Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Úsvit soumraku

Příspěvků: 596


Hraje se Jindy : ))))  Vypravěč Ragana je offlineRagana
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Francine Bonnefois je offline, naposledy online byla 09. prosince 2019 21:59Francine Bonnefois
 Postava Lars Magnusson je offline, naposledy online byla 17. června 2019 22:04Lars Magnusson
 Postava Lance Clockwalker je offline, naposledy online byla 09. prosince 2019 6:11Lance Clockwalker
 Postava Madeleine Kamprad je offline, naposledy online byla 09. prosince 2019 21:59Madeleine Kamprad
 Postava Alaine Briand je offline, naposledy online byla 09. prosince 2019 6:11Alaine Briand
 Postava Artemis Egwantin Arana Black je offline, naposledy online byla 09. prosince 2019 21:59Artemis Egwantin Arana Black
 Postava Friedrich Schwertberg je offline, naposledy online byla 09. prosince 2019 21:59Friedrich Schwertberg
 Postava Johannes von Allreid je offline, naposledy online byla 09. prosince 2019 21:22Johannes von Allreid
 Postava Francis Henriet Elley je offline, naposledy online byla 08. prosince 2019 21:07Francis Henriet Elley
 Postava Rufus O´Donele je offline, naposledy online byla 30. listopadu 2019 11:23Rufus O´Donele
 Postava Nina Estherzök je offline, naposledy online byla 09. prosince 2019 21:59Nina Estherzök
 Postava Mikael Logi Jorsenwulf je offline, naposledy online byla 09. prosince 2019 20:42Mikael Logi Jorsenwulf
 Postava Alannah Helga Strauss je offline, naposledy online byla 09. prosince 2019 20:08Alannah Helga Strauss
 
Bimba - 08. prosince 2019 22:07
800832774060.jpg
Dobrodružství vytaženo z odpadu. Držím vám palce, ať tam znovu nespadnete a dovedete jeskyni ke zdárnému konci.
Nezapomínejte, že pokud uplyne 6 měsíců od posledního herního příspěvku, dobrodružství bude bez milosti automaticky ukončeno.

Bimba

 
Přelud ve stínech - 08. prosince 2019 19:39
vyprav4588.jpg
Budeme pokračovat. Děkuji.
 
Bimba - 01. prosince 2019 21:20
800832774060.jpg
Vymetáme pavouky! Vaše dobrodružství spadlo do kolonky "Už se dlouho nehrálo - odpad" a stalo se jedním z nich. Máte-li zájem pokračovat ve hraní nebo vyměnit vypravěče, napište mi to sem jako herní příspěvek. Můžete mi též napsat poštou. Pokud nic z toho neučiníte do dvou týdnů, tato jeskyně bude ukončena a vaše postavy si budou muset najít novou práci.

Bimba

PS: Používejte klasickou poštu, nikoliv herní - k té nemám přístup.
 
Lance Clockwalker - 08. října 2019 19:20
1066092boysarms_crossedblond_hairblue_eyesblue_hairearringgloveshand_on_shoulderhijirikawa_masatojinguuji_renlong_hairmoleshort_hairuta_no_princesamavest4096.jpg

Duel

 

Asi takhle. Že se od mýho duelu s Johannesem nečeká absolutně nic, to je naprosto zřejmý.

Jestli mi to vadí? – Vůbec. Je mi to fuk.

Nudím se. Všemi těmi duely před tím, rozhodně.

Jako jo, Magnuson dostal solidně na budku, vo tom žádná. Stormheir s Briandem taky docela ušli. Z Blackový by si měl příklad její „povedený“ bratr. Kdyby tu byl, že jo…

Zkrátka moje úšklebky střídají totálně vláčný zívání až do chvíle, kdy jsme na s von Allreidem na řadě.

Napochoduju tam tak ležérně, jakoby mi bylo zatěžko se vůbec obtěžovat takovým hmyzem, jakým je můj soupeř. (Ono je to vlastně naopak nejspíš dost podobný, ale…)

 

„Kdes nechal…“ začnu. „…koště?“ dořeknu, ale jaksi mě obklopila tma. (Takže to jaksi už mohl slyšet jen on.)

