| |||
Chvíle klidu i mě přijde vhod, abych se vydýchala a nejen z nenadálé námahy ve vedru. Její vlasy splývají vedle nás a z druhé strany je postel, takže jsme krapet jak ve stanu. "Al..." nadechnu se k odpovědi, ale to co udělá mi hlas zarazí někde hluboko v hrdle. Vzhledem k tomu, že jsem z koupelny přišla už jen v šatečkách a kalhotkách, její pohyb mě značně zarazí. Překvapila mě a to mi musí být jasně vidět na obličeji. Když se klouby prstů letmo dotkne mého břicha, mé tělo reaguje okamžitě. Také hned zrudnu až po konečky uší a pokusím se jí vysmeknout, ale drží mě dobře, takže se mi to nepovede. Pátravě se tedy zadívám do jejího obličeje a snažím se alespoň uřídit svůj dech. Nikdy jsem nebyla lochtivá, ale to neznamená že bych nijak nereagovala. |
| |||
Chvíli přemýšlím, zda ji nezasednout, abych ji nemusela držet. Nakonec to neudělám a jen se nad ní krčím a držím ji ruce připláclé k zemi. Mé vlasy mám hozené bokem a tak mi ani moc nepřekáží ve výhledu na její obličej. Udýchaná, asi i trochu zpocená z toho vedra tady si dopřávám chvilku míru. „Protože to není spravedlivý...“ řeknu a nakonec se rozhodnu to taky zkusit. Jednu ruku přišlápnu bosou nohou, aby se mi nevysmekla a vyhrnu ji lehce tričko, abych se dostala k žebrům... |
doba vygenerování stránky: 0.11005616188049 sekund