Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Doctor Who: Odkaz Gallifrey

Příspěvků: 104
Hraje se Dvakrát týdně  Vypravěč Belgefor je onlineBelgefor
 

Ukončená jeskyně!

DružinaObnovit družinu

družina zatím neexistuje
TARDIS - 01. listopadu 2016 09:26
tardis5567.jpg
Doctor

Chcete vidět za zrcadlem rub či líc?
Ano tady se to začalo zamotávat už od začátku,ale tak se to stane když jediné informace které máš jsou od někoho kdo neměl o věcech jako je čas a prostor žádné ponětí a popisoval to spíš abstraktně.A tak jsi nevěděl jak najít to co hledáš případně v jakém světě tě Tardis vysadí ani jak vlastně ten svět bude vypadat.A pak když přijdeš sem tak tu nic nedává smysl a to ani od těch kteří ti mají poradit.Jistě oni jsou ti dobří (aspoň to tak zatím vypadá) a podle toho co jsi viděl umí formovat čas a prostor podle svého přání možná proto že existují mimo obojí.Ty kuličky jsou zřejmě jakýmsi zpodobnění nebo usměrněním protože pokud skutečně existují ve všech alternativních světech zároveň je to nejspíš naprosto nezbytné.Možná proto nemají hmotné tělo i když jsi zažil druhy které existují jako energie a hmotné tělo tak nepotřebují.V kuličce je to co jsi viděl na tabuli,ale taky mnohem víc.Mnohem víc,vidíš historii tohoto světa mnohem podrobněji než ti jí ukázali předtím.Je toho tolik že na podrobnější studium budeš potřebovat mnohem víc času,ale zatím se potvrdí jedna z tvých domněnek.Ten mnich netušil že zde vlastně popisuje další dvě Země kde se vývoj odebral jiným směrem.Nevěřil jsi tomu ani že to může být tak zásadní,ale teď to co vidíš mluví samo za sebe.
Zobrazit SPOILER
Jistě dozvěděl ses toho hodně,ale pořád nevíš proč jsi tu nebo co se od tebe chce.Je možné že to je náhoda a ty to zjistíš jako obvykle později?Ale teď je důležité najít Alici a na nějaké věci se jí zeptat.Vydáš se směrem k dvoukřídlým dveřím kterými obě dívky marně cloumají.Pak se dveře otevřou a vykoukne z nich žena s blond vlasy která se na obě dívky podívá přísným pohledem.
„Á opozdilci.Víte co vás čeká.“
Obě dívky skloní hlavu a dokonce se zdá jako by se začervenaly.Žena je pustí dál a aniž by ti věnovala pozornost zavře dveře.Pokud se k nim vydáš tak po prvním kroku se dveře opět otevřou a vyjde z nich Alice.Když tě uvidí tak se k tobě rozběhne a ty uvidíš v jejím obličeji obavy.
„Tady jste měla jsem strach když jste zmizel.Jste v pořádku?Dozvěděl jste se něco?Já ano i když to nedávalo žádný smysl.“
Alice se zastaví,vydechne a pak dodá:
„Pokusím se to vysvětlit.Moment,kde to je?“
Nato si vyhrne rukáv a ty uvidíš jak něco mačká na hodinkách které má na ruce.Všimneš si že hodinky nemají tlačítka jen jisté výstupky a co je ještě podivnější mají ručičky.Po posledním výstupku který Alice zmáčkne z hodinek vyšlehne proud světla a stvoří holografický obraz.Na něm vidíš známé žluté světélko jak v Alicině domě krouží nad počítačem Sam.Pak do něj vstoupí a na obrazovce se začnou objevovat data která jsi tam později našel,data o tobě včetně tvého příchodu sem.Pak se do zorného pole dostane Alice,sedne si k počítači a dlouze a překvapeně na něj zírá.
„Tohle je záznam z našeho domu před několika dny.Nevím jak se to tam objevilo nebo kde k tomu Sam přišla.Doufám že se do ničeho nenamočila.“vysvětlí ti pak Alice na co se právě díváš.Cítíš upřímné překvapení a taky starost navíc pokud na to nepřišla Alice ani o ničem neví kdo to byl?A pokud to byly skutečně ty bytosti to ti to nemohly říct rovnou?Možná to není jejich styl nebo se nemůžou vyjadřovat přímo kvůli své samotné podstatě.Pokud je tomu tak tak zde bude ještě veselo.Jsi ve světě kde nic není tak jak má být,kde i se dějiny odehrály zcela odlišně a před sebou máš úkol o kterém pořád nevíš vůbec nic.
 
