| |||
Jedáleň Yqu a okrajovo Nybe a skupinka okolo + Lilith, Keď prachovka podopierajúca sosáka odíde, myslím si že mám po programe pri raňajkách, no to sa osem nôh zrazu vyhupne na stôl a začne sa ako veľká halloweenska ozdoba prechádzať po dreve a liať do seba jeden džbán za druhým. Nadvihnem obočie. Tak jeden sa z toho takmer povracal alebo zadusil alebo čo to spravil a ďalšia vyzerá ako keby bola na absťáku? Pobavene vyfúknem vzduch nosom a pozorujem paväčicu, aby sa náhodou nepriblížila moc blízko k mojej časti stola kde bolo položené moje super jedlo. Ranná mrzutosť pomaličky odchádza vďaka rozptýleniu, a tak sa len spokojne natiahnem na stoličke. Moje metódy vždy fungovali. A prfesori tu vedeli dať vždy všetko do poriadku, takže sa vlastne nič nestalo. Musím povedať že aj to, ako sa profesori rozhodli riešiť ten problém bolo zaujímavé. Keď ale dokončujú..čokoľvek to s tými dvoma robili, moju pozornosť odpúta to, že zaregistrujem energiu ktorú som cítila už včera keď som hľadala Sigiho. Otočím hlavu, aby som sa pozrela na rohaté čosi. Nakloním hlavu doboku a prešpikujem ju takým pohľadom, že to musí cítiť. Má v sebe podobnú energiu ako Sigi. A cítim z nej niečo...neviem, niečo čo sa mi páči. To sa mi nestáva často. Má to v očiach. Ak sa na mňa pozrie, venujem jej krivý úsmev. Dnes sa ale zdá, že mojej pozornosti nie je súdené byť zameranej na jedno miesto, keďže konský zadok preklopká rovno ku mne. Zakloním zo svojej sediacej pozície hlavu dozadu, aby som sa na ňu pozrela. Nemala som ju príliš v láske. Lepšie povedané, vôbec. Zaujímalo by ma, či má žlčník a nedokáže zvracať, tak ako kone. Možno keby ju nejako donútim prepchať sa riadne mastnými stehnami tak by jej roztrhlo črevá alebo niečo. Moje myšlienkové pochody preruší až tok jej slov. Takže ani ona ho nevidela? Zamračím sa. Kde dočerta trčí? Chvíľu sa pohrávam s myšlienkou že jej odpoviem normálne a tak možno zistím viac, ale keďže sa išla spýtať práve mňa, musí byť na tom naozaj zúfalo a pravdepodobne vie o Sigim konské hovno. Preto si vyrovnám ustarostené čelo a sladko sa usmejem. Nevidím dôvod ťa o tom, kde je, informovať. Prenesiem chrapľavým hlasom. Za sebou zacítim pohyb toho dračieho prcka a náhly príval tepla. Keď táto kobyla odnesie svoju riť zase preč, zohrejem sa. |
| |||
Jídelna Miko, Sonja, Shrey Nakonec si tedy sednu na židly kterou ke mě přišoupla. Trošku mi sice vadí že skoro nedosáhnu na zem, ale s tím asi nic nenadělám. Vydechnu úlevou a očka se mi rozzáří nadšením když řekne že ji to teplo nevadí. "Tak super" odvětím vesele a otočím se k ní celým tělem. "Stává se často že tady lítaj objekty po jídelně?...nebo je tady někdo otrávenej?" neměly by tu náhodou být profesoři mimo jiné také od toho aby zabránily takovým věcem? "Jsou tu i další draci?" otočím se za sebe a ukážu na poměrně vysokou holku opodál. „A kdo je támhleto?“ Když se otočím zpátky k Miko napadnou mě další a další otázky, ale ty už asi spadají do osobních takže se na ně ptát raději nebudu...prozatím. |
| |||
Jídelna Nybe, Sonja "To teplo." Poukážu kolem ní a zakloním se v židli, když si stejně nesedla. "Ani trochu. Mám ráda teplo. Tak si konečně kecni na zadek, než tě sejme náhodný lítající objekt po jídelně." Pošoupnu k ní židli. "I když dneska je tu klid. Celkem. Jen trocha otravy, žádné vyhazování jídelny do vzduchu." Uchechtnu se. |
| |||
Jídelna Miko, Sonja Vyneseš spaní? Zopakuju si pro pro sebe a zatvářím se dost zmateně. V tom určitě bude nějaký háček. Další otázka, která mě vyvede z míry ještě více než ta první. "C-co tím myslíš?" vykoktám. Jak jako chodící kamna? Zamyslím se a pak mi to dojde - ostatním to teplo možná nebude zrovna příjemné. Cítím se trochu trapně že jsem se vůbec ptala. "Umm...asi jo. Je to problém?" zeptám se opatrně. Pokud jim to bude vadit, asi bude lepší když se zase vzdálím. |
| |||