„Ty vole!“ vydechnu.

Kam se na tohle hrabe jedna sklenička krve?

Ale mít strach? Já? – Kdepa by se vzalo…

Ušklíbnu se. Zabít mě na půdě školy nemůže, takže co mi asi tak může provést, co bych si sám už ve svém životě nějak nezapříčinil sám? Nebo moji předci?

 

Střemhlavý let/pád orlice jsem neviděl, ani jinak nevnímal. Všude byla tma, že jo. Pták se pohybuje ve vzduchu neslyšně. Najednou jakoby do mě vrazilo beranidlo. A to pořádně napřažené beranidlo! Nebo spíš dělová koule?

 

Tělem mi projela vlna bolesti tak silná, že se mi zatmělo před očima. To se mi poslední dobou děje nějak často…

Koule se rozplynula. Matně mi pod víčka proniklo slunce.

Sýpavě se nadechnu.

Prsty mi zacukají, jak si nervová zakončení uvědomí, že ještě žiju.

Divili byste se, co člověk dokáže přežít…

„Kurva…“ zakleju neadresně, přiškrceným hlasem. Nepohnu se. Mám zlomený snad všechny kosti v těle. Bolest je ochromující, ale do bezvědomí neupadnu.

Každý nádech bolí jako tisíc nožů v hrudi a zlomené údy neumožňují žádný pohyb.

Blbej Allreid!

Já nechci na ošetřovnu…

 
Johannes von Allreid - 08. října 2019 11:35
johaness2348.jpg
Vteřinový souboj
Lance

Celou hodinu sedím na lavici a sleduju ostatní souboje. Ne, že by bylo moc co sledovat. Většina z nich stojí za starou belu. Artemis se sice předvede, ale upřímně, taky nemá štěstí na soupeře, aby bylo na co koukat. Ani Friedrich neukáže nic moc podívanou, krom toho, že svého protivníka sejmul bez mrknutí oka.

Nudím se. Neskutečně se nudím a zuřím. Čekal jsem od téhle hodiny hodně. Vždyť ji vede ten nejbáječnější učitel na téhle škole. Ale ty duely... nestojí za nic. Je to všechno takové učesané, statické nebo nudné... Žádná pořádná akce a pokud jo, tak od takových nul... A ti, co za něco stojí se ani nemají jak předvést. Včetně mě.

Po předlouhém čekání se na mě konečně dostane řada. Vejdu rázným krokem do arény. Nemám v úmyslu se s tím pošukem dlouho zdržovat. Na to, abych se mohl předvést, je můj protivník budižkničemu. A nestojím o další protahování svého utrpení. To nikdo nevidí, jak trpím nedostatkem ohodnocení?! A jestli dostanu málo bodů, tak jen kvůli tomu paku!!! A to si pak někdo šeredně odskáče.

Lance si určitě neodpustí nějaké chytré řeči nebo ksichty. Však mu je brzo smažu.

Souboj je zahájen.

Artemis skolila Larse pod minutu. Hodlám být ještě rychlejší. Co, na tom, že nikdo pořádně neuvidí, co se stalo.
Moje aura zčerná a orlice vyletí vysoko nad naše hlavy. Udělá jeden obrat a střemhlav sletí k zemi těsně vedle Lanceho, aniž by ho jakkoliv škrábla. Kolem Lanceho se vytvoří kulovité pole té nejčernější tmy, skrz kterou neprojde ani světlo ani zvuk. (a to ani v případě, že by si Lance uvnitř nějaké světlo vytvořil nebo křičel) Jediný, kdo v té tmě vidí jsem já, díky spojení s orlicí.

Publiku je další dění uvnitř koule skryto/neviděno.

