| |||
Koupelna "To víš, že mám, už jsem si to číslo, zapsala na seznam věcí, co udělám," kývnu, když si všimne toho čísla. Ukáže na dveře koupelny, tak tam strčím hlavu. A opravdu, koupelna je kupodivu čistá a vypadá dokonce jako nová. Krémové dlaždičky, umyvadlo se zrcadlem, držák na pět ručníků, mřížka, kde visí nějaké osušky. Velký rohový sprchový kout, s poličkou a držadlem. Taky nějaká skřínka. Vedle které najdu ten hadr, který potřebuji. Nakouknu do skřínky a najdu taky velkou jetou houbičku a čistící prostředek. Výborně. Vše vezmu do náruče, loktem za sebou zavřu dveře a jdu zpět k pokoji. "Koupelna vypadá vážně dobře," houknu za Miou. |
| |||
koupelna Popadnu lux, který je o něco těžší než před tím a zamíŕím z pokoje. Podívám se na ně zvenku a pohled mi zůstane na číslu, které visí na jediném hřebíku. „Hele, neměla bys ještě jeden hřebíček?“ zeptám se zamyšleně Hayley. „Koupelna je tamhle...“ ukáži na jediné čistě bílé dveře na chodbě. Vysavač odtáhnu do zadu, do starých dřevěných dveří, za kterými se ukrývá půda... |
| |||
Pokoj "Jasně, v tomhle prachu tu nebudu..." kývnu na souhlas. "Australanka, to je pěkné," usměju se. A taky zajímavé... Proč mám pocit, že děvčata z větší dálky k sobě už dát nemohli? "Jo, to asi jo, tak se podíváme, až tu uklidíme, tak jdeme," vyrazím první ze dveří, najít koupelnu. |
| |||
pokoj „Hadr jsem viděla v koupelně na podlaze.“ odpovím. Byl tam takový ten hrubý, co se používá na podlahy, ale na tohle by mohl stačit. „Dojdem pro to? Já tam odnesu tuhle šikovnou věcičku“ řeknu a nohou se opřu o vysavač. „Já moc věcí nemám, na nákup budu muset brzo. Vlastně jsem ti ještě neřekla odkud jsem, jsem z Austrálie.“ dodám, protože si až teď uvědomuji, že mě předtím vyrušil Zed. „Na tu wifinu se budeme muset podívat na recepci...“ napadne mi řešení internetu. |
| |||
Pokoj Zasměju se. "Tak to opravdu ne. Jediné, alespoň podobné hudebnímu nástroji, na co umím hrát jsou kastaněty..." uchechtnu se. Postavím i druhou židli a obě věci opět zaklidím do kapsy tašky. Přejedu prstem po stole a promnu prach. "Hadr jsi náhodou někde nepotkala?" "Takže dneska úklid sprcha a odpočinek po cestě. Skvělý plán," kývnu hlavou. "Nakupovat jsem chtěla až po delší době, ale bude dobré vědět, kde jsou tady krámy, určitě budu něco potřebovat, minimálně má spotřeba notesů a tužek rozhodně nestačí na zásoby, co mám sebou..." podívám se na svou velkou tašku a kývnu si sobě, jako za pravdu. "Nevšimla sis, zda je tady Wifi volně přístupná, nebo budu muset počkat až se Zed vrátí z pláže?" zeptám se jí, když mě napadne, že bych měla zavolat domů. |
| |||
pokoj „Budoucí spisovatelka? Takže se nemusím bát nočních tréninků na nějaký hudební nástroj...“ oddechnu si aspoň trochu. Dívám se, že je docela vybavená. Hřebíčky nenosí v tašce každá holka. Sedne si na tu židli a ona ji udrží, fajn, další věc za námi. „Koupelnu jsem viděla cestou, vypadá překvapivé docela čistě. Určitě taky sprchou nepohrdnu.“ odpovím na dotaz. „A taky si dneska nebo zítra budu muset dojít do centra koupit zdejší SIMku do telefonu a další hromádku zbytečností.“ navrhuji už plán na zítra |
| |||
Pokoj "No... pokus o literární umění," usměju se. Nikdy jsem se za extra talent nepovažovala, ale ostatním se to asi líbí no. "Se hezky doplňujem," uchechtnu se a přejdu k tašce, vyndám lahvičku a malé kladívko. Vrátím se k židli a dám se do zpravování, naštěstí není zas v tak hrozném stavu. V lahvičce mám hřebíčky, které si usypu do víčka. Posadím se na již poměrně čistý koberec, abych tu židli nestloukala ve vzduchu. Konečně kravál přestane, ani nechci vědět, co za humus bylo pod postelemi. Když postavím židli nohama na zem a vyzkouším, že se nerozjíždí, přitáhnu si i druhou židli a zase si s ní sednu na zem. "Co budeme dělat, až to tady dáme trochu do pucu? Nejlepší by asi bylo najít nějakou koupelnu..." |
| |||
pokoj „Malířka, co ty?“ optám se trochu víc nahlas, abych překřičela lux, který skučí docela usilovně. Nakonec přejedu celý koberec a i ona s židlí uhne stranou. Teprve když je vyluxován ten „čistější“ prostor zajedu pod postele, kde dostane okamžitě lux pořádně zabrat, ale zdá se že to zvládl. Po vyluxování postelí, koberce i odpadu pod postelí ho vypnu. Konečně ticho... Rozhlédnu se a pohled mi zůstane na špinavých oknech. Do téch se mi už vůbec nechce... |
| |||
Pokoj Hyperaktivní malířka... tak to jsem ještě neslyšela. "Takže malířka jo?" založím ruce na prsou a s úsměvem ji sleduji. Pak přejdu k židlím a jednu zkusmo otočím, abych se podívala, co jim vlastně je a jestli to půjde spravit, aby se nerozsypali. Sleduji ji ale periferním viděním, abych jí uhnula, kdybych začala překážet. |
| |||
pokoj „Ehh, jenom jsem občas trochu hyperaktivní, ale s tím už žiji od dětství“ komentuji její poznámku. „A občas mívám umělecké záchvaty, to pak létá barva všude kolem.“ dodám ještě s úsměvem, který říká, že to nemyslím tak moc vážně. Zkusmo zmáčknu tlačítko. A hele ono to začne cucat vzduch. „Ono to funguje?!“ zaraduji se a dám se do luxování. Nebaví mi to doma, ale tady je aspoň hned vidět výsledek... |
doba vygenerování stránky: 0.11643695831299 sekund