The Doctor - 28. října 2016 13:30
davidtennanthdrdavidtennant14376402226829.jpg

Zpátky do školy
bliky blak skrz sféry



Nadechnu se k odpovědi, ale pak si vzpomenu, jak jsem několik hodin ležel v kalibrátorech TARDIS a snažil se jí přenastavit na cestování skrz další vesmíry a radši nic neřeknu. Upsy. To by dost vysvětlovalo. Jako na potvrzení mých slov mi ukážou, jak to vypadalo zvenčí. Když se obrazy dostanou k nárazu do věže, promnu si bouli, která mi dost bolestivě připomíná, jak moc pravdivé to je. Měl bych to zábradlí zase vyměkčit.

Uuuh, takže to nastavení funguje, jen trochu... jinak než jsem očekával. Stařičká si snad začíná vyvíjet smysl pro humor... To bude tím, jak na chvíli měla lidské tělo.

Tenhle svět si dokáže posunout fixní bod času a prostoru?
Celkem překvapeně zaregistruji. I když, něco podobného se povedlo River, že. Lehce nakloním hlavu na stranu. Ten týpek by se měl soustředit na nějaké souvislosti, protože většina toho co říká pořádně nedává smysl. Tedy rozhodně podle měřítek toho našeho vesmíru. Jo jasně, náraz do věže byla špatná věc. Měl bych nějak pořešil náchylnost na vychýlení z původního kurzu. I když tady jsem asi žádný fixně nastavený neměl, to bude tím. Přejde ke mne a vloží mi do ruky další kuličku. Začínám si říkat,na jakém principu fungují.
"Co co potřebuji vědět?" zvednu k němu pohled. I když tuším, že půjde o technické informace. Nicméně že upgraduje software šroubováku je rozhodně příjemná věc. Znamená to taky, že dokážu přesunout informace do TARDIS. Jen opatrně s tím nahráváním, aby mi tu neproběhl nějaký vir. I když pokud by se mě chtěli zbavit, mohli by to udělat mnohem jednodušeji, předpokládám.

"Co přesně po mě tedy chcete?" rychle se zeptám, když to vypadá, že se se mnou loučí. Protože přece jen, hej, neodpověděli ani na jednu z otázek, proč do toho mě tahají, i když jsem se do toho víceméně natáhl sám. A jak věděla Alice, koho, kdy a kde hledat.

Rozhlédnu se, když se okolí začíná rozplývat. Přimhouřím oči, abych nebyl oslněn a mohl rychle zaostřit, když se okolí změní. Že by taky přenášeli z místa na místo? Přejedu tabuli pohledem a překvapivě dobře se mi údaje pamatují. Vážně časové okno. Hmmm. A profesůrka z toho koukám vynechávají.

Třída se také rozplyne, takže předpokládám, že šlo jen o další jejich výtvor. Stojím zpět ve škole. Vstupní hala s hodinami. Hodím po nich pohledem. A vážně, hrají si i s časem. No to jsou radosti. Prohlédnu informace v "dárku" a pak je přenesu do šroubováku. Pohodím si s ním. Teď už by fungovat mohl zase pořádně. Zvonění mě vytrhne z vlastních myšlenek a sleduji poslední opozdilce opouštět školu.

A teď... Bloodyhell! Vlastně tu je někde Alice! Rozhlédnu se a když není v dohledu, vyrazím se podívat po okolí, zda tu někde je.
 