Jídelna- pokoj - jídelna Po hodině jsem se šel jen v rychlosti najít, pak se trochu sprchnout a na pokoji sjem zapadl do peřin. Můj spolubydlící se neukázal, buď měl nějaké romantické jednání, nenbo jej něco sežralo. Ty dvě věci se tady koneckonců nevylučují. Ráno mě probudil nesnesitelně trapný a na nervy jdoucí zvuk budíku. Vstal sjem, oblékl se, zkontroloval jsem, jestli se spolubydla nevrátil (ne, nevrátil) a vydal jsem se na snídani. Jídelna už byla plná...věcí. Všichni používali svoje chapadla, kusadla, pařátky, tlapy, klofáky, řezáky, prostě vše čím byli vybavení ke konzumování snídaně. Jelikož tohle tu bylo moje první ráno, zůstal jsem přimrazeně stát na místě, tedy u vchodu. Ten pohled na hodující byl prostě hypnotický. Na okamžik jsem zauvažoval, že to tu celé vykydlím, zvyk je železná košile, znáte to, ale pak jsem si jednak uvědomil kde jsem a jednak si tu kydlení zaslouží jen jedna osoba a to jistý profesor Tortun. Zase vyrovnaný jsem si sedl bokem od ostatních a věnoval se v klidu konzumování své snídaně. |
| |||
Jídelna Aliana "Chápu, až tady bude v kleci srna, dorazil ti oběd." Povytáhnu jedno obočí a z mého výrazu se moc nedá přečíst, zda si z ní dělám srandu nebo ne. "V podstatě je to jedno a to samé." Pokrčím rameny. "Vypadáš ale, že více než v jaké koleji jsem, tak tě zajímá, co se mnou je špatně, že jsem skončil tady." Povytáhnu tázavě obočí a podívám se na ni, zda mám pravdu. "No tomu co děláš se říká energetický upír ne?" Odvětím, když pronese tu její větu. Trochu se mi uleví, když se místo agrese zachmuří. Tak to vypadá, že to skutečně bylo tou divnou holkou. Když zpod jejího poklopu vyrazí žába ve snaze se zachránit, zastavím ji telekinezí, aby ji mohla chytit. Tak si nejsem jistý, zda se omlouvala svému okolí, nebo té žábě. |
| |||
Jídelna Jigme "Lepší je jelen nebo srna. I kachna je dobrá, ale ta u toho dělá moc hluku."poznamenám a taky se ušklíbnu když se mi vybaví že u toho musím být odkloněná abych neviděla jak to na ní působí. Napadne mně jestli jsem neřekla moc, ale i u mně se na to co umím občas dívali jinak. Ale aby někdo byl černokněžník musí být schopný aspoň jednoduchého kouzla. "Ach tak. To první jsem tušila, ale to druhé ..." No kdo by se sem přihlásil když má možnost jinde. Vybaví se mi ti kteří s tím koketovali i když se jednalo o víc než koketování, ale jak se říká není žalobce není soudce. "Já nejsem upír i když to je asi poznat a nejsem ani čarodějka.." No z pohledu lidí ano ... I já se poněkud zachmuřím když si vzpomenu na pohledy které značí lítost nebo pohrdání. Slovo diletant které mně provázelo i když ne pokud jsem byla zrovna poblíž. Zavrtím se a potom otevřu poklop ovšem jedna se rozhodne toho využít k útěku, ale já ji chytím a obklopí jí červené světlo. Žába nejdřív sebou vrtí pak vysychá a nakonec už mi visí v ruce. "Promiň."usměji se a vrátím způsobně žábu pod poklop. Uvažuji že bych si vzala další žábu, ale možná později ještě jsem ani nenačala ten pudink. |
| |||
Jídelna Nybe, Sonja Než stačíme zareagovat více, profesoři se vydají to vyřešit. Vypadá to, že ať to bylo cokoliv, udělali tomu rychlý konec. Na profesora se jen tak mimoděk usměji, než se vydá k pavoučnici. Kecnu si zpátky na židli. "No nazdar. Jsem Miko. Sedneš si, nebo nám vyneseš spaní?" Pobídnu příchozí dívku. Dokonce jí i sevřu nabízenou ruku. "To vždycky funguješ jako chodící kamna?" Zeptám se celkem se zájmem. |
| |||
Jídelna Miko, Nybe, Tortun, Chrys Ne všechno bylo pochopeno, tak jak jsem to myslela, ale to nejdůležitější jo. Dřív než se stihne dívka zvednout, tak už mám na ruce nejakou ozdobu. Položím džban a prohlížím si náramek. Úplně jsem zapomněla na nějakou žízeň. Stejně krev zmizela ne na dlouho. Pak se konal vydá Tortun, což se mi moc nelíbí, ale když ho následuje i Chrys, tak jen nasraně hrdelně zavrčím a splním co řekl. Zvláštní, že vždycky když je problém s krví je tenhle poblíž. Mnu si zápěstí a sleduji profesory, když se vrátí ke svému stolu, naliju si že džbánu do poháru krev, očichám ji, namočím jazyk a pokud mi přijde ok tak se napiju. "Čau já jsem Sonja." představim se. |
doba vygenerování stránky: 1.5824029445648 sekund