| |||
Chodba ve druhém patře —> jídelnaKdokoliv, kdo mne potká a všichni v jídelně Po mé dlouhé, depresivní a únavné túře po chodbách tohoto ústavu mi začlo hlasitě kručet v břiše. Popadnu se za svůj hlučný hudební nástroj a hluboce vydechnu. ”Aasi bych se mohl jít najíst” Ironicky se zasměji a pomalým krokem vyjdu směrem k jídelně. Zajímalo by mne, jestli jsem nezmeškal nějakou hodinu, ale pokud si vzpomínám správně, tak jsem žádnou hodinu neměl, ale potom se ozval profesor Oranil s tou změnou. Možná by mi mohl pomoci s tou mojí pamětí. Po cestě se ještě párkrát pousměji nad hlasem těla, než se ocitnu před dveřmi do jídelny. Vlezu dovnitř a nenápadně si zalezu někam, kde ještě nikdo nesedí a rychle se zakounu do nejbližší nejlépe vypadající pochutiny co naleznu. |
doba vygenerování stránky: 1.4212400913239 sekund