| |||
Jídelna Lilith, Aurora Když si shodí kápi s hlavy, dojde mi, proč je zrovna ve směsi. Věnuji ji o něco širší a upřímnější úsměv, doufám, že povzbudivý. Jsem rád, že už si tu nehraje na kapucína. Ono je to tady v podstatě úplně jedno, vždyť tamhle stojí kentaur a o kus vedle sedí obrovský pavouk. "Pak jsem rád." Odtuším, když odvětí, že jí neobtěžujeme. "Jsme jen zdvořilí. Takových tvorů je zde málo, tak se chci ujistit, že budete vědět hned od začátku, že tento institut má i vlídnou tvář." Odvětím jí klidným hlasem a přitáhnu si džbán s pohárem, abych pokračoval v obědu. Ovšem vrátí se k tomu, co jsem říkal předtím. "Každá kolej má vlastní společenskou místnost a pokud je mi známo, členové jiných kolejí nemají přístup do cizích. Třeba to bude mít ale nějaké výjimky, měl bych se na to zeptat." Odtuším na její otázku a pohlédnu k profesorskému stolu, kde nyní sedí pouze ředitel. Zrovna toho se mi z nějakého nevysvětlitelnému důvodu nechce jít se zeptat. |
| |||
Jídelna Marcos, Aurora Přesto že bych v tuhle chvíli uvítala trochu klidu, nechci působit jako úplný asociál...i když to sem asi neměla chodit někam kde se všichni schází. Možná bude lepší když budou vědět s kým mají tu čest. Asi jen málo kdo by jen tak věřil někomu kdo se skrývá pod kápí. Dlouze vydechnu a vytáhnu obě ruce z pod pláště a stáhnu si z hlavy černou kápi. Na tmavých rtech se na krátkou chvíli slabý úsměv. "Ale vůbec ne, to jsi mě špatně pochopil" uklidním ho. "Já myslela že ode mě budete chtít něco...konkrétního" mám trochu problém najít správná slova abych se vyjádřila. V mysli se vrátím zpět k jeho slovům ohledně kolejí. "Proč bych nemohla uvítat do vaší společenské místnosti...?" zeptám se nechápavě "Ať už je jaká chce nevidím problém proč bych nemohla..." je to snad společenská místnost ne? Leda že jsou kolejní společenské místnosti jen pro studenty dané koleje. Hned mi dojde že to asi byla hloupá otázka, ale třeba je to jinak než se domnívám. |
| |||
Kondička Tak nějak je mi úplně jedno, že kolem mne se prohnala Shrey. Momentálně mne více energie stojí, udržet plíce kde jsou. Ani nevnímám, jak jsou na tom ostatní. Takže mne trochu překvapí, když se mi do zorného pole dostane stín profesora. Heh... A to mělo jako znamenat co? Posadím se a jen něco zabručím v odpověď, ale to už je profa zase pryč. Přeměřím si vzdálenost na dvůr a nakrčím nos. No to nemyslí vážně, že teď mám ještě dojít zpátky... Nakonec mi ale nic jiného nezbyde, takže se nakonec vyškrábu na nohy a pomalu se začnu vléct směrem ke dvoru. A on neukončuje hodinu! Aaaaaa! Můj otrávený výraz naprosto jasně prozrazuje, co si o té jeho zácvičce myslím. Postavím se někam dozadu, pokud možno a hledím co dělá. Nakonec se tedy nějak vrtím aby měl dojem, že cvičím, ale začínám myslet na to, že jídelna touhle dobou již bude plná jídla a že mám dost hlad. Tyhle myšlenky má celá hlava celkem ocení spokojeným syčením. No to víšžejo, celá žhavá. Pomyslím si na to jeho cvičení a uvažuji, zda se vůbec do jídelny dovleču. |
| |||
Jídelna Lilith, Aurora Netušil jsem, že Aurora svými slovy o společnosti myslela to, že na nás bude jen mlčky hledět, nicméně pokud jí to tak vyhovuje... Každý dle svého gusta. Nicméně nová dívka zní poněkud podrážděně, když mi nedá možnost zareagovat na její odpověď a rovnou se ptá, proč mne to zajímá. "Již jsem doufal v nový přírůstek do naší koleje. Je škoda, že někoho s tak pěkným jménem nemůžeme uvítat v naší společenské místnosti." Odvětím stále klidně i když zní, že se jí o tom příliš mluvit nechce a podle jejího pláště hádám, že se nesetkala s moc přívětivým přístupem k sobě. "Nikoliv, jen jsme se přišli seznámit. Pokud Vás ale obtěžujeme, můžeme si opět odsednout." Odvětím na její otázku, kterou nás tak nějak zdvořile vyhání. |
doba vygenerování stránky: 1.623046875 sekund