vyprázdnit snad celý svůj momentální výdej,ale taky splnila svůj slib.Stáhla všechno své vybavení zavřela tu časovou trhlinu kterou sem přišla a když se rozhlédneš kolem zjistíš že stroje kterými zde Morgan těžila zlato jsou pryč a stráž prince Jana taky.Nejspíš utekli hned když čarodějka i její magické věže zmizeli a tak projdeš jásajícím davem a vydrápeš se na svah ke své TARDIS (která zde na tomto opuštěném místě působí poněkud podivně) protože zde jsi svou práci uděla.Lidé jsou volní,Morgan je pryč a s ní i všechno co do této doby nepatří takže můžeš dobu prince Jana s klidem opustit.Ovšem TARDIS zřejmě opět prochází svým rozverným obdobím nebo se něco pokazilo
PRÁÁÁSK.
Tak tohle neznělo dobře a v současné době TARDIS připomíná spíš jankovitého koně.Nebo ježdění ve vodopádu v sudu či roztočenou káču když rotujete z jednoho časového pásma do druhého.
PRÁÁÁÁSK.
Tak tohle znělo už o poznání hůře poskakuješ a pobíháš kolem a snažíš se jí přemluvit ke spolupráci když máš najednou pocit že se asi něco pálí.Požár uhasíš a TARDIS se přitom nakloní a tě hodí na přístrojovou desku s jemností nerudného vyhazovače.Ovšem jste na místě ať už je to kdekoliv.Pohled na přístrojovou desku ukazuje Zemi,New York začátek 23. století.Tudíž půjde o Koalici spojených států pokud vyjdeš ven všimneš si typický přetechnizovaný styl této doby ovšem pak tě zaujmou muži kteří honí dalšího v dresu jednoho basebalového týmu.Pak ho dohoní a ten nejtlustší ho zalehne.Ostatní následují jeho příkladu a ten muž brzy zmizí pod nimi zatím co kolem se shromáždí další lidé a skandují.
„Roopis,Roopis,Roopis,Roopis,Roopis.“

Legendy praví, že mezi hvězdami žijí další civilizace, mnohem vyspělejší, než je ta naše. Lidé, od pravěku vzhlížící k hvězdné obloze, si neuvědomují svou maličkost oproti mužům a ženám stojící na vrcholu samotného vesmíru. Páni času, ukrytí v temnotách, čekající a pozorující, povznešeni nad malicherné problémy smrtelníků. Taková jest nejmocnější civilizace, kterou kdy spatřil celý vesmír, taková je Gallifrey.
Každé civilizaci však přináleží její konec. Proroctví předpovídá, že v den, kdy padne lidství Pánů času, se vrátí odkaz Gallifrey, aby vyvedl své rodiče z temnoty. Doteď je však gallifreyský odkaz roztroušen po vesmíru, po celém času a prostoru. V hlubinách temnoty mezitím trpělivě čeká hrozba, kterou kdy vesmír nespatřil.