TARDIS - 27. října 2016 15:26
tardis5567.jpg
Doctor

Pojedem
„Ne my jsme vás sem nepřitáhly to vy sám,vzpomínáte?“odpoví ti ten první muž a kulička se opět začne zvětšovat.Vidíš v ní Tardis jak se zmítá v něčem co připomíná složitou soustavu tunelů než se to ustálí na dva mezi kterými pořád přeskakuje.Po poslední ráně uvidíš jak se objeví už v tomto světě nad nějakým náměstím a padá dolů jako kámen.Vidíš velkou budovu s hodinami a obrovskými ručičkami a dole na chodníku muže v modré uniformě s černou čepici a černými vysokými holínkami který drží na vodítku velkého psa.Tardis mezitím narazí do do věže,v tu chvíli se ručičky hodin zastaví aby se pak začali otáčet jako zběsilé.Zrychlí se i okolí,je den,noc,pak opět den a opět noc dokud se kontakt s věží nepřeruší.Pak se ručičky zpomalí a čas začne opět plynout normálním tempem.Jistě cítil jsi že jsi do něčeho vrazil (ten náraz Tardis nasměroval na místo kde nakonec přistála),ale netušil jsi že to bude mít takové následky.Ale kde to vlastně jsi?Vzpomínáš si co bratr Bonifác napsal o tomto světě,ale problém je v tom že zde vlastně nebyl moc konkrétní.Mluvil o světě kde se mísí magie a technologie aniž by se jedna strana snažila tu druhou potlačit,o světě chaosu,ale přesto jistého proudu logiky.O světě plném paradoxů kde se i zdánlivě nemožné stává možným.Obraz mezitím zmizí a kulička se zmenší zatímco se slova ujme ten druhý muž.
„Každý svět nese jistou fluktuaci,ale zde jsem věděli že přijdete vy.Ale přišel jste dřív mnohem dřív a proto jste teď tady.A taky proto jsme stvořily tohle místo.Staré problémy ještě nenastaly ovšem jsou tu nové.Jiné,vždy tomu tak je.“
Stvořily?Ale taky ti začalo docházet to co ti jeden z nich řekl už předtím.Ta dívka ti toho nejspíš moc neřekne protože pokud jsi tu skutečně dřív tak se jisté věci ještě nestaly.Není hotová jak by řekli ty stroje v lodi Madam de Pompadour.Začíná se to pěkně zamotávat a to jste se ještě nedostali k jádru věci.První muž mezitím vezme jinou kuličku dojde k tobě a vloží ti ji do ruky.
„Zde je to co potřebujete vědět.Až si to prohlédnete přiložte kuličku k vašemu sonickému šroubováku informace se tam načtou.“
Ještě ti zodpoví případné další otázky a pak se opět dotkne krempy své buřinky.
„A přijde čas ozvem se zas.“
A okolí se začne rozplývat do bílého světla,když světlo zmizí zjistíš že stojíš v nějaké místnosti před tabulí na které jsou křídou napsané požadované informace ohledně brány i přístroje který ji vytvořil.Taky zde najdeš veškeré souřadnice vstupu do místa kde je nejspíš Sam,ale než zjistíš kde to vlastně jsi i toto místo rozplyne a ty se ocitneš opět ve škole.Stojíš ve vstupní hale pod mechanickými hodinami a v ruce pořád držíš kuličku kterou ti ten muž dal.Navíc sis stihl zapamatovat vše co bylo na té tabuli a co je nejspíš i v té kuličce.Podle toho co ukazují co hodiny zde uplynuly sotva tři minuty,halou se mezitím rozlehne zvonění a kolem tebe proběhnou dvě dívky a zamíří k dvoukřídlým dveřím.Patrně poslední opozdilci.
 
The Doctor - 04. října 2016 01:37
davidtennanthdrdavidtennant14376402226829.jpg

Setkání
ala nalejvárna



Ono toho co nečekám skutečně moc není. Spíš jde o to, co nečekám že přijde, než o to s čím bych se mohl nebo nemohl setkat. Ostatně jsem vždy otevřený všemu. Ono to tak nějak ani jinak nejde, když je jeden mnou. To že mi tu chybí nějaká podstatná data už vím. Otázka je, jak je získat.

Po jisté době přemlouvání se šroubovák uvolí mi alespoň ukázat sílu a koncentraci dané neznámé síly, tedy spíše typu energie, ale to už je drobný detail, hlavně že jsem z něj vymáčkl něco. Upřímně, jednou by mi taky mohla výjimečně staričká říct, co všechno šroubovák umí. Metoda pokus omyl na bojišti začíná být poněkud nebezpečná.

Zaujme mě, jak se to tu vlastně oblékají. Takže si to srovnejme. Velmi vyspělé technologie mimo dobu z které pochází budovy a výzdoba, oblečení z dvaadvacátého století a volná energie, s kterou si tu hrají jak chtějí. Nechcete přidat ještě něco? Třeba dinosaury jako domácí mazlíčky? Nu ale měl bych se začít soustředit, jinak mi uniknou do očí bijící fakta.

