| |||
Kabinet třídního - chodba Tarney, Jimmy, Damien, Butler, Dyna "Dobrý den" odpovím na pozdrav, jak se sluší a patří, ale klanět se u toho tedy nebudu. Před kritidckým pohledem zůstávám netečná, přeci jen jakékoliv pohledy podřadných míšenců mne nechávají nanejvýš chladnou. Neslušelo by se opakovat zdvořilá slova mého doprovodu, takže jen pokynu a s úsměvem příjmu nabídnuté rámě. "Bohužel vám momentálně nejsem schopná na tuto otázku odpovědět. Sama netuším co nás čeká. Můžeme doufat, že to bude něco vhodného." odpovím upřímně a na můj vkus i opravdu zdvořile. |
| |||
U vody - Ošetřovna Hill, Ulgge, Rekki, všichni za školou a na ošetřovně Skrze všechny emoce ucítím naději. Přestanu tak vyšilovat, i když se o něj pořád bojím. Slzy se vytratí ve větru, jak spěcháme vzduchem k ošetřovně. Jakmile jsme na zemi, zavolám na ošetřovnu o pomoc. Netroufnu si ho sundavat sama, abych mu nepřihoršila. Když si ho převezmou, sklouznu dolů a následuji je dovnitř. Než tam stihnu vstoupit, Hillovi se připomene žaludek. Vzpomenu si na situaci před budovou. "Počkej tady, zařídím to," usměji se na něj slabě a vejdu na ošetřovnu. |
| |||
Jídelna Max Ujídám z mísy připravené ovoce a sotva vnímám, že něco koušu. Do reality a přítomnosti mne vrátí až jeho otázka. Zaklepu hlavou a podívám se na něj. "Jen to byl náročný den..." nadhodím s povzdychem a protáhnu se na židli. "A moje kamarádka onemocněla." Doplním ještě. Nemusím dítěti zaplňovat představivost tím, co se událo, i když ho tady od toho asi nikdo zcela neochrání. Proč ale zbytečně přikládat. |
| |||
Jídelna Komori "Fuffí," zazubím se co nejroztomilejc dovedu. Když do sebe našťoucham jídlo a olížu talíř, podívam se na Komori. "Hm?" pokynu jí tázavě, aby se vrátila do reality. "Děje se něco?" Otočím se na židli čelem k ní. |
| |||
Tarney, Jimmy, Helen, Damien, Butler, Iru, všichni cestou a v jídelně "Dobrá. To opravdu doufám," kývnu a následuji ho do kabinetu. Přeměřím si kritickým pohledem oba studenty. Vlkovi pokývnu v pozdrav, když se zvedne z úklonu. Počkám si na složky a třídnici. Poděkuji a vydám se do jídelny. Zdržovat se nehodlám, takže jen dojdu k pultu, nandám si téměř syrové maso na talíř a odeberu se do sborovny. Povzdechnu si soucitně nad spící Iru a tiše se usadím ke stolku, abych se najedla. |
| |||
JÍDELNA Ujídám ze svého talíře pomalu, vzhledem k tomu, že do něj téměř nekoukám. Jen občas shlédnu, abych vůbec věděl, co zrovna žvýkám. Gwen jí obdobně pomalu. Ani příliš nepřemýšlím nad tím, že asi z jiného důvodu. Nakonec si toho ale přeci jen všimnu. A vzhledem k tomu, že na rozdíl ode mne do talíře kouká, možná až trochu moc upřeně, zastavím se na ni pohledem. "Měla bys jíst, tady se mi nepodaří jen tak sehnat zásoby na pokoj," pobídnu jí. |
| |||
Jídelna Gany Usměji se, když to vypadá, jako kdyby jí ze srdce spadla lavina. Myslím, že by se neměla tak moc upínat na ostatní. Přeci jen je důležité býti sama sebou za jakýchkoliv okolností. Nicméně teď tu jsem, abych jí to naučila. Vrátím pohled k pultům, ale nevydržím se tam dívat moc dlouho, když ucítím Gany upřený pohled. Podívám se opět na ní. "Aby si tě někdo nespletl s rajčátkem," pronesu k ní polohlasem škádlivě. Přeruší nás ale zvon a oznámení o jídle. Zvednu se, abych si došla nandat. Vlastně bych nemusela jíst, protože přítomnost Gany vydá za hostinu, ale ráda si zobnu. A nemohu nechat novou kamarádku vyhladovět. Nandám si tedy od každé syrové zeleniny kousek a se svým ochutnávacím výběrem se vrátím zpět na naše místo. Zvědavě pohlédnu Gany do talíře, protože by mne docela zajímalo, čím se živí. |
doba vygenerování stránky: 1.5444340705872 sekund