Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

VIP: konzervatoř

Příspěvků: 870
Hraje se Denně  Vypravěč Alexandra Alex Gary je offlineAlexandra Alex Gary
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Hayley Bell je offline, naposledy online byla 28. března 2024 21:01Hayley Bell
 Postava Mia Kepley je offline, naposledy online byla 26. ledna 2024 19:22Mia Kepley
 
Mia Kepley - 26. září 2013 09:13
shoulderlengthhaircutsforwoman20128070.jpg
Sedím a při přemýšlení sleduji, jak se cáká. Vypadá, že se dobře baví... napadne mi. Mám z toho radost. Nepospíchám pryč a tak ji nechávám řádit. Sama rukama přehrnuji písek vedle sem a tam a snažím se o nějakou stavbičku. Ovšem tím si jen ověřím fakt, že ze suchého písku toho moc nejde.

Jejích křečí si všimnu teprve tehdy, když zajede po čumáku neřízeně pod vodu. Okamžitě vyletím na nohy a doběhnu až na kraj. Asi bych tam měla skočit... napadne mě, ale v tu chvíli se vynoří. Oddechnu si a společně pak dojdeme ke krajním keřům, přičemž se pečlivě rozhlížím, zda někde někdo není. Štěstí nám přeje a jsme tu sami.
 
Hayley Bell - 25. září 2013 22:34
haykeypopromn9937.jpg
Když dojdeme k moři, opatrně dojdu k vodě. K mému údivu není až tak moc studená. Sleduji Miu, uchechtnu se a pak hupsnu do vody. Proskáču okolo a tak ji trochu pocákám. Když se posadí do písku, ještě chvíli hopsám ve vodě a pak vyskakuji a běhám i po písku i v mělčině.

Jsme tam docela hodnou dobu, čas od času jsem šla k Mie, když mě konečně zastaví prudká křeč. Nečekala jsem ji a tak jsem po čumáku zahučela do vodu. Vyškrábu se na břeh a prskám slanou vodu. Další křeč mě nenechá na pochybách, že se mé tělo konečně usmyslelo, že je toho pro dnešek dost. Dojdu k Mie a rozhlídnu se, kde bych se mohla oblíct.
 
Mia Kepley - 24. září 2013 19:45
shoulderlengthhaircutsforwoman20128070.jpg
Dojdeme až na samotnou hranu moře. Kdybych byla pes, nic by mi nebránilo tam skočit. Takhle si jen zuji boty a udělám pár kroků do chladivé vody. Chodidla se ihned propadnou do vrchní vrstvičky jemného písku. Je to krásný pocit.

Když si ho užiji, zacouvám zpět a sednu si na písek. Hlavou se mi honí hromada různých myšlenek. Od mé rodiny v Austrálii, přes můj web až po to, co se stalo tady. Samozřejmě i o Hayley, se kterou jsem se tak rychle a dobře skamarádila. Však to naše tajemství nás taky trochu spojuje...

Podívám se na ní. Světlá srst, trochu špičatější uši, trochu větší velikost. To všechno naznačuje, že to není jen nějaká fenka z ulice. Asi bych měla vymyslet něco neprůraznějšího, než kamarádku, které pomáhám. To bych přece aspoň věděla rasu...
 
Hayley Bell - 24. září 2013 19:20
haykeypopromn9937.jpg
Je zvláštní jak najednou dokážu přehazovat mezi štěkotem a lidskou řečí a v hlavě se mi to míchá do jednoho rozumného celku. Když se nad tím zamyslím, nedává to smysl. Ale to tady v poslední době povícero věcí.

Vyrazili jsme v k moři, cítím ho ve vzduchu. Když zaslechnu to otravné psisko jen nevědomky hrdelně zavrčím.

Další proklínání chlapského otravného pokolení přeruší Mia svou omluvou. Neodpovím. Co bych jí taky asi tak měla říct? To nic bylo to příjemné? Vážně? Tak na to nemám povahu. Ale ani na to abych se chovala odtažitě. Když se mi... V myšlenkách se raději od tohoto tématu odkloním.

Místo toho zase začnu vnímat realitu, poslušně jsem zamyšleně klusala vedle ní, všimnu si, že jsem poněkud vzrostlejší než psi. Do vědomí se mi opět vrátí dumání nad tím, co jsem.

Nenapadne mě dumat, jak to, že Mia je už opět dívka a já jsem pořád na čtyřech tlapách. Život mě tak nějak naučil brát věci takové jaké jsou a jak přijdou.
 
Mia Kepley - 23. září 2013 13:29
shoulderlengthhaircutsforwoman20128070.jpg
Mia...
„Mějte se...“ řeknu oběma, jak páníčkovi, tak jeho psu, který tomu určitě nerozumí. Na to bych asi musela štěkat. Počkám, až se rozloučí i psi. S Hayley po boku pak vyrazím směrem od paní – směrem k moři, které doslova cítím ve vzduchu.

Niko...
„Tak jo... Měj se.“ zaštěká a nechá si nandat vodítko. Pak se otočí a bok po boku s páníčkem odcházejí odkud přišli. „Krásně voníš!“ ještě štěkne z dálky, když už ho ani přes keře nemůžeš vidět.

Mia...
„Omlouvám se...“ řeknu tiše Hayley a doufám, že pochopí, že myslím ten dotyk. Bylo to bezmyšlenkovité. Ráda drbu psi a vůbec zvířata a no vypadá jako pes. Její diskuzi s Nikem asi ani radši nezmiňuji, jestli se takhle budou chovat všichni psi, tak to se mnou bude zlé. Nevím, zda bych vydržela, se ho nepokusit zabít. Nenávidím dotěrné kluky – to mi je jasné, i když jsem s nimi do teď neměla žádnou zkušenost.
 
