| |||
Jídelna tvoreček a Akashka Když po mne tou rolkou hodí, jen plavým pohybem uhnu a tak prosviští kolem mne. (37%) "Nechceš jídlo, to znamená, že jídlo jsi ty?" pronesu směrem k tvorečkovi. Jídlo na stole je všechno upravené a malé. Celkem by mne zajímalo, jak se z toho nají. A fláky masa tamhle jsou zase veliký. Možná bych se na jídlo měl proměnit. Pak ale promluví ta dívka. Podívám se a překvapeně povytáhnu obočí. Vypadá, že je naštvaná. Absolutně nechápu proč. "Mocná čarodějka co podepsala školní řád," připomenu jí a lehce zakloním hlavu, abych si lépe prohlédl její křídla. "Odkdy mají čarodějky blanitá křídla?" zeptám se celkem se zájmem. |
| |||
Pokoj - knihovna - jídelna tvorové v knihovně, nikdo konkrétní Nějakou dobu se jen tak znuděně válím na postely. Fajn, tohle mě nebaví. Letmo kouknu na mapu školy a vyplazím se z pokoje. Tak kam? Ve druhém patře by měla být knihovna. Proplazím se chodbou ke dveřím knihovny a nahlédnu dovnitř. Kousek ode dveří postává stupinka několika tvorů -blonďák, tři zrzky a holka s křídlama. "Pfff.." nespokojeně se ušklíbnu, doufala jsem že v knihovně nikdo nebude. Nejsem zrovna v náladě s kýmkoliv se bavit. Splazím se po schodech do prvního patra. Jen učebny...tak nic. Pokračuji do haly v přízemí. Čekala jsem trochu víc. Možná si seženu nějakýho průvodce. Docela mi vyhládlo, zamířím tedy do jídelny. Rovnou zamířím do čela stolu (O5), cestou se letmo podívám po přítomných. Za spoustu z nich by jistě bylo dost. Když se doplazím do čela stolu odsunu několik židlí stranou a snížím se na ocase abych dosáhla lokty na stůl. Z jednoho ze džbánů s krví zvednu menší krvavou kouli, zhruba velikosti pěsti. Koule se chvilku vznáší ve vzduchu a pak se přesune do poháru předemnou. Nejdříve jen malými doušky ochutnám jestli je krev vůbec pitná. |
| |||
Jídelna Ulgge Hodně jídla. Mňam, mňamiky, mňam. Jídlo! Jídlo. Spokojeně uzobávám a sedím u své paničky, zatímco s nadšením sleduji tu spoustu různých tvorů. Kamarádi. Jenže panička mě nechce nechat se kamarádit. Jídlo. Jídlo. Někdo přijde k nám, radostně vyvalím oči a hned se k němu vydám. Chci podat tu červenou věc, z té dřevěné věci a nechci si umazat pacinky, tou nedobrou bílou věcí, ale on mi podá cosi kulatého, smrdutého. Bléé. Vypláznu jazyk a hodím tu věc po něm, třeba si chce hrát. (30%) |
| |||
Jídelna Ulgge Spolužák se pohodlně posadí. Nějak mě ta jeho bezstarostnost štve. Nevím, proč. Že by mi někoho připomínal? Ale zachová se hezky vůči Gyzmovi, takže mu dám šanci. Za to Gyzmo se příliš společensky nezachová. Zahihňám se. Stáhnu ruku zpět. Asi je od jinud než já a nezná moje zvyky. Možná. Nebo to mám brát jako neúctu? Třeba má něco proti ženám? Nebo spíš démonům? Prohlížím si jej a tak nějak mi připadá jako sebestředný narcis. Kdo jiný by si taky barvil vlasy na modro? Zarazím se a strnu, jelikož tohle není úplně mou běžnou reakcí někoho odsoudit, aniž bych jej poznala. Tahle škola mě ničí. Ale to jeho pobavené popíchnutí, mě opět naštve? Nevím, moc nerozumím těm pocitům. "Možná by ses měl bát ty. Jsem totiž mocná čarodějka." ušklíbnu se a tvářím se nebezpečně, jenže ve vnitř se třepu strachy. Takže spíš vypadám jako koťátko, které si troufá na tygra, možná na draka? Co já můžu vědět, kdo on je. Ale mám jednu výhodnu, on taky neví kdo jsem já. Sakra, proč jsem mu říkala své jméno? Křečovitě se na něj usměji. |
doba vygenerování stránky: 1.5505549907684 sekund