Dívka vypadá, že odpoví a konečně se také něco dozvím. Když mi ale hledí kamsi přes rameno, potlačím povzdych. Někdo tu má ještě větší problém se soustředit než já. Ve stejný okamžik mě ale zaujme další přítomnost v hale. Stačím se sotva natočit, když mnou proletí... cosi...? Okolí se zahalí do bílého roucha, takže musím přivřít oči a zaclonit si oči.

Světlo ustane. Jako první si zkontroluju, že na mě prolétající bytost nezanechala nějaké následky. Vypadá to ale, že si mě jen značily, aby mě mohli přenést... Rozhlédnu se. Šedé Nicoty? Se sonicováním se ani nenamáhám. Dýchat dýchám, očividně nikam nepadám, takže tak nějak čekám co se bude dít. Nepředpokládám, že by mě jen tak takhle veřejně poslali do čudu, aniž by se mě alespoň zeptali, co jim čmuchám ve světě. No ať už je to kdokoliv.

Ha postavy! Vypadají ale jak pohřebáci konce 20. století. A lakýrkama by mohli házet prasátka. Nenápadně si je sonicnu, když se k nim vydám. Áááá naši uzurpátoři dětských těl.
„Také zdravím,“ řeknu poněkud kousavěji, než jsem chtěl.
„No otázek mám dost. To odpovědi mi docela chybí,“ pokrčím rameny, „meziprostor. No tak to jsem svou tezí zas tak daleko nebyl...“

Budiž světlo. Božský komplex? No tak to potěš hvězdu tedy. Sleduji je, i proměňující se okolí. Doufám, že tohle jsou ti dobří. Jinak je tenhle svět asi v nehorázným průseru. No to je pravděpodobně i tak, když se mi ukazují, ale víte jak. Naděje umírá poslední. Stočím k nim pohled, když se dá do monologu.
„Takže vnímáte prostor stejně jako my čas,“ kývnu hlavou. No pokud je teze, že dimenzí je nekonečně mnoho správná, tak mají v hlavách asi dobrý guláš. I když. Mají vůbec hlavu? Asi ne co...

Xeelee. Cesta. Jasně. No supr. A co že se to tu vlastně děje?

„No docela se divím, že se vůbec vybavujete s někým kdo je tady víceméně na návštěvě. Pokud sem ovšem TARDIS nedovlekl někdo z vás...“ tázavě povytáhnu obočí.

Nicméně stejně poslušně stočím pohled ke kuličce. Dostal jsem své žádané hodiny o tomto světě. No tedy, tady se přání plní celkem rychle. Sleduji, jak to tady funguje a zpozorním o něco více, když se přesunou k událostem, kvůli kterým jsem vkročil do školy.
„To vypadá jak okna z Madame de Pompadour...“ zamumlám si pro sebe, když si prohlížím projekční přístroj bran. No dobře, tak mi to vrtalo hlavou a zjistil jsem si to no. Vinen. Jedeme dál.

Obrazy skončí. Zhoupnu se na patách. Srovnám si to v hlavě.
„Vypadá to celkem zajímavě. Smím ovšem vědět, co tady dělám já?“ zeptám se nakonec. Pokud tady čas funguje jen trochu jako u nás, můžu jim pomoct. Nebo když mi ukážou ten přítroj. Nebo toho profesora, když jeho nespolkl. Doufám tedy že ne. Stejně by to ale znamenalo překalibrovat TARDIS. A na to budu potřebovat trochu více dat, než stručný výcuc v magické kuličce.
 