Dění uvnitř:
Lance je chycen v nejčernější tmě. Pokud by měl dostatek času, zjistil by, že vytvoření ohně či světla ztrácí efekt, neboť nic neuvidí.
V této kouli vysoko nad ním se stále vznáší moje orlice. Neslyšena, nespatřena. Obvykle tuto fázi natahuju a kochám se nastupujícím strachem svých obětí, předtím než je zabiju. ALE... s Lancem nechci mít společného nic víc, než mastný flek na zemi. A zároveň mě štve, že ho nemohu zabít.
Na můj povel orlice opět prudce klesne, tentokrát přímo na Lanceho. Je to jako střemhlavá střela. Po jejím dopadu protivníci obvykle umřou. Na Lanceho jsem maličko hodný a nechám ho žít. Nikdo už ale nespecifikoval v jakém stavu.

Dění venku:
Od okamžiku, kdy Lanceho obestřela tma uplyne pár vteřin. Zamračím se na kouli a spustím pravačku k zemi, což je signál pro orlici. Krátce na to se koule rozplyne. Z ní vylétá malá černá orlička mířící na mé rameno. Za ní v menším kráteru leží Lance. Zkrvavený, většina končetin v nepřirozeném úhlu, v bezvědomí a s řadou dalších velmi vážných zranění. Šance na pokračování v souboji = 0.
Opovržlivě si odfrknu a jakmile Radičevič souboj prohlásí za ukončení, nakrknutě odcházím zpět na své místo.
 
Mikael Logi Jorsenwulf - 07. října 2019 19:18
spark866.jpg

Rozprava v kabinetu
Alannah


"Málem umřeli? Co to povídáš?"
Zatvářil jsem se překvapeně, ani ve snu mě nenapadlo, že se stalo něco až tak vážného. Viv nebyla žádné béčko, co se jen mohlo stát, že dopadla takhle.
"To mě mrzí."
Vydechl jsem a utrápeně jsem svraštil obočí a slétl očima k zemi. Bezděky jsem jednu ruku zatnul v pěst.
"Tohle se nemělo stát.....možná kdybych neodjel."
S dalším výdechem jsem jí k sobě opět přivinul.
"Jsem v pořádku a jsem rád, že jsi v pořádku taky ty."
Zamumlal jsem jí do vlasů. Nehorázně mě štvalo, že jsem nemohl Viv pomoct, aby to všechno nedopadlo takhle, ale teď už to nezměním.
"Bude to zase dobrý."
Otřel jsem Al slzy, nějak jsem nevěděl, co bych dál měl říct a tak jsem jí jen držel v obětí. Bylo fajn cítit její přítomnost opět u sebe.
 
Alannah Helga Strauss - 02. září 2019 12:43
cd7ad26b6b07a9fc562342d3193f69573138.jpg

Kabinet profesorky

Mikael

Tak nějak jsem se nechala zavléct do kabinetu, jako hadrová panenka, nějak jsem najednou neměla moc sil. Byl tady a na mě dolehlo vyčerpání a stres z posledních dní. Znovu jsem se o něj opřela, ruce mu omotala kolem pasu a zavřela jsem oči.
Byl tady. A byl živí…
Vyslechla jsem si, co řekl. Když se zmínil o Viv a o tom, že nečekal, že skončí ve špitále, zachvěla jsem se a po tvářích se mi rozkutáleli slzy.
„ Viv a můj otec málem zemřeli.“
Zašeptala jsem roztřeseně.
„ Nevím… nevím podrobnosti… ale… mého otce přinesli na silvestr domů ve strašném stavu. Byl… byl na nějakém tajeném setkání nebo co… vím jen, že tam byla Viv s ním.“
Zvedla jsem k Mikaelovi oči plné slz, ale pak jsem znovu tvář schovala na jeho hrudi.
„ Měla jsem strach, že se ti něco stalo… že si tam mohl být taky… i když nevím, proč… ale to pořád neznamená, že se ti nemohlo nic stát…“
Zatla jsem prsty do dlaní a pevně jsem se k němu přitiskla.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2019 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.16977000236511 sekund

na začátek stránky