| |||
Jídelna Ulgge "Já udělat? Nic.Nic.Nic" Přeskočí mi hlas a raději si zacpu pusu kouskem maliny. Zrudnu jako rajčátko. Úplně cítím jak mi hoří tváře. "To nevím, jestli dokážu zajímavě vyprávět." pohodím rameny. "Vážně přirozená barva? Já myslela, že si je barvíš. Že bys mi poradil jak si změnit účes. Myslím jako barvu, ta modrá je moc pěkná. I když na mě by asi nevypadala tak dobře." U nás to přeci ženy tak dělají, že když se rozejdou, tak si změní účes. Možná by stačilo si je nějak jinak nečesat. |
| |||
Jídelna tvoreček a Akashka "Měla by sis ho líp vychovat. Aby si ho někdo nespletl se svačinou," zazubím se na oba dva. Nechám jí blekotat a můj překvapený výraz se změní do trochu pokřiveného úsměvu. "Ale... A copak by jsi mi chtěla udělat? Nějak nevím co tím myslíš," popíchnu ji. "Mám rád zajímavé příběhy," nadhodím a pokrčím rameny. Když zmíní mé vlasy, natočím modrý pramen na prst a přitáhnu si ho před oči. "Je to dědictví po matce. Ten bílý zbytek po otci..." Vypadá to, že je mi tak nějak jedno, že se zeptala. Pustím pramen, aby se zase narovnal a přidal k volně rozpuštěným vlasům. Opět ji nahnu, abych mohl hledět na ni. Vypadá jak panenka. |
| |||
Jídelna Ulgge "Ne! Ne..není jídlo. Je to mazlíček." Ve spěchu raději Gyzma vezmu do náruče, když se tak nakláním přes Ulggeho, tak si může z blízkosti prohlédnout můj štavnatý pevný zadeček. Posadím se i s Gyzmem v náručí na své místo a Gyzmovi nacpu do pusinky jahodu. "Správně. Však já ti nechci udělat nic s čím by si nesouhlasil. Teda jakože nic co by se rovnalo smrt, nebo tak. Ne jako to. Víš co myslím." Lehce se zablekotám. "To by bylo na delší a soukromé povídání. Ty tvé vlasy? Jsou obarvené? S osobními otázkami si začal ty." On si začal, tak proč bych se nezeptala. Líbí se mi modrá barva. |
doba vygenerování stránky: 1.4052548408508 sekund