TARDIS - 24. září 2016 10:53
tardis5567.jpg
Doctor

A opět jinde
Nečekal jsi že se setkáš se skutečnou magii protože všichni ví že skutečná magie neexistuje nebo by to tak aspoň mělo platit.Ale ne zde jako by tento svět plaval jako žloutek ve skořápce vesmíru který popsal už Einstein.Nebo je něco co ti pořád uniká bohužel průzkum té dívky ti moc neprozradí.Sonický šroubovák zaznamená silnou koncentraci této neznámé síly,ale ta síla není nebezpečná vlastně je v současné době nečinná.Dalo by to přirovnat k ohni který může být dobrý sluha,ale zlý pán.Taky ti znova ukázal něco čeho sis dříve nevšiml protože jsi byl tak zaujatý tou neznámou silou.Jedná se o oblečení všech které jsi zatím potkal,je z nějakého nanopolymeru a součástí jsou počítačové čipy.Spousta počítačových čipů připomíná to technologii molekulární manipulace která byla objevena na Zemi na začátku 22.století.Nejen připomíná,ale ona to je ta technologie což zjistíš když se zaměříš na dívčiny brýle.Rámečky jsou supravodič a skla nejsou skla.ale látka které se říká glastik (nanopolymer využívající výhod jak plastu tak skla,je průhledný a lehký,ale není tak křehký).V tehdejší době ten kdy měl jistou oční vadu díky svým brýlím viděl víc než ten kdo měl oči v pořádku.Ale i když to je zajímavé je to jen další otázka a tobě by se už hodily i nějaké odpovědi.Snad ti je dá ta dívka ovšem než ti stačí odpovědět všimneš si že jí něco zaujalo.Zároveň ucítíš přítomnost ještě někoho jiného,ale než se stačíš otočit ten někdo tebou proletí a okolí zaplaví bílé světlo.Když zmizí stojíš na povrchu který je šedý stejně jako okolí ať se snažíš jak chceš tak nedohlédneš stropu ani okolí.Pokud okolí prozkoumáš sonickým šroubovákem tak ti řekne že okolí je pevné a hmotné,ale není schopný určit kde to vlastně jste.Pokud se vydáš na cestu tak jsi schopný ujít velkou vzdálenost ani by se ti zdálo že ses nějak přiblížil hranic toho kde vlastně jsi.A pak si všimneš dvou mužů kteří stojí asi pět metrů před tebou.Oba jsou hladce oholeni,mají knír a černé vlasy a jejich oblečení připomíná konec 20.století na zemi.Oba jsou oblečeni do bílé košile a černého obleku.Oba mají na hlavě buřinky a oběma se jejich boty černé barvy nezvykle lesknou.A oba jsou od sebe k nerozeznání.Sonický šroubovák prozradí že to jsou ty světélka která jsi viděl až na to že teď mají hmotnou podobu.Podobu tvořenou ze světla a energie protože nerozeznáváš nic z toho co by běžné bytosti měli mít.
„Omlouvám se,ale bylo to nutné.Chtěl jste otázky a tohle byla jediná možnost jak s vámi takto rychle komunikovat v reálném čase.Tohle je Meziprostor místo kde si budeme moci nerušeně pohovořit.“ozve se ten první muž.
„Ale nejdřív budiž světlo.“poznamená ten druhý muž,dotne se krempy své buřinky a okolí se opět změní.Místo šedivého neutěšeného prostoru se kolem tebe nyní nachází něco co připomíná japonskou zahradu.Zjistíš že okolí je skutečné stromy jsou skutečně stromy ze dřeva které stu stojí snad celá staletí.I keře a všechno kolem je pravé kromě země která je pořád z toho stejného materiálu pokrytá kruhy o průměru tři metry a některé i menší poblíž kterých se nachází duhové kuličky.Ten první muž tě opět osloví:
„Asi by jste chtěl vědět kdo jsme.Naše rasa je stejně stará jako ta vaše,pokud vy jste Pán času my jsme Vládci světů.Jsme všude a nikde,vidíme,cítíme a vnímáme všechno.Prožíváme staletí,během jediné mžiku oka ...“
„Pokusím se to říct srozumitelněji.“přeruší ho ten první muž.„Běžné bytosti existují rozdělené v různých dimenzích.Tisíce,miliony stejných osob které dělí jen jediná věc.Volba.Doba a místo kdy se něco stalo jinak.Ovšem ne vždy záleží jen na nich čas je nekonečný,relativní,čas je bezvýznamný,ale přesto je to to jediné co dává smysl.Čas ...“
„Je jen okno nebo magický trik jak by řekli zde.“pokračuje ten druhý muž.„My existujeme ve všech dimenzích zároveň.Tak jak teď s vámi se mluvím nacházím i ve všech dalších dimenzích.Každá je sice jiná ovšem my jsme pořád stejní.“
„Jsme Xeelee existujeme v transdimenzionální doméně která je v některých dimenzích známá jako Cesta.“pokračuje ten první muž.
„Ale vy jste o tom ještě neslyšel což nás přivádí opět k tomu proč jste tady.Annie vám toho zatím moc neřekne ještě je moc brzo.Možná bychom vám to mohli vysvětlit vy.“
Muž se skloní k jednomu kruhu a sebere z něj kuličku.
„Tohle je Země jak jí znáte.“
Kulička se zvětší a ty se právě díváš na to jak Řím oslavuje vítězství na Kartágem.pak však obraz zmizí a muž kuličku odhodí ta se kutálí zatím co muž zvedne jinou.
„A zde se právě nacházíte.“
 
