| |||
Chodba 1.patro Sukui, Ysea, Rubus, Remmi, Kirie Zmateně se podívám po vysoké dívce, když mne tak okřikne. Nehodlala jsem... No to je jedno. Než se naděju tak jsem za rohem a Sukui je za ledem. Ani mne příliš nezajímá, co se děje na chodbě, vysoukám se zpoza ledu jen tak, abych na Sukui viděla. Sedím tam na bobku a čekám, co se bude dít dál, když se ji nesmím dotknout. Netrvá to dlouho a už se dívka vynoří zpoza rohu a míří k Sukui. Zvědavě nakloním hlavu na stranu a jen tiše pozoruji. To už se přižene i zelenovlasý muž, který vypadá, že se ji rozhodně hodlá dotknout. Dosednu úplně na zadek a zůstanu zticha, abych nikoho nerušila. |
| |||
Ošetřovna - Chodba 1. patro - Učebna 3 Merlin, všichni v učebně Sotva se pohne směrem ven z ošetřovny, cupitám za ním v těsném závěsu. Nakrčím čelo, když stále trvá na účasti v hodinách. Dovede mě až k mojí učebně. Urputně zavrtím hlavou, že nejsem. Snažím se vpít do zdi, když přijde profesorka. Skoro až zakňučím, jak mě tu nechá a sám se vydá pryč. Asi mi nic jiného nezbyde, než tam jít. Vejdu nejistě do učebny, zavřu za sebou dveře a tiše vklouznu do poslední lavice (BB16). |
| |||
všichni na ošetřovně, Ysea, Sukui, Suson, Remmi, Kirie Zamračím se nad těmi informacemi. Vážně, jeden si nemůže ani orazit. "Zůstaňte tady," vyzvu ho a nechám ho v péči jednorožce. Výkřiky mne nechávají v klidu, vzhledem k tomu, že vím, že je tam Rekki. Z police si vezmu několik bylin, které strčím do kapsy, než vkročím zpět na ošetřovnu. "Hned jsem zpátky," brouknu k Rekkimu, než vyrazím na chodbu a do patra. Již jak zatočím za roh, tak se mi oči zlatavě rozzáří. Jako první mám v zorném poli dívku, která vysloveně hraje barvami prokletí. Jak procházím kolem, jen tak mimochodem ji pleskne liána, která se během okamžiku vytvoří z mého těla. Jak se jí liána dotkne, sejme z ní kletbu. (103% vs 96%) Její vize by se tedy měla vrátit během okamžiku do normálu. Jak udělám krok za ní, liána zase zmizí v mém těle. Nakouknu za další roh. Přidám do kroku, když vidím omdlenou dívku. Jestli mne k ní Ysea pustí, hned k ní přikleknu, abych zkontroloval její stav. (88%) |
| |||
Jííížďa v tělošvičně škonšila.... Pffff... Novéééé chlupy ve špolečence! Oberon, Aera, Reja, Tatiana, Luis, LylaS výskotem se vozím při nich při souboji, když najednou zasáhne ta suchařina a chudáka ho celého uzemní. "Pffff." Odfrknu si nespokojeně a zvednu se z chlupů. "Žádná švanda," vypláznu na ni při odletu jazyk na rozloučenou, než zmizím stropem. Prolétám školou a hledám novou srandu, když si všimnu modré superchlupatice! Je mi úplně jedno co tam řeší, ale vžumnu vzduchem takovou rychlostí, že stojící holčinu možná trochu pocucham. Hopnu na gauč a zavrtám se do toho obrovského chlupatého očáááášku! |
| |||
Kelly, Hillaris, Vesa "Kdyby si myslel, že vše bude probíhat hladce, nepřizval by si nás k ruce," odtuším s mírným povzbudivým úsměvem. Přejdu, že zcela zaignorovala mou otázku. "Budete si přát mou asistenci, nebo se mám jít věnovat nově příchozím?" doplním, při pohledu na wyverna. |
| |||
CHODBA 1.PATRO - UČEBNA 1 Gwen, všichni v učebně "Aaa, máš tady rovnou profesorku, nemusíš se ničeho bát. Po hodině tě zase vyzvednu," poplácám Gwen po hlavě, než jim mávnu, otočím se na patě a zarazím ruce zpátky do kapes. Přejdu k první učebně, na kterou zaťukám, než vkročím. "Dobrý večer. Omlouvám se za své zpoždění, ale pomáhali jsme na ošetřovně," objasním svůj pozdní příchod, než se dokolébám k ostatním v předních lavicích a svalím se do té volné. |
| |||
Tělocvična - Ošetřovna Ulgge, všichni na ošetřovně Daří se mi držet se dál od krvavého souboje. Poočku je pozoruji, ale spíše se snažím splynout se stěnou. Dostala bych jeden takový úder, přerazil by mne vejpůl. Když tedy profesorka zasáhne a vybídne nás, ať vezmeme Ulgge na ošetřovnu, neváhám, odrazím se od stěny a spěšně je obloukem obejdu, abych se k němu dostala. Čím dřív zmizím z tohohle rakviště, tím líp. Ideální ještě bude, když se mi podaří Rekkiho přesvědčit, aby mne tam schoval. Nechtěla bych shodit školu, nebo tak něco. Pomůžu mu vstát, tedy ho spíše vytáhnu do stoje. Naštěstí není moc těžký. Což je vlastně docela logický, k té sově. Když ho podepřu a cítím jak se celý třese, tak ho trochu přizvednu rukou kolem pasu. "Je to jen kousek, zkus to vydržet," špitnu k němu, když vidím zblízka, jak je zrakvený. Nejraději bych se rozběhla pryč, ale musíme držet šnečí tempo. Skutečně jsou to ale jen další dveře, takže by mi snad cestou neměl vykrvácet. Ten povážlivě velkej flek na jeho boku není ani trochu pěkný. Opřu se ramenem do lítaček a protáhnu nás dovnitř. Rekki je hned u prvního lůžka, takže Ulgge svalím na to hned vedle. "Tělocvik prosím..." rozmáchnu rukama, jestli to vypadá, že se chce zeptat, co se stalo. |
doba vygenerování stránky: 1.4348089694977 sekund