Hayley Bell - 22. září 2013 14:48
haykeypopromn9937.jpg
"No jo, ta tady chodí jen kvůli tomu, aby mohla ječet na psi..." potvrdí, když sleduje tvůj pohled svým.
"Budu se těšit..." usměje se na tebe a oddechne si, když má labradora zpět na vodítku.
"Tak pojď ty rošťáku..." pokyne k němu a odchází pryč.

"No jak myslíš, když se ještě setkáme, třeba ti to vysvětlím..." zastříhám ušima, když zaslechnu lusknutí, podívám se na Miu a zahlédnu i tu paní. Bezva. Přejdu k Mie a ztuhnu, když ucítím její prsty na zádech. Po těle se mi rozjede zvláštní pocit a já si jen zopakuji, že nemám vypadnout z role a jen držím. Velice rychle si to uvědomí a ruku stáhne. Jen kývnu a jdu za ní. Ještě hodím poslední pohled po Nikovi a pak už jen vzhlížím k Mie a vracím se k pocitu, když mi projížděla kožíškem.
 
Mia Kepley - 22. září 2013 13:08
shoulderlengthhaircutsforwoman20128070.jpg
„Ona se ohlídá sama... No a mě to taky neuškodí se vyvětrat.“ řeknu s úsměvem. Rozhlédnu se a kus od nás zahlédnu zase tu starou paní. „No asi bychom se měli klidit.“ řeknu a kývnu hlavou směrem k paní. „Už mě varovala, že na mě zavolá policii kvůli tomu, že nevenčím na vodítku.“ postěžuji si.

Několikrát lusknu prsty, snad to Hayley uslyší, pískat se mi nechce a hlavně ani nevím, zda to umím. Ještě bych se ztrapnila. pomyslím si. „Tak mi půjdeme. Asi se tu ještě někdy potkáme.“ řeknu, když dá svému psovi vodítko. Trochu bez přemýšlení přejedu prsty v kožichu Hayley. Je příjemný... dojde mi a tak teprve teď mi dojde, čí srst to je. Ucuknu prsty. „Tak pojď, s policií se seznamovat nehodlám...“ řeknu tiše.

„Ale to se nestane...“ štěkne. „Na to mě má páníček moc rád. Nás jen tak něco nerozdělí...“ dodá a vůbec mu nedojde, že můžeš myslet i někoho jiného než jeho pána. Když uskočíš, smutně a zklamaně štěkne.
 
Hayley Bell - 22. září 2013 11:58
haykeypopromn9937.jpg
Úsměv opětuje a pak chápavě kývne.
"Tak to jste hodná, takhle se obětovávat pro kamarádku," podívá se také k místu, kde jsou a vypadá, že se mu trochu ulevilo, že ho nadále nehoní po parku.

"Tak si dej pozor, aby bylo pořád znát, že se venčíte... aby tě někam nezavřeli..." varuji ho a trochu nevěřícně sleduji, jak se kolem motá a tře se mi o srst. Nakonec vyskočím a kousek popojdu, abych dala znát, že nejsem jen přírůstek mezi jeho hračky.
 
Mia Kepley - 20. září 2013 10:53
shoulderlengthhaircutsforwoman20128070.jpg
„Ta si s ním poradí.“ řeknu a pak i přidám komentář, „Aha, horlivost mládí, tak to všechno vysvětluje...“ řeknu a usměji se na něho.

Chvíli přemýšlím, jak odpovědět na ten přírůstek. Nemůžu říct, že mám psa a zároveň by mohl nastat problém s kdyby se nějak dozvěděl, že bydlím na koleji. Holka přemýšlej rychle... prosím svou hlavu, která většinou najde řešení hned. Jasně příběh s fenkou kamarádky, to by mohlo projít... napadne mě. „Občasný přírůstek. Pomáhám kamarádce. Taky potřebuje venčit nejlépe nonstop...“ kývnu směrem k místu, kde na sebe štěkají dva psi.

„Zdravím.“ vletím ji do řeči, jakmile řekne své jméno. „Protože páníček, potřebuje venčit. Pořád zírá do té jejich bedny a ven by nejraději nešel.“ prozradí ti důvod a pak se kolem tebe zatočí, tak že se o tebe tře. Vůbec mu nevadí, že jsi jiné rasy...
 
Hayley Bell - 20. září 2013 10:40
haykeypopromn9937.jpg
Kluk se zastaví a opře se o stehna, nabere dech.
"Pokud je to v pořádku..." hodí pohled po svém psovi a pak jde k tobě.
"Horlivost mládí, nemám čas s ním chodit do psí školky a jakékoliv pokusy mé osoby o výcvik dopadli špatně... a to je to labrador! A prý že labradoři se cvičí lehce..." odpoví ti a prohlídne si tě.
"Vás jsem tady ještě nepotkal, nový přírůstek do pejskařské komunity?" usměje se mile.

Trochu sebou cuknu, přece jen nejsem fena.
"Tak to mě těší Niko, já jsem..." zamyslím se, asi by nebylo úplně vhodné používat své lidské jméno i na svou psí podobu, nechceme to přece vytrubovat do světa, "Hally," řeknu tedy nakonec jedinou přezdívku, kterou jsem kdy dostala. Naberu do čumáku ten jeho mladiství pach, ani jsem ho nemusela vidět, abych poznala, jaké štěně to je.
"Eh... Hally, netuším, nedaleko," odpovím na jeho otázky popořadě, "proč tu lítáš jak splašený tele?" zeptám se pro změnu já.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.15888285636902 sekund

na začátek stránky