The Doctor - 05. září 2016 21:56
davidtennanthdrdavidtennant14376402226829.jpg

Prapodivný svět
jak podle staré dobré J.K.



Budu muset mrknout na fyziku tohoto světa. Tohle vypadá dost zajímavě. Není to nic na principech, které jsem zatím potkal. "Aby jste uspěl musíte věřit neuvěřitelnému a čekat neočekávané." Jo jasně. Tak za a. V čem. Za b. To jsem přece připravený provést kdykoliv a jakkoliv. Znají mě, i když mě neznají. Hmm. Měl bych přidat sonicu mód na magii. A když už v tom budu, tak pořešit i to dřevo.

Rád bych se zapsal na jednu dvě hodiny zdejší školy, šlo by to? Napadne mě jen tak mimochodem. Doctore, koncentrace. Moc odbíháš. Napomenu se, když se mi myšlenky poněkud zatoulají pryč. Zase.

Při sledování scénky mi přijde na mysl okamžitě telekineze. Rozhodně to tak vypadalo. Ovšem vzhledem k tomu, že té energie je tu mnohem více, mám dojem, že to nebude jen to. Pro jistotu si dívku nenápadně sonicnu. Ovšem jak jsem čekal. Nic kolem ní, co bych mohl zachytit a co by mi napovědělo, že jde o nějaký trik, nebo tak. Vyměňujeme si s dívkou zamyšlené pohledy, když začne nervózně přešlapovat. Podívám se zpět na Alici, abychom prostor opustili, když si všimnu jak se tváří. Mrknu zpět směrem k dívce. A Alici. Na tváři se mi usadí chápavý výraz.
"Tak kamarádky..." zabrumlám si pro sebe. Vyrazím tedy k ní.

Chci se nadechnout k odpovědi, ale vlastně mě nepustí moc ke slovu. Nejsem to většinou já, kdo tohle dělá? Napadne mě celkem pobaveně.

"Annie," oslovím jí měkce, "věřím, že o ní máš strach. Ale nevíme kde je. Ne zatím. A abychom jí našli, měla bys nám říct všechno co víš," vybídnu jí melodickým hlasem a podívám se na ní. Doufám, že tak udělá. Mohla by vědět více o tom záhadném profesorovi.
 
