Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

VIP: konzervatoř

Příspěvků: 844


Hraje se Denně  Vypravěč Alexandra Alex Gary je offlineAlexandra Alex Gary
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Hayley Bell je offline, naposledy online byla 05. prosince 2020 19:08Hayley Bell
 Postava Mia Kepley je offline, naposledy online byla 05. prosince 2020 22:57Mia Kepley
 
Mia Kepley - 22. září 2013 13:08
shoulderlengthhaircutsforwoman20128070.jpg
„Ona se ohlídá sama... No a mě to taky neuškodí se vyvětrat.“ řeknu s úsměvem. Rozhlédnu se a kus od nás zahlédnu zase tu starou paní. „No asi bychom se měli klidit.“ řeknu a kývnu hlavou směrem k paní. „Už mě varovala, že na mě zavolá policii kvůli tomu, že nevenčím na vodítku.“ postěžuji si.

Několikrát lusknu prsty, snad to Hayley uslyší, pískat se mi nechce a hlavně ani nevím, zda to umím. Ještě bych se ztrapnila. pomyslím si. „Tak mi půjdeme. Asi se tu ještě někdy potkáme.“ řeknu, když dá svému psovi vodítko. Trochu bez přemýšlení přejedu prsty v kožichu Hayley. Je příjemný... dojde mi a tak teprve teď mi dojde, čí srst to je. Ucuknu prsty. „Tak pojď, s policií se seznamovat nehodlám...“ řeknu tiše.

„Ale to se nestane...“ štěkne. „Na to mě má páníček moc rád. Nás jen tak něco nerozdělí...“ dodá a vůbec mu nedojde, že můžeš myslet i někoho jiného než jeho pána. Když uskočíš, smutně a zklamaně štěkne.
 
Hayley Bell - 22. září 2013 11:58
haykeypopromn9937.jpg
Úsměv opětuje a pak chápavě kývne.
"Tak to jste hodná, takhle se obětovávat pro kamarádku," podívá se také k místu, kde jsou a vypadá, že se mu trochu ulevilo, že ho nadále nehoní po parku.

"Tak si dej pozor, aby bylo pořád znát, že se venčíte... aby tě někam nezavřeli..." varuji ho a trochu nevěřícně sleduji, jak se kolem motá a tře se mi o srst. Nakonec vyskočím a kousek popojdu, abych dala znát, že nejsem jen přírůstek mezi jeho hračky.
 
Mia Kepley - 20. září 2013 10:53
shoulderlengthhaircutsforwoman20128070.jpg
„Ta si s ním poradí.“ řeknu a pak i přidám komentář, „Aha, horlivost mládí, tak to všechno vysvětluje...“ řeknu a usměji se na něho.

Chvíli přemýšlím, jak odpovědět na ten přírůstek. Nemůžu říct, že mám psa a zároveň by mohl nastat problém s kdyby se nějak dozvěděl, že bydlím na koleji. Holka přemýšlej rychle... prosím svou hlavu, která většinou najde řešení hned. Jasně příběh s fenkou kamarádky, to by mohlo projít... napadne mě. „Občasný přírůstek. Pomáhám kamarádce. Taky potřebuje venčit nejlépe nonstop...“ kývnu směrem k místu, kde na sebe štěkají dva psi.

„Zdravím.“ vletím ji do řeči, jakmile řekne své jméno. „Protože páníček, potřebuje venčit. Pořád zírá do té jejich bedny a ven by nejraději nešel.“ prozradí ti důvod a pak se kolem tebe zatočí, tak že se o tebe tře. Vůbec mu nevadí, že jsi jiné rasy...
 
Hayley Bell - 20. září 2013 10:40
haykeypopromn9937.jpg
Kluk se zastaví a opře se o stehna, nabere dech.
"Pokud je to v pořádku..." hodí pohled po svém psovi a pak jde k tobě.
"Horlivost mládí, nemám čas s ním chodit do psí školky a jakékoliv pokusy mé osoby o výcvik dopadli špatně... a to je to labrador! A prý že labradoři se cvičí lehce..." odpoví ti a prohlídne si tě.
"Vás jsem tady ještě nepotkal, nový přírůstek do pejskařské komunity?" usměje se mile.

Trochu sebou cuknu, přece jen nejsem fena.
"Tak to mě těší Niko, já jsem..." zamyslím se, asi by nebylo úplně vhodné používat své lidské jméno i na svou psí podobu, nechceme to přece vytrubovat do světa, "Hally," řeknu tedy nakonec jedinou přezdívku, kterou jsem kdy dostala. Naberu do čumáku ten jeho mladiství pach, ani jsem ho nemusela vidět, abych poznala, jaké štěně to je.
"Eh... Hally, netuším, nedaleko," odpovím na jeho otázky popořadě, "proč tu lítáš jak splašený tele?" zeptám se pro změnu já.
 
