Andor.cz - Dračí doupě online

obchoďák

„Uhh...“ zarazím se hned za dveřmi. Tak na tohle jsem nebyla připravena. Hudba, všude lidi a všechno dohromady vytváří dokonalé bludiště. Hlídám si Hayley, abych se neztratila. „Nikdy jsem nebyla v obchoďáku“ řeknu trochu omluvně a rozhlížím se kolem. U nás na venkově, kde bydlíme tohle není a když jsme kdy byli v Sydney, tak jsme se obchodním domům vždy nějak vyhnuli. A teď jsem tady...

„Kam teď?“ ptám se zmateně po chvilce chůze. Všemožné nápisy a všude samí spěchající lidi. V Austrálii jsou všichni proti nim jako ze zpomaleného filmu...

Město

Na mou otázku mi ukáže displej. Takže tudy rovně, tady doleva... jasně.
"OK, dík," podívám se na obchodní dům, "proč ne, klidně... sama jistě budu něco potřebovat." Poté se podívám na ní. A konečně jí budu moct oplatit tu její dobročinnost... Usměju se. Tedy s úmyslem koupit jí svačinu i s pitím jdu první dovnitř.

Okamžitě mě uhodí do uší hudba a do nosu různé všemožné pachy. Také hluk samotných lidí není žádná sranda. To jsem vždycky měla tak nerada obchoďáky, nebo jsou divný jenom teď? Projde mi hlavou.

město

„Teď jsme tady...“ ukazuji na malém displayi mobilu. „Pekárna tady a koleje tady... “ ukazuji pak ještě další místa na modře vyznačené trase. Zvednu hlavu a pohlédnu na obchod. Budou tam mít papírovou mapu? napadne mě.

„Co kdybychom prošli tímhle?“ kývnu k nákupnímu centru. Nějaké pití by se hodilo a taky už možná svačina...

Pláž

Přejdeme most a vejdeme do města.
"Z jaké strany jsme teď?" nahnu se k ní, abych se podívala na mapu, cestu k tomu krámku si pamatuju jen od kolejí.
"No je to Amerika, tady je všechno ve velkym..." komentuji její větu.

pláž

„Hotovo“ řeknu a vykročíme k městu. Prvně nás obklopí hotely, ale ty v podstatě hned zase ustoupí. Projdeme mezi nimi a zamíříme na most. Přes ten se po chvilce chůze dostáváme do Downtownu. Aspoň mobil to tedy tvrdí.

„Mají to tu docela velké...“ komentuji mrakodrapy. Jasně v Sydney a dalších městech je máme taky, ale tam jsem byla jen pár krát. Rozhlížím se a nakonec po další chvíli chůze spatřím nějaký obchodní dům...

Pláž

"Jasně," přitakám na cestu do města. Navíc zase začne stoupat teplota.
"To mají, Španělsko vypadá poněkud jinak," pousměju se a čekám, až si to nafotí.

Poté první vyrazím směrem město.

pláž

„Tak asi půjdeme do toho města, ne?“ zeptám se, protože čas už trochu taky pokročil a pláž za našimi zády se začala zaplňovat. Navíc, kam jinam jít?

Ještě ji podám ruku a společně dojdeme až na konec dřevěného mola, odkud je parádní výhled, jak na město tak na pláž a další hotelový ostrov. „Mají to tady krásné...“ řeknu po chvilce rozhlížení a mobilem dělám pár fotografií, které plánuji poslat domů.

Konec pláže

Dojdeme k okraji pláže, vyleze na zídku, já se opřu vedle ní a podívám se za ní nahoru.
"To asi ano, zkusíme se dostat k moři mimo tuto hlavní pláž, tam by mohlo být větší štěstí..." pohledem zkoumám ten kousek země v dáli.