TARDIS - 26. srpna 2016 16:23
tardis5567.jpg
Doctor

V Bradavicích?
Svět kolem jako by byl převrácený a plný rozporů,ale přesto funguje.Možná to jen tobě připadá jako chaos protože se zde zatím nevyznáš.Potřeboval zjistit jak to zde chodí a jaké jsou zdejší zvyky,ale to se budeš muset nejdřív dostat k nějakému terminálu.Ty bytosti mluvili o volné energii kterou dokážou schopní lidé použít pro své účely,ale taky říkali že musíš věřit neuvěřitelnému a čekat neočekávané.Sonický šroubovák ti však nepomůže protože stejně jako nepůsobí na dřevo zřejmě ani nedokáže zachytit tuhle podivnou energii.Jako by byla rozptýlená a přitom prostupovala vším kolem jako částice nebo záření z vesmíru.Jistě může být pravda že tento svět je na jednu stranu velmi vyspělý,ale přesto se tu najdou takové anachronismy jako jsou mechanické zámky u skřínek nebo mechanické hodiny kde je čas ještě odměřován ručičkami.Je to dáno tím že zde vedle sebe existují dvě zdánlivě neslučitelné veličiny aniž by jedna druhou zničila?A pokud ano proč tomu tak je?Tyhle otázky jsou sice důležité,ale zatím na ně odpověď nenajdeš.Mezitím přišel čas na další scénu protože přes všechny ty zvláštní věci kolem tahle škola je normální škola s normálními studenty.A bohužel i zde existuje šikana zvláště u namyšlených dívek které si myslí že jsou něco víc.I když na tom co jsi viděl bylo něco zvláštního.Opět jsi ucítil vzedmutí té zvláštní síly,ale stopy ztratily dřív než jsi stačil něco zachytit.Je možné že by jsi byl svědkem kouzla?Ale je možné seslat kouzlo beze slov a bez gestikulace či jakéhokoliv jiného jasně viditelného projevu?Ale když si prohlížíš tu dívku tak necítíš nebezpečí ani přítomnost nějaké ochrany či že by se tu někdo snažil něco zakrýt či upravit.Dívka si tě prohlíží taky,ale spíš ze zvědavosti a taky si všimneš jisté dávky nervozity.Brzy začne přešlapovat na místě zřejmě čeká až odjedeš aby si mohla s Alicí něco vyřídit.Ty dvě se nejspíš znají aspoň podle pohledů které dívka na Alici celou dobu vrhá.
„Ano to je Annie.Ona a Sam jsou kamarádky.“odpoví ti Alice na tvou otázku a vysvětlí tím i dívčino chování.Když se k dívce vydáš překvapeně se na tebe podívá a pak vyhrkne:
„Vy víte kde je Sam?Prosím řekněte že ano.“všimneš si že i když její hlas zní naléhavě má dívka příjemný,melodický hlas.
„Promiňte že jsem to na vás tak vyhrkla,ale mám o ní opravdu strach.“dodá potom a ty ucítíš rozpaky a taky strach.Skutečný strach jaký máš když se obáváš o někoho na kom ti záleží.
 
The Doctor - 08. srpna 2016 12:23
davidtennanthdrdavidtennant14376402226829.jpg

V čudu
škola magie...?!



Snažím se si v hlavě srovnat, co nás tak mohlo dostat až sem, ale u staričké kdo ví. Budu se na to muset podívat, hned, jak se mi k ní podaří vrátit. Momentálně to ale nevypadá, že by to bylo nějak brzo. Doctore, kam ses to zas vymňouk.

Sonic má ovšem celkem zajímavé údaje. Vypadá to, na nějakou formu života. Celkem mi připomíná Isoluse. Až na to, že to vypadá, že mají mnohem vyšší inteligenci a rozhodně lepší způsob cestování. Taky mě mohli pozvat na čaj a hezky mi všechno vysvětlit. Alespoň pro jednou by to byla příjemná změna. Rozšířím trochu svoje vědomé vnímání, abych postřehl širší spektra. Hned mě brnkne do smyslů energie a její proudy, které jsou všude kolem. Opět nastoupí šroubovák, ale ten očividně tuto energii nezachytává. Lidi jsou prostě lidi. A takhle škola je prostě škola. Heh. No tak to mi skutečně pomohlo. Jedna věc je jistá, alespoň Alice tu prapodivnou auru energie nemá. Takže držme se pomáhání jí.

Když mi ukáže, kam máme jít, vyrazím tím směrem, sice jí napůl nesu ale tak což. Prohlížím si prostor kolem a začnu si všímat drobných odchylek této dimenze. Hodiny přejedu silně nedůvěřivým pohledem. Jestli se tu nedá věřit ani času, tak to bude zlé. Radši do toho příliš netahat TARDIS.

Před námi se otevře další školní scénka. To tady ti studenti nedělají nic jiného, než že se šikanují? Sleduji scénu, vzhledem k tomu, že Alice nenaviguje dál. Bolestivě syknu, když odcházející dívku fláknou dveře do obličeje. Druhá dívka se otočí a já si ji mohu prohlédnout. Když si všimnu, že je bosa, jedno obočí mi poposkočí vzhůru. Alice se celkem probrala a mohl jsem jí s klidným svědomím pustit. Vryji si obliček dívky a ten pocit z ní do paměti.
"Neznaly se náhodou se Sam?" zeptám se Alice a kývnu bradou k dívce. Pokud mi potvrdí, že ano, vykročím k dané dívce. Pokud bude odpověď negativní, vyzvu jí, aby ukázala cestu dál a po dívce hodím jen poslední pátravý pohled.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.12639093399048 sekund

na začátek stránky