Mia Kepley - 20. září 2013 09:10
shoulderlengthhaircutsforwoman20128070.jpg
Usměji se ještě víc, když vystartuje za psem. Tak za tohle bych si ji mohla později dobírat. Takhle vyjet po klukovi. „Pane, zastavte. Vydechněte si přece. Oni se domluví...“ zavolám na pána, který už běží k oběma. „Vypadáte docela uhnaný... Moc neposlouchá, co?“ dodám.

„Hmm? Nikam. Jsem Niko.“ představí se ti Labrador a zamíří tvým směrem. Hned očuchat a hned komentuje „Kdo jsi? Co jsi? Tebe neznám. Jsi tu prvně. Kde bydlíte?“ zahrne tě otázkami a paníčka ani Mii si nevšímá.
 
Hayley Bell - 20. září 2013 08:04
haykeypopromn9937.jpg
I když říkala, nebo se chovala stále tak, jako že nejsem pes, když se na obzoru objeví ten pes, ohlídne se po mě docela starostlivě. Už ho vyhlížím sama a když se víc přiblíží, zjistím že je to černý labrador, podle hubenosti a energie velmi mladý pes.

Páníček, když si všimne nás, ještě přidá na intenzitě křiku. Nakonec se mi ho zželí a vyběhnu k psovi.
"Čekej, kam tak letíš?" štěknu k psovi, který se zarazí a otočí se ke mně. Dojdu k němu, zatímco páníček startuje ke konečně stojícímu psovi. Podívám se na Miu, teď bude muset zasáhnout ona. Všimnu si, jak potlačuje smích. Tedy... Ta se asi dobře baví...
 
Mia Kepley - 20. září 2013 06:42
shoulderlengthhaircutsforwoman20128070.jpg
Z naší „dokonalé procházky“ se pro mě během chvíle stane něco jiného. Prvně si všímám psa. Sakra... zanadávám pro sebe a hned se ohlédnu po Hayley. Naštěstí pro nás je o hlavu větší než to běžící psisko. Kdyby chtěla, dokázala by ho krásně roztrhat...

Pak si všímám páníčka. Mladík, něco kolem pětadvaceti. Vodítko křížem přes rameno, vlasy a oblečení řádně zpoceno. Podle křiku soudím, že pes vůbec neposlouchá. „Hayley? Necheš se seznámit?“ zeptám se a potlačuji smích...
 
Hayley Bell - 19. září 2013 23:19
haykeypopromn9937.jpg
Zaštěkám a pobaveně se uculím, mě to přijde docela zábavné a vtipné, když jen my dvě víme, co se děje. Vyrazím s ní, odběhávám, ale držím se na dohled. Nerada bych ještě skončila v nějakém útulku.

Brzy mě do nosu uhodí zvláštní pach a netrvá dlouho a přes louku se k nám řítí nějaký černý pes. Zanedlouho se na obzoru vyloupne i běžící křičící páníček. A my že jsme neukázněné...
 
Mia Kepley - 19. září 2013 13:02
shoulderlengthhaircutsforwoman20128070.jpg
Když se vrátí s šaty, vezmu je do ruky jako nějaký balíček. Nikdo nepozná, co to je a i kdyby tak, co? Ovšem když jí vidím, jak čeká, protočí oči. „Můžu mít prosbu? Nedívej se na mě, jako že ti mám dávat povely...“ řeknu, protože mě fakt přijde divné dívat se na kamarádku jako na domácího mazlíka. Je to divné...

Pomalým krokem se tedy vydám po cestě. Aspoň si prohlédneme park.
 
Hayley Bell - 19. září 2013 12:25
haykeypopromn9937.jpg
Nakonec to vypadá, že naše divadýlko zabralo a paní se vzdaluje. Podívám se na ní a uculím se. Když se mě ptá, co jsem to roztrhala, napřed se rozhlídnu, ale než odpovím, dojde jí to.
"Byl to jen pásek," špitnu. Když mě vyzve k přinesení, jen kývnu a zamířím zpět do křoví. Po chviličce se vracím s šaty v zubem. Dojdu k ní a pustím jí je do ruky. Takhle když jsou složené, tak není pořádně poznat co to je a to je možná dobře. Vezmu do zubů ten kousek co jsem uškubla, kdyby nás chtěl náhodou podezírat někdo jiný. Čekám až vydá jako správná ´panička´nějaký povel.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.12772583961487 sekund

na začátek stránky